Ahoj holky, se slzami v očích řeším co mi přítel dneska oznámil.
Mně je 26 let a příteli 27, chodíme spolu skoro 6 let. Před Vánoci jsme se bavili o tom, že chce odjet zkusit pracovat do zahraničí, že by se cítil jako že mu něco uniklo kdyby tam nejel. Vzhledem k tomu, že už 4 roky pracuje 200 km od místa kde bydlíme, vídáme se jenom o víkendech a to ještě na střídačku s jeho rodiči, po dlouhém rozmýšlení jsem mu řekla že odjet může, ale chci vidět že si váží toho všeho co pro něj dělám a že bych byla ráda kdybychom spojili svoji budoucnost. Řekli jsme si, že se vezmeme až se vrátí, čili v červenci 2012. Od té doby se situace změnila a nikam nejede, já ale o té svatbě samozřejmě mluvila dál, plánovala jsem, brala jsem to tak že jsme si ujasnili naši budoucnost... Dnes mi řekl, že se na usazování necítí a minimálně 3 roky ještě nebude a ať ani nepočítám s nějakym miminem a nebo přestavbou domu ("bydlíme" v chatě která nebyla koncipována k bydlení).
Dovršil to tím, že mi zcela vážně řekl, aby byla CHÁPAVÁ.... CHÁPAVÁ? copak nejsem, když mu nevymlouvám pracovat tak daleko? vídat se 6 dnů v měsíci včetně víkendů? nejezdit na žádné výlety a ani dovolený? (nebyli jsme ani jednou a to ani v Čechách), když mi nevadí že mi nedává dárky k vánocům ani k narozeninám???
Jsem strašně zklamaná a říkám si že chyba přeci není na mé straně... Co si myslíte Vy?
Tak aspoň to. Třeba přítel je rak a perfektně si sedneme. Občas snílek on, občas já. Já si myslím, že takhle jednostranně se to říct nedá, podle mě vždycky záleží i na tom ascendentu. Třeba já ho mám v blížencích, tak jsem takový divný stvoření:D
Já na znamení nevěřím, ale přijde mi divný, že ty popisy na mě (jsem lev) i na moje blízký (přítel je býk, rodiče střelci) dost seděj. Tak nevím, zda je to tím, že v těch popisech se najde každý nebo jak :-D
Tak, u nas.. moje mama i tata strelci, teta i sestrenka, skoro svagr a ja nevim kdo jeste v pohoda.
Ja jsem ryba, snoubenec stir -, ascendent mam ve stiru a on v rybach, takze mazec a spis to mame prohozeny :-D
Ja moc ze sveho soudku neprispeju, ale aspon reknu, co si o tom myslim...
Problem nemusi byt v tm, ze jsi (byla) zamilovana. 6 let je hodne dlouha doba, ale v podstate to jsou pouze dva vikendy, ktere muzete travit spolu a poznavat se. U jeho rodicu se uplne prirozene nechovas ty a kdyz jste nebyli ani na dovolene (coz mi za 6 let prijde dost crazy), nemas mnoho situaci, jak ho spoznat v jinem prostredi, za jinych situaci a reknu to, proste v realu, jak se bezne chova. Dokazu si predstavit, ze jste o vikendu byli jenom vy dva, navarili jste si, nemluvili o problemech. On byl unaveny, tak si se snazila, aby se mal dobre. A nemusel nic resit, ty jsi take nic neresila (aspon nic hodne zavazneho). Takze kdyz nechtel k vasim, sel k tobe. Zajimalo by me, zda jste resili moznost, jak travit vice casu spolu. Vzdyt ma pres rok dovolene - to te opravdu nikam nevzal treba na prodlouzeny vikend? Co s tou dovolenou delal? Neresili jste, ze bys hledala praci opet na Zlinsku? Nebo nehledal on bliz tobe?
Co se tyce darku...neudelal ti opravdu nikdy radost? Vy jste se domluvili, ze si na Vanoce nikdy nic nedate a bylo nebo si mu vzdy nejakou drobnost, on podekoval a ono to skoncilo? Nebo jste travili Vanoce kazdy u svych rodicu a pak to bylo pase?
Z toho, co pises mi unika vlastne duvod, proc jste tak dlouho spolu. Ty ho mas urcite rada. Ale co on? Jak ti dava najevo svou lasku? Tim, ze ti rekne, ze si te veme a pak couvne? Vlastne, ani necouvne, proste to bral jako balik se zahranicim a kdyz padlo zahranici, pada i svatba? Ceho se boji? Ze mu uz mamka nevypere a neuvari? Nebo, ze by mel do konce zivota delat stastnou pouze jednu osobu?
Proc se chovas jako miminko? Protoze chces vyresit problem, se kterym mas problem a potrebujes ho k tomu? A to si vem, ze jeste neresite opravdu hodne zavazne veci!
Pripada mi, ze je hodne egoisticky. Ma holku, za kterou proste nekdy zajde, jinak je celou dobu volny! Nechce nic resit, protoze by byl ON v nepohode, ale co se tyka TEBE, tak si to asi mas zaridit, jak umis.
Ja bych se mu ted vubec neozyvala, na vikend, kdy by jste meli byt spolu, rekni, ze neco mas (i kdyz to nebude pravda). Uvidis, jak dlouho to bez tebe vydrzi. To, ze bude chybet on tobe, to je jasne. Ale ruku na srdce (hlavne pro nej) - budes chybet i ty jemu? Nemusi to znamenat, ze si uvedomi a bude si te chtit vzit. Ja bych takovemu chlapovi a kor po poslednim telefonatu rozhodne nerekla hned ANO.
Je to tezke, 6 let neni opravdu malo, ale umis si ted a teraz predstavit, ze bys s nim mela zit dalsich 50????
tak jsem celou diskuzi právě dočetla. A souhlasím s holkama. Vlastně už napsaly vše, co bych napsala i já, takže bych se opakovala.
Jenom ti chci říct, že ti držím pěsti. Určitě najdeš někoho, kdo se ti oddá a bude tě milovat jako ty jeho. Já ho našla, vlastně úplně náhodou :-) a o tom to je.
Přestěhuj se domů, vyraž si s kamarády, kup něco pěkného na sebe, možná i změň účes tak, aby ses cítila dobře a začni konečně žít a ne jenom přežívat :-) Máš šanci začít od začátku, tak ji využij a uvidíš, že se na tebe štěstí brzy usměje :-)
@linee vyčerpávající čtení, ale já s tebou stoprocentně souhlásím a zajímaly by mě odpovědi. I já mám za sebou dost nepovedený vztah ( 3 roky), psychicky mě přítel týral až tak, že jsem na konci vztahu už měla vsugerováno, že jsem úplně neschopná, že můžu být ráda, že mě ON chce a samozřejmě, že za všechny naše trable můžu jen a jen já. Až když se kolem mě začal motat jinej chlap, kterej mi začal vykládat jak jsem úžasná a jak je mu v mojí přítomnosti dobře, tak jsem nějak prokoukla a všechno si uvědomila....Kopačky jsem mu dala já, v té době jsme spolu bydleli a ten psychickej nátlak než jsem se odstěhovala do smrti nezapomenu...ON vždycky drsňák, nikdy nedával najevo city apod. mi tam teď brečel ať ho neopouštím, choval se hystericky, nevěděla jsem co mám dělat, čím dál víc se mi protivil. Jednou jsem se vracela ze školy do bytu a ON mi volal, že ať honem přijdu domů, že nemůže dýchat, úplně panikařil. Tak jsem běžela domů, našla jsem ho v křeči na zemi, z pusy mu tekly sliny, volala jsem sanitku....nikdy jsem se necítila hůř, aji mě ho bylo líto. Doktor nám řekl, že to bylo z nadměrného stresu, dal mu jakýsi kapky a že teď už musí být v klidu...druhý den jsem se měla stěhovat a nehodlala jsem ustoupit. I když na to nikdy nezapomenu, tak jsem životu vděčná za tuto lekci ( i když mohla trvat kratší dobu), už bych si nikdy nenechala nic takovýho líbit. Mám teď chlapa, s kterým jsem neskutečně šťastná už 3 a půl roku a v červnu se budeme brát....tobě @aktata přeju abys po této životní lekci " dopadla" taky tak, ať jseš šťastná;-)
já měla s mým ex také problém. Náš vztah trval asi rok, když jsem si uvědomila, že je to pryč, že se k sobě prostě nehodíme, že ho nemiluju tak, jak jsem si myslela. Myslím, že to i musel vycítit, že už to není takové, jak to bývalo. Rozhodla jsem se tedy vztah ukončit. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, co bude následovat. Nejdřív to začalo nevině. Ráno smska s mnoha sprostými slovy, když jsem šla do obchodu, uviděla jsem na chodníku před naším domem rozmlácený čajový servis, co jsme si spolu koupili. Když večer zaklepal na naše dveře a začal mi nadávat, že jsem k**va a d**ka, tak jsem se začala bát. Asi měsí trvalo, než ustaly každodenní sprosté smsky, pronásledování na každém kroku. Můžu říct, že jsem byla v koncích a nevěděla co dál. Vyřešilo to až banální pohrození policií, protože všechny smsky jsem si schovávala a měla i svědky, kteří ho viděli jak mě pronásleduje. Byla to strašná zkušenost a jsem ráda, že jsem o něm už nikdy neslyšela a ani ho neviděla. Nikdy nezapomenu, jak jsem se bála. Je zvláštní, že jsem ho doopravdy poznala až po rozchodu. To, jaký opravdu byl dost dobře skrýval.
@bronousek wow, no to je dost děsivý!! to ten můj rozchod byl oproti tvýmu banální, ale taky jsem byla psychicky na dně. To je strašný že se pak člověk tak moc bojí toho kterýho donedávna miloval :-S
@zuziiiiicek bylo to těžké a vlastně jsem ani nechápala, proč to všechno dělal. Muselo mu být jasné, že po tomhle se k němu nikdy nevrátím. Chlapi jsou divní a dokážou být dost krutí. Naštěstí jsem to přečkala, ale ten měsíc byl fakt strašný. Bála jsem se jít i do práce.
Ono nás vlastně týrali oba, ale každý jiným způsobem. Nakonec jsme ale vyhrály my - jsme šťastné :-) A to je důležité :-)
@bronousek přesně tak, jsem teď moc spokojená a ty - soudě už jen podle tvé ikonky - taky.;-) Právě já být tebou tak bych se pak bála ještě dlouho potom, že na mě někde bude čekat....já dodneška když někde zahlídnu chlapa, kterej je podobnej bývalýmu tak mě šíleně začne bolet břicho a přeju si jen aby to nebyl on...už bych ho nikdy nechtěla potkat...
@zuziiiiicek :-) jsem šťastná, jako nikdy dřív :-)
Já o něm už opravdu neslyšela a ani ho neviděla a to bydlel jen ve vedlejší vesnici. Možná se odstěhoval, možná ne, vůbec netuším. Nemáme už ani stejné kamarády, takže se to nemám jak dozvědět. Ale vím o čem mluvíš. Jsou to neustálé nervy. Stihomanem jsem trpěla dost dlouho, ale vyhrabala jsem se z toho :-) A v tom jsme všechny, co jsme si něco podobného prožily, silnější :-)
@misanydrl ... Ahojky, nového není nic, ale jsem tak zklamaná, že se mi ani nechce brečet. Dnes jsem šla k němu (čili k jeho rodičům) abych vyřešila nějaký podrobnosti. Bydlím u něho v domě, takže si budu muset najít jiné bydlení. Ležel v posteli, že má zrovna poobědový odpočinek. Byla jsem tam asi 3 minuty, za celou dobu ani nevylezl z postele a mluvil se mnou jak s nějakou onucí. Suše mi oznámil že do léta tu můžu bydlet a pak můžu jít třeba do bývalýho studentskýho privátu kde jsem bydlela minulý rok.
@hellesvan mám s rozchodem úplně stejnou zkušenost jako ty, taky jsem spoustu věcí neviděla, až když jsme byli delší dobu od sebe, taky mu dneska v duchu děkuju, i když jsem mu po rozchodu dělala hysterický scény, za které se dneska stydím
@aktata No ten je teda velkorysej... možná to teď tak nevypadá, ale jednou budeš hrozně ráda, žes ho prokoukla a že teď mužeš jít dál... jsi mladá a pěkná, máš všechno před sebou a s ním bys život jen promarnila... ale je dobře, že se ti nechce plakat, pěkně si ten vztak udrž, je to lepší, než kdybys byla zoufalá a chtěla se kněmu nedej bože vrátit... je to ubožák a nestojí ti za jedinou slzu!
@misanydrl naprosto jsi to vystihla, souhlasím ;-)
...tohle Tě myslím ještě utvrdilo v tom jaký je...za slzy Ti vůbec nestojí, odstěhovala bych se co nejdříve abys ho nepotkávala a by Ti ho nic nepřipomínalo, máš celý život před sebou, držím palce ;-)
@aktata ahojky opravdu hlavně vydrž a nevracej se, ani kdyby loudil. z vlastní zkušenosti nezmění se. a teď nějak nevim jka to máš s prací, ale já být tebou se vrátím domů k rodině, která jak jsi říkala je pro tebe důležitá...nebo pokud máš v hradci kamarádku tak jdu bydlet s ní...
Souhlasím s tím, co tady holky píšou!!!Přeji ti, aby to dobře dopadlo a měla jsi vedle sebe prima mužského, který si tě bude hýčkat. Jsi sympatická a moc hezká, máš na lepší!!!
@aktata Koukám na Tvou profilovou fotku a říkám si, jak je možné, že chlap, který chodí s takovou kočkou, neděkuje bohu, jaké má štěstí a že Tě na rukou nenosí...evidentně nejsi "jen" šarmantní, ale taky milá, obětavá a milující přítelkyně, proto mi chování Tvého "milého" přijde minimálně zarážející...:-/ Podle posledních příspěvků se s Tebou rozešel, no - jestli ke každému problému přistupuje stejně, potom buď šťastná, že to takhle dopadlo a utíkej, co Ti síly budou stačit! Hlavně žádná lítost (i když se to snadno radí)! Vztek a pocit práva na Tvé straně je lepší...snadněji se pálí mosty...:-D Držím pěsti, abys konečně našla tu SVOJI vlastní cestu a ne se pouze podřizovala někomu...až se zase srovnáš sama se sebou, on se někdo objeví...jen pozor, abys nevyhledávala typově stejný mužský...;-) Přeji hodně štěstí! =)
Teda děvčata, já snad nemám ani sílu to tu všechno číst, protože je mi tě, zlatíčko, strašně líto. Já jsem sice taky střelec, ale jsem ve vztahu poměrně stálá a odloučení s partnerem dost těžce nesu. Nechci být nějaká zlá, a nevím jestli se tu už o tom nemluvilo, ale nenapadlo tě třeba, že když je celý týden pryč a k tobě se jezdí jen najíst a vyspat, chová se k tobě jak kdybys byla nějaká jeho služka a nestojíš mu ani za to, aby vylezl z té zasr...né postele (mimichodem nesnáším lidi co si dávají poobědového šlofíka, je to strašná ztráta času) jestli ten hajzlík nemá třeba ještě jiné "kamarádky" které po něm svatbu ani děti nechtějí, ale rády mu dají to o co si řekne (myslím jako sex a věci s tím spojené) :-|
@aktata rychle se odstěhuj! Určitě bych tam do léta nevydržela a ani nechtěla vydržet být tebou. I kdyby to mělo být zpět k rodičům. Pryč z tama a co nejdál od něj! :-)
@aktata ahoj, narazila jsem na tuhle diskuzi a vidím, že chystáš svatbu příští rok, tak jsi našla toho pravého nakonec? :-) jestli teda nejsem moc zvědavá :-D