S přítelem jsme spolu 6 let. V poslední době mám strašný pocit, že v tomto vztahu spíš přežívám. Mám pocit, že náš vztah nikam nevede. Přála bych si také slyšet nějakou tu žádost o ruku. Marně a zřejmě nic takového nehrozí. I když o dítěti již mluvíme, ale nějak se mi neustále do toho nechce a přítel by asi rád. Jenže já vždy žila v představě, že nejdřív budeme mít svatbu a pak to mimčo. Dva roky spolu bydlíme, zařizujeme byt. Byt je v baráku u jeho rodičů. Celkem by to byla pohoda. Kdyby zde každé volno netrávili jeho sourozenci s rodinami. Prostě tu nejsem moc šťastná a přítel to nedokáže pochopit. Necítím se tu jako doma, ale jen jako v lepším podnájmu. V poslední době se také kvůli tomu docela hádáme. On o vlastním bydlení nechce ani slyšet. Důvodem jsou půjčky, bez kterých by vlastní bydlení pořídit nešlo. Fakt nevím, co dělat.
Ahoj Vera, přítel přeci nesmí být sobec a musíme se ohlížet i na to co chceš ty. Nevím jestli ty jeho příbuzný jsou přímo tam u vás v tom bytě nebo jen u jeho rodičů. Kdyby jste třeba měli každý svůj vchod, tak bych se tam zamkla a vylezla až oni odejdou. S manželem si chceme vzít hypotéku na dům a nevím co bych dala za to, kdybychom měli něco svého, i u jeho rodičů. Ale jestli jsi tam opravdu nešťastná a přítel jinam nechce, tak bych přemýšlela jestli nemám odejít, i když sama....
rozpravate sa aj o svadbe, alebo este ste o nej vobec nehovorili. myslim si ze ked ste spolu uz 6 rokov, tak by ste to mali mat vyjasnene, ved mu vysvetli ze chces najprv svadbu a az potom dieta. myslim si ze na tom nie je nic zle. a on by to mal pochopit.
tiez by ma zaujimalo ci su ti pribuzni u vas, alebo u jeho rodicov. ked su len u jeho rodicov, tak si myslim ze to nie je az take hrozne. myslim si ze si mozete urobit svoj program a nemusite tam byt vzdy s nimi.
mate s jeho mamou spolocnu kuchynu, alebo nie. neviem ako to tam je. ak mate vsetko sami, teda svoju kuchynu a tak. a jeho mama ti do varenia a do vsetkeho nehovori nieco, tak si nemyslim ze je to az take zle. zvykne niekto z jeho rodiny len tak vtrhnut k vam bez zaklopania, alebo tak?
Ahojky, já myslím, že když někdo někoho miluje a ví že ten druhý není šťastný, tak by měl udělat všechno pro to, aby to změnil....v tomto případě Ti vyhovět a odstěhovat se.
vera - a proč myslíš, že žádost o ruku nehrozí? Mluvili jste už o tom? Pokud si Tě přítel brát nechce a navíc mu ani nevadí, že nejsi v domě jeho rodičů šťastná.... Pak bych se moc zamyslela nad tím, jestli on je ten pravý... Mimčo chce a Tebe za ženu ne? Proč to? Být Tebou, úplně na rovinu si s ním promluvím, co cítíš a co bys chtěla... Možná mu to nedojde a neví, že svatba a vaše oddělené bydlení je pro Tebe důležité...
Ahoj, děkuji všem za odpovědi. Přítel by se možná jednou oženit chtěl, ale teď to prostě není důležitý a je to kus papíru atd. (určitě tyto obecné řeči znáte). Doufám, že on ten pravý je. Je ten nejlepší, jakého jsem potkala, akorát má prostě jiné názory na manželství a tak. Ale mimčo by už rád.
Jinak na bydlení si nijak stěžovat zase nemohu. Je fakt, že máme svoje patro pro sebe, vchod, zahrádka a to už je společné.
Jde spíš o ty pocity. Vlastně mi tam nic nepatří, nic tam jakoby není moje. Prostě to nemohu brát pořád jako za svůj domov, kde bych si rozhodovala dle svého (kdy umýt okna a ne že se to dělá dvakrát za rok, mě totiž stačí jednou, kdy uklidit chodbu atd.). Návštěvy bych si třeba ráda pozvala podle svého a ne podle toho, kdy v baráku nikdo není apod. Ale na druhou stranu nemůžu říct, že bych vycházela s rodiči nějak špatně nebo s jeho rodinou. Akorát je toho někdy už moc najednou.
No vidíš, zase to není tak hrozný ;-) ...Jinak můj manžel měl ještě letos v lednu stejný názor na manželství jako Tvůj přítel no a tak to dopadá.....takže kdo ví, abys nebyla třeba za měsíc překvapená ;-)
vera, jednoznačne skús túto tému pred ním nadhodiť, ak ste o tom nehovorili priamo, je možné, že on ani netuší, že sa tam necítiš dobre. Z vlastnej skúsenosti odporúčam osamostatniť sa, čo sa týka "nečakaných rodinných návštev" a pod. Tiež k nám chodili švagrovci ako "na klavír", ale porozprávala som sa s manželom a našťastie ma pochopil. Teraz sa navštevujeme síce sporadicky, ale vzťahy sa napriek tomu zlepšili - nelezieme si toľko na nervy... ;-)
Vero,
i já měla vztah 6 let - koupili jsme si byt, mluvili o dítěti, svatbě ale přítel se k ničemu neměl. Byl to už asi píž vztah - přátelství.
Dost jsem tápala - ale poté jsem se rozhodla že chci od života víc ne to. Utekla jsem za mladším - a z něj se vyklubal pěkný hajzl. S tím jsem to skončila spíš z rozumu a celkem mne to vzalo.
Teď to vypadá že mám svou životní lásku - i když to není až tak divoké, jsem spokojená. Plánujeme svatbu a známe se jen 5 měsíců. Máme oba za sebou dost zkušeností a víme už co chceme.
Možná by se ti vyplatilo si s přítelem vážně promluvit a kdyžtak se odstěhovat - byť sama.
to cos psala mi připomíná mé pocity - i když ne bydlení.
Vera28 - mam uplne stejny problem, přítel má taky dům - plný (matka s přítelem, sestra s přítelem + sestra s miminem a manžou) - předpokládá, že se tam nastěhujeme.. nikdy se mě nezeptal, jestli tam chci jit nebo ne. On nedokáže pochopit, že tam u nich to pro mě není domov. Jestě sem zapomněla říct, že rozdělení domu nijak neřeší..takže bych se k němu nastěhovala do jeho pokoje!! a ostatním bych tam asi dělala služku nebo já fakt nevím jak si to představuje. V tomto je strašný sobec.. Pořád se o něho někdo staral, ať už segry nebo matka - nevím, jestli se bojí opustit takové to domácí zázemí, které podle mě není nic moc. Jestli se bojí žít jenom s jednou babou. Mě to strašně mrzí a nevím jak to mám řešit dál a jak to mám vyřešit tak, aby mě konečně aspon trochu poslechl.
Ja mam zase priatela, je uplne super aj planujeme buducnost, ale s nicim mi doma nepomaha az ked chytim zachvat placu, ze nevladzem....Mne nerobi problem upratat, alebo navarit...Nemam problem si zaspinit ruky to nie, ale on ma ten priblbly nazor, ze zena ma robit zenske veci okolo domacnosti a on zaraba...Inak je super, len proste neviem tuto vec pekusnut. Niekedy som naozaj unavena z prace a musim varit....Tak strasne by som raz chcela prist domov a on by navaril nieco mne. Uz aj prestava chutit jest. Ja sa vzdy nadycham ked varim toho vzduchu a potom nemam chut. V tomto je strasny....Alebo je chyba vo mne?????? :-(
deesse
chyba nie je v tebe, mozno to oni mali tak zauzivane v jeho rodine, nie?ze mamina upratala a navarila a syna nenutila pracovat. toto prezivam aj ja :-N
Deese, tak to ti teda vôbec nezávidím. Ja na tvojom mieste by som mu povedal, že dávaš v práci výpoveď a budeš sa starať o domácnosť a o jeho ale nech ti za to platí. Chcela by som vedieť čo by na to povedal.
Alebo jednoducho niekedy nenavar, neuprac... Nech si nájde niečo sám v chladničke.
Presne!
On je totiz jedinacik a este taky priprad, ze "vymodlene dietatko"....Jeho mama mu varieva vzdy ked k nim prideme tri jedla denne....A jeho otec je taky, ze on si nevypyta normalne kavu....On povie: Kava by sa mohla urobit".....Mna ide rozrazit ked som tam!
A este viac ked som sa doma a priatel robi to iste...Uz sme sa o tom milionkrat rozpravali a on ze to robit nebude, lebo je muz....
Co mam robit?????????? :-(
to snad nie je ani pravda! ja mam presne to iste, synacik pride domov, mama obskakuje, 3 oblubene jedla naservirovane...je ho mamu to aj bavi, len je v domacnosti...a vyzera to tak, ze ja som ta leniva, co sa jej nechce upratat...
myslim, ze tieto rodinne stereotypy sa nedaju odstranit :-|
moj priatel taky problem nema, sice spolu nebyvame, ale naucil sa, ze ked chce byt v cistom, tak sa o to musi zasluzit sam, pekne vie vytriet prach, umyt dlazku, a rad umyva riad. Dokonca ma poprosil, aby som ho naucila obsluhovat pracku a zehlit kosele. Zenska robota-nezenska robota, pekne si to urobi sam, a z vlastnej vole, do nicoho som ho nenutila. Jedine co povedal, ze varit nebude :o)))
Desse, moja sesternica ma podobneho manzela, ona pracuje sest dni v tyzdni, a on na smeny. Raz mu volala z roboty domov a poprosila ho, aby povysaval a umyl parkety v izbe, nic viac. On sa zacal vyhovarat, ze ma predsa volno, a ma pravo na oddych.. tak mu jednoducho povedala, ze to nezaberie vela casu, a ked bude mat volno ona, tak uprace tiez. Jednoducho mu to s milym usmevom oznamila, ze to tak bude a hotovo, ze sa budu striedat, ze uz nie je doma u mamicky, ktora zanho vsetko robila. Poviem ti, mat takehoto chlapa, ziadna vyhra.. chce to vela trpezlivosti a nervov. Ale vztah je o prisposobovani, takze to by si mal tvoj priatel uvedomit a prestat sa spravat ako rozmaznane dieta...
deese,
moj byvaly bol presne taky.... kym som bola zalubena, tak som sa tie reci snazila prekusnut, ze zena sa ma starat o muza a robit zenske prace a on zas tie muzske (tam samozrejme pre neho nepatrilo varenie, upratovanie....) Moje zamilovanie pomaly vyprchalo, a naplno som si zacala uvedomovat jeho nazory, ktore boli cim dalej tym viac pre mna extremne..- zene patri do ruky varecha a nie volant, zena ma byt doma pri detoch a nebyt karieristka.... zacala som sa pri nom citit ako nejaka chudera, ako menejcenna osoba, pretoze som "len" zena..... a to sme boli zasnubeni a zacali sme stavat dom... ked som si predstavila svoju buducnost s nim, tak mi zrazu prislo zle a kazda bunka v tele na mna kricala, aby som od neho odisla......... - zavreta doma s detmi, pri hrncoch, s nicim by mi nepomohol, nikam by ma nepustal - slusna zena sa vraj neflaka po baroch (mozno raz za mesiac som sa stretla s byvalymi spoluziackami niekde v restike asi na 2 hodinky)......... no hruuuuuza :-p :-p ]-(
Nasi mi uz predtym hovorili, ze on absolutne nie je ten spravny muz, s ktorym by som mala stravit zivot, ale laska je slepa..... Nastastie sa mi otvorili oci, kym este nebolo neskoro.......
A vtedy som stretla svojho terajsieho priatela, ktory mi ukazal, ze to ide aj inac. vysavanie, varenie, pranie - nic z toho mu nie je cudzie, ked potrebujem vzdy mi pomoze....... :-) Som stastna ze sme sa nasli.................... :-) :-) :-)
ha... toto sa stalo u sestreniciej svokry, ze si zlamala ruku, a synacik sa musel zacat starat o mamu... tak vtedy mu sestrka povedala, ze teraz vidis, ze ked chuda mama nemoze, tak aj spina by ta zozrala, mali ste ho vidiet ako sa musel obracat :o)))
Ahojte kocky, ja s drahym byvam uz rok a pol. Nastahoval sa ku mne asi po 1 mesiaci chodenia :-D Kedze byval v inom meste, bolo to najlepsie riesenie.
Zo zaciatku som si vsak tiez myslela, ze s nim budem mat podobne problemy. Pretoze ked som videla, ako ho mamicka obskakuje vzdy, ked sme tam prisli, pripadala som si ako neschopacka. Este sme len do chodby prisli a hned prva otazka bola: "Co budete jest?" Na stole nachystane vzdy 3 chody.
Ale co ma raz urazilo od nastavajucej svokry bolo, ked mi povedala, ze mi nabali jedlo aj domov, aby mal drahy co papat. Vraj ze toto jedlo (obycajna svieckova, ktoru ma ucila robit moja maminka) je velmi tazke jedlo a ja by som to take urcite nespravila, ako to drahy lubi!!! ]-( ]-( ]-( A v tom sa ozval aj drahy, vraj ze nechce jedlo domov, pretoze ja varim vyborne. Mali ste vidiet, ako sa tvarila. Vraj ze naco ona potom tolko vyvara a vypeka, ked to teraz nechceme a co ona s tym bude robit. Tak jej moj milacik povedal, ze ved kto jej kaze tolko varit :-)
No a uz od zaciatku sa drahy do vsetkeho chytal, umyval riady, vysaval, umyval dlazku, utieral prach. Povedal mi, ze nema problem s nicim, ze to sa dokaze naucit kazdy. Jedine, co nechce robit, je varenie. Ale do toho ho nutit fakt nebudem, ked vidim, ako super mi pomaha so vsetkym inym. Dokonca mi minule povedal, aby som mu isla ukazat, ako sa zapina pracka a naco su tie vsetky programy. Kupili sme si aj novu zehlicku a na druhy den ju chcel on SAM vyskusat.
Ked som toto raz povedala nastavajucej svokre, ze co vsetko jej synacik doma robi, ostala ako obarena. Vraj ale ona si ho bude u nich rozmaznavat kolko len chce. A viete co kocky, vsimla som si, ze drahemu uz zacina vadit to jej obskakovanie :-D :-D
ti, co mají názor, že se má ženská postarat o domácnost, jsou nemožní, ale mají to bohužel většinou z domu...
tak to řeším cestou, něco za něco a nebo neuklidím, neuvařím a dělám něco jiného... když se diví, co jako je, tak mu řeknu, že já chodím do práce taky a rozdíl našeho platu vystačí na to, abych dělala jen jednu činnost... a ať si vezme týden dovolené a zkusí si zahrát na žesnkou, bude z toho hotovej a to ještě nebude v práci...
a veri: je důležité, abys byla spokojená, pokud nebudeš, přenese se vám to do vztahu! Promluv s ním narovinu, že bys byla ráda, kdyby se rozhoupal, že 6 let je dlouhá doba a že chceš nějaký posun... abys viděla, co pro něj jsi... bude tě to trápit, když to nevyřešíš. uvař, otevři vínečko a pak to na něj vybal...
přeji hodně štěstí...měli byste najít aspoň kompromis :-)
bambulka, tak moj priatel je tiez taky, sam iniciativne chcel vediet zehlit :o)
sice jeho mama ho nikdy neobskakovala, ale ked sme boli u nich na navsteve, tak som ho pochvalila, ze aky je sikovny, no len sa usmievala, a povedala, ze to je dobre...
"Kava by sa mohla urobit"? No to snad ne! To bych se třeba zeptala, kde kupujou tak inteligentní kávu, že se i sama uvaří. Prostě bych si podobně hodně hlasitě rejpla.
No bohužel, nejlepší je najít si chlapa, který žil aspoň chvíli sám a něco se naučil (ale jak vidím, musí být i ochotný to dělat). Takového, jako mám já. Nedám :-D !
loony, aspon zapujc, at ten muj vidi, ze to jde...ja ale po nem tak nejak nic chtit nemuzu, maka, zivi me i nasi malou, barak, pes atd....ja jsem cely den doma, tak proste vetsinu veci delam ja...mame to tak rozdeleny a oboum nam to vyhovuje...
mmch: ja bych teda 6 let ve vztahu bez zadneho postupu kupredu nevydrzela..to je podle me nerozhodnost a nejistota v tom,ze jsem s tim pravym...
No Kristi, pak se to dá pochopit. Když můj manžel dělá celý den na baráku, tak taky uvařím, umeju nádobí a nic po něm nechci. Ale vím, že když budu mít hodně práce já, že klidně uvaří celou večeři sám.
To byla reakce na ty holky, co přijdou domů z práce a chlap po nich chce teplou večeři, vyžehlit, umýt nádobí (a pak ještě sex ;-) ?).
Jinak mě se to teoretizuje, když to nemusím řešit, ale já bych mu třeba celý týden "vařila" mraženou pizzu a kdyby si po týdnu stežoval, tak bych řekla, že nic jiného nestíhám a vyjmenovala mu, co všechno dělám.
my jsme se teď o víkendu sestěhovali, takže si to šéfuju hned od začátku. Miláček dostal na starost stlaní a u nádobí jsem zaujala strategii "kdo nevařil, myje". No a miláček myje hezky po obědě nádobíčko, já myju večer. A už když jsme spolu začali chodit, tak jsem mu řekla, že nenávidím luxování, takže vysávat bude taky on. A když jsem byla ve středu na státnici, tak jsem přijela domů a měla jsem uvařeno :-) Takže já si fakt nemůžu stěžovat (i když se taky občas ozve něco jako "je potřeba vytřít chodbu" nebo "mohl by se udělat čaj" a tak... :-) )
Baby a co hovorite na takych chlapov, ktori nechaju tahat sa zensku s nakupom? (teda presnejsie s dvoma plnymi - napratanymi taskami) Moj byvaly bol taky :-(
Ciatko, on ma presne doma to iste a jeho mama sa dokonca usmieva!!!!!!!!!!!! Akoze, neni na mna zla, ma ma rada a aj ja ju, ale v tomto ju vobec nerozumiem....Ale to je jej vec, mne proste vadi, ze ja pracujem pat dni v tyzdni a presne! Ked ho poprosim, ze ci by mi mohol pomoct tak on ze ved ma konecne volno....Alebo dobru hlasku vypustil, ked som raz skoro odpadla on unavy co som upratovala sama cely den a on ze ved si ma mohla poprosit! Ja by som Ti pomohol len ma musis poprosit....To ja este ze ok, tak som ho poprosila a on ze, a ja to neviem.....Ty to vies lepsie, mne toto nejde....Ja ho strasne lubim, aj on mna, kupuje mi co mi na ociach vidi, ale koli tomuto mam strasnu dilemu....
Okrem ineho, celu strednu skolu byval na internate! Tam si upratoval a ked som sa ho spytala tak preco neupratuje aj teraz, ze na co ked mozem ja....
Lenze ja mam taky problem, ze mam krivu chrbticu (vystrceny zadok) a ked dlho vysavam stava sa mi, ze na druhy den nemozem chodit....Normalne sa mi podlamuju nohy ked urobim krok a strasne to boli.... ;-(
Nemozete mi jedneho chlapa co upratuje naklonovat??????? :-D