Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Ztratili jste přátele kvůli svatbě?

Profilova fotka
Ahoj holky, asi nebudu jediná, kdo kvůli svatbě ztratil moc cenné přátelství. Nevím ani přesnou příčinu, ale čím víc se svatba blížila, tím ošklivější věci jsem si vyslechla a ještě mnohem horší věci po svatbě. Teď se nestýkáme. Trochu jsem to obrečela, ale teď s odstupem si říkám, čert to vem. Ti pravý přátele jsou s námi pořád, tak co... Ale hlodá to...
Odpovědět
1
2 3
A co se stalo? Že by závist? Neber si to tak, taky se mi stalo, že jsem přišla o přátele, o kterých jsem myslela, že jsou to opravdoví přátelé, ne sice kvůli svatbě, už dřív, ale bolí to, vím do dobře. Naštěstí opravdu ti praví přátelé stojí při tobě, přejí ti štěstí a zůstanou, když je ti dobře i když je ti zle. Mě to mrzí ještě po letech, ale zase si víc vážím opravdového přátelství.
Odpovědět
Tak my jsme si díky naší svatbě taky leccos "museli" uvědomit a u některých lidí nám to trošku otevřelo oči...Taky to ranilo...a o to víc, že šlo i třeba o rodinu - ne sice o tu nejbližší, ale i tak...naštěstí na svatbě jsme měli opravdu jen správný lidi...Taky se ale nemůžu zbavit dojmu, že prostě někdo závidí, i když nevím, co přesně...prostě ale asi nemohli ten fakt, že se po 10 letech bereme, zkousnout...No, jejich problém, vídat se nemusíme, tak nevadí a aspoň víme, na čem jsme a kdo nás má opravdu rád...;-)
Odpovědět
Profilova fotka
No já kvůli tomu málem chtěla zrušit svatbu. Ale pak jsem si řekla, že to je jejich problém, né můj a rozhodně kvůli tomu svatbu rušit nebudu. Zrovna celou situaci řešíme, tak doufám, že to dobře dopadne, nerada bych je ztratila. :-(
Odpovědět
Ahoj, no ja to asi vezmu z te opacne strany (svatbu planujeme az tak za 2-3 roky, po skole)... Ale mela jsem fakt dobrou kamaradku, ktera planovala svatbu asi rok a neustale o svych pripravach mluvila a vzdy kdyz jsem ji potkala tak polovinu casu resila svoji svatbu... Jiste chapete, ze me to az tak nebavilo, nebyla v tom zavist ale proste uz jsem chytala na slovo svatba alergii. Teda jeste lepe svatbicka, manzilek a jine zdrobneliny... Proste mi prislo, ze se zacala chovat jak slepice... A nebyla jsem sama kdo nebyl z jejiho chovani nadseny... Dodnes me to mrzi ze nase vztahy tak trochu ochladly, ale treba se to casem spravi :)
Odpovědět
@miuskas Obě strany by měly být trochu nad věcí, i ta, kterou čeká nějaká radostná událost, i ta druhá, která by ji měla podporovat. Bohužel, někteří lidé nemají soudnost a jsou trochu sobečtí, takže je zajímá jen jejich svatba, jejich přípravy a očekávají, že i pro ostatní to bude to nejdůležitější na světě. Naopak se najdou závistivci, kteří reagují podrážděně na každou zmínku, neprojeví špetku účasti ani zájmu. V obou techto případech pak dochází ke konfliktům a není se čemu divit. V podstatě, ať už je sobecká kterákoli strana, znamená to v těchto neobvyklých situacích většinou problém, který pak odskáče vždycky ten méně sobecký :-(
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, tak to mě mrzí, že vám svatbu zklail/kalí tento fakt :-( My se bereme sice až za osm měsíců, takže kdo ví, co se ještě časem vyvrbí, ale takovouhle situaci si nějak neumím představit :-( Samozřejmě už došlo na pár slovních přestřelek v rodině, ale ne proto, že by nám svatbu nepřáli (naopak jsou nadšení), spíš mají občas problém pochopit, že když je to NAŠE svatba, chceme ji podle SEBE, a ne podle NICH 8-( No ale to je spíš na jinou diskuzi a hlavně tak rychle, jak se objeví, tak přejdou :-) Zatím jsem nezaznamenala žádné negativní reakce. Moje okolí ví, že po svatbě toužím od pěti let, a vždycky jsem strašně prožívala každou svatbu ve svém okolí, a když jsem se mohla podílet na přípravách, byla jsem v sedmém nebi :-) Takže kamarádky se mě spíš samy ptají, jak to pokračuje, co všechno už máme atd. Ale máme i známé, kteří si o svatbě myslí, že je to vyhazování peněz (i když jsou manželé, ale brali se jen kvůli jednoduššímu vyřizování hypotéky apod.). Zrovna včera jsme s nimi byli na večeři, sami se na svatbu vůbec neptali, tak jsem o ní ani nezačínala mluvit.
Odpovědět
@mendie No ja nechtela, aby to vyznelo nejak spatne- spise jen takove upozorneni... Stejne tak myslim, ze okoli nebude mit rado, kdyz se nekdo svatbou bude chlubit (treba jak bude luxusni ci netradicni) a teda uprimne si neumim predstavit, co kamaradum muze vadit na tom, kdyz se dva berou :/ Asi jsem hodne naivni :D Muzu se zeptat co jim vadilo?
Odpovědět
@miuskas No, u nás naštěstí problém nebyl, ale viděla jsem to u kamarádky. Má žárlivou sestru, která na každou zmínku o svatbě reagovala uštěpačně a podrážděně, prostě jí chtěla ublížit - shodly jsme se, že záviděla, protože moje kamarádka je o hodně mladší, vdávala se skoro o 10 let později a všechno bylo úplně o jiných cenách a ona záviděla, že sestře daly rodiče na svatbu víc peněz než před těmi lety jí. Například. Lidi můžou závidět úplně všechno. Zase, mám známé, kteří dávají hodně na odiv kolik mají peněz a co všechno si můžou dovolit a vím, že ostatním je v jejich společnosti trapně, protože žijí v jiných poměrech, je jim trapně s nimi někam jít, protože si nemůžou užívat v takových cenových relacích jako oni. Nechápu, že se můžou takhle chlubit, když jim musí být jasné, že je to ostatním nepříjemné. Prostě nic by se nemělo přehánět. CHtěla jsem tím říct, že chápu, že ten špatný může být na obou stranách, je fajn, že jsi uvedla i opačný případ. Je prostě vidět, že v takových vyhrocenějších případech poznáš přátele, ať už svatbu chystají oni nebo vy.
Odpovědět
Profilova fotka
U nás problém vznikl tak, že svatbu jsme si celkem zařizovali sami, jen jsem opravdu chtěla pomoc s výběrem šatů. No, která z nás chodí po půjčovnách sama a sama se hodnotí, že? Po prvním salónu jsem si uvědomila, že raději půjdu sama nebo s někým jiným :-( Fajn kamarádek v záloze bylo dost :-) Pak jsem musela před svatbou odjet na pár měsíců do zahraničí a jediné, co jsem potřebovala a kamarádky mi slíbila bylo na poště vyzvednout oznamka a závoj. To jest 2x zajít na poštu. Jinak vše jsem zařizovala po meilech ze zahraničí přímo s dodavateli. No a najednou jsem byla ta, co děsně otravuje a přitom mi týden před svatbou např. bylo řečeno, proč mi kytku zařizuje moje mamka, když má kamarádka má známé a určitě by to bylo lepší. No kytka od mé mamky byla zařízená perfektně, přesně jak jsem chtěla ;-) Na svatbě se vůbec s nikým nebavila až se mě někteří ptali, zda jí její nový přítel nezakazuje se s nimi bavit, no co říct? Po svatbě to začlo naplné obrátky. Přátelé, co na svatbě byli za mnou chodí s tím, jestli vím co o mé svatbě má exkamarádka vykládá a občas musím říct, že fantazie nezná mezí. Ze začátku mě to dost bolelo, ale teď si říkám, že je lepší se nevidět. Kdykoliv se vidíme, má tendenci mě shazovat kvůli čemukoliv, tak proč se stýkat? Nemůžu se jí již s ničím svěřit, protože se mi to hned donese zpátky od jiných lidí ve zcela pozměněné formě namířené proti mě... a to už jsou zcela obyčejné věci, které se svatby netýkají... Nerozumím tomu a s odstupem času už to nechávám plavat, proč to dál řešit...
Odpovědět
@maartinka1 Tak takhle se kamarádka určitě nechová. Podle mě je to opravdu proto, že závidí, zřejmě není se svým životem tak spokojená a závidí ostatním. Je opravdu škoda, že tím zničila vaše přátelství, ale pokud se chová takto, není o co stát. Je mi jasné, že to bolí a mrzí, od člověka, kterého znáte třeba spoustu let. Třeba časem dostane rozum, ale teď asi nemá cenu s ní dál udržovat kontakt. Třeba časem pochopí, že vztekem si nepolepší, naopak přijde o přátele, kteří jí kdysi byli blízcí.
Odpovědět
Profilova fotka
Právě že o ty přátele přichází a asi to nevidí. Nejsem sama, ale myslela jsem že jsme hooodně dobré kamarádky. Pomáhali jsme si v krizích a měli vždycky o čem pokecat. Přitom jsem si před svatbou říkala, jak musí být celá happy, že si konečně našla dle mého názoru fajn kluka a ono to bylo spíš naopak... prostě nic nebylo tak, jak jsem si myslela...
Odpovědět
Profilova fotka
@maartinka1 závist, žárlivost... Někteří lidé (hlavně ženské) takoví jsou, když nejsou středem pozornosti, stávají se z nich zákeřnice a takhle se chovají. Když jsem začala chodit s manželem, tak jedna z mých kamarádek nepřenesla přes srdce, že jsem hned na začátku vztahu dala párkrát přednost jemu před ní a už se to vezlo. Pomluvy, výmysly, naschvály. Nestýkáme se, nemám si s ní co říct a ani po tom netoužím. Nikdy v budoucnu, neměla bych k ní už důvěru.
Odpovědět
Článek se načítá
Já s epřiznám, že o svatbě můžu mluvit tak leda doma, max se svou svědyni, když to ličim jinym kamaradkam - podotykam když s ezajimaji - tak citim takovej ten vysměch..ano sice sem na zakadni škole prohašovala že se vdávat nechci..ale když vám to někdo po deseti letech stále připomíná a přípravám s espíš směje, takový ty shovívavý úsměvy a običeje..protože se budu vdávat dříve než ony i když jsou s partnery déle - třeba od 16 a služebně by na to měly větší nárok..nevím, nerozumím tomu a moc mě to mrzí :((
Odpovědět
Profilova fotka
@hatsepsut opět za tím stojí závist. Prostě blbě nesou, že ony na to "maj větší právo" a místo toho se vdáváš ty. Tak jejich obranou je akorát to tobě znepříjemnit (aby nebyly zklamané jen ony samy). Vykašli se na to a když se tě některá z těch posměvačných kamarádek začne vyptávat na svatbu, řekni jí napřímo, ať se na nic neptá, když to má jen jako prostředek k zesměšňování.
Odpovědět
@civet Asi máš pravdu..jen mě to rpostě mrzí no, asi bych chtěla aby byli všichni tak štastn jako já :))
Odpovědět
@hatsepsut Vidím to trochu z jiného úhlu, protože jsem se dostala do dost nešťastné situace a nevím, jak z ní ven :( Kamarádka je s přítelem/nastávajícím o rok déle než my. Vdávat se zatím nechtěla, o svatbě nemluvila, naopak já byla ta svatební slepice, fakt už mi to asi lezlo na mozek. Pak mi najednou přišla sms, že je zasnoubená. Tak jsem si vzala mobil do koupelny a volala jsem druhé kamarádce, co se stalo. Říkala jsem jí, že mám radost, ale hrozně jsem u toho brečela a připadala si jako podrazák (fakt na to teď nejsem pyšná), protože mi přišlo, že já se mám vdávat první a ono furt nic. Když jsem se vybrečela ze sobecké sebelítosti, našla jsem v sobě radost za čerstvě zasnoubenou kamarádku, pogratulovala jsem jí a bylo to. Jenže co se nestalo, 2 dny nato jsme s přítelem odletěli do Anglie, kde mě požádal o ruku (plánoval to už od koupení letenek). tak jsem přiletěla z UK, ale už jsem ze svého zasnoubení neměla takovou radost. Najednou mi to přišlo, jak kdybych se jí snažila v něčem dohonit, což vůbec není pravda. Další problém - požádala mě, abych jí šla za svědka. Půjdu ráda, ale ona má svatbu pro 20 lidí, já pro 100. Samozřejmě toho organizování je u mě mnohem víc a nechci, aby kvůli mojí zaneprázdněnosti trpěla její svatba :( Mám jí ráda, většinu příprav děláme spolu, ale spíš se snažím pomáhat víc jí a řešit s ní její svatbu a ne tu mojí. Ale je to hrozně těžký, jen se děsím bodu, kdy bude potřeba napéct cukroví na její hostinu, přičemž už ale přijde doba péct na tu mojí. Svatby jsou sice měsíc po sobě, ale bojím se, že zařídit dvě svatby nezvládnu a hrozně mě to trápí :(
Odpovědět
Profilova fotka
No, planovani svatby neni jednoducha vec. Ja zjistuji ze co si sama neudelam, to v mnoha pripadech nemam. Nekdy mne zamrzi, kdyz mi kamaradka slibi, ze mi zasle nejake kontakty a o dva tydny pozdeji jsem stale mailik nedostala a pripominam se a to treba i nekolikrat za sebou. Kazde neveste to prida na starostech, kterym se da vyhnout. Jinak vim, ze lide berou "nepozvani na svatbu" dost osobne. Je to jako urazit jejich cest mi kolikrat prijde. Alespon kdyz vezmu v potaz lidi okolo a jejich svatby, co jsem slysela od kamaradek a znamych. Nekdy to opravdu neni jednoduche a clovek si pripada jako slon v porcelanu! ;-)
Odpovědět
@zuuuza88 a to že jsi svědkyně automaticky znamená že musíš pomáhat a zařizovat? já vždycky myslela, že když si člověk někoho bere za svědka, tak mu tím dává najevo svojí vděčnost a to jak si ho váží, ne že z něj dělá neplacenou pracovní sílu... navíc když se vdáváš taky, tak je přece jasný že máš spousty zařizování s tou svojí svatbou, určitě se to dá nějak demokraticky vysvětlit :-)
Odpovědět
Musím říct, že nemít takovou podporu od manžela, tak jsem to plánování a přípravy nezvládla...určitě to není jednoduché období a chybovat může jak okolí svým nezájmem, tak snoubenci tím, že pořád mluví o svatbě...ale pokud je ta kamarádka opravdu dobrá kamarádka, tak to pochopí a já jí to zase oplatím svým zájmem až se bude ona vdávat...já sama nemám nějakou nejlepší kamarádku, za svědka mi šel brácha, takže prostě, co jsme si neudělali sami s manželem, případně v něčem pomohla mamka nebo brácha (viz oznamko, web a tak), tak to jsme neměli...mám mezi kamarádkama i tzv. "svatební cyniky" :-D, ale byla jsem v šoku, jak mile mě překvapily a zajímaly se, na svatbě se úúúúžasně bavily a ještě po svatbě mi chodily smsky, jak to bylo parááádní a že to bylo takový jiný...to nás vážně strašně potěšilo a mile překvapilo...a dokonce i kluci, jako kamarádi byli skvělí...Naopak lidi, o kterých jsem si myslela, jak se budou zajímat a budou se s náma radovat, tak jen řekli: "Tak do toho taky praštíte, to je dost!" - toť vše za celou dobu příprav až doteď...A taky svatební dary nás dostaly - jak si někteří dali záležet s vymýšlením originálních (nekýčovitých) dárků - rozbalovali jsme si to pěkně sami s manželem druhý den u kafíčka a úplně nás to dojímalo...Njn, svatba je holt emotivní záležitost, i když si to někdo nechce připustit a někdo to těžkou překousává, že se kamarádka vdává dřív...I když teda - my se brali až skoro po 11 letech a mezitím se mi vdalo opravdu hodně kamarádek a mají i děti a já nikdy neměla pocit, že jsem se měla vdávat první, protože jsme s Jirkem dýl a mám na to "větší právo", protože jsem "služebně starší"...hehe...:-P Takže to bude asi hlavně o lidech a o tom, jak jsou oni sami v životě spokojení...já byla šťastná i jako "pouhá" nevdaná přítelkyně...;-)
Odpovědět
@nika_83 Já práve zazila ze s emi uz 4 kamarádky vdaly, co byly pozádány o ruku dríve nez já, a byly treba s partnery spolu déle a nikdy jsem tohe nemela..tak to práve nechápu :( @zuuuza88 a nebude si tva kamaradka tu svatbu zarizovat sama? me by to treba spis pomoho, ze bych mea nekoho s kym se o tom muzu bavit..ale asi bych rozhodne nezarizovala nic jinym, jako svedek mam max na praci az obrad a zbytek dne ne? a ne ty veci predtim
Odpovědět
Příprava svatby není rozhodně lehká záležitost, ač jsem si to zprvu myslela. Nikoho jsem tím nechtěla obtěžovat, dokonce ani rodiče. Tak jsme se s přítelem dohodli to uspořádat celé sami a od nikoho jsme nic nečekali. Mile nás překvapili oboje rodiče, že je to vcelku chytlo a snažili se nám poradit, ale nic nám nenutili. I po šatech chodím sama nebo s přítelem, nerada jsem ovlivněná názory ostatním s kterými nemusím vždy souhlasit. Nerada se přu. Ale zklamali nás přátelé přátel co se mermomocí snažili dostat na svatbu, ačkoliv my je viděli 2x v životě. Přišlo nám to krajně nevhodné. A po několika odmítnutí nás to vážně přestalo bavit. I vysvětlování rozlučky se svobodou proč bude společná (tedy pro nás dva společná) byla dost nechutná záležitost. Ani striptéra a striptérku nechceme a to nedokázal nikdo pochopit. My ani alkohol moc nepijeme, mě bývá brzo špatně a muž stále řídí a taky nerad pije. To taky nedokážeme nikde vysvětlit. Takže nechutných poznámek přátel a jejich přátel jsme si užili fakt dost. Chce to pevné nervy a nenechat se rozhodit lidmi co za to nestojí. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@jitka999 Takových přátel jsme pár taky měli, my jsme na tom dost podobně, jako vy- ani jeden z nás moc nepijeme. A pak jsme řekli, že žádná rozlučka nebude, vzhledem k tomu, že rozpočet naší svatby není závratný- bude to relativně malá svatba. A všichni si představovali, že uděláme chlastačku s tunou alkoholu a dvěma tunama jídla. To by bylo jako druhá svatba. Pár přátel se nám takhle samo vyeliminovalo. Zamrzí to, ale aspoň je vidět, že naši svatbu nebrali jako oslavu toho, že se máme rádi a chceme si to užít, ale spíš jako možnost se zadarmo najíst, napít, a to dokonce ve dvou formách.
Odpovědět
Profilova fotka
To je opravdu o lidech. Mě se taky vdaly 2 nejlepší kamarádky (jedna ze základky a druhá se střední), a když mi každá oznámila,že se bude vdávat, tak já měla hroznou radost! A když mi oznámily, že budou mít miminko (jedna už má, a druhá plánuje velmi brzo), tak jsem měla taky radost, a můžu říct s čistým svědomím, že jsem nezáviděla ani malinko. Asi je to tím, že ony byly s přítelem o dost dýl než já :-D :-D Takže jsme necítila, že na řadě jsem já :-D Jinak to fakt nechápu....S přítelem jsme 3 roky, ale ještě do včerejška jsme byli studenti, takže svatba pro nás nepřicházela v úvahu, a ani teď asi ještě nemůžu očekávat rychlé zasnoubení (ne že by mi to neudělalo radost)....ale že bych záviděla kamarádce tak moc,že bych ji za zády pomlouvala....kdyby se to stalo mě, tak by mě to fakt mrzelo, ale s kamarádstvím by byl konec!
Odpovědět
@jitka999 Společnou rozlučku jsme měli taky a taky jsme zásadně odmítli oplzlé trapárny v podobě striptérek a striptérů - samozřejmě se to neobešlo bez komentářů - Jirka je pod pantoflem a já ho držím zkrátka...:-P :-D Njn, chce to opravdu pevný nervy...;-)
Odpovědět
Profilova fotka
No já jen čučím, čeho jsou někteří lidé schopni. Opravdu smutné. Tak pevné nervy 8-)
Odpovědět
nika_83: Taky mám Jirku :-D a říkají nám to samé.
Odpovědět
@jitka999 :-D Já už se tomu jen směju a vždycky jim říkám, že by si měli hledět svýho, že nevypadají ani z poloviny tak šťastný jako můj Jiřík nebo já...na což ve výsledku nemají co říct, protože jsou buď singl (nedobrovolně) a nebo ten jejich vztah je prostě na jiných základech než ten náš...:-P ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Mě se pořád lidi ptají, kdy bude svatba, že už se těší a že na rozlučce to rozbalíme :-D ale ještě nikdo nepochopil, že rozlučka jesti bude, tak společná, bez striptérů a podobných věcí a nejspíš v podobě nějaké společné večeře s nejbližšíma kamarádama :-D a na svatbě budou taky jen ti nejbližší, jsme studenti a těžko to zaplatíme těm, kteří by stejně šli jen ze zvědavosti nebo že je to zadarmo ;-)
Odpovědět
Obávám se, že jsem kvůli svatbě ztratila velmi dobrou kamarádku. Pravděpodobně neunesla, že se vdávám a ona ne (když přitom ten její je mnohem lepší, že...).
Odpovědět
@sari_nka Taky mi jaksi uniká význam "rozlučky se svobodou" jako by snad manželství bylo krokem k nesvobodě a přes ním je potřeba se ještě pořádně vyřádit. Jestli něco takového uskutečním, tak spíš s kamarádkami na chatě... a vyblbnout se dovedeme samy, bez "nočních morálních poklesků" :-) .
Odpovědět
1
2 3
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?