Zopakovat si svatbu?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj, svatbu mám už sice za sebou, ale s ohledem na ne zcela vydařené okolnosti, které provázely zejména obřad, uvažujeme s manželem o tom, že bychom si ji zopakovali. Naše svatba proběhla v počtu cca 30 lidí z okruhu rodiny a přátel, hosté dorazili ze všech koutů republiky, a dobře se bavili. Problém je, že nemáme jasno v tom, jak takovou akci uchopit a jak ji vlastně prezentovat. Bylo by mi trapné předstírat, že jde o skutečnou svatbu, když manželství už bylo formálně uzavřeno a jeho vznik náležitě oslaven. Ačkoliv osobně bych takový obřad nebrala jako pouhé představení, ale měl by pro nás oba mnohem hlubší význam. Jako nejvíc vhodná varianta se nám zatím jeví neoficiální obřad vedený některým z našich přátel, při kterém bychom si dali sliby, které při strohém a hektickém civilním obřadu chyběly. Určitě víme, že tam chceme pozvat všechny, kteří se účastnili naší první svatby. Ale mám obavy, že když jim pár let po ní přijde pozvánka na další, budou si ťukat na čelo, říkat si, že roupama nevíme co by, a jednoduše se jim nebude chtít dorazit, když už na jedné byli. A to si ani nechci představit reakce rodičů a babiček... Jak byste se na takovou druhou svatbu dívaly jako host? Uvažovaly jste některá o tom zopakovat si svatbu, třeba v případě, že se ta první nepovedla? Setkaly jste se někdy s párem, který by měl dvě svatby? Máte nějaké tipy, jak takovou událost pojmout a oznámit?
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnevdana ja nevim ale proc si myslis ze manzel by si te vsimal na dalsi svatbe,kdyz se k Tobe choval jak kdyby si te ani brat nechtel? Pokud se choval jak pises je neco spatne nejen co se svatby tyce. Nejak to nedokazu pochopit. Proc se tak choval?
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnevdana Mohu se tedy zeptat, proč nechceš obnovit slib pouze s manželem a potřebuješ k tomu další lidi, kteří tě na svatbě vytáčeli?
Odpovědět
@stastnevdana me by zajimalo, jak to bude probihat, pokud to opravdu uskutecnis. Nebudes nervozni, napjata, aby se situace neopakovala? Myslis,ze hoste pochopi vas zamer a nebudou to brat jako frasku? Proc myslis, ze se budou chovat na podruhe jinak nez na prvni svatbe? Co na tenhle napad bude rikat tvuj muz? Vysvetlil ti, proc se poprve choval tak hrozne? Jak se k tobe chova bezne? A nebojis se, ze podruhe to bude stejne? Pises, ze nebyla atmosfera, zes byla nastvana. Mas pocit, ze na druhe svatbe ta atmosfera bude? Ze se dokazes srovnat s tim, ze je to "opravny termin"? Pokud mas opravdu pocit, ze to potrebujes, tak jen do toho, je to tvoje vec. Jen zvaz, zda nebudes kracet stejnymi cestami ke stejnemu vysledku. Pises, ze manzelstvi je pro tebe vic nez papir. S tim souhlasim, ale je i vic, nez svatba samotna. Zkus se nad svym manzelstvim zamyslet. Mozna nad zpackanou svatbou premyslis proto, ze vam to neklape, davas svatbe vinu toho, co ti ted vadi. Myslim si, ze kdybys byla stastna, nemela bys takovou potrebu tohle cele resit a uzivala si s muzem bezneho zivota. Zkus dobre zvazit, zda vam zrovna druha svatba pomuze. Ja se bojim, ze ne.
Odpovědět
@stastnevdana pročetla jsem si tuhle diskusi a musím tedy říct, že souhlasím s většinou lidí tady. Svatba je jen jedna a je hrozná škoda, že sis na ní nenašla alespoň něco pozitivního. Píšeš, že cestou k oltáři jsi byla akorát tak naštvaná - ano, jestli se do tebe někdo navážel a nutil Tě zařizovat věci v hotelu, může to mít určitý vliv. Ale zkazit si kvůli tomu svatbu? Proč ses nad tím nepovznesla a všechny tyhle starosti nehodila za hlavu a neužila sis ten okamžik, kdy jsi přicházela na obřad? Ten se opravdu nebude nikdy opakovat, ani když si svatbu uděláš podruhé, potřetí... Byla to tvoje svatba, neměla jsi povinnost organizovat věci v hotelu - pokud to nebylo vyloženě něco co tak akutně chvátalo, aby se to nedalo dozařídit až po obřadu. To, že si tě manžel nevšímal... to je problém spíš mezi Vámi. Teď dostane přikázáno, aby si Tě všímal? Samozřejmě je to věc každého, jak si to udělá. Jestli si myslíš, že pak budeš spokojenější - směle do toho.
Odpovědět
@kacenkakaca @marcetta Abych zjistila, jak se na takovou věc bude případně dívat okolí, založila jsem tuto diskuzi. Takže počítám i s tím, že pro některé to může být fraška. Na druhou stranu, pokud to někomu přijde jako fraška, může pozvání odmítnout. Pro mě by to nebylo něco, co bych vnímala jako opravný termín. Pro mě by to zkrátka byla moje první svatba. Můj muž, ač ta svatba byla z jeho iniciativy, nevěděl, co to vlastně všechno obnáší, ani co se od něj čeká v ten den. Navíc tam měl spoustu hostů, které dlouho neviděl a musel se jim věnovat. Na poslední chvíli taky zjistil, že to, že se prakticky nezapojil do příprav, má důsledky v tom, že se dost věcí muselo řešit pár minut před obřadem. Bylo to organizováno narychlo, všechno jsem prakticky dělala sama, a když už se mi někdo snažil pomoct, tak všechno organzoval úplně obráceně, než jsem naplánovala já. Takže ačkoliv hosté dostali instrukce o tom, co kdy a kde, vznikaly na místě neskutečné zmatky, všichni zúčastnění mě naháněli jak nadmutou kozu, a musela jsem je obskakovat a řešit jejich záležitosti. Nebyl tam nikdo jiný, kdo by se toho zařizování ujal, všichni čekali, že to udělám a kdy to udělám. Takže to zkrátka bylo mojí povinností. No a dalším faktorem bylo určitě to, že velká část hostů byli naši vrstevníci, kteří s ohledem na věk neměli se svatbami žádné zkušenosti, a tak zkrátka taky nevěděli, jak se chovat. Byli to hosté mého muže, byli tam kvůli němu, a mě jednak moc neznali, a jednak jsem je asi ani příliš nezajímala. A můj muž v tom stresu to nedokázal vybalancovat. Zkrátka se tam semlelo tolik negativního, tak rychle a bezprostředně před obřadem, že už se od toho nešlo oprostit. Navíc když jsem tam po svém boku ani neměla ženicha. A dnes už zkrátka vím, kdo jsou lidé, na které se můžu spolehnout a se kterýma bych chtěla prožít svou svatbu, a kdo ne. Nicméně v důsledku to mého muže taky hodně mrzí, že v ten den prakticky vůbec nebyl se mnou. Pochopil, že některé věci podcenil, a že to bylo hektické úplně zbytečně. A protože nám to klape a máme hezký vztah, uvažovali jsme o možnosti obnovení manželského slibu, abychom si to vynahradili.
Odpovědět
Ahoj, my jsme s manželem měli obnovu svatebních slibů letos. Jemu se do toho nechtělo, mě k tomu vedl fakt, že jsem se chtěla vidět s přáteli - hlavně s těmi, kteří nemohli přijít na naši "první" svatbu, protože jsem se rozhodla, že se chci setkávat u veselých a šťastných příĺežitostí. A zcela sobecky se přiznám, že jsem si chtěla znovu obléci svatební šaty. Myslím,že je důležité, aby si lidé dělali radost a měli život takový, jaký si ,v mezích možností, přejí. Ťukal si nékdo na čelo? Asi ano, ale mě je to celkem jedno - nás všech 15 co se nás tam sešlo, jsme si to krásně užili. A byla to šance si dopřát něco, co jsem si s 40 lidmi dovolit nemohla - profesionálního kameramana. A vám bych přála, abyste si to udělali takové, jaké si to přejete. Hodně štěstí.
Odpovědět
@k2katka Děkuji za povzbudivý příspěvek. Je fajn, když se tu objeví někdo, kdo má zkušenost. Jak jste to vyřešili s "oddávajícím"?
Odpovědět
My měli svatbu v kostele, takže obnovu dělal "náš" kněz. Pokud byste chtěli, pošlu Vám na něho kontakt. Četla jsem v albu jedné nevěsty, která si také brala Brita, že měli svatbu v Anglii a potom oslavu v ČR a že je oddával jejich dobrý kamarád. A což takhle ne oddávající, ale "oddat" se jeden druhému, vy dva byste byli oddávající? Můžem podebatovat soukromě, co vy na to?
Odpovědět
@stastnevdana mám z Tvého příspěvku, že se nám tu všem snažíš obhájit to, proč to chceš udělat. To přeci nemusíš :-) Chceš novou svatbu, udělej si jí. Já jako host bych klidně přišla a neměla jsem s tím problém. Jak si to chtějí ostatní udělat je jejich věc. Mě to jen nedává smysl z pohledu tvé osoby. U nás bylo také více hostů ze strany manžela, také plno z nich neviděl, protože se jednalo o rodinu z druhého konce republiky. A přesto se věnoval hlavně mě - byl to přeci náš den. To, že nebyl nikdo kdo by to organizoval na místě - to jste si holt měli domluvit předem. Ale předpokládám, že to jsou věci, které si uvědomuješ. Jen mi nepřijde logické kvůli tomu dělat svatbu znovu. Většina z nás se vdávala poprvé a jak tu už holky říkaly - ne všechno bylo perfektní, ale není to důvod k tomu tu svatbu opakovat :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@marcetta Musím se @stastnevdana malinko zastat. Ony se tyhle pocity strašně špatně přenáší a kdo vlastní zkaženou svatbu nezažil, asi jen tak nepochopí. Když jsem o tom četla před svatbou, připadalo mi, že si to ty nevěsty z části dělají i samy. Tak nějak to vyznívalo... prostě blbě. Že v podstatě nebyly spokojené hlavně ony ať už z jakéhokoli důvodu. Teď po vlastní svatbě, vcelku nevydařené, se na to koukám opravdu jinak. A věřím, že mít my všechny se zkaženými svatbami možnost reparátu, tak ji 90% z nás využije. Já to třeba neudělám, protože by to pro všechny okolo opravdu byla spíš komedie. Koneckonců ani mě by nějaká oprava už asi úplně neuspokojila, protože svojí první šanci jsem prostě projela a i přes nějaké opáčko by mi zůstala ta hořkosladká pachuť z té "první" svatby. Ale @stastnevdana vlastně hrozně závidím, že má lidi, kteří to pochopí a sama s manželem mají z toho opáčka dobrý pocit. Ono vzpomínat na vlastní svatbu ve zlým je upřímně fakt příšerný a komukoli, kdo má možnost to napravit, fandím ať si udělá ty vzpomínky nové, lepší. :-)
Odpovědět
@marcetta Já se to snažím vysvětlit, protože mám pocit, že tu panuje přesvědčení tom, že a) chci nesmyslnou druhou svatbu z nějakých povrchních důvodů, jako proto, že to "nebylo perfektní" nebo že b) máme problémy ve vztahu. A protože na ty důvody směřovala řada otázek. Jenže je rozdíl mezi hektickou svatbou, na které všechno nedopadlo podle plánu, a svatbou, kde nebylo dobře vůbec nic, včetně té úplně nejzákladnější věci, jako to, že ženich a nevěsta by to měli prožívat spolu, nebo se tam spolu alespoň potkat, a která byla opravdu hrozným dnem. V prvním případě je samozřejmě jakékoliv opakování nadbytečné.
Odpovědět
@limda @stastnevdana no, přeju ať se druhý pokus podaří už podle představ a nebude třeba reparát č. 3 :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Myslím, že je to nepřenositelná zkušenost - když jsem poprvé viděla album @limda, řekla jsem "a takhle to chci", prostě vůbec by mě nenapadlo, že ona z toho třeba nebyla až tak nadšená, to album je dokonalé. Nejen vzhledem, ale i tím, jak láskyplně působí. Zakladatelko: pokud bych tu potřebu měla, pozvala bych jen ty, kteří to pochopí a budou mi to přát / pomůžou mi s organizací. Menší, intimnější, ale více vaše. A hodila bych slovo s ženichem, aby se to neopakovalo "zbytečně".
Odpovědět
@snadsedockam Totéž jsem si u alba @limda říkala já. Přesně takhle jsem to měla v plánu. Ženich si to uvědomuje, že to nezvládnul, a mrzí ho to stejně, jako mě.
Odpovědět
Profilova fotka
@snadsedockam @stastnevdana Aspoň vidíte, že jen fotkám se nedá věřit! :-D Na druhou stranu to je určitě i tím, že v den svatby jsem si asi svým způsobem přišla šťastná a ta láska v těch fotkách je opravdová, to zas jo. Ale je to spíš o tom, že jsem si hodně věcí nechtěla připustit. Bohužel po svatbě a pak s postupem času jsem si uvědomovala, že to opravdu bylo tak hrozné, jak jsem se před svatbou bála, že bude. Jako můžete chtít svatbu z fotek, jakou sem měla já, ale nechtějte opravdovou svatbu, jakou jsem měla. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@limda Já dřív na nějaký "správně si přát" a "síla pozitivního myšlení" nijak nevěřila...přišlo mi to jako blbost. Ale postupem času vidím, že "ono na tom přece jenom něco pravdy bude" !!!! :-D My si svatbu zařizovali sami s milou a úžasnou podporou rodiny a přátel. Žádnej catering, žádná koordinátorka. Celou dobu jsme si prostě říkali, že to bude pohodovej mejdan, kde se teda jako mimochodem taky vezemem (ale ne zas tak moc punk - normální svatební šaty, oblek atd.)....a hlavně, probůůůh, ať nám vyjde počasí!!! :-) No takže bylo asi stopadesát stupňů, všichni se bavili a třeba teď na první výročí svatby nám chodili od kamarádů textovky a volání, zda nebude ještě veselka, že to bylo fakt super. Takže to dopadlo přesně tak, jak jsme si přáli. Upřímně nechápu, proč třeba někdo zve na svatbu někoho, s kým se dlouhatánsko neviděl (výjimkou je např. nejlepší kamarád, který žije v Londýně atd., samozřejmě) nebo příbuzný, o kterých ví, že jim není nic dost dobrý. Svatba ve většině případů není hurá akce ze dne na den a tak je vždycky dost času se na to nějak relativně připravit...místo, organizaci atd. A pak je prostě ten den D - pro mě v tu chvíli nebylo nic z maličkostí podstatný, chtěla jsem se bavit, smát, jíst, pít, tancovat. No a protože jsem se smála prakticky od rána, hodně se bavila, hodně tancovala a manžel samozřejmě taky, tak se podle mě proto i bavili, smáli a tancovali i všichni ostatní. Co se týče @stastnevdaná (mimochodem - nechápu tvůj nick, někde jsi tu psala, že si ani vdaná nepřipadáš, tak pak mi tohle nějak přijde zvláštní), tak pokud ti vadilo, že jste si neužili sami sebe navzájem, mohli byste si udělat někde na pěkném místě obřad je ve dvou a věnovat se sami sobě. Nebo případně uspořádat velkej mejdan a pozvat všechny na "oslavu výročí". Ale kombinovat to mi přijde takový...až jako "psycho".....kdyby mě někdo takhle pozval na "celou novou svatbu", tak bych si říkala, že si tím asi něco kompenzujou a přišlo by mi to opravdu divný... Já nevim...pohřeb se taky ne vždycky vyvede...nebo křtiny...nebo promoce......a dělat nějaký repete? Proč? Pro sebe? Pro ostatní? Na vašem místě bych se na celou nějakou novou šaškárnu vykašlala (už ze strachu, že to bude stejnej debakl) a jela někam na dovču a užívala si pohodičky a lásky jen ve dvou. A koupila si super foťák a pak se kochala skvělýma fotkama z dovolený a svatbu brala jen jako "jooo, to jsme se tenkrát vzali, to vám bylo fiasko...ale ta dovolená...ta stála za to" ;-)
Odpovědět
@limda Ty jsi zářným příkladem toho, že se to navenek může jevit úplně jinak, než jak to vnitřně cítíš. A o to hůř se to pak někomu vysvětluje. Přiznám se, že kdybych neměla tu svou zkušenost, asi bych taky nechápala, jak někdo, kdo měl svatbu, která vypadala tak hezky, z ní může mít špatný pocit. A je fakt, že v ten den člověk řeší tolik věcí, že mu to v plné hrůze dojde až s odstupem. Nicméně já jsem ani v ten den nezažívala jakkoliv šťastné pocity.
Odpovědět
@duckie K mému nicku: vzniklo to z toho, jak mi po svatbě všichni podsouvali, že teď už jako musím být šťastně vdaná, a mně to dost lezlo krkem. Po svatbě jsme byli na několika dovolených, kde jsme si užívali romantiku až do aleluje, máme na ně nádherné vzpomínky, ale prostě to pořád byla jen dovolená, nic víc. Dovolená svatbu nenahradí. Mimochodem, u nás svatba bohužel byla hurá akce, kterou jsem nezvládla dost dobře zorganizovat, protože jsem na to byla sama, dodělávala jsem u toho školu, a nebylo se na koho obrátit s prosbou o pomoc. A to je jedním z klíčových důvodů, proč to dopadlo, jak to dopadlo.
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnevdana Pardon, ale působíš na mě jako někdo, pro koho je svatba středobodem světa. Vzala sis skvělýho chlapa? Můžeš se na něj spolehnout? Miluješ ho a on tebe? Chcete spolu být až do smrti, budovat/cestovat/mít děti? Ano? Tak na co nějakou "šaškárnu" na podruhý - ta ti šťastný manželství nezaručí. Pokud cítíš, že jsi v manželství šťastná, tak to prostě přejdi a jdi dál. Tu pachuť ze "zkaženýho dne" stejně nic nepřetluče...i kdyby ta druhá byla nakrásně perfektní, tak ta první a propadáková tady bude pořád, nevymažeš jí... Ani ze svý mysli, ani z mysli těch ostatních - pokud jí tak ovšem oni vnímali ;-) Viděla jsi Eat pray love? "Attraversiamo - přejděme přes to" https://www.youtube.com/watch?v=ReGeF...
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnevdana A mohu se zeptat, proč jste to pojali jako hurá akci? Z jakého důvodu jste na ni spěchali a raději ji neudělali o rok později, abys měla na vše více času?
Odpovědět
@tanulinkaaa Potřebovali jsme papír a v pozdějším termínu nebyla svatba z pracovních důvodů možná. @duckie Skvělého muže mám, ale necítím se být za něj vdaná. Děkuji ti za názor, ale já si myslím, že obnovení manželského slibu může vykompenzovat negativní zážitky ze svatby.
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnevdana Tak pokud jsi o tom přesvědčená, tak je vcelku i zbytečné o tom rok debatovat s cizími lidmi....udělej to a uvidíš ;-)
Odpovědět
@stastnevdana tak opět mi to nedá nezareagovat... "potřebovali jsme papír" - už jenom z tohohle tvýho prohlášení mi přijde, že pro tebe svatba není nic jiného, než kus papíru a nevím proč tedy řešíš jak to celé probíhalo.
Odpovědět
@marcetta Proč děláš takové úsudky? stastnevdana nikde neřekla, že se brát něchtěli, jen že ten papír potřebovali, a proto urychlili termín. Těch důvodů, proč se někdo potřebuje vzít, může být celá spousta. Například můj muž pracuje v zahraničí a aktuálně řeší zemi, kam bych za ním vůbec nemohla, kdybychom nebyli sezdaní.
Odpovědět
Někdo mě tu pokládá za osobu, pro kterou je svatba středobodem světa, podle někoho jiného je to pro mě zas jen papír, takže si vlastně můžu vybrat. :-D Je to tak, jak říká @zorro4. Takže papír máme, spokojený vztah taky, chtěli jsme už jen tu svatbu. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@marcetta tak ono ten papir obcas potrebujes a potrebujes ho driv nez je to cele naplanovano ( resi se tim majetky, exekuce, eventuelne dalsi sracky treba) nebo naopak hypoteka na dum, ktery si jednotlivec nemuze dovolit a jeho koupe se neda odlozit atd...viz moje prvni svatba, naplanovana na cerven, uskutecnena narychlo v unoru....proste jsme "potrebovali papir"
Odpovědět
@zorro4 @mr_falko když bych "ten papír" potřebovala najednou tak strašně rychle, tak si ale víc pospíším s přípravami - případně slevím ze svých nároků co se svatby týče. Případně udělám jen svatbu se svědky a pořádnou "svatbu" si udělám později. Ale nebrala bych to tak, že si udělám pořádnou svatbu hned a protože to nebylo tak jak chci, udělám další. Toť můj osobní názor.
Odpovědět
@marcetta jenže @stastnevdana nějaký čas měla, prostě nevěděla, že se to tak nepovede. Já taky nechápu novou svatbu, ale ty další konstrukce, co tu někteří rozvíjí, jsou fakt na palici. Ty jsi u první svatby věděla, co to bude stát stát času, peněz, nervů? Já teda ani náhodou, podcenila jsem úplně všechno :-D
Odpovědět
No ja teda koukam, kolik svateb nakonec nebylo vydarenych... =-) Nechci tim, proboha, zacinat nejakou paralelni diskuzi, jen nevim, proc si do alb nevesty pisou, jak uzasne povedena jejich svatba byla, kdyz se pak pomalicku polehoucku v diskuzich priznavaji, ze to nebylo zas takovy terno. Kdyby to rekly rovnou (treba ja bych si to do svatebniho alba napsala, neni to prece soutez o nejlepsi svatbu, ne?), odpadl by mnohym budoucim nevestam stres ve stylu : 'Musim to mit 100%, kdyz se to povedlo ostatnim, mne se to povede taky.' Da-li buh a dojde-li u mne ke svatbe, uz dopredu budu pocitat s tim, ze ne vsechno bude 100% a taky to po svatbe priznam....vzdyt o nic nejde, ne? Stejne jako klidne priznam, ze predchozi svatba byla zrusena. Jo, nebudou nad mym (neexistujicim svatebnim) albem zasnene ooochat a aaachat ostatni nevesty, ale proc by mi to melo vadit? Jejich zivot to neni... 8-)
Odpovědět
@zorro4 samozřejmě, že jsem nevěděla co všechno to obnáší a kolik času bude potřeba. Ale věděla jsem, že na přípravy mám 5 měsíců, tak jsem si na začátku sepsala co všechno je třeba zařídit a podle toho jsem si časově rozplánovala kdy co musím mít hotové. A kdybych měla času méně, tak si třeba svatební oznámení nevyrábím sama, ale objednám ho u profíků, to samé vývazky a další věci, které zabraly plno volného času. A co se peněz týče, to samé. Na začátku jsme si stanovili hrubý rozpočet, který jsme se snažili dodržet. Jsou věci, které jsem si na svatbu nepořídila, i když by se mi líbily, ale bylo to dle mého zbytečně drahé a víc štěstí mi stejně nepřinesou. A nemyslím si, že jsem kvůli tomu měla nějak horší svatbu. Měla jsem ji prostě takovou, jakou jsme si ji s manželem zařídili. A na plánování klasické svatby dle mého stačí klidně i 2 měsíce - jen samozřejmě je těžší sehnat místo, vizážistku atp. - ovšem to zas záleží na termínu svatby. Mimo hlavní sezónu není těžké ani to.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?