Možná Vám budu připadat jako hysterka, ale docela mě to trápí. Můj manžel má perspektivní, dobře placenou práci v zahraniční firmě, která má pobočku v Praze. Má ji rád a je tam spokojený, ale je tam více než doma. Jsme spolu jen večer, o víkendech se věnuje s kamarády svému koníčku- airsoftu. Teď začal jezdit na služebí cesty do Německa, do sídla firmy, kde je i několik dnů. Nemáme ani dva měsíce po svatbě, takže mi to docela vadí. V sobotu letíme společně na svatební cestu, ale jen do pondělí a v úterý už zas poběží do práce, asi má pocit že by to bez něj spadlo. Když jsem mu řekla, že mi to vadí, oponoval tím, že mám být ráda že vydělává tolik peněz a že si to moc beru... Tak se ptám- jsem podle vás divná, nebo to má někdo stejně...
Tak to já bych žárlila, nejraději bych, aby byl doma už odpoledne a nemusel by vydělávat nijak moc, raději víc času se mnou ;-) Mě se to naštěstí daří, aby za mnou manža spěchal, ale bylo by mi to líto, kdyby byl víc času v práci..No,jo, když chlapi asi rádi pracujou,či co? :-N
Tak můj manžel pracuje i 10 hodin denně, i soboty, vyjímečně neděle....a vůbec mě nenapadlo na jeho práci "žárlit"....o tom ten život prostě je, k životu to patří a ti dva se musí naučit s tím žít a najít kličky, jak spolu prožít ten volný čas, kterého je opravdu málo..a věř mi, jde to.
ckei určitě máš pravdu, mě nejvíc vadí, že když třeba potřebujeme něco zařídit či udělat, tak on nemá čas, měl připomínky a poznámky, i když si musel po svatbě vyřizovat novou občanku, protože na úřadě maj stejnou pracovní dobu jako on. Nejdřív jsem tam musela jet sama, ale když mi paní úřednice řekla, že si manžel musí vše vyřídit osobně, vyslechla jsem si docela dost nepěkného o tom, že on musí do práce, že jsem ji to měla vysvětlit, že prostě nemá čas na nesmysly. Jako by mu vadilo, že jsme se vzali... Pro mě manželství prostě není jen kus papíru.
tri.niti...abych pravdu rekla, tak mne by se moc nelibilo, kdyby svuj volny cas netravil prevazne se mnou..to ze pracuje a vydelava hodne penez je fajn..ale neni prvni ani posledni.. a zda se mi, ze to povazuje za to nejdulezitejsi vuci tobe...
Myslim, ze by se mel zamyslet nad tim, jak s tebou travit vice casu - a hlavne by mel sam chtit. Vzhledem k tomu, ze nase zamestnani nam zabira nejvic casu, povazuji za hodne dulezite, aby se lidi doma o praci bavili...takze je dulezite, abys vedela, co dela, a aby s tebou chtel resit pracovni problemy. A on by se na druhou stranu mel zajimat o to, co delas ty.
Nekteri muzi si mysli, ze vydelat hodne penez umi jenom oni a jejich zena by tim padem mela byt rada za to, co ma...nevim, jake je tvoje zamestnani, ale ja bych zacala delat taky neco intenzivne, abych svemu manzelovi ukazala, ze neni jediny, kdo dokaze byt uspesny..
tri.niti: nezlob se na me, ale tohle je docela hodne sobecky postoj. V dobe kdy je hodne tezke sehnat fajn praci za fajn penize, ktera te ke vsemu bavi. Ja bych na tvem miste byla rada, ze je spokojeny...
tri.niti: před svatbou Ti nevadilo že pracuje? Musela jsi s tím přece počítat, že to najednou nebude jinak... Na druhou stranu na svatební cestu si mohl najít víc času. A jak řekla ckei, je potřeba to brát tak jak to je, najít ty kličky... jenže musí být snaha z obou stran :-|
No a taky si myslím, že se na sebe aspoň můžete víc těšit, když jste míň spolu ;-)
My jsme spolu v jedne praci a jsme tu rozumny cas - vikendy vyjimecne, kdyz specha termin, ale to se pochopime navzajem, v tom je vyhoda jednoho oboru. Vic casu stravi svym konickem - astronomii, ktera je slusny pozirac casu, kdyz je jasno, tak od desiti vecer je u hvezd :) Ale strasne ho to bavi, tak at si to uziva :)
terak, tak to teda nevim, ale abych mela byt spokojena jen proto, ze ma manzel dobrou praci a vydelava penize, tak kde to jsme? Lidske vztahy jsou prece mnohem slozitejsi a priznejme si, ktera z nas by chtela byt ta zelena vdova, ktera ceka na manzela nekde v obrovske vile..a premysli o tom, co vlastne zrovna dela??
z toho, co psala tri.niti v poslednim prispevku mam pocit, ze on si mysli, ze je nejdulezitejsi, co dela on...s takovym postojem to za par let muze byt pekna krize..nehlede na to, ze uz ted si nevazi toho, jak cas travi triniti..vzhledem k tomu, ze ona evidentne ma cas na reseni jeho nesmyslu....
Trinity, na jednej strane je normelne, ze clovek travi v praci vacsinu dna a doma je len vecer, ale chapem, ze Ta trapi, ze napriklad vikendy travi skor s kamaratmi ako s Tebou... :-| Na Tvojom mieste by som si aj ja nasla nejake aktivity a dala mu najavo, ze sa zaobidem aj bez neho, cez vikend necakaj, kym pojde s kamaratmi, ale prva sa zober z domu prec Ty, ci uz na nakupy alebo tiez s kamaratkami, nech vidi, ake to je...a mozno mu to dojde a spamata sa ;-) Ked chces od chlapa jeho pozornost, a on sa k tomu nema, tak sa musis tvarit, ze o nu nestojis, starat sa viac sama o seba, a on pride sam ;-) Drzim palce ;-)
Já dělám v nemocnici dietní sestru, takže dělám jen 8 hodin denně od pondělí do pátku. Já jsem samozřejmě ráda, že má dobrou práci, která ho baví, nechci vypadat jako sobec, který ho chce mít jen pro sebe. Jde o to, že když po něm něco chci, tak nemá čas. Na svatební cestu jsme málem nejeli, kdyby se ho nezeptala kolegyně v práci, která se vdávala o měsíc dřív, kam jedeme a on se necítil trapně, tak sedíme doma- no spíš v práci. Samozřejmě že i před svatbou byl v práci stejnou dobu, trávil volný čas s kamarády. To mi nevadí, nechci ho omezovat. Jen mě teď naštvalo, že jsem měla v neděli narozeniny a on mi pomalu ani nepopřál, protože byl unavený ze služebky ze které se vrátil v sobotu, ale na oslavu kolegových 30-tin půjde. Prostě mi příjde, že je pro něj práce a lidi v ní důležitější než já. Radši ani nedomýším, jak to bude vypadat, až budeme mít děti, asi mu budu posílat jejich fotky do práce, ať je pozná...
Kdybych chtěla být a vše dělat sama, nemusela jsem se vdávat a stěhovat se kvůli jeho práci za ním. Opustila jsem rodinu i všechny kamarádky, kvůli němu a on si toho ani neváží...
ahoj tri.niti- tohle je fakt tezky. My pracujeme s pritelem ve stejnem oboru, on ma vlastni firmu, ja pracuju pro jinou firmu. On je v praci od pondeli do soboty. Ja pondeli- patky, plus nekdy vikendy a sluzebky. Vidime se vlastne jen v nedeli. Chapu te, ale si si jeden musi urcit priority a co chce a umet vyuzit volny cas do posledni minutky.
Je pravda, ze nedele jsou nase, takze v tomhle si nemam na co stezovat. Ale taky me nekdy mrzi, ze jsem v sobotu doma sama, ale zase mam svuj cas a taky ho pro sebe vyzuivam.
No je to těžké...nevím, co poradit, na to, že by měl trávit čas i s tebou, musí přijít sám. Také takového workoholika znám a jeho žena to s ním nemá lehké...Nezbylo jí nic jiného, než si žít svůj vlastní život. Jenže to je manželství, kde už mají velké děti.
Každopádně pokud manžel hodně vydělává, tak je jasné, že prostě musí být podle toho v práci. Znám spoustu holek, co vesele utrácí partnerovy peníze a zároveň si stěžují, že není partner v 16.hodin doma. Je to něco za něco. Pokud pro tebe i dřív nebyly prioritou peníze, měla jsi to s ním asi řešit dřív...A až přijdou děti, tak to bude asi fakt horší :-N . Promluvte si a snažte se určit, jaké jsou vaše priority a jak budete trávit společný čas. Možná by tedy mohl alespoň trochu omezit své koníčky 8-) .
tri.niti-těší mě také jsem zdravotní sestřička na 8hod.od pondělí do pátku :-D
přítel si ted také našel jinou lepší práci a začal dělat 12 krátký dlouhý týden,předtím dělal semnou a víkendy jsme měli vždy volné,ted si zvykám že 2 víkendy v měsící jsem sama :-( také si nemůžu zvyknout ale peníze jsou důležité,je fakt že raději budu mít minimum a budu ho mít doma než aby vydělával miliony a byl furt v tahu
ale co by mi vadilo asi ty kamarádi to můj když má volno tráví ho semnou a to je fajn neomezuji ho on sám to tak cítí,ale mrzelo by mě to jako tebe tak hodně sil a asi je fakt že si zvykneš budeš muset
trinity.. najdi s taky svoje zájmy, třeba udělej "naschvál", že půjdeš načančaná, vyoblíkaná někde pryč. třeba jen do obchodu, ale aby viděl, že si samostatná a že si bez něj poradíš. A že si poradit umíš, když to tak je přes týden. ;-) ;-) ;-) Zajdi do fitka, poznáš tam zase nové lidi, kámošky atd.. ;-) ;-)
Někde v diskusi nějaká holčina přirovnávala soužití manželů k lednici, když je plná, čistá, tak si toho manžel nevšimne. Všimne si, až se něco děje: že je špinavá, prázdná.. atd.. zkusím to pohledat..
Držím palce.. ať se to zlepšíí..
;-) ;-) ;-)
No já nevím, jestli by ty naschvály a vlastní zájmy manželovi Trinity naopak nevyhovovaly. Aby nebyl rád, že Trinity už na něj nemá vůbec žádné požadavky a za rok za dva by nezjistili, že nežijou spolu, ale vedle sebe.
Já bych si tedy asertivně stanovila svoje minimální požadavky alespoň na počet víkendů v měsíci, které chci, aby strávil se mnou a ne s kamarády, že chci aby mé narozeniny měly přednost před kolegovými atd. Sice se to mělo řešit už před svatbou nebo před sestěhováním, ale lepší pozdě než nikdy. Na mateřské by se Trinity s takovým mužem fakt mohla zbláznit.
A Trinity, dovolenou spolu trávíte, nebo ani tu by bez něj ve firmě nepřežili? A už sis našla nějaké nové kamarádky? A neutíká před něčím do té práce?
Je spousta chlapů, co vydělají peníze a přesto si najdou čas na rodinu. Jen se musí chtít......... Nicméně, pokud máte společné víkendy a večery, myslím, že je to celkem dost, to my často ani to ne, zase díky mé práci. Nevím, kolik času z večera stráví manžel svým koníčkem, pokud je to celej a žádné společné nejsou, pak to bude chtít řešit, nebo dojdete k bydlení vedle sebe a ne spolu :-( Zrovna o tom píšou v květnovým Světě ženy.
Já to mám doma stejný, chlap má dobře placenou práci ale je to spíš nucený workoholik... naštěstí ale o víkendech se snaží a jsou z velké časti jen naše... do toho dodělává dálkově školu...
modlím se, aby se snažit nepřestal...a jak tady někdo psal...naučila jsem se dělat si svůj program, támhle sportík, támhle rande s kámoškama...
Tak ja nevim, jestli jsme oba workoholici, ale mě přijde normální, ze se vidíme doma až v 8 večer a nektere vikendy mame treba taky samostatny program...jsem s nim moc rada, ale kdybych s nim mela travit cely svuj volny cas tak me asi hrabne ;-)
Je to otazka kompromisu, ale jedna vec by mi teda vadila, kdyby nemel cas ani na tu svatbeni cestu.
Ja sice workoholika nemam, ale na svadobnej ceste sme este stale neboli :-D V tej dobe po svadbe manzel rozbiehal firmu, ja som bola tiez v novej praci v skusobnej dobe, takze to nevyslo, spravili sme si len predlzeny vikend v horach, a svadobnu cestu si vynahradime tento rok poriadnou dovolenkou, na ktoru sa uz teraz velmi tesim x-) x-) :-N Manzel sice podnika a roboty ma dost, ale vie sa kontrolovat :-D a vecery aj vikendy mame pre seba x-) Okrem jeho sluzobnych ciest, ale tiez sa vzdy ponahla za mnou, takze je to skor take prijemne cakanie na jeho navrat x-)
loony dovolenou jsme za cely rok, co tam pracuje nemeli, pry si nemuze delat z prace holubnik, coz chapu, ale snad narok na 20 dnu v roce ma kazdy. Manza ma dokonce ve smlouve 25 dnu. Mam tady samozrejme taky kamaradky, ale ty travi vikendy se svymi partnery, takze na me maji cas jen malinko. A ze by pred necim utikal? Nevim pred cim by mel. Snazim se chovat k nemu tolerantne, kdyz je doma a o neco me pozada tak to splnim. Ani mi nevadi, ze vetsinu veceru travi s PC hrama, jsem rada ze jsme alespon spolu v jedne mistnosti... A to co prave nechci je, abychom se jednoho dne vzbudili a zjistili, ze vlastne spolu nezijeme, ze nevime co chce ten druhy...No ale asi si budu muset vazne zvyknout. Jak mi rekl vcera, je to dan za prestiz...
Pokud nechceš žít jen vedle něj s jeho penězi, tak si právě nezvykej, nebuď pořád jen tolerantní, nechápej ho neustále, řekni mu co chceš a potřebuješ! Ať taky jednou pochopí on tebe. Většinu večerů u PC, víkendy s kamarádama - a co děláte spolu? Nepřizpůsobuj se mu úplně. Takhle nebudeš partnerka, ale pouhá uklízečka, kuchařka a za chvíli vychovatelka jeho dětí.
Připadá mi, že si svatbou s tebou odškrtnul jednu kolonku ve svém plánovači jako splněnou. Teď ještě děti a může žít prestižní život se spoustou peněz a klidným tolerantním rodinným zázemím. Ale co ty???
To je právě to. Když mu řeknu, že mi to vadí, že bych s ním chtěla alespoň trávit víkendy, tak mi řekne, ať si zajdu za kámoškou, nebo mi dá peníze ať si jdu něco koupit, ale to já nechci, neberu jeho peníze, mám své a ty mi stačí na mé věci i na nákupy. On jen platí nájem, nechci aby měl pocit, že jeho peníze potřebuju. Jasně třeba svatební cestu platil on, velké výdaje taky, přeci jen já dělám ve státní nemocnici...
Spolu děláme minimum věcí, spíš jen sex, prostě mi přijde že mě má vážně jako uklízečku, kuchařku a děvku v jednom, než jako rovnocenného partnera. Ale já ho moc miluju, kamarádky co ho znají, mi tvrdí že si to moc beru, že je na jeho pohledu vidět, že mě miluje, ale prostě se tak nechová. Má to asi v genech, jeho matka si svého muže začla vážit taky až když umřel, předtím spali odděleně a nemohla ho snést, teď najednou dělá hysterické záchvaty jak jí chybí...
Teď mi navíc hrozí vyhazov z práce pro nadbytečnost, to pak bude ještě horší, bude mít pocit, že mě musí živit a že jsem na něm závislá.
Prostě fakt nevím co dělat, zas nechci být na něj nějak sobecká, nebo se mu vnucovat, nechci mu lézt na nervy...