Ani ne po týdnu od svatby mám pocit, že jsem si vzala cizince....... Ač nechodil do hospody, najednou začal. Navíc nekomunikuje...... Nejraději bych zažádala rovnou o rozvod..... Stalo se to někomu?
@eli48 Ahoj, nemůže to být tím, že má třeba zrovna nějaký problém (třeba v práci), který s tebou vůbec nesouvisí, ale otravuje mu život natolik, že to ovlivňuje i jeho chování doma? Nebo ho kamarádi třeba hecují stylem - no jo, ty už jsi v chomoutu, to se z tebe stal podpantoflák, to s náma ani nebudeš moct do hospody, co? Tak třeba chce dokázat, že to tak vůbec není. Nevím, myslím, že možností může být víc. Zkoušela sis s ním o tom promluvit? Píšeš, že nekomunikuje - myslíš vůbec nebo o tom problému.
@eli48 Ahoj, mám stejný názor jako pet23.....nejspíš má nějaký problém, se kterým se trápí a bojí se Ti ho říct.... Na to není asi jiná odpověď než komunikace, i když píšeš, že nekomunikuje...Nesmíš na něho tlačit a třeba jen pozvolna se snažit mu naznačit, že se Ti něco nelíbí...Chlapi mají občas divné chování, které nám ženám nejde do hlavy....i když oni si myslí to samé o nás :) Určitě to vyřešíte, přece by si Tě nebral jen kvůli tomu, aby mohl začít chodit do hospody....Za tím něco musí být...Věřím,že to rozlouskneš ;-)
@eli48 Souhlasím s holkama, kdysi se mi taky stávalo, že se najednou partner začal chovat jinak než obvykle. Byl tichý a podrážděný a vždycky to bylo tím, že ho něco hlodalo. Obvykle to ani nemělo souvislost se vztahem. Buď to bylo kvůli práci, finanční stránce, bydlení... Někdy je až těžké uvěřit, že jsou na tom muži citově a psychicky občas ještě hůř než my a také mají nějaké ty svoje deprese ;-)
Chápu, že to musí být nesmírně těžké i pro tebe. Takovéhle změny nejsou nikdy příjemné. Jak dlouho už to takhle trvá? Jestli je to třeba týden, tak bych tomu nějaký čas ještě dala a zkusila to hrát opačně - byla na něj ještě milejší ( i když to asi bude chtít hodně pevné nervy), říkala mu sama od sebe ráno a večer jak ho miluju a zkusila se probourat tou jeho bariérou ;-)
@eli48 Nevzdávej ten vztah! Jak psaly holky, může zatím být nějaké jeho trápení. Určitě si vzpomeneš, na slova oddávajícího, který mluvil o tom, že vždycky to nebude jen krásné. A ono nebude, u žádné z nás. Jen u vás to přišlo takhle hned po svatbě. Na rozvod vůbec nemysli a snaž se to vyřešit tak, jako by tady tahle možnost vůbec nebyla. Přece si se nevdávala s tím, že se budeš rozvádět, když bude něco v nepořádku, ale s tím, že on je ten pravý, milujete se a chcete spolu zestárnout. To si tedy domýšlím, ale věřím, že nějak podobně jsi to cítila. Budeme ti držet palce!
Staci ani ne tyden od svatby a ty uz premyslis o rozvodu? Nechci ti sahat do svedomi, ale takhle asi vztah moc vest nejde. Pri prvnim problemu hned myslenky na toto.... Kolikrat stihl jit za tu dobu do hospody? Parkrat.... Treba se boji, ze po svatbe ztrati svuj zivot a svobodu, tak to ted resi tim, ze chce byt za kazdou cenu venku... Urcite by stacilo se normalne zeptat, nechat ho dychat a urcite se za chvilku sam srovna, kdyz uvidi, ze vse je jako driv. Otazka, jestli jsi se po svatbe nezmenila i ty, nedavas mu prostor a vyhrozujes po tydnu rozvodem...
no ja si pri cteni toho prispevku vzpomnela na kamaradku, ktere se po svatbe manzel zmenil a do roka ci dvou let byli rozvedeni. :-( V jejim pripade ten jeji muz hral divadlo a udrzoval dva vztahy i pred svatbou (nikdo to nevedel) a az po svatbe ho to divadlo omrzelo a vysel s tim ven - rekl kamaradce, ze ani nevi proc si ji bral, protoze ma rad nekoho jineho (rana pod pas jak blazen).
ono je to nekdy tezke, ne vsichni maji otevreny komunikativni vztah, nekdy jsou lide ve vztahu a nereknou si co jim vadi, atp. Pak se nedorozumeni nabali jedno na druhe, prerostou pres hlavu a muzou byt pouzite k tomu, aby se vztah znicil.
Vzdy je to o tom co chteji oba, sam se clovek muze treba na hlavu stavet, ale kdyz ten druhy nechce...
Budte holky rady, ze vam muz doma nehraje divadlo a otevrene nelze... pripad me kamaradky je dost smutny (pritom je to krasna holka, ktera nikdy nemela o napadniky nouzi, ale bylo tomu naopak. Nejspise nemela stesti a narazila na nekoho, kdo si neco chtel dokazat a cilene nekomu chtel ublizit, at uz vedome ci nevedome...)
Vsichni myslim vime, ze psychicky poskozenych lidi z rodin ci ze vztahu je na svete dost.. A ne vsichni se s tim poperou tak, aby sami vedli uplne jiny zivot...a byli vyrovnanejsi a stastnejsi lide a pripravili tak zdravejsi zazemi svym detem.
Casto se chyby opakuji z generace po generaci a kdyz si to ten clovek neuvedomi a nevidi to, narazi na nekoho kdo se do nej "slepe zamiluje" (malokdo jde myslim do vztahu z vypocitavosti) tak problem muze byt na svete raz dva.
Jen si vezmete priklady psyhickeho tyrani, domaciho nasili, sikana ve skole (deti to vidi doma a prinesou to do skoly..) a nebo si vzpomente na lidi kolem Vas, kteri Vam z nejakeho duvodu nepreji a trebas Vam i delaji naschvaly, nebo Vam rikaji, ze se stejne rozvedete jako oni, atp.. :-D
Je treba mit otevrene oci a divat se na to co se deje kolem si myslim. :-)
myslet hned na rozvod je unáhlené, rozvodem se mají řešit až opravdu ty nejzávažnější věci. Je potřeba napřed hledat příčinu, proč tomu tak je. Držím palce, ať to vše dopadne.
@eli48 Narovinu bych se ho zeptala, co se děje a jestli má nějaký problém. Pokusila bych to s ním vyřešit, pokud by nechtěl, snažila bych se to z něho vytáhnout a řekla mu, že když bude mlčet a chovat se tak jak píšeš, akorát tím bude trápit sebe, tebe i váš vztah. Takže to zaprvé.
Za druhé: Do hospody chodit je normální. Zvláštní mi příjde že do hospody nechodil. I přes manželství je fajn, aby měl každý tak trochu svůj život a své kamarády, na které i přes manželství nezapomene. To že nekomunikuje může mít různé příčiny, kamarádi či kolegové si z něj dělají srandu (že je v chomoutu-jak se píše výše), mohou to být problémy v práci anebo prostě to jen na něho dolehlo. Do chlapů holt tak moc dobře vidět není. Tak si o tom promluvte a nad něčím takovým jako je rozvod vůbec nepřemýšlej nebo k tomu jednou opravdu dojde.
@pavlovasandra To je sice hezká rada, že by ses narovinu zeptala, ale možná jsi asi nezažila, jaké to je, když chlap nechce z nějakých důvodů mluvit, je uzavřený, a to, že když se to z něho tahá, tak se to jen zhoršuje...Jinak mně osobně nepřijde normální chodit do hospody. Ano, jednou za čas možná, mít své vlastní koníčky, mít své vlastní kamarády, to ano, ale jinak hospodám nefandím. Zejména tehdy, když chlap tam o víkendu vysedává a žena pak tráví večery sama s dětmi.
@jancip Zažili jsme toho spoustu a vždycky se nám osvědčilo o problému mluvit. Ne třeba hned první den, ale vždycky se jak mně tak manželovi ulevilo, když jsme to prostě vypustili. Mít problém a mlčet den nebo dva - to chápu, ale mlčet delší dobu určitě není dobré, když tím navíc trpí i partner, nebo i vztah. Takže moje rada je nastoupit na manžela a vytáhnout to z něj. To, jestli je spíš uzavřenější a tahání informací z něj ho akorát naštve, nebo ocení snahu partnera podat pomocnou ruku a mít zájem něco řešit, to netuším, protože to autorka nenapsala. My se s manželem známe a varianta číslo 2 je u nás prostě na prvním místě. ;-)
No a nakonec k té hospodě - souhlasím s tebou, jít jednou za čas poklábosit s klukama ano, ale ne na úkor partnera, aby seděl o víkendu sám doma. To s tebou souhlasím.
Holky, myslím si, že je úplně normální, že chlap jednou za čas zajde s kolegou z práce nebo s kamarádem ze školy na zahrádku na pivo nebo do hospody. Proč ne? Je to úplně stejné, jako když k nám chodí kamarádi nebo známí na návštěvu, pozveme je k nám na zahradu, sedíme pod pergolou až do desíti do večera a bavíme se. Neznamená to přece hned chlastat první ligu a přijít dom namol, kouřit jednu za druhou či podvádět manželku s barmankou.
Chápu ale, že každý to má stanoveno jinak. Samozřejmě má to své meze, nesmí se to opakovat co týden a pak celý víkend prospat, ale zajít třeba v týdnu na pivko, jít v šest a v osm být doma - no sorry, ale proč ne?
@pavlovasandra Pozvat přátelé domů a chodit do hospody mi stejné nepřijde. A to zejména pro to, že na té zahradě jste oba (páry se baví společně), do hospody jde chlap (tedy v tom podání, jak se tu píše). Chtěla bych vidět, kolika chlapům by nevadilo, kdyby jejich žena chodila každý týden do baru...
@verusak87 jo to se v úvodním příspěvku píše, ale autorka už se dále nevyjadřuje, takže jestli byl 2x nebo 5x to nevíme a těžko pak soudit. Navíc jestli byl od svatby 2x v hospodě neznamená, že bude v hospodě pečenej vařenej každý týden. Ale to už se dostáváme někam jinam.
@jancip Jo stejné to opravdu není, ale když pozvu domů kamarádky a manžel příjde z práce až hodinu před tím, než náš sněm rozpustím, tak je to hodně podobné. Mému muži by se určitě nelíbilo, kdybych chodila každý týden do baru, to určitě ne, ale když on jde jednou za měsíc na pivko nebo kofču a jak jsem psala výše ještě navíc v rozumnou hodinu tam i zpět, pak opravdu nevidím problém. :-)
Asi je tu problém v tom, že každá chápeme pojem "chodit do hospody" jinak, a tak se omlouvám, protože se asi špatně vyjadřuji. Z toho pojmu vyplývá, že jde o pravidelný jev, ale já tu píšu o tom, že pro mě je to jednou za měsíc normální. Takže se omlouvám, jestli si nerozumíme kvůli tomuto.
@pavlovasandra@jancip
Holky já nevím, ale mě přijde normální si jednou za týden zajít někam do baru s kámoškou. Stejně jako mi přijde normální, že si přítel jednou týdně zajde do hospody s kolegou / kamarádem. A ani jednomu z nás to nevadí. Ale to jsem vás jen chytla za slovo, protože mi na frekvenci 1x týdně nepřijde nic špatného. Ale to je taky tím, že vím, že se přítel z hospody vrací v relativně slušném stavu, asi kdyby se mi vrátil úplně namol a začal mlátit kolem sebe, tak se mi to taky nelíbí. Za další oba dost pracujeme, a trávíme spolu každý večer, tak mi přijde normální, že oba chtějí jednou za týden jít někam ven se svými kamarády.
Ale k tématu. Je fakt, že úvodní příspěvek je napsán v dosti obecné rovině, nevíme, jestli zakladatelky manžel chodí do hospody každý den a tráví tam spoustu času - to by se mi taky nelíbilo. Ale rovnou přemýšlet nad rozvodem jenom kvůli tomuhle...Ale zase na druhou stranu nevíme, jak se její manžel v opilosti chová...Takže opravdu je tady těžko radit...
@im4fun Chápu to stejně, mně třeba ta frekvence 1x týdně příjde moc, můj manžel chodí opravdu tak 1x za měsíc, ale jak říkám - je to zcela normální. Přesně jak píšeš, trávit každý večer jen my dva spolu, to určitě není úplně nejlepší, každý si chceme "odpočinout", poklábosit s přáteli... Tak proč ne?
No my spolu jsme každý den i večer a vyhovuje nám to. Ale každý to máme jinak :-) Můj otec taky chodíval před svatbou jednou týdně do hospody a dnes tam bývá každý den :-|
@verusak87 Souhlasím, my jsme taky takový "zvláštní" pár. Jsme spolu ve dne v noci a oběma nám to vyhovuje, takže nějaké samostatné vysedávání u nás nehrozí. Když si jít někam sednout, tak taky chodíme společně, protože máme vztah nastavený tak, že "moji přátelé jsou i jeho a naopak".
Ale když už jsme takhle odbočili od tématu docela by mě zajímalo jak se vyvíjí vztah uživatelky, která diskuzi založila... =-)
@sedivka No říkám... bydlíme docela daleko od všech starých známých takže momentálně máme jen společné přátele a s těmi nepotřebuju probírat nic "v tajnosti" :-)
@limda Nic ve zlém ale to mi už přijde skoro jako závislost, je sice pravda, že třeba po společně strávené dovolené je mi líto, že zas spolu nejsme pořád, ale dovolená je spešl případ.....U nás to máme tak, že si každý občas zajdeme někam s kamrády, když to jde jdeme třeba oba spolu a s kamarády, máme jich teď čím dál víc společných...každopádně nic nehrotíme a víme, že nejde každou minutu strávit spolu, co by to vlastně bylo vůbec za život, a co když se pak něco stane o to bude těžší si zvyknout....
Ale každý jsme jiný a každý to máme jinak, v hodně případech závisí i na počtu let, které jste spolu....Držím palec ať se vám nic zlého nepřitrefí a ať vám to i nadále klape
Já si nemyslím, že je špatné, trávit s patnerem co nejvíc času, pokud to tak opravdu oběma vyhovuje. My jsme spolu devět let a ty první roky to bylo to samé, byli jsme spolu pořád. Manžel je takový vlk samotář, stačí mu rodina a s kamarády nikam chodit nechce, kolikrát ho posílám, ať si zajde někam na pivo, ale radši si ho koupí domů :-D Já jsem teda víc společenská a protože už máme dvě malé děti, občas se odragovat potřebuju, ale je mi jedno, jestli si jdu posedět s kamarádkou, nebo dáme děti na hlídání a vyjdeme si někam s manželem, od něj se odreagovávat nepotřebuju :-N :-) Nevím, vždycky jsme to měli tak, že čím víc jsme spolu byli, tím jsme si byli bližší, odloučení i třeba na jednu noc snášíme oba blbě pořád..
@eli48 Nesmíš hned malovat čerta na zeď. Vzala sis ho z nějakého důvodu, tak se ho drž. Asi pro něj byla svatba velký zážitek a potřebuje ho vstřebat. Možná má pocit, že se posledních pár měsíců věnoval jen svatbě a chce si třeba jen odpočinout. Přeci se to nemůže 14 dní po svatbě tak hrozně pokazit a to, že jde do hospody přeci není důvod k rozvodu. Nech ho vycukat, nedus ho... on se srovná.
@marinka Já to nikomu neberu, ale pak jak píšeš se snáší blbě odloučení....Jak se říká, že si mamminka občas potřebuje odpočinout od dětí, tak si potřebujou odpočinout i ti dva lidi, je sice fakt, že když chodí do práce, tak to mnohdy stačí a člověk je rád, že je doma a nikam chodit nepotřebuje....A nejde jen o hospodu, šak nikdo neříká, že vypadnout se musí zrovna do hospody, ale třeba i takové jít si zacvičit nebo se věnovat svým koníčkům někde v soukromí je příjemně strávený čas a nemusí to být čas, který trávíte spolu....
Každopádně já nechtěla říct, že je na tom něco špatného....Každý to má holt jinak a já z vlastní zkušenosti vím, že je dobré občas někde vypadnout i bez toho manžela :-D
@sedivka Však ano, každý jsme různorodý... byla by nuda, kdyby jsme byli každí jak přes kopírák, já chápu, že ti to připadá divné... před pár lety bych řekla to samé a ani za nic si to neuměla představit, ani nevím jak tohle vzniklo... v podstatě jsem sami jen když si kupujeme dárky, ale aby jsi si nemyslela tak i to babské povídání mám. Jezdíme společně za švagrem a švagrovou, přítel si s bráchou občas někam zaleze a něco společně kutí, spravují nebo tak a my se švagrovou dáme tu ženskou chvilku, kdy drbeme ;-)
@raduli13 V pohodě, já jsem zvyklá, že na to lidé co nás neznají koukají jinak. Když mluvíš o té závislosti... já bych ti to v podstatě i odkývala, díkybohu je ale ta závislost oboustranná. Ono je to hodně uzpůsobené tím, že jsme se kdysi oba hodně vyblbli, naráželi na překážky a pak jsme se našli. Bylo nám spolu dobře, tak jsme spolu byli častěji a častěji a ani po několika letech nás to nepřešlo a doufám, že ani nepřejde. Je to možná šílené ale svým způsobem krásné. Je jasné, že máme každý chvilku kdy chceme být úplně sami a v těch si nebráníme. Ale jak se tu řešilo to samostatné chození někam s přáteli... my máme právě ty nejlepší přátele společné, mé staré kamarádky mě měli radši když jsme chodili pít, balit někam chlapy a užívat si, u přítele totéž, tak jsme se hold našli v tomhle a je to fajn :-)