Ahojky holky, tohle téma jsem nikde nenašla a ho začínám. Máte někdo po svatbě vyvdané děti? Jak s nimi vycházíte? Jak to funguje??? Já vyvdala 10ti letého syna. Když jsem ho ale poznala, bylo mu 7 let, byl to takovej milej kluk. Ale jakmile jsem začala bydlet s miláčkem, to se mi oči úplně otevřely. Děcko rozmazlený, ulhaný, hrozně problémový. Vše se točí jen kolem něj. Já sama vlastní dítě nikdy nechci a tak tohle je pro mě fakt problém. Nejhorší je, že jeho matka se ho ráda zbaví a tak je věčně u nás, otec ho na ulici nevyhodí. Jenomže s ním nemáme žádné soukromí. Poraďte mi někdo, jak se s tím poprat, díky Hani
zanett: často to tak bývá, to máš pravdu
zas to potvrzuje to, že jaký je dítě, rozhodují jeho rodiče....oni si ho rozmazlili, oni na něj sr...., oni na něj byli přísní, nedůslední atd. atd.
a nevěřím argumentům typu: ale ať se snažíme jak se snažíme, nic s ním nejde dělat, už odmalička....protože prostě výchovu zanedbali odmalička
vidím to u kamarádky, která už u dvouměsíčního mimina zavedla režim dne, není přecitlivělá a "hypermoderní" matka, řídí se selským rozumem a hlavně je důsledná, ale ne zlá.....prostě už od mala je potřeba děcko vychovávat, což si často lidi neuvědomují a pak pláčou nad rozlitým mlíkem
když to vezmu do paralely se psama: spousta lidí si myslí, že malí psi se nemusí vychovávat, že to jaksi samo půjde a pak jsou to největší hovada, který štěkaj jak pominutý a klidně vám prokousnou lejtko
A o vzdělání to vůbec není ... to se naučit nedá /to bylo myšleno spíš tím jak se nám mom. cpe všem debilní vzor demokatické výchovy, že na něj máme vlastní názor .. dle mého je to debilní výchova/... Jinak ideální je vzor od rodičů, pokud jsme spokojený jak se jim povedlo vychovat nás. Já jsem maximálně spokojená a pokusím se to dělat stejně.
já si jenom trochu rýpnu a vrátím to zpět k vyvdaným dětem
většina z vás píše, že vlastní děti nechcete, takže jen tak dedukuju, že asi nebudete mít mateřský sklony - což není špatně - ale může být za tím to, že si holt k těm dětem cestu nehledáte, ani třeba moc nechcete, nemáte na to buňky atd.
a jak píše ari, děti to vycítěj a je to
ari, hela, to je sice treba pravda, ale jenom polovicni. Nikdo (koneckoncu ani to dite) nemuze ocekavat, ze nevlastni mama bude mit to vyvdane dite rada jako kdyby bylo jeji vlastni. To ale neznamena, ze ho nemuze mit rada i tak (i kdyz ne tak klasicky 'matersky'). To je myslim v poradku. Problem je, kdyz to dite (ci pubertak) zamerne a vedome bojkotuje jakoukoliv snahu o navazani kladneho vztahu (jak se to stalo mne). Jak rekla vanusak; pubertak uz velmi dobre vi, co dela a rika a umi manipulovat vic, nez si to rodic je ochten priznat. Neco jineho je samozrejme zena, ktera ma odpor ke vsem detem a ten odpor nehodla prekonat a dostane se do situace, ze vyvda deti...to je pak i to nejhodnejsi dite problem, ale takove tu v diskuzi myslim nejsou...
Tahle diskuze me zaujala, protoze kamardka resi podobny problem. Uz podle jejich zazitku se priznam, ze bych asi vztah s muzem, ktery ma deti, hodne zvazovala.
Mam ale dotaz k zanett. Asi pred rokem jsi na modrem konikovi resila, ze se s pritelem rozchazite. http://www.modrykonik.cz/forum/show.p... .To jste se znovu dali dohromady? Potom si ale myslim, ze je docela pochopitelne ze te deti neberou dostatecne vazne.
Priznam se, ze se docela divim, ze ses k nemu vratila, pokud ti provedl to, cos popisovala a navic kdyz mas takove problemy s jeho detmi.
Omlouvam se, ze do toho rypu, ale zda se mi to trosku zvlastni..
precliku, uz jsem to tady nekde kdysi sahodlouze vysvetlovala (tusim consti se ptala a pak jeste nekdo...). Uz se mi to nechce vypisovat vsechno znovu, protoze to bylo dost komplikovany a vydalo by to za milion prispevku. Nechci zachazet do detailu, ale prosli jsme si nekolikamesicnim obdobim 'horske drahy' (odstehovani se, prestehovani se, sestehovani se dohromady, rozchod a zpet atd atd atd) a ve vysledku zacali znovu s tim, ze z minulosti se muzeme (meli bychom se) poucit, jinak nema cenu se k tomu vracet (litovat neceho atd).
zanett: je to těžký a blbý, ale možná právě proto se k tobě ty děti nechovají hezky, protože k tobě nemají respekt, neviděli ho ani u svého otce a zcela právem si nejsou jistí, jestli se vyplatí investovat do vztahu s nějakou paní, která se zase může brzo odstěhovat (samozřejmě neznám váš vztah....ale.....)
zanett: jasně, ale s těma puberťákama ... nás opustil otec předloni ... bylo mě 29 let ... já sem dospělá, snažím se chovat k jeho nové paní hezky od začátku, snažím se to brát tak jak to je a chápat ho, dokonce to chápe i mamka, odkonce se s paní už i viděla a dala si kafe ... ale je to prostě divný, opustil nás a najednou nemám to co jsem měla 29 let ... mamku a taťku pohromadě, narozeniny slavíme rozděleně na 2x, vánoce taky atd. Moje dítě má najednou další babičku a já další "sourozence" ... prostě zmatek! Dokážu si živě představit jak to musí srát děcko v pubertě ... to si to tak rychle nsrovná jako já dospělá. A aby to všichni zvládali na pohodu hodně o tom mluvíme. Sestra leč o 3 roky starší to zvládala hůř, ale díky povídání už taky pochopila a snaží se, její manžel to samé ... Prostě jak už jsem tady řekla, v první řadě zhrzená matka musí jednat jako dospělá a děcku vysvětlit, že je to třeba tak lepší, najít výhody a jánevým co, aby ten zmatek pochopilo a otec se nsmí chovat jak "víkendový tatínek, co všechno dovolí", ale musí nadále vychovávat a taky vysvětlovat a nastavit pravidla. Pak se i ty puberťáci nebudou chovat k nové paní hnusně ...
hela, jen pro upresneni: kluk je prima, holka je problem. S ni byly problemy uz na uplnem zacatku naseho vztahu (ted uz tri roky)...
Arietiska; ja te chapu, ale porad me proste ovlivnuje hlavne to, co denne zazivam...at uz je teorie jakakoliv...
Já sem držka a pokud bych viděla, že je problém s tím, že se např. ex. nedokáže smířit s tím, že její děti má na starosti nějaká nová baba, asi bych se s ní sešla a zkusila ji vysvětlit, že ji její děti brát nebudu, že se budu snažit dodržet její pravidla ať mně řekne jak si to představuje a nebudu se snažit ji ty děti odvést, tím, že budu lepší, hodnější a já nevím co ... což je možná největší srach ex. a proto dost často jednají blbě a děti třeba i popuzují proti nové paní ...
Tohel např. udělalmoje kámoška a dnes jezdí i na dovolený s ex všichni ... "nová máma" má dovoleno prcka klidně i vyliskat, pač to často potřebuje a když mladej občas kecá něco, že maminka říkala, dovolila atd., tak si holky zavolají a prcek má smůlu ... prostě ideální stav ... dospělý se domluvili a mladej má teď sice dvě rodny, ale všude stejnej metr!
A propos; musim rict, ze se mi moc nelibi, kdyz tady spousta tech, ktere nemaji vlastni zkusenost s danym problemem analyzuji priciny neceho, co si ani neumeji predstavit (jak uz to zminila vanusak. Nekomu tady strasne moc vadilo, ze se ohanim vlastni zkusenosti, ale to proto, ze diky te zkusenosti jsem to zazila na vlastni kuzi a umim si dany problem vyborne predstavit, at uz se to nekomu hodi, nebo ne). Proto docela nechapu, jak je mozne, ze vsichni nezasveceni presne vedi, ktera bije (viz hela: '... možná právě proto se k tobě ty děti nechovají hezky, protože k tobě nemají respekt, neviděli ho ani u svého otce a zcela právem si nejsou jistí, jestli se vyplatí investovat do vztahu s nějakou paní, která se zase může brzo odstěhovat...', takovych a podobnych prispevku od ostatnich tady bylo dost). To je jako kdybych ja rekla, ze napr. helo (priklad) vim presne, proc se rozvadis, protoze za tim urcite stoji XYZ duvodu, i kdyz neznam vasi situaci. Proste kdyz jsem v dane situaci nebyla, ani by me nenapadlo rozumovat a analyzovat na misto toho, kdo v one situaci skutecne je a asi to vi nejlip....
zanett: Se nenasírej, mně to přišlo jako nápad od hely, proč to tak třeba je ... ne jako, že to ví, že je to tím! ;-) Přeci není nutný všechnozažít, abychom mohly radit nebo dávat nápady k zamyšlení ...
zanett: já jsem na úvod mých příspěvků uvedla, že nemám svoje zkušenosti, ale pracuju s dětma a mám další zkušenosti a bla bla
prostě zkouším analyzovat na základě mých zkušeností s rodinou a rodinnými problémy, pár jsem jich řešila a vyřešila
NIKDY jsem neřekla, že přesně vím, která bije, ale vím, že pokud někdo žádá o radu, potěší ho pohledy ze všech stran
nemáš se proč bránit, já jsem neútočila, napadají mě jen různé teorie, ty je můžeš potvrdit nebo vyvrátit, tvoje reakce může ukazovat na to, že jsme někde blízko toho co tě trápí, proto jdeš do obranny
Arietiska, ja nejsem nastvana, jen prekvapena. Ale je fakt, ze me dokazou najebat moralujici reci nekoho, kdo poucuje a radi, ale sam o tom nic nevi (ted to myslim obecne, delaji to tak moje kamosky, rodina atd atd). A cim vic vysvetluju a osvetluju, tim vetsiho blbce ze sebe delam, protoze ti nezasveceni to prece 'vedi lip' a ja jsem mlada/blba/nezkusena atd atd a vubec nic o tom nevim.... :-p Proto jenom tezko beru rady nezkusenych (v dane veci) jako smerodatne a kvalitni, i kbyby byly sebesrozumitelnejsi a logictejsi...
No to teda koukam, kam az se dostalo toto moje tema co vsechno jste shopny tady vytahovat a jak se navzajem obvinujete. Zacinam si rikat, co jsem to tady rozpoutala!!!!
nedá mi to abych ještě nenapsala reakci na zanett:
ten, kdo pracuje s drogově závislými, prostitutkami, nemocnými rakovinou nebo čímkoliv, taky nemusí mít vlastní zkušenosti s touto problematikou.....a může jim pomoct a pracovat s nimi