Tak já tchýni vykám a myslím, že jiné to nebude. Ono vzhledem k tomu, že je téměř ve věku mých prarodičů by mi to tykání ani nešlo... A když se nad tím zamyslím tak ji vlastně oslovuji tak nějak neurčitě a jméno nebo oslovení vynechávám, prostě "jenom" vykám ;-)
Já své budoucí tchyni tykám už asi 3 roky a říkám jí Maru, když o ní pak mluvíme třeba s budoucím tchánem řeknu třeba i mamka. Vztah máme dobrý a doufám že to tak i zůstane..... :-)
Já své budoucí tchýni tykám a říkám jí jménem...neumím si představit, že bych jí říkala "mami", i když vztah máme skvělý. Když pak mluvím s partnerem, tak i řeknu "mamka" ve smyslu např. "Kdy přijde mamka?" (myšleno jeho mamka) :) ale oslovení "mami" bych nepřijala.
Já své budoucí tchýni tykám a i když jsem jí chtěla oslovovat jménem a NIKDY ( zařekla jsem se, protože mi to přišlo divný ) jí neříkat mami, tak to tak nějak vyplynulo samo:-) Asi i z toho důvodu, že mám občas pocit, jako by partnerovi rodiče byli moje náhradní rodiče, máme neuvěřitelně skvělej vztah a já na ní nedám dopustit :-)
no moje tchyne je zlato..jen zakopat :-) takze z toho vyplyva ze ji rikam pani ..... ono kdyz neoslovuji primo ji rikam babi deda kvuli dcerce ale mylim ze ani po svatbe ji jinak oslovovat nebudu protoze pokud nemusim nemluvim s ni vubec :-)
:Me v den svatby rekla tchyne, at ji rikam mamka. Zapomnela ale nabidnout tykani, takze kombinace mami+vykani mi pripada asi to nejhorsi co muze byt (nebo vraceni se o 70 let zpet). Takze ji vykam a snazim se obejit osloveni tak, abych ji nerekla "mamko" (osobne si myslim, ze mam opravdu jenom jednu). Nakonec nejsme v kontaktu skoro vubec, takze se to vyresilo s oslovenim samo :-D
Vykám a neoslovuju nijak :-N u nich je zvykem "mamka" ale to by mi nešlo z pusy, jak říká linee, přijde mi to jak v 19. století a mamku mám jen jednu. Takže tak.
Vykám jí, tykání mi ani nenabídla, ale neměla bych s ním asi problém, jen bych si musela zvyknout.
Mami bych jí asi neříkala, protože to by byl v tom akurát bordel a mamku mám tu svoji ;-)
Ale když se bavíme s manželem, tak řeknu mamka ti nepsala, nevolala? Ale to bylo i před svatbou....
Ale občas musím i správně rozdělovat mamky, tak říkam při hovoru moje mamka apod. :-D
Msm to podobne s raduli13, nenabidla a doufam ze nenabidne, me to nejde ani v predstavach pres pusu, budu ji raa vykat a kdzy me nabidne abych ji rikala krestnim jmenem udelam to ale rozhodne vykat
Mně nabídla tykání už po půl roce vztahu. Možná je to tím, že se vídáme často a rozumíme si. Náhoda tomu vlastně tenkrát dala to, že jsem se s ní seznámila už po týdnu, co jsem si s jejím synem začla. :) Oslovuji ji jménem.
Jsem vdaná téměř 13 let a tchýně mi tykání nenabídla (a nečekám, že kdy nabídne), takže jí oslovuji "paní H...ová" :-). Je mi to takové proti srsti (takhle přeci oslovuji úplně cizí lidi), ale vidíme se minimálně takže to neřeším :-). S tchánem jsem si tykala od svatby (oslovovala jsem ho jménem) a můj muž si s našimi tyká a oslovuje je křestním jménem :-)
Manzelova maminka mi nabidla tykani po par mesicich vztahu, tou dobou uz jsem byla tehotna, takze ji rikam "babicko", pripadne je to pro me "manzelova maminka", odmitam ji rikat "tchyne" - v dnesni dobe mi to prijde spis jako nadavka a to si nezaslouzi. Moji rodice nabidli partnerovi tykani hned pri prvnim setkani - to jsme spolu chodili asi 3 dny :-)
Já taky tykám, ale taky je nijak přímo neoslovuju.. Když se bavím s tchýní budoucí třeba o jejím manželovi tak se zeptám, kam Staňa jel.. Jako možná je párkrát oslovim a neuvědomuji si to.. A naši teda mýmu nastávajícimu zatím nenabidli, a asi by mu zo nešlo - i kdyz to jsem si myslela taky :)
mě také tykání nenabídla a to s ní v podstatě přes rok žiju ve společné domácnosti (ano bohužel s ní žiju v jednom domě a nadšená z toho nejsem). Bereme se za pět měsíců, ale asi ani pak se to nezmění.. Ze začátku jsem chtěla, ale teď už je mi to jedno..
Manželově mamince Vykám z velké úcty k ní. A láskyplně ji oslovuji Maminko, nebo babičko. Ptž je ta neskutečně zlatá..a vynahrazuje mi mou maminku, která mi zemřela před svatbou..
můj partner tyká mým obou rodičům a oslovuje je jménem a je to takové přirozené :-) mají supr vztah a moji rodiče jsou dost mladí-nejen věkem, ale i duchem, takže to není takdivné jako např. s rodiči od nastvajícího...s jeho tatkou si tykám už delší dobu, ale jde to těžko, ale pomalu si zvykám, hold sjem byla vychovaná vykat jako úctu :-) ale oslovování tchána mi teda vůbec nejde :( tchýni vykám a jsem za to neskonale štastná, mám ji ráda,ale nějak by mi to asi nešlo, hold výchova ;-) jinak taky řeknu "kdy přijede mamka s tatkou" a myslím tím rodiče od nastávajícího, ale mami a tati si neumím představit jako oslovení...
My si vzájemně vykáme...ona mě oslovuje jménem + vyká a já jí oslovuju paní + jméno a vykám...když se o ní bavíme s přítelem nebo tak, tak jako o mamce...ale tak se bavíme o obou maminkách, tak mi to nepřijde divný. Jinak vztah máme skvělý jak já s jeho maminkou, tak on s mojí, takže super :) A ve středu nás teď čeká na mých promocích vzájemné seznamování rodičů, tak snad si sednou :)
No, mě by tchýně nejradši ani neviděla a já ji už taky ne. Závidím všem, co si s ní rozumí,ale to by ona musela být jiná. Já jsem byla vždycky vstřícná, ale ona mě háže jenom klacky pod nohy. Je to tchýně v pravém slova smyslu a o nějakém tykání není ani řeč, to by ona ode mě nesnesla.
My si se skoro tchýní tykáme a říkáme jménem. Taťkovi přítel tyká, mamka mu to nenabídla...doufám, že nabídne, protože mojemu to moc příjemné není...no uvidíme. Taťka babičce taky vyká...
Tykám si s oběma a nemám s tím problém, jsou moc príma, ale oslovení jménem mi zatím moc nejde. Zato pratchýni říkám babi a tykám jako by se nechumelilo :-)
Říkat tchyni maminko by mi přišlo divné, přeci jenom maminku mám jen jednu. A tchyně vlastně dvě, tchány taky, protože rodiče budoucího manžela jsou rozvedení :-) S tchyněmi i tchány si tykáme, takže tu svou "pravou" tchyni oslovuji Ladi/Laďko, tu druhou Šáry/Šárko, "pravého" tchána Dali/Dalibore, a druhého Pavle. Jen pratchýni a pratchánovi říkám "babi" a "dědo" a vykám. :-D
Já si s tchýní tykám,nabídla mi to cca 3měsíce před svatbou,kdy jsme seznamovali rodiče,ale jinak ji přímo neoslovuju. Nemáme zrovna nejlepší vztahy a jsem ráda,že bydlí daleko,není to člověk,kterého bych musela vidět často. Mám o dost radši manželovy prarodiče (ze strany tchýně), těm vykám,ale beru je za vlastní :-)
Před malým jsem říkala pane xxx, paní xxx, vykala jsem a vykám dodnes, ale už říkám babi, dědo, nebo vůbec neoslovuju a vykám...
Tcháni jsou zvláštní kusy - prý se to tak dělá, že mladí musí vykat tchánům, takže donutili švagra, svého zetě, aby jim zase začal vykat, když bude v rodině.../chlapi se znali ze zaměstnání a tykali si, navíc je dělí jen 13 let.... :-p :-D