Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Rodiče chtějí, abychom s nimi bydleli

Prosím o radu. Máme čerstvě po škole a moji rodiče chtějí, abychom s přítelem po svatbě bydleli u nich. Postavili ohromný dvougenerační dům, ale na vesnici. Pro nás je těžké v okolí sehnat práci, raději bychom šli bydlet do krajského města (40 km). O tom ale rodiče nechtějí ani slyšet. Řekli, že jestli se odstěhuju do města, přeruší kontakty. Já je mám moc ráda, ale taky chci pracovat a bavit se. Nechci trávit tři hodiny denně jen v autě, mohla bych je využít jinak. Jak to máme vyřešit?
Odpovědět
1
2
tak snad vam nemuzou diktovat jak mate zit kdyz tak bydlet nechcete :-D a popravde docela drsne vydirani :-x nasi to treba udelali tak, kdyz museli resit zatykajici strechu, bud udelaji rovnou strechu anebo se udela dalsi jakoze patro a tam pujde nekdo bydlet - bracha na to pristoupil (ted v cervnu jsem ho nahradila ja a bracha koupil barak)
Odpovědět
@michalusenka Oni v tom domě nechtějí zůstat samotní. Mají strach, že až budou staří, my budeme daleko a nikdo se o ně nepostará. Jenže jsou ještě relativně mladí a my máme své zájmy. Během vysoké jsme bydleli na druhém konci republiky ve městě, tak jsme se vrátili blíž k nim. Ale přímo pod jednou střechou s nimi bydlet nemusíme...
Odpovědět
Profilova fotka
Nenechala bych se od rodičů vydírat. Normální rodiče nabídnou bydlení, ale rozhodnutí musí zůstat na Vás. Chování vašich rodičů je sobecké, nezralé a snaží se s vámi manipulovat. Pokud na jejich hru přistoupíte, příště budou rozhodovat i o vaší dovolené nebo jménech vašich dětí se stejnou písničkou "když nebude po našem, tak jsme spolu skončili ... "
Odpovědět
@banitram Oni mi chtějí dát nějaký majetek (dům), ale jen pokud tam budu bydlet. Abych ho jednou neprodala. Mám je moc ráda, podporovali mě a pomáhali mi. Kdyby byl dům blíž k městu, zůstala bych u nich. Ale takhle to nejde, musíme pracovat.
Odpovědět
Podle mého názoru je bydlení v jednom domě s rodiči vždycky problém. Rodiče můžete mít rádi sebevíc, ale bydlet s nimi v jednom baráku a denně se s nimi potkávat - nechtěla bych.. Jestli na vás rodiče tlačí, nenechala bych se jimi vydírat. Rozhodnout se musíte sami. Pokud chcete bydlet ve městě kvůli práci a společenskému životu, měli by to rodiče pochopit.. A pokud jsou to normální, inteligentní lidé (což předpokládám), styk s vámi nerozvážou (to už by se o ně, až budou staří a nemohoucí, tím tuplem neměl kdo starat). :-) Hodně štěstí!
Odpovědět
Pokud není v rozumné vzdálenosti možnost práce, tak nevím, jak nemůžou pochopit, že prostě musíte jít za prací někde jinde? Z čeho by jste žili?
Odpovědět
@radkaja Pro ně je těžko pochopitelné, že chceme platit nájem/hypotéku, přestože by nám zbylo tolik, co kdybychom bydleli s nimi a platili jen energie. U nás je práce za skoro polovinu toho, co v krajském městě a navíc musíme tak jako tak dojíždět z vesnice.
Odpovědět
@tedrezka Až se o ně budeme muset starat, asi se budeme muset přestěhovat blíž k nim. Jsou tak zvyklí z rodiny, že děti zůstali bydlet s rodiči. Jenže dřív byla ta situace jiná, práci dostal každý. Navíc jsou to povětšinou lidi, kteří dělají ve fabrice (těch je tu spousta).
Odpovědět
Profilova fotka
@kristina_b Moji rodiče mají také velký dvougenerační dům, který sami postavili a mají tři dcery. Ani jedna z nás u rodičů nezůstala po svatbě bydlet, přestože máme rodiče rády a i když tak velký dům stavěli i pro nás. Rodiče nikdy nenapadlo, že by mě nebo sestry měli nutit ke společnému bydlení. Děti prostě dospějí a začnou vést svůj vlastní život podle svých představ - a skutečně milující rodič by nikdy neměl vypustit z pusy věty typu - jestli s námi nebudeš bydlet (... nebo nebudeš studovat na doktora nebo nepojmenuješ syna po strýci Kleofášovi apod.), tak tě zavrhneme a už tě nechceme nikdy vidět.. ... na rovinu, jestli sebou necháte manipulovat, brzy to odnese váš partnerský vztah. Rodičům NIC nedlužíte, a ať už se rozhodnete jakkoliv, musí to být rozhodnutí vaše a vašeho budoucího manžela ...
Odpovědět
@banitram V tom bude asi problém z mé strany. Mám pocit, že jim právě dlužím to, že mi pomohli vystudovat (z brigád jsem to celé neutáhla). Že mám teď povinnost jim to vrátit tím, že se o ně ve stáří postarám. Jestli odejdeme, už se nikdy nevrátíme. Na druhou stranu ale odejít chci. Chci, abychom si byli vzácnější tím, že se nebudeme vídat každý den.
Odpovědět
@kristina_b chápu tvé pocity viny, i jaké to je mít za rodiče citové vyděrače. Kdysi mi jeden psycholog na fakultě řekl, že mám povinnost se o rodiče postarat- ale jenom finančně, ne fyzicky, a že rodičům se nic zpátky nevrací, dává se to jako štafeta vlastním dětem - co mi dali rodiče, to já se budu snažit dát jim. Ten velký barák stavěli v době, kdy byla práce všude, dneska ty dvougenerační domy jsou napůl prázdné. Jakou představu rodiče mají o tom, co budete dělat, když budete bydlet tam?
Odpovědět
@evzeniegrandetova Jejich představa je taková, že si najdeme práci v okolí. Nestudovali jsme, abychom skončili ve fabrice u pásu nebo za pokladnou. Případně máme začít podnikat (naše praxe není taková, abychom si na to troufli a uživilo nás to). Nehledě na to, že společenský život zmizí úplně. S tím postaráním se jsem to myslela tak, že jednou nastane chvíle, kdy budou rodiče slabí a bude potřeba jim pomoci se obléknout, odvést je k lékaři, ... Úplně se klepu, cítím bezmoc, protože je těžké se rozhodnout.
Odpovědět
Článek se načítá
Tohle je hrozná situace. Jejich postoj je citové vydírání, které je vůči tobě hodně nefér. Už jen kvůli tomu bych s nimi na tvem místě nebydlela. Nemají ti co diktovat, nemají právo dávat ti ultimáta. Druhá věc je, že pokud se k nim nastehujete, můžete počítat s tím, že tím jejich vydírání neskončí, ale budou vám poroučet jako malým dětem. Na takové soužití bych nikdy nepřistoupila, v zájmu ochrany vašeho manželství a vztahů s rodiči.
Odpovědět
@kristina_b Nemáš důvod mít pocit viny. Oni jsou tvi rodiče, oni se rozhodli, že budou mít děti a tím mají povinnost je vychovat a dát jim možnosti. To je jejich volba, kterou bys ty neměla vnímat jako závazek. Samozřejmě, je slušnost postarat se o své rodiče, ať už osobně nebo jim zajistit dožití na urovní, ale není tvou povinnosti s nimi bydlet a nechat se nutit do něčeho, co nechceš.
Odpovědět
@michalusenka Snad nevadí, že se ptám, ale zajímá mě, jaké to je s rodiči bydlet. A proč jsi vůbec tak zvolila...
Odpovědět
Dvojgenerační domy se stavili za komančů ,když se určovalo nahoře bydlí staří dole mladí dnes už je to dávno pasé. Mladí vypadnou z domu a rodiče je vidí třeba dvakrát za rok .Můj případ.Vlastně ani nevím ,kde bydlí dcerka.
Odpovědět
Dnes již druhý dotaz, kde si autorka v podstatě sama odpověla a potřebuje slyšet podporu... Ale jo, nejsme chlapi, abychom problém opravdu řešili ;-) Každý normální rodič podporuje své dítě, dokud se nepostaví na vlastní nohy. Za to můžete být vděčná, ale nikoliv zavázaná. To, co Vaši rodiče ale chtějí teď, a způsob, jakým se toho chtějí domoci, je naprosto neúnosné citové vydírání. Já osobně ultimáta nesnáším. Odejděte, dokud je čas, jinak to bude jen horší. Zkuste jim to vysvětlit, že se postaráte. Pokud nepochopí hned, snad emoce vychladnou časem.
Odpovědět
souhlasím s banitram, mám 2 dcery, obě si postavily svoje domky, ani nás nenapadlo, abychom jim toto rozhodnutí rozmlouvali. Pokud je ta možnost, že můžete bydlet sami, tak ji využijte. Vždyť tím s přece rodičů nezříkáte a určitě jim budete pomáhat, pokud to budou potřebovat. Oni si rodiče zvyknou a budou se těšit na Vaše návštěvy.
Odpovědět
S přítelem bydlíme v dvougeneračním domě, který zdědil před pár lety táta. Zatím je obyvatelný jeden byt, do budoucna plánujeme opravit druhý pro rodiče. Všichni s tím počítáme, že budeme společně. Táta občas "vrčí", ale v jádru je to strašný dobrák. Samozřejmě záleží na tom, jací jsou vaši rodiče, zda mají sklon vám něco diktovat, apod. Nemyslím si, že by s vámi přerušili nějaké kontakty, spíš je to takový výkřik. Upřimně se mi vzdálenost 40 km autem nezdá tak hrozná. Zvažte taky situaci, že budete žít v krajském městě a rodiče budou potřebovat vaši pomoc na stáří. Před dvěma lety jsme se současně starali o babičku a dědečka, bylo nás na ně 10 (děti, vnoučata, pečovatelky), všichni z jednoho města a dalo to obrovskou práci. Nikdo s nimi nežil, takže jsme se tam museli, co chvíli střídat, ani se sami neuložili do postele, pak je vykradli kůvli špatně dovřeným dveřím, na které neměli sílu...upřimně po zkušenosti ze svými prarodiči neuvažuji jinak než že budu mít rodiče u sebe. Kamarádům se nedávno narodilo druhé dítko, rodiče mají v jiném městě a opravdu by se jim jejich pomoc někdy hodila. Tato situace není lehká, musíte zvážit pro a proti, můžete to třeba zkusit, a pokud by to nedělalo dobrotu, tak se holt odstěhovat. Zkuste si s rodiči sednout a probrat to.
Odpovědět
@ha_ja V základu to vidím stejně, jako máte zkušenost. Problém je v tom, že v té vesnici není co dělat. 40 km znamená přes hodinu času v autě jedním směrem (dálnice ani rychlostní tady není). Takže by nám po práci nezbyl volný čas. Hrozně se to ve mě pere - hlídací prarodiče přímo v domě pro vděčnou dceru vs. lepší pracovní příležitost + volný čas.
Odpovědět
@kristina_b Chápu vás. Já už mám přece jenom nějaký pátek po škole a s přítelem jsme ve fázi svatba, a pokud to půjde, tak co nejdříve rodina. Zkuste se tedy domluvit na tom, že byste to zkusili nejdříve ve městě, dokud nemáte děti, zapracovat na kariéře a třeba pak se vrátit k nim. Záleží také na tom, jakou budete mít práci, zda ji můžete vykonávat i z domu. Určitě ale počítejte s tím, že rodiče budou namítat, že se za pár let nevrátíte, že to pouze slibujete.
Odpovědět
@ha_ja Taková debata už proběhla a sama nevěřím, že bychom se vrátili. Chceme brzo rodinu, protože mám zdravotní problémy a nechci propásnout věk, kdy jsem na tom ještě dobře. Taky je mi jasné, že po rodičovské mi vybudovaná kariéra bude (téměř) k ničemu.
Odpovědět
Profilova fotka
Souhlasím s tím, co už psali holky (i kluci) výš. Bydlím v domě na vesnici a žijeme tam tři generace. Po této zkušenosti, s rodičema v jednom domě bydlet nebudu(trvale). A naši to chápou. Jsem jim za vše vděčná, pomůžeme jim, postaráme se, ale bydlet takhle nedělá dobrotu. Jestli ustoupíte teď, budete ustupovat celý život. Vaši hraji nečistou hru. Já osobně bych neustoupila.... ale hodně štěstí v rozhodování :)
Odpovědět
My teda zijeme v tri generacnim a na jednu stranu chapu vase uvazovani protoze vidim, ze mamka se stara o babicku a vim ze i na me jednou zbyde starani se o rodice a popravde me to netesi ale vim ze jim hodne dluzim a ze nikdo jiny by to neudelal - jsem v tom stejna jako mamka. nez nekoho dat z rodicu do domova duchodcu tak se budu o ne s vypetim sil starat....... a popravde zalezi i na typu prace a danem platu - tatka cely zivot dojizdi min 40-60 km do prace a znam spoustu lidi co dojizdi za praci protoze jinde neni.......... uz je to vsak na vas co je pro vas priorita a dulezitejsi
Odpovědět
Profilova fotka
Nenechte si diktovat kde budete bydlet a hlavně se nenechte vydírat, že toto rodiče po vás chtějí je od nich sobecké. Měli by myslet hlavně na Vaše štěstí. Já taky mým rodičům vděčím za vzdělání a pomoc, ale oplácím jim to zpět jak jen se dá, ale stejně jim to člověk nikdy nevrátí všechno co oni pro nás udělali, ale určitě bych to neřešila tak, že oni chtějí nebo vás nutí u nich zůstat bydlet. My s manželem bydlím o mých rodičů 46 Km, moji rodiče mají oba přes 60let, bydlí sice v bytě, ale jezdím za nimi 1krát týdně a jediné co zatím potřebují je zajet na větší nákup. Na baráku je více starostí, vím to sama, máme taky domek a přistavujeme. Pokud vaši rodiče postavily nový dům, tak na něj x let nemusí sáhnout, max. drobné úpravy nebo opravy. A co se týká dojíždění do práce, jezdila jsem těch 46km do práce každý den a řeknu vám, že po roce jsem toho měla plné zuby a to jsem jezdila po dálnici, jsem ráda, že jsem otěhotněla. Nechala jsem si i auto předělat na LPG a projezdila jsem víc jak 3000 Kč. Dobře vše zvažte, bydlení s rodiči není vždycky růžové, záleží jací jsou, naše mám moc ráda jsou hodní do ničeho mi nemluví, ale lepší je jak jsou mladí sami. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@kristina_b ahoj naprosto souhlasim s tim co ti radi holky..nenechte si ridit vas zivot!! Sednete si s pritelem a dohodnete se co chcete vy jak chcete zit..ja mam jen mamku mame spolu uzasnej kamaradskej vztah ake i orez to jsme se v 18osamostatnila a neni na tom nic spatneho..moje mamka je samotar staci ji kdyz nas vidi 1xza 2-3mesice jen mi kazdy den aspon na minutu zavola jak se mame.. Pritelovy rodice a babicka s dedou nas vidi radi kdykoliv ale nikdy nas kuli tomu nejak nevydirali..i s nima mame uzasny vztah tak se snazime rodice navstevovat 1x za 14 dnu a babicku s dedou 1x za 3tydny.. Vanoce resime tak ze rano jedem 100km za moji mamkou,poobede prejizdime 50km k pritelovym rodicu a vecer jedeme 40km domu kde si delame samy vanoce a 25.12 se uplne vsichni sejdeme u babicky s dedou..nekdo by rekl ze by se na takove prejizdeni mohl z vysoka vyprdnout ale nam to tak vyhovuje protoze jsme si to takhle rozhodli samy a takhle to chceme delat..az budou deti tak to zase budeme delat vsechno jinak...chceme stavet casem baracek a mame v umyslu udelat o 2pokoje navic kuli rodine do budoucna clovek nikdy nevi a kdyz bude potreba radi se o ne postarame ale resit to ted kdyz je jim po 50 je hloupost..jestli muzu poradit uz nejste deti jste dospely zijte si svuj zivot
Odpovědět
@michalusenka My tqky dojizdime a je to strašně vyčerpávající. Časem se budeme stěhovat taky do města, nechceme takto žít.
Odpovědět
@kristina_b no já si myslím, že byste se určitě neměli nechat zahnat do kout, pak to bude jenom horší.Ale jenom jeden tip pro tebe, sama říkáš, že chceš brzo rodinu, možná bude na zvážení pořídit si ve městě jenom podnájem a dělat kariéru než ta rodina přijde. A až bude prcek na světě, můžeš se vrátit zpátky k rodičům, tak určitě oceníš pomoc mamky a čerstvý vzduch pro miminko. A ještě bych Vám radila si spočítat jestli vyjde lépe platit nájem / hypotéku než dojíždět autem 40km? My totiž zase s přítelem žijeme ve městě, má to své výhody a tak, ale když si spočítáme, kolik nás stojí nájem, doprava po městě a stejně jednou za čas dojíždění k rodičům (co 14 dni/200km tam zpátky) tak zjišťuji, že by bylo finančně daleko výhodnější bydlet ve vlastním s nimi na vesnici. A moji rodiče mě zas doma nechtějí, protože ve městě je přece víc možností....Ale to je zase jenom můj případ.
Odpovědět
Za žádnou cenu bych tohle neudělala.Tím se akorát vaše vztahy pokazí,budete hlídaný a já jsem prostě zastánce toho,že to nedělá dobrotu.každý by měl mít svý.... a co na to tvůj nastávající?? myslím,že by jste se měli sami rozhodnout kde chcete bydlet (jste dospělí) a neboj,rodiče to překousnou ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@kristina_b a co na to rikaji pritelovi rodice ty si na Vas nedelaji naroky?co by rekli vasi na to kdyby jste bydleli u jeho rodicu kdyz jim to prijde tak normalni a samozdrejmi ze maji byt "deti" u rodicu do smrti
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Chtěla bych po svatbě dvě příjmení
20. 06. 2016 10
Tchýně chce bydlet s námi
12. 12. 2015 27
Rodiče a sestra - dítě a neustále rady
31. 07. 2015 38
Bydlí tady někdo pod jednou střechou s …
23. 08. 2013 38
Take vám nepřišli rodiče na svatbu?
20. 08. 2012 60
Co říkali rodiče po svatbě? Líbila se j…
14. 06. 2011 13