Ahoj, máme skoro rok po svatbě a tlak okolí na dítě se stupňuje. Tesně po svatbě všichni čekali a ptali se...pak to opadlo a já si vydechla, řekla jsem si, že dostali rozum. Hlavně má mamka, která furt rýpala. Jenže se ukázalo, že teď to řeší s neskutečnou intenzitou a řeší to sestra s mamkou, vytváří si různé konstrukce v hlavě, které nejsou založené na pravdě.
Moje sestra mi zničehonic napsala, kdy bude teda teta, že jí to trápí, apod. Nechápala jsem proč tak najednou to na mě vybafla, ale znám ji, občas, asi jak se nudí, moc přemýšlí. Tak jsem jí odpověděla v obecné rovině, jenže ona se moc odbýt nenechala. Moc jsem nechápala, co jí to najednou popadlo. No a pak jsem se to zcela náhodou dozvěděla. Důvodem byl půl hodinový telefonát mé mamky sestře, kde řešily moje mateřství. Výsledkem pak, že by si s mým manželem měl někdo promluvit.
Vůbec nechápu - proč a o čem (ony si ale asi zjevně myslí, že můj manžel nechce děti, on se tak na oko trochu tváří, ale je to jen jako:-), nicméně, jim to vykládat nebudu, protože ony všechno ví vždycky nejlépe). Moje sestra mi pak napsala ještě, že ví, že doma nemá moje slovo váhu...čímž mě vytočila, protože si evidentně o mém manželovi nemyslí nic pěkného. A podotýkám, že to taky není pravda.
Všeobecně moji rodiče a hlavně mamka trpí na to, neustále říkat, co bych měla a jak. To je pořád, chtějí mít taky dost přehled co dělám, apod. Oni prostě nepochopili, že jsme už se setrou dospělé a neustále jaksi se snaží mít dost výrazný vliv. Oni mi přijde nejdou rádi, že mají slušné dcery, vnučku (od ségry), slušné zeťě (opravdu jsou). Oni pořád jakoby něco hledají, co je špatně, nebo spíše ne podle nich. A když se jim něco nezdá, hnedka jak bych měla, co bych měla. Hned vědí přesně vše. S mamkou mám osobně dost komunikační problém, pak mi to je líto, že se s ní neumím bavit, protože jí to taky mrzí. Ale jsem si jistá, že kdyby ona už kdysikdysi komunikovala jinak a ne furt jen radila a cepovala, bylo by to jiné. Zkrátka ale obecně je problém ten, že oni mají neustálý dohled nad mým životem (ale i sestry, které zase žvaní do výchovy a jiných věcí, které se jim nepozdávají) ,ale podle mě trochu nezdravý. Podle mě jsme ve věku, kdy si máme navzájem respektovat, ne, aby nás braly jako děti a říkali co bychom měly a vlastně nás neustále tlačit jejich směrem...
@kacenkakaca tak to je o úhlu pohledu. Mám jít někam, kde mě to štve? To bych SOBĚ nemohla udělat.
Asi bych řekla, že děkuju za pozvání a ráda přijdu, ale pod podmínkou, že se nebude nijak řešit naše dítě. Nedovedu si představit, že by osoba na druhým konci drátu odpověděla, ať tedy nechodím :-D Nebo uvidím tchýni samostatně v jiný den.
Myslím si, že lidi, kteří mě mají opravdu rádi a se kterými si fakt sednu, nepotřebují sáhodlouze vysvětlovat, že mi něco vadí nebo mi to ubližuje. A nebo si to nechají vysvětlit a nedělají to. Fakt si nedovedu představit stýkat se s někým, kdo mě natolik nerespektuje, že nevydrží ani po prosbách nepoložit jednu banální otázku, která stejně není jeho starost. A s kýmkoliv jiným se stýkat nepotřebuju. Ani "hrát" si na rodinu.
@bayt jo, tak ja si nedovedu predstavit, ze pri jakemkoli pozvani budu klast podminky na ucast a chovani nekoho jineho. Kazdopadne, ja se radsi pobavim na oslave s fajn lidmi, nebudu se omezovat kvuli tem nekolika, co fajn nejsou. Ja nevidim jediny duvod, proc se omezovat kvuli nekomu, kdo za to nestoji. Mam sedet doma za to, ze se nekdo jiny neumi chovat? No, kazdeho vec.
Ja takove nevhodne chovani a dotazy nechapu, ale nenecham si tim kazit zivot. Uprimne muzu rict, ze ac me to obcas stve, docela se tim bavim a lehce si z dotycnych utahuju.
Ja si s nikym nehraju na rodinu, ja se jen dokazu bavit s milovanymi lidmi i navzdory ucasti par lidi, co se chovat neumi.
Uprimne se mi zda tvuj pohled na vec hodne cernobily.
@kacenkakaca a ostatním to nevadí, že se tak chovají, nic jim neřeknou, zvou je dál?
Ale já obecně nejsem na velké rodinné oslavy, brrr... Jo, mám dost černobílý pohled na věc. V minulosti jsem měla období, kdy jsem neměla vůbec nikoho. A tím myslím vlivem různých ošklivých okolností vážně nikoho. Uznávám, jsem asi dost samotář :) Jsem spokojená i sama, a myslím, že hodně lidí okolo to vycítilo. Je mi naprosto jedno, jestli má někdo v občance stejné příjmení. Buď si rozumíme nebo ne.
Vypadá to, že si našla víc pro než proti, tak to je asi správně ;-) Nikde není nic 100 % a když ti to vyhovuje...
@bayt ano, zvou je dal a ja bych ani nechtela, aby diky mne nekdo omezoval sve vlastni vztahy. Samozrejme tak nerypou jen do me, rypou do vsech, ale ja nejsem ta, kdo ma rozhodovat o vztazich ostatnich. Pokud jim nevadi, jak se dotycni chovaji, neni ma vec resit, jestli si ho tam maji pozvat nebo ne. Ja se dokazu pobavit navudory jim a kdyz se neco semele, jsem nad veci, muzu se tomu zasmat.
Ja jsem dost spolecenska, ale zaroven mi nevadi travit cas osamote. Ale kdyz chci spolecnost, tak prece nebudu sedet kvuli par nevychovancum doma na zadku.
@slicannevesta tak tohle mi uz slychame hooodne dlouho.Nejdriv to byla svatba,to jsme slyseli na kazdem kroku a pak dite,kdy uz a ze je cas.Jsme s pritelem spolu 14let,takze se temhle otazkam nevyhneme.Uz na to odpovidam ze vsechno casem bude :D A tem na ktere muzu byt drzejsi tak tem rikam - dockej casu jako husa klasu :D driv mi to taky vadilo,ted uz jsem obrnena :) svatby se vsichni dockaji za 22dni,tak aspon o jedno vyzvidani a jednu a tu samou otazku bude min :D
Sak kdyz se nas nekdo pta,co to,ze az ted svatba po 14ti letech,tak rikame,ze to je hlavne proto,ze to chteli vsichni okolo :D
zažila jsem kdysi, jak jeden kolega řekl kolegyni, že má doma jedináčka, protože tak miluje svou práci (dokonce to ani nemyslel zle, jen prostě nemyslel)... byla asi měsíc po hooodně dramatickém potratu, kdy otěhotněla po šesti letech snažení... to mi vyskakuje v hlavě pokaždé, když se mě někdo ptá
jiank tyhle otázky taky dostávám. od šéfky teda ne, tak naopak říká, kolik let má do důchodu, že to musím vydržet s ní :-D moje maminka občas škemrá, že by chtěla vnoučata, sice mě dráždí, ale zase ji chápu. někteří lidé se ovšem umějí zeptat velmi nevhodně.
@bayt tak život je o kompromisech. opravdu mi tvé názory přijdou radikální. život má miliony situací a že by šly všechny řešit buď a nebo, to mi přijde absurdní.
Tohle vazne nechapu, svatba neznamena deti. Uz by to konecne mel nekdo vsem vysvetlit. Taky cekame vtiravy otazky a bombardovani po svatbe. Co je vlastne komu do toho,kdy budete mit deti?