Ahojky holčiny na super webu Beremese.cz i na Slovensku :-)
Mnohé z Vás už mají po svatbě a je to tak, že celou polovinu (50 % !!!) z Vás čeká během příštích několika málo let "první rozvodové řízení". Je to docela kruté, ale je to bohužel realita. Ano, každá druhá z nás tady na Beremese.cz to zažije. Taková je neúprosná statistika.
Jste holky už duševně připraveny na tuto budoucí eventualitu ? A Vy, které jste to už zažily, podělte se s ostatními o zkušenosti, jak první rozvodové kroky probíhají...
P.S. Předem se omlouvám za trochu "drastické téma", ale nemůžeme před tím zavírat oči, že ?
Radka (cicuvicka) 8-)
@michalova moc díky! =) já vám přeji to samé...
@alexandra asi jsem Tě nepochopila...:-D promiň, před chvilkou jsem vstávala, mám chřipku, tak jsem asi trošku zpomalená...:-D ale já přece nenapsala, že mě rozvod jako takový napadl, nebo jo? jejda...asi jsem to teda špatně napsala...nebo, pokud jsi opravdu doslova myslela jen to slovo rozvod, tak to znám, to se neboj...ale ne v souvislosti s námi (pro všetečky dodám - prozatím)...já jsem si ve vztahu s mým manželem opravdu velmi jistá, on taktéž...ano, jsem si jistá jím a on mnou...a ano - pokud se někdy vzájemně zklameme, bude nás to bolet víc než ty lidi, co mají zadní vrátka...ale, co to je za život, když od začátku myslím i na tu špatnou variantu, sakra?! a za vztah? :-P Problémy vždycky řeším, až když se objeví...a zdůrazňuji, že je řeším...a především, co se vztahu týká, tam bych v našem případě nikdy hned nepálila mosty...;-) Jinak ale děkujeme a i Tobě a příteli přeji jen to dobré...=)
@nika_83 skusim jasnejsie:
Keby vsetci ludia brali rozvod ako poslednu alternativu a nie ako prvu, rozvodovost by podla mna bola vyslovene nizsia ako je..
Lebo nie to slovo 'rozvod' je dolezite, ale to, ako sa k nemu staviate, ci ako k rieseniu kazdej krizy, alebo az ako tej najposlednejsej moznosti, ku ktorej verite, ze nikdy nepride..
dakujem ze som nasla podporu aspon u vas.. lebo domov ked som sa vratila tak som z kazdej strany pocuvala ze som to mala vydrzat..
zatial sme sa sice uplne nerozisli- ale ruzovo to nevyzera..
Je vidět, že i v této diskusi platí, co člověk, to názor..... A to je dobře. Myslím, že na jednom se shodneme všechny- co jsem tak vycítila, ani pro jednu z nás není při prvních problémech rozvod to první, na co by jsme pomyslely. Jen jsem v předešlých příspěvcích chtěla říci, že ty problémy můžou řijít kdykoliv a pokud na jejich vyřešení nejsou dva a nefunguje ve vztahu komunikace, tak na ten rozvod dojde- dřív nebo později- pokud tedy ta daná osoba nehodlá vše zkousnout a zbytek života protrpět se zaťatými zuby. Jsem alergická na řeči typu: Jak tě mohl napadnout rozvod půl roku po svatbě? To jsi se vdávala jen kvůli bílým šatům? Ne holky, to opravdu ne, asi každá z nás se vdávala s tím, že to bude napořád a že s manželem krize úspěšně zvládneme. Ale je prostě možné, že ta krize přijde právě i ten půlrok po svatbě a musí se řešit. A když z jedné strany ta ochota něco řešit není, pak vyvstává problém a je na místě zvážit otázku: Mám s tímhle člověkem zůstávat a riskovat, že ztratím další tři roky života s někým, kdo se nesnaží vztah udržovatz a starat se o nej?
ahojte babulky....necitala som tu dokopy nic z tejto temy....ale nazov hovori za vsetko.....neviem, ci ste tu take, ktore ste nad rozvodom uvazovali....nie som dlho vydata, ale to co nastalo po svadbe neviem.....mam akosi pocit, ze to nie je to, co som cakala.....mate take skusenosti?Ja som si nejak nie ista nasim vztahom.....verim, ze nie som sama.....date dake skusenosti?Ako sa vasi muzi zmenili po svadbe?
ahoj kočky...já v tomto tématu byla někdy na jeho počátku...
letos to budou 2 roky od mého prvního rozvodu a nelitovala jsem a nelituju toho, že jsem tento krok kdy udělala. po všech peripetiích a problémech, které jsem si ještě po rozvodu vyžrala jsem teď s úžasným chlapem, kterého si hodlám nechat :-D
je to úplně o něčem jiném...
než jsem se pro rozvod rozhodla, trvalo mi to rok...poslouchala jsem, ať to ještě zkusím, ať zatnu zuby...jenže já věděla, že se to nezmění, tak jsem to ukončila. dnes už na ex nemám ani telefon :-N
Chápu, že někdy jiná možnost, než rozvod není. Neříkám vzdávat se při prvním problému, ale pokud to skřípe nějakou dobu a nejde už s partnerem dál vyjít, tak proč se dál trápit. Nejsem naivní. Nevdávám se s pocitem, že když to zaskřípe, tak se rozvedem, ale za nějakou dobu se i ten nejbližší člověk může změnit a to jak můj přítel, tak nakonec i já. A po pár letech můžem nakonec i my zjistit, že si už nemáme co říct. Jsme spolu 6 let, z toho 5 společně bydlíme. Nějakými problémy jsme si už prošly /nic zásadního/, a nezbývá než doufat, že nás se rovod nedotkne.
@baracudas souhlas. my problémy řešili i dost zásadní (já potratila v 6. měsíci dvojčata - ex mi řekl, že to byl stejně můj výmysl mít děti...3 roky na mě tlačil, že chce dítě...), kdy on se ke mně v nejtěžších chvílích otočil zády a dal přednost práci (číšník!!) pak už se to vezlo...
Je pravda, že pravou povahu milého (milé) člověk zjistí až ve chvíli, "kdy jde o život". Ne každému se "poštěstí" tato zkušenost ještě před svatbou a poté, když to nastane, tak se občas ten dotyčný nestačí divit, co je ten druhý zač. Mě občas partner dost vytáčí, že se mi ostatní někdy diví, jak s ním můžu být, ale vím, že když přijde ta hrozná chvíle (těžká nemoc, autonehoda sestry s úmrtím dítěte...), tak už vím, že se stačí na něj podívat a on mi vyhoví ve všem, co mi na očích vidí i za cenu prosazení si v té době nemyslitelné dovolené atd. Prostě vím, že se o něj můžu opřít a pokud by to tak nebylo, tak je na čase rozchod nebo rozvod. Jsme spolu už 11 let a svatba bude letos, takže jsme měli dost času se poznat, ale jak píše helisek84, pokud to tak není, tak není co řešit.
A pokud někdo bere rozvod jako řešení běžných problémů, tak v tom případě si ty dámy vdávali asi jen pro ten jeden krásný den a ne s přáním do budoucna být s tím partnerem.
@kathrin17 .. rozvod prisiel po roku od svadby a to som bola v den svadby zamilovana az po usi.. Dovod? Doslo to tak daleko, ze som mu musela dat ultimatum - my (deti+ja), alebo jeho -izmus... Co si vybral asi nie je tazke pochopit. |-|
@leg Když já si právě podporou v těžkých chvílích nejsem ze strany manžela moc jistá. On byl v minulých měsících dost nemocný a já si brávala sem tam půl den nebo den dovolené, aby nebyl sám doma v bolestech, měla jsem o něj dost strach. O Vánocích se mi pak vysmíval, že až do 23. musím chodit do práce a on už je týden doma a může se válet a že mám teda blbou práci, když si to neumím zařídit jinak. Že tu dovolenou nemám kvůli tomu, to mu asi vůbec nedošlo. Nevím, jak on by se o mě postaral v obdobné situaci... tohle jednání ho v mých očích opravdu sráží. Je šíleně neempatický a v některých věcech i sobec, čeká vše na podnose, vše bere samozřejmě. Víkendy skoro celé prospí a já si říkám, že bych snad i v sobotu a neděli chodila raději do práce, protože proč být doma v podstatě sama a zbytečně? Na druhou stranu je na něj jakž takž spoleh, když potřebuju někam odvést, vyzvednout, když má chuť, je schopen sám od sebe vygruntovat celý byt, ale chybí mi taková ta spontánnost, společné akce...na to mi vždy řekne, ať si najdu kamarádku, že on se mnou nikam nepůjde. Tak dámy nevím... :-(
@alexandra paneboze tak to je riadna sila.....moj drahy nie je egoista, alebo nieco podobne....ja ho lubim, nemozem povedat, ze nie, len niektore jeho spravania ma dokazu strasne vytacat a pripadam si, ze som strasne ako keby na retazi, nemozem sa z domu pohnut, i ked sa mi nevenuje ani nic, musim byt doma, aby on bol spokojny.....a on pritom sedi pri PC a mna si ani nevsimne, on nie je zly clovek, ale ma strasne divne zasady, ktore mna hrozne obmedzuju a neviem ako mu to vysvetlit, ze ja potrebujem aj trochu volnosti, takymto sposobom sa mi postupne znechuti a to ja nechcem :-(
@kathrin17 Bud stastna ze nemate deti.. Mna drzal doma takym sposobom a ked som sa vzoprela, ulozila deti a isla so susedkou na biliard, nazval to ze som svojim spravanim dlhodobo vytvarala neznesitelnu atmosferu..
@sarka24
No Sarka toto je tazke. Mozno by si mala byt na neho tvrdsia ak sa da. Moj keby sa mi vysmieval, ze nemam dovolenku a ze musim robit do 23. tak to by som mu urcite vmietla do oci, ze preco to tak vlastne je, a pripomenula mu, ze ci si nemapata, ze som sa na miesto toho o neho starala. Vies, chlapi obcas zabudaju na to ako sa im clovek obetuje. Robim to aj ja, ale to je prirodzene, ze sa vo vztahu obcas partner obetuje a druhemu to nevycita, lebo to robi z vlastnej vole. Ale ak by som za to mala dostavat vycitky, ci posmievacky... Asi by som mu to vmietla do oci a povedala, ze nabuduce sa teda zariadim aby som si mohla lehnit na gauci aj ja. Sa ti necudujem, ze ta taketo jednanie zraza - mna by to tiez zabolelo. No asi sa treba potom zariadit a dupnut si aby si uvedomil, ze si ta ma aj vazit. Empatia nie je pre chlapov jednoducha a treba sa ju naucit. A to ze caka vela veci na podnose a berie veci ako samozrejmost ? No, to verim. Nesmies mu to ale dovolit. Nie je to lahke, viem ale obcas zastrajkuj nech to neocakava stale a bude si to snad viac vazit. Ak nie, mozte sa pohadat - to tiez nie je na skodu, aspon si vysvetlite :-)
@alexandra Máme pejska, párkrát se vykakal nebo pozvracel v chodbě, můj milý kolem toho prošel a hlásí mi, ať si to jdu uklidit, že to je můj pes a on to dělat nebude....tož tak by to asi bylo i s tím dítětem - přebal si ho, Tys ho chtěla.... Proto jsem se rozhodla, že miminko zatím rozhodně nechci, dokud případně on neřekne, že chce, aby mě pak tímto nevydíral.... Uvidíme, jak se to vyvrbí.
@petra984
Mas pravdu, vsetky sa vydavame s tym, ze to bude na veky. A tiez je pravda, ze kazdy ma svoj nazor. Nemozes nikoho obvinovat lebo do kuchyne nevidis. Nemozes poznat problemy inych lebo si ich neprezila. Treba hlavne komunikovat a komunikovat. Ak zlyha komunikacia, ci uz na jednej strane alebo na druhej, potom to uz ide dolu vodou. Vela zleho sa v zivote stane a partneri su na to aby sa navzajom podrzali. Ak sa to vsak druhemu nedostane, ten jeden je frustrovany a je pochopitelne, ze potom zacne zvazovat, ci chce ostat s clovekom, ktory ho nepodporil, ked to najviac potreboval. A je uplne jedno, ci je to v den svadby, pol roka po svadbe, ci dokonca po 20-tich rokoch manzelstva...............
@sarka24
skus nejacat - len mu to povedat s kludom anglicana a trvat na svojom - to potom nemoze povedat, ze si hysterka :-)
Ked ta zacne kdesi posielat, to ti na nalade urcite neprida......
@sarka24
Sarka, na to jacanie si treba davat pozor. My zeny sme velmi emotivne (aj mna obcas od zlosti na neho ide rozhodit) a vsetko velmi prezivame. Je to proste pre nas prirodzene. Ja skusam obcas aplikovat Plzakove rady :-) - zatial celkom uspesne. Samozrejme, nie vzdy je to mozne a vyletim aj ja. No za pokus to stoji. Dosiahnes svoje a bez nervov (a hlavne vitazne)
@alexandra tak toto zase on nerobi.....ja mozem ist von, ale musim mu to oznamit aspon 2 dni dopredu a povedat presny cas kedy sa vratim, to nie je zase take, ze by som celkom nemohla ist....kedysi som mohla bez problemov, ale z jednej akcie som sa mala vratit poslednym busom o jedenastej domov, a ja som mu nedala vediet a prisla som rano o tretej pripita taxikom, tak ma teraz strach, aby som to nespravila znova, v tom je asi ten problem.....musim ja na neho trosku inak ist..... :-) nechcem sa rozvadzat ani nahodou.....on ako chlap je dobry, rozumny, pracovity, len ma svoje muchy, ktore budeme musiet asi dopilovat....a ked sa nebude darit, tak holt pojdeme svojou cestou, ale to zatial nechcem riesit.....deti nemame, nedari sa nam uz skoro dva roky, tak mozno to tak aj ma byt.....ano viem, ze ked su deti je to ovela tazsie....