Ahojky holčiny na super webu Beremese.cz i na Slovensku :-)
Mnohé z Vás už mají po svatbě a je to tak, že celou polovinu (50 % !!!) z Vás čeká během příštích několika málo let "první rozvodové řízení". Je to docela kruté, ale je to bohužel realita. Ano, každá druhá z nás tady na Beremese.cz to zažije. Taková je neúprosná statistika.
Jste holky už duševně připraveny na tuto budoucí eventualitu ? A Vy, které jste to už zažily, podělte se s ostatními o zkušenosti, jak první rozvodové kroky probíhají...
P.S. Předem se omlouvám za trochu "drastické téma", ale nemůžeme před tím zavírat oči, že ?
Radka (cicuvicka) 8-)
laleeta já myslím, že celkem jakékoliv knihy tohoto typu z americké produkce úplně nesedí na českou náturu a kulturu. A většinou bývají klišovité (typu právě že ženská neumí číst v mapě a chlap neumí naslouchat). Ale knížku jsem nečetla, tak nechci soudit.
Faktem je, že i ten caveman je klišovitý, ale aspoň je to děsná sranda. :-D
prave, ked je to ponate ako komedia, s nadhladom a hyperbolou (ako vy hovorite "nadsazkou"), tak sa da na tom zabavit... problem nastava, ked to niekto berie super vazne a postavi si na tom karieru :-D
Jako jasne,je to velka nadsazka,ale ja jsem se v mnoha vecech v Cavemanovi nasla:-D..clovek to nesmi brat vazne,ale myslim si,ze si diky tomu clovek muze z nekterejch problemu udelat legraci,pze na ta nedorozumeni diky odlisnejm pohledum zenskejch a chlapu narazime celkem casto..a ted si kolikrat s manzelem vzpomeneme na to predstaveni a misto male hadky se zacnem smat:-)..je to proste hezkej humor,kterej v nekterych vecech muze partnerum malinko otevrit oci,aby urcity veci nebrali tak vazne a zkusili se na to podivat pohledem toho druhyho..pak si clovek rekne:"no jo,je to chlap (zenska)":-)..samozrejme to nevyresi manzelske krize a tak,to je blbost..ale jako zpestreni vazne doporucuji:-)
No u nás sice spousta věcí naprosto přesně seděla, ale právě na toho druhého. Třeba s tím nakupováním hader, tam se můj muž vyžívá a loví a já nakupuju stylem: přijdu, vidím, seberu, zaplatím, odejdu.
"A proč jste vy chlapi takoví kreténi???" :-D :-D :-D :-D
"Za oknem chlap s motorovu pilou. Co mu mám říct? Vypni tu pilu debile, vzbudíš celej barák ..." :-D :-D
jak někdo, kdo se chystá na svatbu, může rovnou přemýšlet o tomhle... :-o proč se teda berete, když víš, že se za pár let nebo i dřív rozvedeš... 8-( jako možná tu někdo chce probírat všechno, ale tohle mi přijde příliš... :-x btw. záleží jen na tobě resp. vás jak to zvládnete, aneb každý svého štěstí strůjce a jaký si to uděláš, takový to máš....
martinek-ka - stačí když se podíváš na nevěsty co jsou tady na brms...nemálo z nich tu mělo úžasnou svatbu a bohužel za nějakou dobu se vyskytují na tomto fóru..ono statistiky sou neúprosný a prostě nadpoloviční většina se bohužel rozvede :-|
já jsem se rozvedla 15.12.2005 a taky jsem si říkala, že se už nikdy vdávat nechci, ani omylem a po pár letech jsem bez jediného zaváhání řekla ANO nejlepšímu chlapovi pod sluncem a taky jako lucy.m do toho 4.9.2010 praštíme.Moc si příprav užívám a těším se, protože první svatba byla strašně narychlo a než jsem se vzpamatovala bylo po ní.Jak se říká, každé zlo je na něco dobré a já jsem ráda, že jsem se rozvedla, protože až teď jsem poznala,že život může být i jiný . . . nádherný.Jinak jsem spolu už 5 let a stále zamilovaní....
i já se rozvedla po dlouhé době a nelituji našeho vztahu ale prostě to muselo zkončit a také jsme řekla že se víckrát nevdám ale když vás partner po porodu jěště na pooperačním pokoji se slzami v očích a dcerkou na rukácjh za asistence sester požádá o ruku tak nejde říct ne. a navíc můj druhý manžel bude jiný uplně od základu než ten první,vím že se můžu opřít když budu chtít a že se může stát cokoli a neutíká od problému. holky není hamba se rozvést ale je hamba trpět v nešťastném manželství. ;-)
Leeena jojo mám romantika, ale zase není to až takový romantik , jen ho tam momentálně dojalo že má tak nádhernou dcerku :-D :-D :-D :-D , ale je to suprovní chlap a jsem šťastná že ho mám :-D x-) x-) x-)
Ahoj, mohu se na něco zeptat? Po téměř dvou letech manželství a 6 společných letech mi manžel řekl, že nechce žádné dítě. Do nedávna mne pořád přemlouval ať máme už dítě, když někde někdo přijde s dítětem, hned si s ním hraje. Všichni ho vždycky obdivovali, jaký k dětem má vztah. Ale já dokončuji vysokou, je mi 28 a zdá se mi to ještě brzy. Manželovi je už 34. Jeho sestra má 1,5 roční dítě - trochu rozmazlené....a manžel mi teď řekl, že když jí vidí, tak si uvědomuje, že by výchovu dítěte nezvládl. Že na to prostě psychicky nemá. Nejdřív jsem myslela, že to jen tak plácnul a během týdne ho to přejde, ale není to tak. Včera mi to jasně zopakoval a když jsem mu řekla, že já dítě chci (i když v horizontu dvou let), tak řekl, že na to názor nezmění.
Tak jsem se ho zeptala, proč jsme se tedy vlastně brali....načež on mi řekl, že si myslel, že jsem si ho brala kvůli němu samotnému....samozřejmě, že má pravdu....ale přesto si neumím představit, že nikdy nebudeme mít děti. Strašně ho miluju. Postavili jsme si společně dům, kde jsme si připravili pokoj pro dítě najednou tohle. Nevím co mám dělat, život bez dětí je prázdný. Mám počkat? Myslíte, že může změnit názor? Řekl mi, že jestli chci dítě, musím si najít někoho jiného. Nechci promarnit šanci potkat někoho s kým bych mohla rodinu mít. Ale bez manžela si to také neumím představit. Rozvedli byste se nebo je to předčasné?
Chocho pokud můžu říct svůj názor počkala bych, čím víc mu to budeš vymlouvat tím víc se zabejčí a bude říkat ne... nechala byh tomu volný průběh a za rok může být zase všechno jinak ;-)
Pokud dítě taky teď nechceš tak bych to nechala vyšuměta a až to bude aktuální tak bych toto téma zase otevřela a třeba do té doby bude všechno jinak ;-)
No, ale je zvláštní, že předtím dítě chtěl a změnit názor ho donutilo rozmazlené dítě sestry :-| ? Zkus o tom pár měsíců mlčet, třeba názor změní. Ale zas příliš dlouho bych nečekala, abys nakonec nepromarnila nejlepší roky si dítě pořídit. Manželovi to může být jedno,ten si dítě v pohodě může pořídit, klidně za 10 let, až bude mít pocit, že již výchovu dítěte zvládne :-S
A jeho argument na dotaz proč jste se brali je také zvláštní. Samozřejmě, že se lidé vzájemně berou z lásky, ale takové důležité věci, jako je pořízení dítěte, by mělo být jasné a dohodnuté už před svatbou. Někdo děti nechce, někdo chce 3, a měla by v tom panovat shoda. Jestli se nevyjádřil před svatbou, že dítě nechce, pak je to od něj nefér.
Další kapitola je jeho nekompromisní přístup v tom, že prostě názor nezmění 8-( Tak řekni, že ty ho taky nezměníš, ať vidíš, jak se naopak zachová on.
Jinak si nemyslím, že by život bez dětí musel být prázdný. Lidé, kteří děti nechtějí, nebo nemohou mít, si ten život vyplní něčím jiným, ale nesmí to být proti vůli jednoho z nich.
Chocho: Já bych to neviděla tak černě...jako je hodně zvláštní, že najednou tak radikálně změnil nároz, ale řakla bych, že stejně jak ho dokázal změnit z miminka na žádné miminko, tak může stejně rychle obrátit zas obráceně...může ho to třeba jen děsit, zvlášť pokud má sestra teď nějaký rozmazlenější dítě (já osobně mám podobnou zkušenost v tom smyslu, že když se ségře narodilo první mimčo, tak jsme byla úplně hotová a chtěla jsme taky moc miminko a těd jak je občas hlídám a to musim říct, že to jsou skvělí kluci, tak taky nemám na dítě ani pomyšlení a moc ráda je vrátim zase mamince - cizí děti občas slouží jako antikoncepce)...Ale neboj se, pak najednou může přijít okamžik,kdy se to v něm zlomí a bude je chtít...podle mě je to jen okamžikovej zásek..Pokud víš, že ještě pár let ani ty nee, tak ještě vydrž, neunáhluj se s nějakým rozvodem...chvíli to vypusť, v klidu si dodělej školu a pak a až příjde ten správný čas, tak to začni znova řešit...když o tom budeš mluvit těd, když je to čerstvé, tak ho tím akorát naštveš a utvrdíš v tomhle zvláštním názoru..nech ho vyšumět...Držim ti pěsti!!!
Chocho- souhlasím s Misanydrl- takové momenty, kdy člověk úplně obrátí přicházejí. nedělala by ch si z toho těžkou hlavu- myslím si, že dospěl do stavu, kdy sám sebe hodnotí jako otcwe a bojí se, že by svojí novou roli nezvládl a že by se z jeho dítěte stal zrovna takový spratek, jako je dítě sestry. Opravdu si myslím, že jde jen o momentální pocit, ačkoliv tvrdí, že dítě nechce nikdy. Člověk neobrátí jen tak, z ničeho nic. Něco jiného je, pokud někdo od svých 15 tvrdí, že dítě nechce a tvrdí to i v 35 letech, tak tam bych to brala jako definitivní záležitost (ačkoliv holky víme všechny, co se děje s chlapem, kdy ho chytne druhá míza). Být Tebou, přestala bych na toto téma úplně mluvit- neměj narážky, neptej se ho, nebuď smutná... přesvědči ho o tom, že jsi úžasná ženská, se kterou péči a výchovu potomka hravě zvládne a že na to nebude sám. Máš nějakou kamarádky s nějakým milým batoleteme- takovým, které mu padne kolem krku, bude s ním dělat rošťárny a bude se na něj smát od ucha k uchu? Pokud ano, koukej jí zvát alespoň jednou týdně. Myslím, že nebude dlouho trvat a manžel otočí. Držím palce, aby to tak dopadlo. :-)
petra984, krásne si to napísala ;-) a plne s tým súhlasím.
Chcela by som pridať moju skúsenosť, netýka sa to bábenka, ale svadby.
V období, kedy som si ja veľmi priala to, aby sme sa s mojím drahým zobrali, on nechcel
:-(
Bála som sa, že čo sa deje... Boli sme spolu 6 rokov, 3 sme spolu bývali, všetko ideálne, ale akonáhle som spomenula tému svadba - odpoveď znela nie, resp. sa k tomu nevyjadroval... Bolo evidentné, že nechce.
Bola som z toho veľmi smutná, veľmi ma to trápilo a preplakala som veľa nocí ;-(
Popremýšľala som si, že asi je to na neho ešte skoro a že asi na neho moc tlačím, tak som od toho upustila...
Nerozprávala som o svadbe, nespomínala som svadbu a ani nič, čo by nás s touto témou spájalo...a tvárila som sa, že je všetko v poriadku...
Jedného dňa prišiel sám od seba za mnou a spýtal sa ma, či si ho vezmem :-) :-) :-)
Možno to nie je rovnaké, ale znie to podobne, takže ja by som nezúfala a ešte chvíľu si počkala na ten správny čas. Neboj, určite príde, nechaj tomu voľnosť
;-)
Takže Chocho, prajem ti more síl, trpezlivosti a posielam ti nádej, aby sa aj na Vás v tomto smere šťastie usmialo :-)
Kdyz si to prevezmu na sdbe,tak muj manzel porad koketuje s myslenkou,ze by se casem dal do armady..moc dobre vi,ze bych s vojakem nebyla..jeden cas jsme se kvuli tomu hodne hadali,ale ja se pak rozhodla,ze nema smysl to resit ted,kdyz to neni aktualni,navic se to nemusi ani uskutecnit..rozumny je to zacit to resit ve chvili,kdy to nastane..kdo vi,kde budete za dva roky,jak zmenite nazory,je zbytecny se hadat ted,nedej boze se rozvadet..nesundavej kalhoty,kdyz brod je jeste daleko;-)..uzivejte si zivota ve dvo,treba prijde cas,kdy zjiste,ze uz nechcete byt dva:-)..
Souhlasím s radami,ale nečekala bych moc dlouho.Když si to spočítáš,tak si představ,že za dva roky to začneš řešit,nedopadne to,rozvedete se,pak třeba budeš nějakou dobu sama,pak se seznámíš,nějakou dobu budete spolu chodit a než dojde na nějaký vážnější věci a dítě,bude ti skoro 40.
já bych asi udělala to,že bych pár něsíců počkala,nemluvila a o tom a nic,a pak nějak nenápadně bych to nadhodila,třeba jen mezi řečí,jaká to musí být sranda,když po baráku běhají děti a že se těšíš,až si to taky zkusíte.Nebo tak něco.A uvidíš reakci a když nebude dobrá,tak bych to asi začala vážně řešit.A jestli ti opravdu řekne,at si na dítě najdeš někoho jinýho,tak asi už nečekat.
Ono pak když přijde ta správná chvíle,tak pak člověk může udělat nějaký blbosti a udělat si dítě s prvním,kterýho potká a pak jsou jedině starosti a nervy na spoustu let dopředu.Takže určitě nečekat,až to na tebe "přijde".
Přesně tak, čekat 6 let by asi nemělo smysl, pak by se opavdu mohlo stát, že by jsi to dítě už nemusela mít. Já si myslím, že jde opravdu jen o chvilkové pominutí- netlač na pilu- čím víc o tom budeš mluvit a nenáípadně se s tím připomínat, tím víc se zabejčí a nebude s ním řeč.
Jinak Olivia 1988 to vystihla krásně a je živým příkladem toho, že to tak funguje. I já sama, když mi někdo o něčem mele, se cítím někam srkaná a najust to neudělám.... :-D
Byla jsem v obdobné situaci, on děti nechtěl, já ano, on mi vyhověl a dopadlo to špatně, takže za mě - netlačit na pilu, počkat, jak se věc vyvine, dát mu čas a raději o tom vůbec nemluvit..
holky,já musím souhlasit s riou,přece jenom máme za sebou i to špatný.....znám případ,kdy manžel děti odmítl a odmítá i po 23 letech vztahu,manželka je šíleně chce,už není nejmladší,a vypadá to,že pán si našel milenku....chlap si udělá dítě v podstatě kdykoliv,žena bohužel jenom do určitého věku.....netlačila bych na pilu,ale taky bych to neodkládala....