Najde se někdo, pro koho byl svatební den, naprosto nejhorším dnem v životě? Abych byla přesná, tak obřad samotný byl moc hezký a jsem ráda, že jsem si vzala svého muže, ale ten stres a zmatek okolo mi i dnes připadá tak hrozný, že bych už se nikdy nevdávala znovu. Ostatní si svatbu chválili, ale pro mě ten den byl jen shon a nic víc:(
@lucy127 A proč sis to líp nebo jinak nezorganizovala? Mě to čeká v sobotu a nějak nevím, v čem by měl být ten stres a shon, když to bude nachystáno. :-) Jasně, může se vyvrbit cokoliv, ale to člověk neovlivní a neměl by se tím trápit. Určitě jsi byla nádherná nevěsta a s odstupem času snad budeš na svatbu líp vzpomínat. :)
já nevím jak ostatní, ale já nemám žádný stresy, sice teda nemáme styl amerických svateb, takže žádný extra "kravinky" nezařizuji. restaurace, šaty a to základní bylo už tak 5 měs předem. měsíc zpět sme jeli do restauračky, sjeli veškeré podrobnosti, v pondělí sem si dokoupila poslední věci jako krabičky, prádlo, pro děti a v podstatě je vše důležité hotovo. teď si pojedu zdobit cukroví k našim a za 14 dní se těším, až se obleču a užiju si to. jediný z čeho mám trošku nervíka je, že moje 9 měs slečinka nechce krom prsa nic, takže se budu hotl za ten den několikrát svlíkat na kojení, ale co, to se přežije
me to ceka 12.10 a popravde se netesim muj je kazdy den i vikendy do vecera v praci ja se staram o domacnost o 2 deti 3roky a 3 mesice do toho zajistovani veci na svatbu apod a je mi spatne uz ted natoz pak tyden pred a pak v den d mi bude spatne uplne jelikoz starosti s detma ze sebou s hostama a pak zda mam vse apod no netesim se na to
me osobne bylo spatne od zaludku vecer pred a rano v den svatby, ale jinak to byla pohoda, uklidnila sem se cestou ke kadernici, kdy sem si pustila na plny kule tucarny v aute a "zpivala". pak uz to bylo proste pohoda a klidek, nic sem neresila, ja se bavila a ostatni mi v tu chvili byli "jedno" nakonec se vsem libilo...
@zlatickamoje jo s dětma je to jiný, taky sem na obě děti (3,5roku a 9 měs) sama, mamka daleko, nikdo jiný nepohlídá, ale nějak se to udělá, s dětma to bude o to víc krásný. zkus se těšit a vidět to pozitivní, děti nstrojené, krásné fotky, než to negativní. vždy jsou starosti, ale fakt si to užívat, a když to nebude dokonalý, no a co??? vykašlat se na ostatní, je to váš den a vy si ho užijete
lucy127: ja Ti rozumim;-) nerikala bych tomu "nejhorsi den", ale musim rict, ze ted uz chapu smysl existence svatebnich koordinatoru (samozrejme my jsme nikoho takoveho nemeli, ale asi by to bylo lepsi, takhle jsme to oddrely s kamaradkami a zadny relax to nebyl). My jsme to ve finale meli pekne, ale priznam se, ze mi nekolikrat problesklo hlavou, ze kdybych to vedela, co to je za zarizovani a pripravovani tak jsme se vzali jen ve dvou a se svedky:-) Pripravy tohoto typu me nijak nebavi a nedovedu si predstavit, ze bych to mela znovu zarizovat...
A nemůže to být i tím,že si tu svatbu uděláte po organizační stránce moc složitou? Ono je někdy lepší nechat to tak nějak plynout, než mít všechno připravené do puntíku.
škoda, že z toho máš tyhle pocity..ale na druhou stranu bych z toho nedělala takovou vědu...copak je to jeden den oproti manželství na celý život, no ne? U mě byl ten nej, takže nemohu dost dobře posoudit, jak se cítíš...
Hned jak skoncil obrad, zbytek svatebniho dne byl uz jen des a utrpeni... Ja bych se naopak milerada vdavala znovu, abych mohla napravit ty hruzy. Vsichni mi rikali, za cas zustanou uz jen ty pekne vzpominky.... Bohuzel to neni pravda, kdyz si vzpomenu na svuj svatebni den, vidim jen ty skarede veci.
Já bych si svatbu zopakovala znova ale udělala bych některé věci jinak. U mě začala nervozita asi hodinku před obřadem, začalo mi být trochu zle a měla sem troch nervy. Snažila sem se na fotkách vypadat hezky, abych měla hezkou památku. Ale jinak bych řekla, že sem byla protivná, bylo mi zle(ze svatebního oběda sem nesnědla skoro nic, a z rautu sem si taky nic nevzala, trochu sem uzobla cukroví a měla sem kousek svatebního dortu). Vcelku sem se bavila, nohy mě bolely z bot ještě tejden. Ale přišlo mi že sem byla celej den jak v křeči :-| , asi je na tom něco pravdy, že nevěsty si to moc neužijí. Hosté se asi bavili dobře. Odjížděli sme jako poslední ale byla sem unavená.
já jsem bnyla od rána bez stresu a úplně v klidu. Měla jsem vše naplánované dopředu. Obřad byl krásný i focení po. Pak ale došlo k nedorozumění a svatebčané začali mít hlad abyli nervozni kde jsme tak dlouho a tak. Přiom na nás tam vubec nemuseli čekat a mohli se občerstvit. Já jsem jim teda řekla at jedou do na místo hostiny a zatím si něco dají. To taky udělali. Než jsme tam přijeli tak snědli předkrm a skoro chtěli začít jíst bez nás polívku. Jak jsme přijeli tak jsem tam uviděla i ty co měli příjít až odpo. Od nich jsem schytala vyčítavé pohledy. Nebyla to ale chyba moje. Nevěděla jsem co s nima. Sedli si teda ven a čekali až se najíme. Měla jsem z toho blblej pocit:( Asi kolem 15h přijela další kamarádka s manželem a já sem se jich zeptata co tam dělají tam brzo... Pak mi dokonce ona sama řekla že kdo jinej by za to mohl než já že je něco špatně. V tu chvíli se mi htělo brečet. pak se přidal i taťka, babička a ženichova mamka.že jako vfšechno máme hezký jen ta organizace je špatná, to mě už uplně dostalo ale snažila jsem se si náš den maximálně užít a hodit to za hlavu. Až se vfšichni najedli tak byli spokojení a bavili se:) já jsem celou svatbou tak nějak jaksi proplula, nestihla jsem si s mnoha lidmi popovídat,ale prý to tak má být a ti dva se mají věnovat jen sobě. Svatba je jen jednou za život a kdyby člověk věděl co se ten den vše vyvrbí asi by to nebylo ono. Jak lidé nejsou dokonalí tak asi ani svatba :) Kdybch to mohla vrátit možná udělám některé věci jinak,ale to se nedá dopředu vědět :) Každopádně to byl pro nás krásný den
Já jsem byla taky nervózní a trochu ve stresu, ale i tak - nikdy bych nemohla říct o mém svatebním dnu, že byl hrozný a ještě k tomu nejhorší den!!
Už je to krásný den jen pro to, že si beru milovaného člověka, se kterým chci strávit zbytek života....
To je strašně škaredé slovo... Nevím, co k tomu napsat? =-) :-(
Čím víc budete organizovat, tím víc budete ve stresu, když se něco nepovede podle plánu. Nejlepší je jenom naplánovat dekoraci, menu a drobnosti, které se nemohou nějak změnit nebo pokazit. Ostatní nechat na náladě a zábavě ostatních. My nic neplánovali a neorganizovali.. všechno se vyvíjelo během dne a lepší a lepší to bylo s lepší a lepší náladou hostů (a s počtem vypitých piv:D ). Slyšela jsem tedy nějaké pomluvy, ale měla jsem už taky dost napito, takže jsem se tomu jenom smála a bylo pro mě důležitý, že já se bavím. Jestli někdo ne, tak at odejde :D nasadit úsměv a bobek na kyselý ksichty. Pro mě byl zase nejhorší půl rok před svatbou. Plánování a organizování, kde jsem od okolí (nebudu jmenovat) slyšela jenom, to musí být tak a tak.. a podle tradice musí být svíčková, a přece nechcete tohle, a já nebudu mít takovou kytku, ..... dost nocí jsem probrečela a ten stres nechci zažít už nikdy, takže jestli další svatba, tak se to všichni dozví až týden před :)
Jinak Lucy copak konkrétně se vám na svatbě nevyvedlo ? Opravdu to bylo tak strašné ??
my jsme rádi, že to máme za sebou, a to si občas řekneme, že jsme měli krásnou svatbu. Tak to cítíme. Nervózní jsme nebyli ani jeden, naše okolí ano, a to trošku nechápu. Na všechno bylo dost času, prostě někdo je takový stresáček no. Jediné co mě mrzí, když na to myslím, že jsme si pronajali veterána na můj odvoz a odvoz mě a ženicha na hostinu a chtěli jsme to auto využít na focení. Ale pán (řidič byl pronajatý s autem :-D ) někam zaparkoval, způsobně mezi milion cizích běžných aut a v tom ruchu jsme na to zapomněli, protože prostě nebyl na očích. Přitom jsem mu to říkala předem a pak jsem si ho všimla až jsme se chystali odjet na ten oběd a to byl už fotograf na odchodu. Kdybych ho nezavolala zpátky, nemáme ani jednu fotku, takhle máme dvě :-D :-D :-D taky je mi to líto kvůli klukům v rodině, dětem, my jsme je na to lákali (aby se měli na co těšit a neotravovali), chtěla jsem nějaké pěkné fotky s tou drobotinou, zvlášť když jsou to samí kluci. No a cena za toho veterána a dvě krátká povození v něm... trošku nepoměr a docela drahé svezení. Jinak všechno vyšlo pěkně.
@lucy127 Naprosto tě chápu, máme svatbu až 2/2014, ale už teď přemýšlím, jestli jsem udělala dobře.Není to proto, že bych přítele nemilovala to vůbec, ale všechno okolo. Původně jsem měla představu svatby ve 4, ale to by mi moje maminka neodpustila. Takže teď jsem skoro na 30ti lidech na obřadu a jsem toho hotová už teď. Nejsem člověk, který by se rád předváděl, nejraději bych to udělala opravdu hodně malé. Navíc jsem asi hodně vztahovačná, takže je mi už teď jasné, že celou svatbu probrečím jak želva a nemyslím, že to bude pěkný pohled. Čím víc na to myslím a blíží se to tím hůř se cítím a nevěřím, že se to v den D nějak změní.
@lucy127 Ahojky, nejhorší den v životě bych to určitě nenazvala, ale abych Tě uklidnila, já i můj manžel jsme byli oba rádi, když už bylo druhý den po svatbě :). Všechno se povedlo, hosté se bavili a jídlo všem chutnalo, ale my dva jsme byli opravdu rádi, že to je za námi :).
Ahoj, naprosto Tě chápu, bohužel si také pamatuji dost z toho, co se nepovedlo. Musím říct, že je velmi důležité, aby na svatbě byl někdo, kdo většinu věcí organizuje a má pod palcem (nesmí to být nevěsta ani ženich). Jak už se tady psalo, naprosto chápu existenci svatebních koordinátorů. Bohužel většina z nás to pochopí až po svatbě:).
Tak já taky souhlasím s tím, že čím víz detailů se organizuje a čím víc věcí z toho organizuje nevěsta ve svatební den, tak tím horší pocit z té svatby pak má. Já jsem si řekla, že o svatebním dnu nic zařizovat ani organizovat nebudu, takže jsme měli koordinátorku a lepší věc jsme opravdu udělat nemohli - o nic jsme se nestarali a maximálně jsme si to oba užili.
Svatbu jsme si naplánovali s přítelem, ted už manželem :-) , všechno jsme vysvětlili našim svědkům - manželův bratr, moje kamarádka, předali jim časový harmonogram, seznam řidičů, peníze na to, co se mělo platit až ve svatební den na místě, apod. A my dva jsme si náš svatební den jen a jen užívali. My i hosté byli naprosto spokojení!!
@lucy127 Luci copak se stalo, že to byl nejhorší den? My máme svatbu tuto sobotu...a začínám si uvědomovat, že víc než organizaci, detailech výzdoby, atd..je to o lidech... např. dnes mi volal svědek, že zda nechceme změnit plán v harmonogramu /týden před svatbou, a to byl se vším obeznámen 1/2roku dopředu..vynadala sem mu... o víkendu zase prudili naši /nemají dobrý názor na svatby, škoda peněz, nic neplatí, ale neustále vše vyčítají:-) ... prsteny mají zpoždění, mají dojít zítra...svědkyně šílí... atd....
No ze začátku se mi chtělo brečet a nyní? Seru na to z vysoka..omlouvám se za ten výraz, ale prostě vše je domluveno,vše obstaráno, zajištěno... a už je mi to fuk, udělala jsem maximum a basta... napíšu jak ta svatba dopadla, moc se na ni těšíme... a nakonec to bude o lidech..necháme se překvapit...
za sebe jsem ráda, že svatbu i proti vůli mých rodičů máme.. a jejich řeči neřeším... jinak bych se zbláznila.. a těm co mají normální rodiče, jenž se na svatbu svého dítěte těší MOC GRATULUJI!!
@lucy127 nejsem sama kdo je divný!!!! jsem ráda, že jsem tě potkala!! jo svatba byl fajn mejdan, ale zažila jsem lepší a už bych to nikdy nikdy nikdy nechtěla opakovat :-N uf!!!
Brutální stres a shon byly přípravy hlavně tak 14 dní před svatbou, ale svatební den jako takový jsem si užila. Spoustu povinností jse zařídila dopředu a to, co se dělalo v den svatby, tak jsme se snažila delegovat na ostatní svatební hosty (se kterýma jsem byla dopředu dohodnutá, že budou ochotni s jedním, či dvěma úkony pomoct). Takže švagrové pentlily hosty, kamarádka s manželem dohlídli na podepsání talíře (to jsme si vymysleli - místo knihy hostů se nám všichni podepsali an talíř, ze kterého jsme jedli společnou polévku), kamarádka mě vezla na obřad a z něj, její muž zatím organizoval hosty v resturaci, brácha s manželkou zařídil večer nějaké hry, výslužky připravila obsluha restaurace dopředu a já pak jen říkala, jak velkou výslužku mají přinést (měli i napsaný manuál, kolik zákusků a koláčků do jak velké výslužky), svědkyně pomáhala u odpoledního focení, atd... Prostě všechno, co šlo ve svatební den delegovat na někoho jiného, tak jsem tu zodpovědnost prostě na někoho jinýho hodila:o) Pak jsme se s mužem starali jen sami o sebe, zábavu a povídali si s hosty:o)
Já se vdávala s dubnu, a též to byl jeden velký shon a zmatek :-D aby né, když jsme to stihli za tři měsíce, od toho co mi, ted už manžel řekl, že se vemem. I když jsme byli zasnoubení od lonska, nic méně osud nám připravil do cesty nepěknou překážku ... :-(
Ale i tak, svatbu jsem si řídila sama, jen za pomocí mamky a babičky ..... Tchýně a tchán, museli přijet až ze Slovenska (650km) ... takže u nich se furt řešil nějaký problém, dokonce dorazili i se spožděním :-D ale vše se to dalo zvládnout .... Naše oddávající, no hrůůůza ]-( šilhala, takže prd viděla a hrozně koktala, a mluvila tak že u ní tečka, bylo asi sprostý slovo :-D .... ale i to jsme nakonec přešli s úsměvem ... a naše hostina, byla taky fajnová i když nám jí celou proplakala naše dcerka... cestou z hostiny na raut, co jsme měli u mojí tety se nám rozbilo auto, i to jsme přežili i s úsměvem, no a nakonec jsme o půlnoci odpadli, s dcerkou ve společný posteli, takže ani žádná svatební noc :-D a i tak můžu říct, že to byl ten nejhezčí den v životě!! ;-)
@ivi88 A co svědci, také spokojení:)). Prostě ten, kdo má ty starosti na bedrech si to stejně nikdy na 100% neužije:). Proto kdo můžete i přestože se Vám to zdá jako blbost, najměte si koordinátora:).