Tak už je holky po všem...taky jste měli takovou lítost, že už je po vašem krásném dnu a tak šíleně rychle to uteklo :-( je to až hrozný, člověk rok připravuje různé věci, týden předtím skoro nespí a pak jeden den uteče jak hodina :-|
@vlastulka23 ano, naprosto stejne! Dnes jsem 5x sjela hodinove video! Ja mela nejhorsi prvni dva dny po, to mi bylo fakt hrozne smutno. Nejradsi bych vratila cas na ten jeden den a prozila to znovu, byl to nadhernej den, ktery strasne rychle utekl:(
Ano, uteče to hrozně rychle a hned v pondělí do práce, jakoby žádná svatba ani nebyla... Nedivím se, že např. na Slovensku se svatba slaví 3 dny. Aspoň si ti svatebčané uvědomí, že nějaká svatba je :-)
@vakomysha tak moja svadba rozhodne netrvala tri dni. preboha, načo by mi to bolo? ale je možné, že niekde mimo hlavného mesta to tak funguje, nehádam sa. ;) a k téme - moja svadba bola síce fajn a užila som si ju, ale nesmútim, že je to už za mnou. život po svadbe predsa neskončil a čakajú ma iné krásne zážitky.
@librarian Souhlasím s Tebou :-) i náš svatební den byl hezký, ale nebyl pro mě nejkrásnějším dnem v životě. Život si užívám tak nějak pořád. S manželem se snažíme pořád něco podnikat a těch krásných dní už byla spousta a spousta nás jich určitě ještě čeká - i ty nejkrásnější ;-)
@antakka niektoré baby to už trochu preháňajú. jasné, aj ja som si svadobné prípravy užívala (mala som tematickú svadbu a veľa vecí som dlho zháňala), svadbu som kvôli financiám mala rok po zasnúbení, čiže prípravy boli dosť dlhé. no deň po svadbe som si povedala, že síce to bolo fajn, ale chvalabohu, že už je to za mnou a teraz si musím nájsť niečo iné, na čom budem makať. :)
@strelenka nie si exot. alebo hej, ale potom sme dve také. :D ja som tiež cítila úľavu, ale ja preto, lebo nie som veľmi spoločenská. mala som pomerne malú svadbu (30 hostí), ale nebolo pre mňa nič moc byť ľuďom furt na očiach. :)
@librarian Hurá, je nás více :-). Jj, u mě zrovna tak - jsem velká trémistka a nejsem ráda středem pozornosti, ale zas jsem nechtěla svatbu jen se svědky...takže byl taky kompromis - malá svatba.
Já bych tu svatbu udělala aspoň na dva dny :-) Ale jak je psáno výše, spíše cítím úlevu. A pokud je Vám smutno, že jste půl roku až roku žila přípravami a spěchem, trošku ve stresu a člověk si na to už i zvykl, věřte, že potom je nejlepší mít přátelé, kteří se rozhodnou Vám jako svatební dar darovat štěňátko. Máme ho týden a můžu říct, že jsem neustále v jednom kole a nemám na depku čas :-D
Nejdřív, když jsme se zasnoubili, tak jsem začala "blbnout" s přípravama na svatbu a vážně jsem to dost "hrotila"...po cca dvou měsících jsem usoudila, že nechci kvůli jednomu dnu obětovat tolik času, peněz a že to za to opravdu nestojí....nakonec člověk po svatbě stejně zjistí, že je naprosto jedno, jestli měl svatbu růžovou nebo modrou, jestli za ním visela girlanda Just married nebo Novomanželé, jestli měl k obědu svíčkovou nebo grilovaný maso nebo jestli má prstýnek se třema nebo pěti kamínkama...to jsou prostě, alespon pro mě, podřadný věci, nejdůležitější je ten akt a to, co pro ty dva znamená. Jsem ráda, že jsem k tomuhle došla opravdu relativně brzy a přípravy brala v pohodě. Raději jsem si užívala každý den i před svatbou naplno, řešili jme bydlení, miminko, cestovali jsme atd a můžu říct, že jsem ráda. Ačkoli byla svatba krásným dnem, na který jen tak nezapomeneme, vše se vydařilo a nic bych neměnila, tak jsem ráda, že je to za námi a těším se, co přinese každý společný den :)
@strelenka určite je nás viac. ;) len nie sme taká viditeľná skupina ako extroverti. ja som mala obrovskú trému počas obradu - matrikárka to na mne videla, ale pochopila to tak, že som bola dojatá zo starostového príhovoru. :D a potom obrovská tréma pri prvom tanci (som hrozné drevo). no a toľko ľudí naokolo a "potreba" sa im venovať... bolo to vyčerpávajúce. ale väčšina vecí vyšla tak, ako som chcela a určite budem na ten deň spomínať, len sa proste nebudem po svadbe tváriť, že všetko bolo neskutočne krásne a dokonalé, lebo proste nebolo. :)
@librarian Děkuju, ale zatím není co závidět, protože jsme chtěli miminko a myslím, že tento čertík mi zastavil biologické hodiny tak na pět let :-D Je to jako miminko. Chce to trpělivost, ale oba nás ta svatba stmelila ještě více než jsme kdykoli předtím byli a to štěňátko ještě více, takže si myslím, že to je jenom k dobru :-) Ale nebudu tu tímto zážitkem více narušovat diskuzi paní, která ji založila. Krásný den již vdané paní a užívejte si to :-)
Ne, nic jako posvatební depku jsem necítila. Cítila jsem jednak úlevu, protože to zařizování mě úplně vyčerpalo (pochopitelně jsem si naložila víc, než jsem dávala - svatba na druhém konci republiky, snoubenec byl v zahraničí a v práci se přidal náročný projekt a do toho jsem poctivě cvičila a hubla... takže můj všední vypadal zpravidla jako 10 hodin práce-tělocvična a pak do půlnoci vyrábění různých pitomin). A cítila jsem se krásně, protože se ten den fakt povedl, byli jsme obklopeni super lidmi, utvrdila jsem se v tom, jak máme skvělé přátele a rodinu... prostě mi bylo jen a jen fajn.
no ja tedy moc litost necitila, spis naopak ulevu, ze vsechno dopadlo, jak ma a ze uz to mame "za sebou" bez problemu. ale my meli trosku komplikovanejsi pripravu, protoze jsme organizovali svatbu z ciziny na dalku, takze to obcas bylo o nervy.. ]-( jedine, co me mrzi, je, ze uz si neobleknu nikdy ty krasne saty, s kterymi se maminka tak piplala. x-)
nicmene zivot jde dal, prichazeni nove vyzvy.. nema smysl se utapet v nejakem splinu. svatbou nic nekonci, naopak ZACINA! ;-)
Jako svatba byla hezká, pobavili jsme se, extra nervy to taky nebyly, ale doteď říkám, že spolu doufám zůstaneme napořád, protože další svatba už never more. Bylo to fajn, ale stačilo, a byla jsem upřímně ráda, že to máme celé za sebou a bude klid. Možná to vyzní blbě, ale je mi celkem líto slečen, pto které je svatba "tím nejkrásnějším dnem v životě", to už je pak jako nic hezkého nečeká? Je to jistě jeden z významných dnů, ale rozhodně počítám s tím, že budou i další, možná zábavnější, možná dojemnější, to je jedno.. Nedovedu si představit, že bych tímto dnem dosáhla toho nej ze svého života :D
já cítím to co autorka. Je mi líto, že už je po svatbě, byl to pro mě opravdu nejhezčí den - tolik lásky, přátelství a štěstí najednou bylo prostě super. A to jsem opravdu svatbu nechystala rok, s manželem jsme spolu 9 let a 3 roky jsme byli zasnoubení - určitě jsem nebyla žádná hrotička, ale přípravy mě bavily a tak hrozně jsme si to s mužem užívali, že bychom si oba dva rádi ten den zopakovali. Vím, že krásných dnů bude ještě hodně, ale momentálně je pro mě můj svatební den ten nej:)
mě na tom nejvíc mrzí i ta rodina, která přijela vážně se skvěle bavili, tančili prostě paráda...bylo vidět jak si to užívají i když mají děti na které se pořád vymlouvají a zatančili si a pobavili se...a teď se uvidíme vážně až možná na nějakém pohřbu..protože já jsem široko daleko z rodiny jediná která udělala takhle větší svatbu pro všechny příbuzné :-| to je na tom to nejsmutnější, jak se všichni sejdou a nádherně se dokáží pobavit...ale nedokáží to během roku jen tak...
Už se těším, až to bude za námi...vím, že si to užijeme, tedy doufám v to, ale ty přípravy, ten stres, zda máme všechno, a tak..ještě měsíc a půl..pak třeba budu mluvit jinak, ale teď si přeji ať už je po ;-)
Já se nevdávám pro jeden jediný svatební den. Nejde mi o šaty a svatební dekorace. Ale o to, že právě s ním chci strávit zbytek života. A svatba je jen začátek něčeho krásného.
@vlastulka23 Nemusi to tak byt. Kdyz se vdavala moje sestra, taky to byla velka slava s celou rodinou, vsem se to tolik libilo, ze nasledujici rok udelala moje mama velkou oslavu svych narozenin, kam pozvala skoro tolik lidi, kolik bylo na te svatbe ;-) Zamluvila hotel, nechala udela pozvanky, napect cukrovi atd. Chci tim rict, ze neni treba cekat uz jen na pohreb |-| , aby se cela rodina znovu sesla. Kdyz se chce, tak to jde ;-)
Taky jsem to měla - hrozná depka, teď si sem tam vzpomenu, ale líto mi to je, že už to nezažiju. :-( Ale když si doopravdy uvědomim co to stálo peněz, zařizování atd. tak doufám, že to byla moje první a poslední svatba. :-D
Holky, závidím každému, kdo má posvatební depku z toho, že už nikdy nezažije znova takový krásný den. Já se spíš obávám, že svatba nakonec nebude tak krásná, jak jsem si ji malovala. Že se něco pokazí, vybouchne, zapomene se udělat... někdo se s někým pohádá...budou chybět peníze na zaplacení atp. Kéž by můj svatební den byl tak krásný, jako váš!!! Tak si toho važte, že máte tak krásné vzpomínky ;)
@cupiito jee,taky jsem si to řikala,ale ještě nás čeká plno krásných věcí,tebe ještě určitě mimča,což já už mám po takže taky zrovna depkuju že už to nejspíš nezažiju,pokud se nerozhodnu pro 3tí mimčo ale bude plno jinych věcí
Já jsem měla druhý den strašnou depku. Svatba se povedla ještě mnohem líp, než jsme doufali. Neskutečně jsme si to užili a ani jsem neměla pocit, že by to nějak rychle uteklo. Ale k ránu, když jsme s mužem odjeli do hotelu to na mě padlo. Hotel byl sice pěkný a myslela jsem, že budeme rádi, že máme změnu a nejedeme po svatbě rovnou domů, ale zpětně mám pocit, že domácí prostředí by bylo mnohem příjemnější, než chladný, dokonale uklizený a neosobní hotel.
Po tom shonu a dni stráveném mezi rodinou a kamarády jsem byla tak "rozjetá", že jsem se nedokázala jen válet s mužem v posteli a užívat si klidu. Jeli jsme pak na návštěvu k rodičům, tak jsem se trochu uklidnila a soukromí si užíváme až od dalšího dne :-)
Upřímně řečeno, jestli ve mě něco vyvolává depku, tak je to představa, že bych se měla znovu navlíknout do svatebních šatů v těch úžasných 39 °C, co jsme měli :-D Jako krásný den to byl, důležitý, nezapomenutelný, ale představa, že bych to měla zažít znova se vším tím zařizováním a penězi, z toho mám husí kůži :-D Být to znovu, tak neformálně, ve čtyřech a s domácí grilovačkou :-)