Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Odstehování se po svatbě. Co bylo nejtežší ?

Zobraz úvodní příspěvek
ahoj holky je vas tu hodne co jste se s pritelem / dnes uz mozna manzelem odstehovali daleko od rodiny, pratel....zmenily zamestnani atd. At uz jste se odstehovaly do zahranici nebo zustaly v CR mam na vas dotaz, prosbu o vase zkusenosti, zazitky. Za tyden se budu vdavat a se skoromanzou uvazujeme ze se odstehujeme z mesta kde cca 5 let zijeme. nyni bydlime v byte a chceme zacit stavet baracek. jeste presne nevime kde ale uz hledame. Na jednu stranu si to moc preju, tesim se ale na druhou stranu mam strach co bude. Koneckoncum budeme pak odkazani jen sami na sebe. "ztratim" kamosky, budu muset zmenit praci (nebo treba budu na materske x-) ). mam strach abychom si to pak nevycitali atd. Nevim jestli je to srozumitelne ale treba me vy "odstehovane" chapete. momentalne jsem v takove nalade ze bych odsud utekla hned a na vsechny se vyprdla. Postavila dum nekde u lesa v nejakem nejvetsim zapadakove :-) diky moc
Odpovědět
1 2
3
4 5
Profilova fotka
NO tak já si zatím moc nezvykla, jsem od rodiny 300 km už skoro 5 let, kamarády tu mám, ale ty se kterýma jsem vyrůstala mám na Moravě, docela často mi chybí rodina, sestra, brácha, neteřinky, které vidím jen 1 do měsíce o víkendu, ale naštěstí mám vedle sebe toho nejlepšího chlapa na světě, který mě chápe a dělá vše proto, abychom jezdili co nejčastěji domů.
Odpovědět
Profilova fotka
jani a odkud a kam jsi se stěhovala?Já jsem taky 300km z Moravy ;-)
Odpovědět
Ja by som rada zdvihla kotvy a odišla odtiaľto. Za prvé, nemôžme tu zohnať žiadny byt ani domček a robota taktiež nič moc. Takže hneď by som balila. Ibaže priateľ tu má dobrú robotu, tak jedine to nás tu drží. No pochybujem, že v tomto okrese raz budeme bývať vo svojom.
Odpovědět
Profilova fotka
ja jsem taky 200km z Moravy, ze severní ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
consti od Luhačovic, jih moravy , no skoro už slovensko :-) , consti odkud jsi ty a jak často jezdíš domů? myslím že jsem tu někde od tebe četla, že bydlíš v příbrami ne?
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, já se přidávám, protože jsem takovou velkou změnu zažila už třikrát. Poprvé to bylo plánované, šla jsem na VŠ do Liberce. Všichni byli na koleji, já měla byt, tak jsem nikoho neznala a bylo to hrozný, s lidma ze školy jsem si nějak neměla co říct, trvalo to asi rok než jsme se dali dohromady, ale nejvíc mi pomohla práce, tam jsem poznala dobrou kamarádku i současného přítele. V Liberci jsem byla 5 let a je to pro mě to "moje" město, po mém rodném Ústí nad Labem se mi vůbec nestýská. Silente, jestli ono to nebude tím městem :-) Pak jsme se s přítelem doslova ze dne na den rozhodli, že se přestěhujeme do Prahy, od rozhodnutí do přestěhování to trvalo jen týden, za tu dobu jsem sehnala pronájem, stěhováky i kupce bytu v Liberci :-) V Praze jsem zase nikoho neznala, ale v nové práci jsem našla i kamarádky. Ale jak psala Kristi, že si musela zvyknout na nedostatek času, stres, tak já si na to nezvykla. Chtěla jsem se vrátit do Liberce, přítel řekl, že jo, ale až za pár let, no nakonec jsme se stěhovali za dva měsíce, když nám skončila výpovědní lhůta :-) , ale ne do Liberce, ale do málého městečka v Jizerkách, máme velkej barák, takže zas úplně něco jinýho. Lidí tu znám dost, ale všechny přes přítele a zatím mi tu chybí nějaká ta kamarádka, se kterou můžu probrat všechno..Nejhorší na tom stěhování je to nikoho v novém městě neznat a ještě horší nechávat v tom starém městě svoje přátele. Sice se vídáme, píšeme si, voláme, ale to není o no. Teď už se snad nikdy nikam stěhovat nebudeme, tak nebudu muset odcházet o lidí co mam ráda. Doufám, že až dostuduju a nasoupim do práce, zase si tam nějaké takové lidi najdu.
Odpovědět
Profilova fotka
ja bydlim uz dva roky v anglii s manzelem, porad jsem si nezvykla a asi nikdy nezvyknu,jasne je to uz lepsi nez na zacatku ale porad je mi smutno po rodine a kamaradkach, za par let se odstehujem bliz k cr tak snad uz to pak bude lepsi ladida to jsem nevedela ze pojedete do australie, tak drzim palecky at to dobre dopadne, mike tam ma strejdu a je moc spokojenej x-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ardila - Liberec je asi začarovaný x-)
Odpovědět
Profilova fotka
janinka, ano bydlím v příbrami a jinak jsem kousek od Brna, takže taky jižní Morava ;-) .No zatím jezdím za rodiči často, prorotže dokončuji na Moravě školu a mám jako studentka i dost času...ale s manželem tam často nejezdíme, někdy naši přijedou sem...Až začnu pracovat, tak asi budu ráda, když se tam dostanu párkrát do roka :-N =-) :-|
Odpovědět
Profilova fotka
Hm consti taky se tak nějak obávám toho, že až jednou budou třeba i děti tak to půjde hůř a hůř se dostat domů. My se snažíme jezdit tak jednou do měsíce na víkend, ale někdy se mi taky podaří vyjet sama, to třeba když má přítel moc práce i o víkendu a já vím, že bych stejně jen seděla doma, tak se rozjedu za našima.
Odpovědět
Profilova fotka
jani jo jo, teď je to ještě ok, ale až bude práce a děti, tak už to tak růžově teda nevidím :-o
Odpovědět
Profilova fotka
Nějak nevím jak to překlepu, vím že až bude mímís tak nebudu na to toliko myslet, ale ted mi to příjde uplně nepředstavitelné, pořád se tak nějak uklidnuju, že není problém aby pak prostě naši přijeli třeba na 14 dní za náma ne? ;-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
jani pokud jsou rodiče v důchodu, tak ano.Jinak to asi moc nehrozí...
Odpovědět
Profilova fotka
No tak mamča jde za 5 let do důchodu a mimčo my plánujeme tak za dva tři roky, kdoví jestli ne pozděj, ale to už asi nevydržím.
Odpovědět
Profilova fotka
miamia: my jsme tu Austrálii vzdali. Vyhrála pohodlnost :-D Poád jsem se chystali, až jsme nakonec koupili pozemek a vrháme se do stavby :-N
Odpovědět
ja osobne som byvala 3 roky v Anglicku, takmer 3 roky v Prahe a teraz 2 roky vo Svajciarsku a ak sa ma niekto spyta, ci som ochotna sa odstahovat zajtra na Novy Zeland, tak rozhodne poviem, ze ano...nie som ten typ, ktory musi zostat a byvat na jednom mieste cely svoj zivot ako nase babky..rada spoznavam nove, priatelia prichadzaju a odchadzaju, job sa takisto da vymenit..tak preco nerisknut, ak sa crta na obzore nieco nove, lepsie, vzrusujucejsie? ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
mishasmile ja rada cestuju a nerada jsem na jednom miste dlouho ale anglie me strane vadi, taky chci jezdit domu a letadlem je to daleko, ja bych rada zakladnu v cr a pri tom cestovat ale vracet se, zila jsem rok v nemecku ale bylo to vpohode, navic jsem vedela ze se pak vratim, ale naglie mi vazne nesedla, pocasi hlavne to je ileny, ja miluju teplo, uz se teim az se prestehujem nekam treba do italie x-)
Odpovědět
já jsem se přestěhovala teď minulý víkend........ Asi o 500 metrů :-D Zůstáváme ve svém rodném městě a hned tak něco nás z něj nedostane. Prahu oba po 4 letech na koleji "milujeme" natolik, že jsme poslední 2 roky radši dojížděli 140km, než tam být. Akorát že ty kámošky se mi nějak stěhují pryč :-|
Odpovědět
Profilova fotka
mishasmile:No já sice také ráda cestuji, ale i te´d mě teda mrzí, že jsem daleko od rodiny(i když pořád aspoň ve stejném státě) ;-) .Máš pravdu, přátele sice najdeš nové, s prací také OK, ale rodiče a rodinu novou najdeš asi těžko.My jsme třeba zvyklí se často potkávat, slavit společně narozeniny, být v kontaktu...no upřímně si nedovedu představit žít v zahraničí a rodiče vídat třeba jen jednou za rok.Až by tu nebyli, tak by mě to dost mrzelo, že jsem s nimi netrávila víc času... |-| jani, tak mí rodiče mají do důchodu ještě hodně daleko |-| :-N ...
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj consti, poslední dobou jsme se tu nějak míjeli, tak jsem ráda, že jsem tě teď potkala. Říkáš, že si v Příbrami začínáš pomalu zvykat, tak to je dobře. Mě stěhování do Březnice čeká přelom září-říjen, tak jsem zvědavá. Pomalu, ale jistě se mi to také blíží. Jsme zvědavá jak si zvyknu a hlavně jak najdu práci, že bych našla něco v Březnici si 2x iluze nedělám, takže spíše počítám na tu Příbram, ale tam se zatím vůbec nevyznám, takže to bude zajímavé.
Odpovědět
Profilova fotka
nejhorší bylo, že jsem tu (nový jičín) nezanala ani nohu ..uf sice jsem se přestěhovala jen 50 km, ale ono jet na otočku de facto 100 km na kafe taky není žádný med :-N
Odpovědět
Profilova fotka
miky ahooooj!!Tak už se ti to blíží,co?Svatba a stěhování ;-) ...Tak se pak ozvi přes Ip a můžem v PB zajít na kafe ;-) !
Odpovědět
Profilova fotka
Jé tak to by bylo fain, i když jak říkám v Příbrami se vůbec nevyznám, ale určitě se pak na něčem můžeme domluvit.
Odpovědět
Profilova fotka
Však proto se musíme vidět, tě tady provedu, to není problém ;-) :-D
Odpovědět
miamia & consti, mne desne vadilo v UK, ze neustale prsalo, avsak pacila sa mi ten kopec zelenych porastov, ktore tam maju...teraz mi vyhovuje svajciarska poloha, vsade mame dobre letecke spojenie, momentalne kazdy druhy mesiac sa vidim s rodinou aspon na vikend, ci uz u sestry v Prahe alebo doma na Slovensku. Samozrejme mi tu chyba ten okruh dobrych znamych, ale tesim sa i z drobnosti a z tych 2-3 spravnych osob, ktore som tu stretla (prezradim, ze Princesse je strasne fajn kocka :-) )
Odpovědět
Profilova fotka
mishasmile tak pokud se s rodinou máš možnost vídat tak často, tak je to OK.Ale kdybys bydlela třeba v té Austrálii, tak by to bylo horší ;-) :-N
Odpovědět
Profilova fotka
I já jsem odešla za svým miláčkem od rodiny. Tedy vlastně to bylo trochu jinak. V patnácti jsem šla na intr, po maturitě a neúspěšných přijímačkách jsem odjela do Německa. Vrátila jsem se po roce a začala bydlet a pracovat v Plzni (50 km od rodičů) a za 13 měsíců jsem se stěhovala za přítelem. Cesta k rodičům je dlouhá 100 km. Jezdíme tam jednou za dva až tři týdny. Nikdy jsem si nemyslela, že se mi bude stýskat. Dneska vím, že ten domov, kde člověk vyrostl má ohromnou sílu. Chybí mi moje rodina, mí známí a kamarádky. Prostě se cítím dost opuštěná, i když jsem si už v novém bydlišti pár známých udělala. Není to ale ono. Zvlášť těžké to bylo na začátku. Přítel měl hodně práce a já byla stále sama doma. Začala jsem propadat pocitu bezmoci a obviňovala jsem se, že jsem se unáhlila. Dneska už je to tak nějak normální. Zvykla jsem si a začala se víc radovat z věcí, které jsem dřív neviděla. Takže holky, které jsme se odstěhovaly, držme si palce, ať se nám v nových domovech líbí víc a víc. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Monnci, tak koukám, že na tom budeme stejně - čekámě stěhování také cca 100 km - v říjnu a už teď se toho bojím, rodiče mi budou prostě strašně chybět, snad to nějak zvládneme
Odpovědět
Tak dneska mám holky tak blbou náladu, že mám chuť říct, že na odstěhování se je nejhorší úplně všechno! Občas je mi zkrátka děsně smutno... :-.
Odpovědět
Profilova fotka
Katwind, to si napsala trefně. Občas i mě přepadne nepopsatelně velký smutek...po všem. Zrovna včera jsem taky neoplívala dobrou náladou, skoromanžel mi štval a mně děsně chybělo dojít si k mámě pro utěšující slovo a pohlazení. Po telefonu to prostě není ono. Miky, musiš se připravit, že to je někdy fakt krizové. Dokonce můžou přijít slzičky. Ale už jsme velké statečné holky, tak to zvládneme ;-)
Odpovědět
1 2
3
4 5
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?