ahojky,
máme 14 dní po svatbě a ráda bych se zeptala, vy co už to máte taky za sebou, jak se cítíte? jinak než předtím? já ani ne, ale je to hezký pocit, že někomu v uvozovkách patříte, že? x-) x-)
Mam po svatbě uz dyl,ale doteď si pamatuju,ze jsem se skoro vznášela:-). Cítila jsem se jako v krásném snu... I kdyz se dnes uz nevznáším,cítím se pořád strasne šťastná a zamilovaná:-)
Já mám po svatbě ještě dýl jak pomeranca, ale dodnes si ten pocit pamatuju, byla to nádhera. x-) Pořád jsem se smála (i když jsem zrovna řešila něco se školou), byla jsem v pohodě, jako na obláčku, prostě šťastná. Teď mám pár dní po státnicích a není to ani ze čtvrtiny takový pocit, jako jsem cítila po svatbě. I když taky jsem šťastná, cítím úlevu, mám radost, ale ten pocit novomanželský byl zatím to nej. A nadšení a radost pořád přetrvává, i když samozřejmě je to už jen takový klidný vnitřní pocit, ne euforie. :-)
:-) Máme 14 dní po svatbičce.Cítíme se pořád skvěle :-N Známe se deset let, tak jsme rádi, že to dopadlo podle našich představ a těšíme se na dovolenku :-N V pátek jedeme x-)
My máme 349 dní od svatby, takže za pár dnů už nebudeme novomanželé, ale manželé :-) a cítíme se naprosto dokonale x-) x-) x-) Svatba dala našemu vztahu jinou dimenzi a zatim nepatříme ke vztahům, kdy za čas po svatbě vyprchal ten náboj, ta energie, ta správná zamilovanost, touha, vášeň, atd... A věříme, že to tak zůstane x-)
Mám po svatbě dva dny a zatím mi to nějak nedošlo :-D . Šťastná jsem pořád, víc to už snad ani nejde a mám pocit, že manželstvím se nic nemění - nemá co :-) . Právě jsme včera konstatovali s manželem, že jsme v pátek neměli svatbu, ale narozeninovou oslavu s kamarády :-) . Celý svatební den jsme se tlemili jako blbečkové a to, že se vdávám, mi nedošlo do dnešního dne :-D .
My máme po svatbě devět dní,bylo to překrásné,vubec mi to nedocházelo,byla jsem dost nad věcí...ALE!!! tři dny po svatbě jsem se zhroutila,jenom brečela a uplně se sesypala....nevím,asi vyčerpání,předmenstruační sindrom,unava...měla jsem jen ty nejhorší myšlenky.....ještě jsem si říkala,že jsem se asi zbláznila!!Musím dodat,že spolu s manželem už pár let žijem,tak se nic moc nezměnilo...Ted už jsem v pohodě,odpočinula jsem si,srovnala si to v hlavě a už se těším na fotky,které stále nemáme....
Andělko- gratuluju ke státnicím, to jsi šikula!! x-)
MIlanek- vám přeju hezkou dovču x-) užijte si to a nějakýho prcíčka si přivezte v bříšku x-) x-)
Nunacek- to je krásný x-) moc vám to přeju!! já jsem sice taky zamilovaná pořád, ale už to není to bláznění, jsme spolu 4 roky, což není tak dlouho, ale hned jsme spolu začali žít, máme roční holčičku, takže to není už jen bláznivý zamilování, vidění vše růžovýma brejlema, máme se rádi, ale ten vztah je už hlubší bych řekla, už je to víc než zamilovanost, ale ta bláznivá zamilovanost mi občas chybí, to klidně přiznám a dala bych za to nevím co.. x-) x-)
Dani- tak takovýhle pocity já měla pár dní před svatbou, že se mi chtělo brečet, přemýšlela jsem, jeslti ta svatba je vůbec správná, ale to jsou hormony, to plánování, těšení se a všechno je samo o sobě hroznej záhul :-p ale zvládly jsme to všechny!! x-) :-D
Jsme spolu 10 let, 2 roky spolu žijem a máme skoro 3 měsíce po svatbě. Je to fajn a jsme pořád zamilovaní, jen by to asi chtělo přírůstek do naší mini rodinky.
Svatba se povedla a je nám spolu dobře. Jinak zas až tak velká změna to není. Až na to že se jmenuju jinak.
Je to super, mam nejlepsiho manzela na svete a za par dni odjizdime na svatebni cestu! Ja myslim, ze pocit stastne novomanzelky prekona uz jenom pocit stastne maminky... ;-)
I okoli mi rika, ze jenom zarim...:)
jani: Děkuji :-) A s tou zamilovaností máš pravdu, taky mi to někdy trochu chybí (jsme spolu skoro 7 let), ale naštěstí jsem ještě pořád schopná se čas od času znovu zamilovat...do vlastního manžela. ;-)
My spolu žijem už 11 let a svého ,ted už manžela stále miluji,stále se vodíme za ruce a myslím,že on to cítí stejně.Nemužu říct,že by to bylo stále takové,občas se pěkně pohádáme,pomalu se rozcházíme,ale pak se zase usmíříme a znovu se do sebe zamilujem... :-) x-) ....Já ted spíš řeším,co dál.... 8-) ,,myslím tím ted po svatbě....víc jak pul roku jsem se věnovala přípravám ,shánění a těšení na svatbu.....a ted,10 dní po svatbě si připadám nějaká nevyužitá,mám strašně času a nevím,co s ním.....říkám si,"a co jsi dělala před tím!!"....a nějak si nemohu vzpomenout...... |-| |-|
Ahojky já jsem vdaná dnes 19 dní a 17.7.spolu budeme 12 let.A cítím se nádherně sice se po těch letech nic extra nezměnilo,ale to slůvko "manželko"je úchvatné.Jsme po líbánkách a myslím,že nás to ještě více sblížilo bylo to strašně romantické a já zažívala opět to sladké zamilování..... :-)
holky to máte pravdu, ten pocit štěstí vyváží miminko, my máme roční holčičku, nevím, jestli některá máte děti, ale to je největší pocit štěstí co jsem kdy zažila, kdo nemá děti úplně nepochopí ale určitě si to dokáže představit, to malý prtě, který je podobný vám oběma, je tak sladký, že se to nedá popsat x-) všem, kteří se snažíte nebo budete snažit přeju hodně štěstíčka a ať vám to vyjde co nejdřív!! x-) ;-) my se za ruce nevodíme, jezdíme s kočárkem :-D , ale na posvatební noci jak jsme byli, tak jsme se vodili a bylo to hezký x-) ted plánuju na srpen ke 30tinám, máme oba takovou romanickou noc, neví o tom, tak se těším!! já mám hrozně ráda romantiku a vše s ní spojený, jenže manžel na to není :-o a mě to chybí tak musím vymejšlet já :-p jinak máte pravdu že slovo manželka a manžel je fakt krásný! taky se mi to líbí :-D
Ahoj holky, tak já jsem se vdávala tuto sobotu a jak píšete, je mi moc fajn:-) Pořád se cárám po domě za mojím, vzpomínám na ten náš den, koukám na fotky... Jsme spolu 6 let a pocitově je to jako ta zamilovanost na začátku, je to hezký pocit, že už jste na všechno dva - oficiálně. A jak píše janinininka mateřská láska je úplně to nejvíc. Manžela miluju, ale svoje dítě (mám 7 letou dceru) budu vždy stavět na první místo. Těžko se to vysvětluje, ale je to ještě víc. Jakoby láska bez jakýchkoliv kompromisů, prostě už od začátku jej milujete a nikdy nepřestanete.
Také máme krátce po svatbě a stále tomu nemůžu uvěřit, přijde mi, že ten den byl jen nádherný sen, ale mám vzpomínky, fotky, krásný prstýnek, lidé mě oslovují mladá paní a zvykám si na nové příjmení a jde to docela těžko. Ještě jsem se tedy nespletla, když se tak představím, nepřijde mi to divné, ale když mě druhá osoba neustále oslovuje paní a nové příjmení, nemůžu si zvyknout, že to je na mě. A co se týče vztahu, tak zprvu mi to nepřišlo jako velká změna, protože jsme taky spolu žili, ale teď cítím, že mám o manžela větší strach, zvlášť, když pracuje občas na vysokém napětí a myslím, že ho víc a víc miluju a hlavně teď mi je velkou oporou, protože zažíváme v rodině nelehký problém, který trochu narušuje mou radost z nového pocitu.
Ahoj všem, svatbu jsme měli tuto sobotu a jsem stále lehce mimo - každý se ptá po fotkách, snažíme se rozklíčovat některé svatební dary, v obýváku máme od lustru kolem dokola celé místnosti natahané mašle a na nich pověšené gratulace......jinak fakticky se pro nás nic nezměnilo, už nějaký rok žijeme spolu, jen jsme sjednotili příjmení jako manžel a manželka a nemusím okolí vysvětlovat že nejsme sezdaní......Jako paní mě už oslovovali dávno, jen si musí zvykat na mé jiné příjmení ( a hlavně také já). Jo, je to fajn vědět že ten druhý ke mě patří, že jsme svoji. Zatím si užívám posvatební euforii i když jsem v úterý řvala jako želva že ne vše na svatbě vyšlo podle našich představ. Potom jsem se podívala na naše rozesmáté fotky a bylo to zase v pořádku.
Ahoj holky! Tak my to máme za sebou od 6.6. A tak nějak jak kdyby mi to pořád nedocházelo.. =-) Rok a něco jsem ztrávila jen vymýšlením drobností a plánováním svatby a teď když je po všem tak jaksi nemůžu najít žádnou činost která by mě tak naplňovala...jo plánován, sladké plánování...
Svatba byla krásná a ikdyž hodně věcí nevyšlo jak mělo tak nám to vubec nevadilo.Jen jsme měli krátce před svatbou ´mezi sebou problém,který na mě právě po svatbě hodně dolehl.Tak ikdyž oslovení manželka je krásné tak se nemůžu zbavit rozporuplných pocitů a uplně si užít po svatební euforii. |-|
silvi:taky jsem kokla na Tvoje fotečky, krásný a fakt Ti to nesmírně slušelo a koukám, že to je jistě jeden nejmenovaaný brněnský kostel, poznávám totiž kněze a taky lavice kolem oltáře, který tam dělal můj tatík :-D :-D
silvie22--ani nevíš,jak moc ti rozumím!! =-) ..přesně o tomhle jsem psala o kousek výš... |-| ....zítra to budou už dva týdny,a já se teprve ted začínám trochu srovnávat do normálu....bohužel,svoje rozpoluplné pocity zajídám,což tedy bude pěknej prušvih!! |-| .....Koukala jsem do tvého albíčka,a vypadala jsi opravdu moc krásně...já ještě bohužel svoje fotky nemám....snad po víkendu,fotograf si dává opravdu na čas... :-|
Holky, a jesti jste se s manželem před svatbou nepohodly, tak nezoufejte... Já jsem měsíc před svatbou chtěla všechno zrušit, resp. bylo to v půlce května, týden jsem byla přesvědčená že si ho prostě nevezmu... šrotovalo mi to hlavou... a po týdnu chaosu jsem se rozhodla, že ANO a už jsme svoji :-D
Takže v tom nejste samy, hlavu vzhůru. Ale jak mi psala v gratulaci moje býv. kolegyně - vzhledem k tomu, že to takhle bylo a já jsem se rozhodla, tak je to tak správně a nebudu litovat :-) Prostě to takhle mělo být.
No a jinak, manžela ta svatba vzala asi víc než mě, před svatbou vůbec, nespěchal, žádný stres - zato já jsem stresovala. U něj to začlo obřadem, pokračovalo po svatbě a dneska taky... zpracovává :-D
Tak doufám, že to zpracuje :-D
Ahoj holky....tak od soboty jsem taky vdaná paní :-) Super den, kde já byla princezna a on princ, jeden prstýnek navíc, spoustu krásných fotek a videí a jiné příjmení na které si hůř zvykám, než jsem čekala =-) Ale jinak nic, až si připadám trochu divná....... :-D Pořád se mě někdo ptá, jak se cítím jako vdaná paní a furt říkám, že stejně, že mi nepříjde něco "jinak".
Dneska mi ale očumuval mladý muž a vduchu jsem si říkala: co tak čučíš, nevíš, že jsem vdaná?? :-D No jasně, že neví.......jsem se musela sama sobě smát x-)
No a jinak já taky nevím, co říct, když se mě někdo zeptá, jak se cítím... - pořád stejně :-) Na nové jméno si myslím zvyknu brzo... dokonce se musím pochválit, odjížděli jsme z obřadu, po focení na hostinu... - a protože začlo pršet, volala jsem do hospody, jestli můžem přijet dřív... - no a představila jsem se novým jménem!!! :-) Jsem prostě šikovná :-D
ahojky,můžu se přidat? měla jsem svatbu v dubnu a pořád se cítím skvěle :-D přijde mi to stejné jako před svatbou..akorát mi teď mužíček říká ,,ty moje ženuško,, :-D