no to je právě úplně jednoduché
tak bud mi na něm něco vadí a řeším to, nebo mi na něm nic nevadí
ale ne, aby mi něco vadilo, ale vzápětí to vlastně není až tak hrozné...
to samo zlehčuju a vím, že to lehké není, sama jsem si něčím podobným prošla, díky bohu jen rok, ale bylo to úplně to samé, co popisuje mmisa
Elis: já s tebou souhlasím.
Rosina: já s Elis souhlasím, protože ona ho vážně jen pořád obhajuje. Ano, je to její manžel a snaží se, ale vypadá, že se snaží jen ona. Ona je také jeho žena a snaží se on? Neřekla bych.
Mmisa ahoj.Četla jsem tvůj příběh od začátku a je to přesně to,co jsem zažila na vlastní kůži před 8 lety.Měla jsem přítele se kterým jsem byla 3,5 roku.Byli jsme zasnoubeni,ale musela jsem z toho vycouvat,protože to bylo něco podobného jako máš ty doma.Chodil 3 krát do týdne do hospody na pivo,ale bohužel nikdy netrefil dřív než nad ránem.Podotýkám,že spočátku to bylo lepší a ja doufala,že si dá říct.Diskuse na toto téma bral,jako omezování,vyčítal mi,že se málo směju,ale aby se zamyslel nad tím,že mi moc důvodů k úsměvu nedává,to ho ani nenapadlo.To mě spolehlivě vytočil.Když jsem si to pak promítla v hlavě,jaký život by mě s ním čekal v klidu jsem mu oznámila,že pokud se nedá dohromady,tak od něj odejdu.Měl tendenci urážet mě a ponižovat,ale já se právě těžko krotí,protože se snažím udržet hrdost dokut to jde.Nejen,že se vůbec nezměnil,ale ještě se mě začal vracet domu až ráno,kdy jsem už byla strachy bez sebe,že se mu měco stalo.Po tomto jsem se s ním okamžitě rozešla.3 a půl roku ztraceno,ale zase zkušenost k nezaplacení.Už bych nikoho takoveho (kdo jen trochu pije), NECHTĚLA.Ty máš tu smůlu,že jste svoji.Navrhovala bych poradnu.Třeba má nějaký komplex,který si vylévá na tobě.Ještě mě napadá,jestli by to nemohlo být tím,že se trápí, protože jste přišli o dvojčátka.Je to obrovský nápor na nervy a oni ti chlapy neradi o takových věcech mluví.Do toho má práci,která ho asi moc nebaví a začal se v tom životě trošku plácat.I to by mohl být důvod.přeji ať se to mezi váma spraví.Ahoj Matyldička :-)
Tezko soudit, do jaky miry je to vazny... k vam domu nevidime...
Ale me to pripada, ze vedle sebe spis prezivate nez ze byste spolu zili a neco budovali...
Musis sama posoudit, jestli to muze nekam vest nebo jestli se snazis zatnout zuby, protoze nechces zklamat v manzelstvi (v ocich okoli)... ale nekdy to proste neklape, ne vsichni jsou si souzeni a je treba si vybrat, jestli to proste pretrpis a pak s nim budes ze zvyku nebo zacnes znova ( s nim nebo bez nej)
jak už psala Rubi, tvůj manža k tobě nemá žádný respekt a to se bohužel neučit nedá, buď ho má nebo ne
a jestli za tebou sám přijde a řekne, jestli si má hledat podnájem...kdežto ty si lámeš hlavu jak vztah zachránit, tak to mluví samo za sebe
POdle toho, co pises to nebude typ chlapa, co by souhlasil s poradnou :-S
Mozna bys mela jit sama... treba by sis to vsecno lip srovnala v hlave, ulevilo by se ti, ze te nekdo vyslechne poradi a budes se na manzela pak treba koukat jinak...
mmisa, ale ved to neznamena, ze tam musite ist hned obaja... casto krat je to prave jeden z paru, kto je iniciativnejsi a navstivi poradnu najprv sam... obycajne su to klasicke psychologicke poradne so zameranim na jednotlivca, par, rodinu.. (mam kamosku psych. a takto mi to vysvetlila)
čoveče ja nefim, naši jsou spolu 30 let a pořád se muchlujou :-S Takže po půl roce po svatbě to divný je a nejspí´š to značí nějaký psycho problém, může to mít souvislost s tím pitím, otcovi pak definovali jako kořen problému "nedostatek mateřské lásky a příliš silné superego", no je pravda, že byl u "freudovce", ale něco na tom bylo...
V manželském poradenství je praxe taková, že většinou přichází ženská sama, navíc tam chodí spousta holek s naprostýma blbostma, a stejně se jim tam maximálně věnují, to co popisuješ Ty je závažná věc
každý si do života přinese to co viděl doma, takže pokud se rodiče muchlovali, ty se pravděpodobně budeš chtít taky pořád muchlovat se svým partnerem....
p.s. naši se taky pořád muchlujou :-D
já mám pocit že to je házení hrachu na zeď jako s tou mojí kamarádkou, stěžuje si na něj, ale když jí řeknu ať se na něj vykašle, tak zse už je dle ní svatej... tak co chce sakra slyšet?
typické je, jak chlap dokáže tak srazit sebevědomí, že potom ta holka tvrdí že všechno je její vina!!
Mmisa: tak to je zajímavé. Já znám spíš případy, kdy otec např. pije, kouří a tak, tak jejich děti k tomu pak mají odpor. Např. u mého muže kouří jeho rodiče oba a muž má k tomu vyloženě odpor.
blka: souhlas. to samé u mého manži. Otec hodně pil. Manža si dá skleničku vína občas rád, ale ví, kdy má dost, a když vidí opilce, tak je mu z nich špatně