Navod na stastne manzelstvi? Neco takoveho existuje? :-o Pokud ano a mate i navod na vychovu perfekniho, genialniho a vzdy se dobre chovajiciho ditete, tak sup sem s tim. Nemuzu se dockat! :-p
Kdyby takový návod byl, tak nejsou rozvody :-) No jinak láska, tolerance, důvěra, humor, umění kompromisu, nesnažit se druhého předělávat k obrazu svému, nepeskovat, nevyčítat, komunikovat, nechat druhému míru osobní svobody, nebýt na sobě přehnaně závislí, bojovat proti stereotypu, mít si o čem povídat atd............ těch věcí je spousta jen je správně namixovat ;-)
Staré čínské přísloví říká, že muž a žena by neměli stát proti sobě tvářemi, ale měli by stát proti sobě zády, aby tvořili jeden celek a mohli společně odrážet nepříjemnosti světa. - něco na tom bude
granta - vim, že toho svýho nepředělám, smířit se s tim mi taky dělá problémy, ale po 9 letech a dítěti to už prostě neřešim a takových věcí, co radši neřešim je víc, ale přesto se najdou okamžiky, kdybych ho nejradši zahlušila :-), ale jinak je to miláček ;-) a ono to bude asi vzájemné
Granta: taky vím, že svého manžela nepředělám a samozřejmě jsem to vždycky věděla, ale smířit se s tím - zatím jsem se nesmíříla stejně jako ty. Ale teda někdy mám tendence a pokusy a snahy ho trošku změnit resp. popohnat k tomu, aby si začal po sobě uklízet :-D , leč neúspěšně :-( . Takže už mi nezbývá nic jiného, než se s tím smířit :-D
Brumdinka: taky jsem měla sto chutí včera svého muže zahlušit, ale potom večer, když jsem usínala a on už spal, tak jsem se na něho tak láskyplně koukla a prostě je to můj miláček x-) a pak se mi kráááásně usínalo :-)
nejsem vdaná, ale s přítelem žiji a myslím, že je to hodně podobné. důležité jsou i společné zájmy, opravdu to hodně spojuje. dále jak tu píšete tolerance. ale nesmí vám vadit nic zásadního, jinak se s tím člověk asi nikdy nevyrovná, ale to už se dá zjistit dávno...a taky se prostě oba snažit. byla by to nuda, kdyby ten druhý byl dokonalý, ne? občas jsem na svého přítele naštvané, je totiž hrozně ullítlý a mě to někdy hrozně prudí! ale pak, když s ním nejsem, tak mi to začne chybět! :-) myslím, že nejlepší je dobře se poznat před svatbou, ale na druhou stranu, člověk se v průběhu života mění a zaručit se nedá nic...L.
Granta: ale když je spokojený manžel, jsi spokojená i ty (jak píše wiki) a tím je spokojené manželství ;-) . Ale vím, jak to myslíš, taky cítím, že aby bylo spokojené manželství, musí být spokojený manžel a manželka ať dělá, co umí, aby to tak bylo |-| .
granta. nemyslim, že m,á být spokojen muž a tím pádem je pak i žena. Spíš bych řekla že mají být spokojení oba a to jak spolu tak bez sebe :-) snad sem to napsala logicky.
jinak knížky jsem taky četla a stejně jako podobnou literaturu jako např.Proč si muži berou potvory a hodnym holkám zůstávají oči pro pláč, je třeba brát s rezervou a to právě proto, že každý z nás je jedinečný a každý vztah také, takže ano klidně si to přečtěte, ale když vám, tam píšou, že ho pro to a proto máte opustit, tak bych to hned nedělala :-D
Tolerance, láska, kompromisy a komunikace. Nespoléhat se na to, že si myslím, že ten druhý si myslí, že si já myslím tohle. To je cesta do pekla. Myšlenky neumí číst nikdo a pokud jde o důležitý věci, je třeba si to říct a nespoléhat na to, že si ten druhý myslí totéž :-)
A jinak se držím hesla, že láska prochází žaludkem. Tuhle jsem miláčkovi koupila dva debrecínský párky, k tomu hořčici, chleba a pivo a miloval mě nejvíc ze všech :-D
Myslím, že slovo láska má mnoho podob. A pokud by si to třeba někdo vykládal tak, že budu mít druhého pořád hrozně rád, tak se může dostat do těžké situace, protože toho druhého občas vůbec mít rád nebudu. Ale i to ke vztahu patří.
Elitera naprosto s Tebou souhlasim, čteš mě myšlenky ;-) i když chlapy říkají že my ženske hodně mluvíme(s nicim se nema prehanet) myslím si že jím to vubec nevadí, dokonce jsou radi že jim rikame co mame radi neeeee??!! :-D :-)
Podle mě je hodně důležitý stejný životní postoj. Když je pro jednoho základ všeho rodina a druhý nechce o rodině ani slyšet, asi to nemůže klapat nikdy.
já si myslím že je hodně důležité aby si dva spolu dokázali o čemkoliv popvídat,zasmát se spolu, navzájem se tolerovat, a nebýt jen manželé,ale zároven i kamarádi. my jsme s manželem teprve 7 měsíců a měsíc svoji, ale zatím nám to klape skvěle,a to úplně ve všem, nemáme před sebou tajnosti,vše si řeknem na rovinu, co se nám líbí a nelíbí, a ten druhý se snaží tu chybu napravit,my si dokážem popovídat úplně o všem. a i když každý máme svoje chyby,tak mijejem toho druhého takového jaký je, a nějaké drobnosti přehlížíme,když se staně něco většího hned si o tom řeknem. samozdřejmě se někdy pohádáme,asi jako všude,ale pak jak vychladnem tak všechno proberem v klidu. A sex je smozdřejmě ve vztahu taky důležitej.
Ale takhle tolerantní by měli být oba, což nebývá. To už spíš my jsme myslím tolerantnější. Chlapi by se na to moc netvářili, kdyby jim manželka zavolala, že se jí na večírku moc líbí a že tedy nebude spěchat domů a přespí u kamarádky. :-p
Takže určitě souhlasím, ale musí ten samý prostor dostat i partnerka.