Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Mimčo

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj holky, vím, že to je celkem soukro záležitost, ale zajímalo by mě, jak dlouho jste čekaly na mimčo (než se "zadařilo"). My to nijak nehrotíme, ale dáváme tomu volný průběh...myslela jsem si, že to tak nějak přijde. Zatím jsou to asi reálně 3 měsíce kdy +- snad byla šance, protože strefit se je celkem fuška :-) (služebky, apod. kdy nejsme spolu), ale nijak extra to nehlídám, takže je možné, že jsme se ještě ani pořádně do správné chvíle netrefili. Přesto jsem trošku zklamaná když dosatnu MS. Kamarádka mi říkala v květnu, že mimčo chtějí a dnes už je v třetím, takže celkem rychlovka. Takže trošku to asi řeším, ale nepřipoštím si to :-) Navíc tlak okolí je hrozný, pořád a co vy, apod...ale to už jsem tu psala jednou. Moje matinka kdy může tak poznamená nějakou poznámku...jakože jé oni už mají dítě, ti jsou šikovní, ne jak vy, to pořád odkládat. Nebo, jj, tys byla na kosmetice, no abys nevypadala jak babička, že, až si dítě konečně pořátíte, apod. No a teď mě čeká setkání s kamarádkama a dětmi a už zase vidím ty dotazy...ani opít se nemůžu neb beru ATB :-D
Odpovědět
1 2
3
@zorro4 Ja to mela docela podobne, "preskocilo" mi doslova behem jednoho mesice, od "nikdy" k "sakra ja to mimino chci" :-D A tak se pokousime, uz to budou skoro dva roky. Panika po trech mesicich mi prijde vtipna. @laka_lacenda pozitivni mysleni je zaklad!
Odpovědět
Profilova fotka
Já jsem po dítěti také nikdy neprahla. Měla jsem práci snů, kterou jsem nemínila opustit. A v den, když jsem dostala nabídku na jinou práci snů, jsem zjistila, že jsem těhotná. Celé těhotenství jsem se chovala tak, jako bych těhotná nebyla. Dokonce jsem odmítla i nastoupit na mateřskou dovolenou a v den porodu jsem byla ještě v práci. Měla jsem domluveno, že s dítětem budu doma max. 6 týdnů a potom se vrátím zpět do práce. Óóóó, jak jsem se zmýlila. To malé prtě, kterého jsem se nemohla nabažit, mi otevřelo oči a já pochopila, že TOHLE je smysl mého života, mé vše, má nekonečná láska, která každým dnem sílila. Do práce jsem se samozřejmě nevrátila, dítě jsem dokonce odmítala dát někomu, byť jen, na procházku. A po necelých dvou letech jsem se rozhodli pořídit prtěti sourozence. Roky snažení, hormonální léčby, inseminace, IVF. Těch probrečených dní a nocí, těch hádek, psychického i fyzického vypětí, peněz... Ale nakonec se zadařilo :-) Přeji všem, co zatím dítě nechtějí, ať si dosyta užívají péči o sebe, seberealizaci, spánek celou noc, lenošení přes den. A těm, co o dítěti uvažují a třeba se už i pokoušejí, aby vše braly s nadhledem, s humorem a bez trápení.
Odpovědět
@laka_lacenda No my máme svatbu příští rok a budu mít 33,takže taky nejsem nejmladší, ale hold se to vyvinulo jinak a budu věřit, že i těhu budu brzy. Přeji mnoho úspěchů v nové práci a ať Ti vše vyjde dle představ ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@aechmea Nejsem zadvatelka :).
Odpovědět
Profilova fotka
A zajimalo by me, jak se pozna, ze hned napoprve? Presne na den se to preci bezne urcit neda, pokud si nesledujete ovulaci, ne?
Odpovědět
Profilova fotka
@amenophus tohle vsechno vim, ma druhou stranu nesouhlasim s pristupem nebrat atb jako tehotna (natoz "snazici se", kdyz to snazeni muze trvat i roky), kdyz zanet ne ktery je dotycna dostane muze byt vaznejsi nez nezadouci ucinky atb na plod. A reagovala jsem na paradox toho, ze ivf s hormonalni bouri, kterou ve vas vyvolaji, je super skvela a v poradku vec, ale atb jsou hnus.
Odpovědět
@androz Já mám spoustu přátel, co vědí zcela přesně na den, kdy se to stalo. Všichni jsou to lidé, co se jen v ten jediný den nechránili :-D :-D Jo a ještě kamarádka, jejíž muž je ochoten k sexu tak jednou za 3 týdny, ta ví taky přesně. :-D @lulu_84 To měla kolegyně, roky nic a jeden večer jí přeskočilo a křičela na muže, ať jí udělá dítě :-D Mají dva kluky.
Odpovědět
Profilova fotka
@androz tak kdyz spolu spí třeba jednou za 14 dní tak se to dá říct asi dost přesně :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@zorro4 Ono to tak asi přichází u dost (nechci říct u většiny) žen. Já teda myslím, že ani v pubertálních záchvatech jsem netvrdila, že děti nikdy nechci. Spíš jsem si myslela, že bych se bez nich celkem i obešla.... A je fakt, že tak nějak po svatbě jsem si začala uvědomovat, že otěhotnět by mi vlastně ani nevadilo...že to vlastně může bejt děsně bezva a že i věci, na kterých jsem trvala "za každou cenu před dětma" (ve většině případů cestovatelské cíle), mi už nepřipadají vlastně ZAS až tak důležitý :-D A v hlavě jsem si začala projetkovat, jak bude úžasný vychovat ze syna tak báječnýho chlapa, jako je můj manžel. Takže je jasný, že jednou porodím nafrněnou barbínu, která s tátou tenis fakt chodit hrát nebude :-D :-D :-D
Odpovědět
@duckie Vidíš a já si přišla divná, všechny mé kamarádky dítě vždycky chtěly a jen čekaly na vhodný okamžik a chlapa. :-)
Odpovědět
@duckie jasně, před dětma jsem si nedovedla život s nima představit a ani jsem nijak extra po nich netoužila, bylo to něco jako ufo pokaždé nám to trvalo dva a půl až tři a půl roku, byli jsme mladí ale přesto to nešlo hned a jak jsem ráda že je mám, je to parta a je s nima prostě doma veselo, i když je to občas náročné děti dávají životu smysl , co po nás zůstane, naše pracovní "úspěchy " ?? takovej ten mateřský "hormon" jsem pokaždé měla až po porodu, pak nastoupil o to pořádněji ;-)
Odpovědět
hm, upřesnuji, první dítě přišlo po dva a půl letech, narodilo se mi ve 25 letech druhé po třech a půl třetí taky tři a půl roku , žádný hormony , ivf, nic, jsme to nechali osudu....a nyní se mi tady potfory malý nespací řehtaj a nechtěj do postele večerní dětská energie přichází....duševní zdraví matky odchází =-)
Odpovědět
Článek se načítá
@heslo podotýkám, že argument, co po mě zůstane, je jediný nepřesvědčivý, to je mi fakt fuk, co bude, až budu prdět do hlíny...
Odpovědět
s postupujícím věkem lidé postupně častěji řeší otázku "co po mě zůstane " má krev ? moje sny ? co jsem v životě dokázal ? co jsem se naučil , mám to komu předat ? pracuji se seniory a potýkám se s tím velmi často, to je život , přirozenej běh obvykle litují dvou věcí .... že v životě příliš mnoho pracovali a / a to hlavně chlapi / že byli příliš málo se svými dětmi , že jim uteklo pod rukama dětství vlastních dětí
Odpovědět
Profilova fotka
@heslo Chápu, že litovat ve stáří času, co jsme nestrávil s dětma, to je pochopitelný a často to slýchám i od známých, kteří mají děti. Ale to "co po mně zůstane" je mi stejně jako @zorro4 opravdu jedno.
Odpovědět
Profilova fotka
Já na pilu netlačila, ani jsem nijak zvlášť rychle po rodině netoužila, ovšem co čert nechtěl, vyšlo to na první dobrou. Pravda HA jsem nikdy nebrala, ale tak rychle jsem to nějak asi nečekala... nu, kdo ví co ještě bude, v tuto chvíli jsem v 7 tt
Odpovědět
Profilova fotka
Taky jsem hrozne touzila po mimcu.. Trvalo to rok a bylo z toho zamlkle tehu.. pak dalsi 3 nez jsem otehotnenla s Lilly(dnes ma uz 4 roky).. bylo to desne, sex kazdou chvili jen protoze, co kdyby byl ten Den D prave dnes?? Uzivala jsem hormony a ruzne bylinky, proste hrozna kravina kdyz se na to divam s odstupem casu... nejdulezitejsi je tak jak bylo psano to mit v hlave "v poradku" a nestresovat se, i kdyz to nejde.. Ale psychika je velka carodejka.. minuly rok v zari jsme si rekli, zebychom se od ledna mohli zacit snazit. Pritel prijel ze sluzebni cesty v prosinci, doslova jedna noc a dneska libam dalsi 3 mesicni Ellinku... Nemohli jsme tomu uverit jak ten osud to ma pripravene ;) drzim pesti, upni se na neco jineho treba nejaky konicek a prijde to samo - jak to nebudes cekat ;-)
Odpovědět
1 2
3
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?