Ahoj holky, tak sjem si myslela, že sem po svatbě už moc nezabrouzdím, ale opak je pravdou:( S manželem jsme v srpnu slavili 2. vyroci svatby, celkem jsme spolu 4 roky. No a nastala docela krize. Je to i tim, ze nas ceka hodne zmen - stavime dum a stehujeme se do sveho, manzel meni praci. Jenomze posledni dobou (dobry pulrok) mne nejak zanedbava. Porad resime jenom bydleni a jeho praci, nechodime nikam ven. Nebo kdyz nekam jdeme, vzdy je to muj napad. Domacnost je cela na mne a nejak je na mne vsechno. Snazila jsem si s nim o tom promluvit a vysvetlit mu to. Koupil mi ruzi a nezmenilo se vubec nic. Porad rika, jak dela vsechno pro nas a rodinu, ale nejak nejsem schopna mu vysvetlit, ze pro mne je vice, kdyz ma cas na mne a na nas. Uz jsem z toho vseho unavena, je mi jedno, kdy prijde domu, ani se mi nechce zvedat telefony, kdyz mi zavola...Proste mam momentalne pocit, ze ho nechci na nejakou dobu videt:( Vcera jsme si o tom radikalneji promluvili...byl hrozne prekvapen, ze to netusil...No, tusil, protoze jsem mu to a docela na rovinu uz dlouho rikala, ale porad jsem se o nej starala, varila, poslouchala radila. Takze byl v uplne pohode a zil "chlapsky" - kdyz jsem v pohode ja, jsou v pohode uplne vsichni, ne? ]-( Zalezi mi na nem, ale nejak citim v srdci prazdno. A on nejak boj o mne nebo zmeny neprojevuje...Resili jste neco podobneho? Je mozne, ze je to jenom vycerpanim a unavou a "stereotypem" a po par mesicich zmizi (kez by drive), nebo je to neco horsiho? Nejak ani nemam pocit, ze ma o mne zajem, ze ho pritahuji, ze se mu neco na mne libi...mistami mam pocit, ze potrebuje sluzku + poradit, vyschlenout. Akorad si neuvedomuje, ze nemuze jenom brat, ale musi i davat....A vic nez mu to rict doslova uz opravdu nemohu:(
No tak pokud stavíte, stěhujete se a měníte práci manžela, je jasné, že toho je na vás hodně a myslím si, že je celkem pochopitelný, když na sebe nemáte takový čas a jste ze všeho unavení a otrávení...nakonec i sami ze sebe navzájem.
Určitě bych teď nedělala žádné radikální kroky, dokud si nevyřešíte to ostatní.
Nastavila bych si jasná pravidla. Bez pravidel vám to samo od sebe nefungovalo, tak to chce udělat jasnou smlouvu..například ty jeden týden vymyslíš program na víkend, já ho vymyslím týden druhý....
@barbora_b to je tezke, protoze on by to do toho pristiho vikendu mohl i zapomenout, nebo mu do toho porad neco prijde...Holt, priority jsou nekde jinde...
@kessa Tak momentalne vyjadruje pouze lasku k praci a ja jsem nekde az priorita c. 234. Se obavam, ze 5 jazyku nam uplne nestaci :-) Ale ted vazne, dekuji za tip...Jazyku je sice vice, ale kazdy ma potrebu jinak lasku vyjadrovat, ale i jinak prijimat. A kdybychom se mijeli takto na zacatku, tak sa asi nevezmeme:( Obavam se, ze je to tim mnozstvim zmen. Jen mne mrzi, ze si neuvedomuje, ze rodina a ja bychom meli byt nekde vepredu
@ilonkaseda Kdyby:( Domacnost je ted na mne, i kdyz je pravda, ze take obcas uvari nebo vyluxuje. Ale baleni je na mne, protoze v tom mnozstvi je potreba prehled a on by rychle zapomnel, kde co je...Dum nam stavi firma, ale on z prace nesmi ani na krok, takze kontroly jsou take na mne...To mne take stve...Domluvili jsme se, ze papiry a penize hlidam ja, kontroly on. Takze hlidam papiry a penize a jelikoz dostal v praci zakaz nekam jezdit (trochu delsi pribeh), tak jsou kontroly take na mne...takze je na mne snad uplne vsechno a pripada mu to jako samozrejmost....Naslibuje milion veci, ale nic nezrealizuje - nemluve o drobnostech, jako mi vymenit baterku v hodinkach....Kdyz mu neco reknu, tak to zapomene...Proste mam pocit, ze tohle delam sama pro sebe, akorad to nechcu ]-(
To vůbec nemusí být, jak to chápeš ty, on třeba i v té práci vidí vyjádření lásky, protože pracuje aby ses měla dobře a vůbec nechápe, že to můžeš vnímat jinak.. A to že jste se nemíjeli na začátku je třeba i zamilovaností ;-)
My zatím žádný problém nemáme, ale je pravda, že při čtení té knížky začínám hodně věcí chápat jinak.. A to jsem ji ještě nedočetla.. :-)
@linee ani nevíš, jak tě chápu..díky bohu máme už dům hotový, jinak popisuješ přesně naši situaci v té době...jediné, co můžu poradit je, že jestli o něj fakt stojíš, tak vydrž.. oni to podle mého nemyslí špatně, jen opravdu mají priority jinde...a pak se diví, když jim řekněš, že si přijdeš jak pomocný dělník dobrý jen na práci a bez nároku na své potřeby.....
@kessa Tak ja se po ni kouknu, dekuji za tip...No, rikala jsem mu to nekolikkrat na rovinu, ze to, ze chodi z domu do prace a zpet neni uplne vyjadreni lasky...A ze potrebuji tu lasku vyjadrit i jinak...Bavili jsme se o tom nekolikkrat...nezmenilo se vubec nic...A nezmenilo ani to, ze kazdy den doma brecim.... ;-( Kdyz uz nim ani tohle nehne, tak ja opravdu nevim...
Holky, moc diky, aspons e mohu vypovidat, je mi zase do place:( Je to takova moje trubka chlapska, miluji ho, ale proste uz nemam sil a jak pise Market, pripadam si jako delnik na domaci prace a bez naroku na sve potreby. Uz nemam cas ani na sve konicky, protoze porad resime obklady, dlazby, podlahy nebo vypoved a novou praci. Kdyby mne aspon podporil v mych konickach nebo bychom jeli spolu na kolo:( O vsechno si musim rikat ;-(
My ženy nevíme co chceme. Nebo jinak - chceme toho prostě moc najednou.
Pokud stavíte dům, do toho má manžel novou práci...je ve stresu a má toho hodně...nedivím se, že máš pocit že Tě "zanedbává"...jenže ono to tak ve skutečnosti určitě není. Myslím, že mluví naprosto upřímně, když říká, že vše dělá pro vás a pro rodinu - správní chlapi prostě takoví jsou - starají se a potřebují mít pocit, že dělají dost...
Já chápu že to pro tebe není lehké ale zkus se na to podívat jeho očima - i on má určitě řešení a starostí až nad hlavu, jenže narozdíl od nás žen, si vyčerpaný muž nechce povídat, ale chce úplně vypnout a nic neřešit...tím, že mu budeš vyčítat, že jsi na všechno sama, že nikam nechodíte atd...jeho stres bude akorád narůstat a atmosféra se bude zhoršovat.
Já si nemyslím, že jsem s to ti radit, ale myslím, že se dá všechno vyřešit mírovou cestou. Za prvné si trochu "ulev" od domácích prací...snad nemusí být doma pořád naklizeno, když ti s ním nikdo nepomůže, ono se nic nestane. věnuj se víc sobě, prostě si čas na koníčky a kamarády udělej i za cenu toho, že něco co se mělo udělat v souvislosti s domem hned nebude. A pak bych si s manželem sedla a stanovila si jasný pravidla, co kdo bude dělat tak, aby to stíhal skloubit s prací.
Jinak si myslím, že tohle co popisuješ, zažívá občas každý vztah a je to prostě v manželství normální, člověk asi nemůže být štastný 24 hodin denně a chlapi toho většinou najednou zvládají míň než my a jinak se vypořádávají se stresem. Ale myslím, že i ve vztahu jsou důležité hranice, protože ten druhý bude vždycky dělat to, co mu u druhého projde. Pokud se budeš starat o celou domácnost + o stavění domu bez toho aniž bys mu jasně řekla, co potřebuješ aby udělal (a trvala na tom, aby to skutečně udělal), se můžeš dopracovat k tomu, že si zvykne, že to zvládneš bez něj....
A pokud je hodně ve stresu, nechtěj po něm, aby vymýšlel plán na víkend...vymýšlej je hlavně ty, aspoň budeš mít záruku, že tě to bude bavit :-D
A že si o všechno musíš říkat? Největší hloupost je očekávat. Když něco chci, tak si o to řeknu ;-)
To je jen můj názor, tak si z něj můžeš vzít jen to co chceš, nebo nic...ale držím palce :-)
@linee jestli každej den doma brečíš, tak se nedivím, že to s ním už nehne...to je takový vyděračství...místo toho se věnuj sama sobě trochu, neskákej kolem něj a uvidíš jak najednou začne být ve střehu... ;-)
@yumy Moc dekuji za nazor. Posledni mesic to ale u nas vypada tak, ze mu radi, co s praci. Pripravila jsem mu vypoved, pripravila navrh nove smlouvy. 4x mu pripomnela elektrikare a asi 20x baterku do hodinek. Casu pro sebe a kamarady nemam, protoze musime opravdu skoro kazdy vecer resit veci k domku, takze moc moznostzi neni. Ano, s manzelem jsme si stanovili jasna pravidla, ale drzim se jich pouze ja a posledni dobou mu navic delam asistentku. I jsem mu jasne rekla, co je potreba udelat, proto si to delime. vysledek je ten, ze ja svoji cast udelam a pak musim jeste pripominat, co mel udelat on. Bohuzel je to uz ve fazy, kdy on potrebuje mne, ale ja jeho moc ne ;-( Protoze kdyz musim chlapovi porad pripominat, co ma udelat, vymyslet si vylety, protoze on nema cas nebo nevim proc, tak o cem ten vztah je? Ja uz ani neocekavam, kdyz neco chci, tak si to koupim, kdybych cekala na to, az se vzchopi, tak treba chodim naha a bosa...Priklad - dostal skvely napad, ze mne prekvapi a k narozeninam dostanu kocku (moc jsem po ni touzila). No a dostala jsem prepravku...prazdnou...ja proste nedokazu neocekavat...vztah je o malych radostech a prekvapenich....kdybych si mela vsechno zarizovat sama, nic neocekavat, nemel by te kdo prekvapovat, potesovat, podporit a starosti nechava na mne...o cem to pak cele je? Ja take nefunguji na Duracell 8-(
@yumy s tim rozhodne nesouhlasim. Je to bezmoci, nestestim, rezignaci a nespokojenosti...rozhodne ne vyderacstvim...kolikrat odejdu do koupelny, zamknu se a brecim bez toho, aby o tom vedel...takze rozhodne jej brekem nevydiram...
@linee
No s tím očekáváním....to je taková základní filosofie spokojeného vztahu, kterou mi potvrdilo mnoho "zasloužilých" párů....já vím, jak je těžké neočekávat, ale uvědom si, že on ti do hlavy nevidí a když něco chceš, musíš si o to říct...možná se ti to zdá hloupý, ale ve finále to každej chlap ocení, protože si s mnoha věcmi prostě rady neví. Neočekávej, že udělá to co chceš, řekni si o to!
No a co jsi mu řekla, když jsi rozbalila tu přepravku na kočku? Reagovala jsi slovy "kde je proboha ta kočka??"...protože dostat přepravku na kočku, kterou si mám posléze sehnat sama by mě osobně fakt naštvalo a okamžitě bych to dala najevo...
Podle toho co píšeš si myslím, že největší problém je, že děláš všechno pro něj. Proč mu píšeš výpoveď, děláš návrh nové smlouvy? Proč si to neudělá sám? Nezvládne to? tak ať se to naučí nebo řekne někomu jinému, ty máš dost svých starostí. Pokud mu něco musíš připomínat, tak mu to prostě nepřipomínej. že nebudete mít elektriku? No, je to taky jeho dům, a byla to jeho starost! Já vím jak je těžké odolat a nezařídit to všechno sama, protože my ženy si myslíme, že to nikdo neudělá líp...ale pokud on nedodržuje pravidla a prochází mu to, je to podle mě o ničem. To je jak s dítětem, pokud má nějakou povinnost a zanedbá jí, musí nést důsledky, a ne že přijdeš ty a uděláš to za něj.
Nedělej mu asistentku a neřeš za něj jeho povinnosti, je dospělý stejně jako ty. To, že jsi nešťastná a vyčerpaná si tímhle děláš dost sama. rozdělili jste si úkoly, ty svou půlku dodržuješ, on ať se stará o svojí. Neudělá to? Musí nést následky...ten dům není jen tvůj, je váš a přece kvůli němu neobětuješ manželství. ;-)
@linee Jenže on to ví....já to nemyslela špatně, já to totiž dělám občas taky, ale fakt to na sobě nesnáším. Přijde mi, že chlapi neví jak se chovat když ženská začne brečet a spíš se uzavírají do sebe...
A navíc jsi napsala, že každej večer brečíš a s ním to ani nehne...takže očekáváš, že tvůj pláč ho obměkčí...takže to tak trošku vydírání je...děláme to všechny...ale mě to třeba fakt neprochází...
@yumy Jo, tomu rozumim, ale i kdyz si o to reknu, tak s tim nemohu pocitat, ze to dostanu:(( i kdyz zaslu presne odkaz na internetovou stranku nebo zakrouzkuji konkretni vec v katalogu, tak je to posledni cinnost, nejak se pak stejne nic nestane...
S přepravkou - no, delala jsem, ze za chvili vybali kocku...nevybalil. Tak jsem byla zase smutna a on prisel s tim, ze to mame na pejska do domku...Co bude asi za rok...snazila jsem si udelat srandu, ze zacal prepravkou, pristi rok dostanu zradlo, dalsi rok kontakt na veterinare a pri odchodu na duchod konecne zvire...
S elektrikou je to blbe a jde to pak do penez, protoze bychom topili na drahy proud a jde to z rodinneho rozpoctu a to uz je spolecny problem, hlavne kdyz potrebujeme usetrit na kuchyn...Problem je ten, ze u ditete hodne dusledku nese samo (zakazes jit ven, neco nekoupis), ale takto budeme opet biti oba, ne jenom pouze on. A ja uz si konecne bydleni chci uzivat a ne zase resit, ze mi je zima, protoze mame drahy proud nebo nemam cim topit, protoze nezabezpecil drevo (hlavne, ze mame vsude rozvody na net)...
Ale mas pravdu, ze hodne taham i za nej, ale proto, ze si to kurnik chci uzit a aspon "byt odmenena" za svoji spravne udelanou pulku... :-(
Jo, smlouvy dal mne, protoze s tim docela umim a veri mi...
Jenze problem je ten, ze se zamyslim nad tim, jak se chce postarat o rodinu a deti, kdyz se nezvlada postarat o nas dva...fakt nechapu, co se s nim deje ;-(
@linee myslím, že stavba domu a změna práce jsou dost velké stresy a já bych mu dala čas ;-) Já řeším často něco podobného a to nestavíme (když hledal práci, tak jsem mu taky na nabídky práce psala já jeho jménem, protože v tomhle prostě moc neumí chodit - má prostě zase jiné kvality) :-D Ale myslím, že většina chlapů má na všechno pořád dost času a pokud je k něčemu ženská nedotlačí, tak to neřeší (manžel třeba od svatby není schopný zavolat své nejoblíbenější tetě, která bohužel nemohla na svatbě být, aby jí poděkoval za blahopřání a domluvil se s ní, že bychom ji přijeli navštívit a dovazli jí aspoň ukázat fotky a to mu to připomínám každý den!)
@krejci1510 Dik. Vyrastala jsem s klukama, takze docela vim, co od muzskych ocekavat. Asi se k tomu pridal i muj stres a unava a uz nejsem schopna normalne uvazovat asi ani ja:(
Diky za podporu, holky
@krejci1510 mluvíš mi z duše :-) ten můj má taky na všechno spoustu času, dnes třeba nastoupil do nové práce a pořád ještě nemá podepsanou pracovní smlouvu, protože je dost času... i když já mu už 2 měsíce říkám, aby tam zašel a podepsal ji... a připomínání ostatních věcí máme taky na denním pořádku, taky není schopen něco vymyslet sám, musím to vymyslet já a pak to buď udělat sama, nebo mu to prostě tak dlouho připomínat, než to udělá on... taky jsem z toho často na prášky, ale oni jsou prostě takoví...
@venena :-D když jsem unavená, tak mě to strašně vytáčí. Ale na druhou stranu je pak většina věcí podle mě :-D Ale ze zkušeností (jsme spolu už téměř 10 let) vím, že když jsem opravdu KO, tak dokáže zařídit úplně všechno. Ale proč by se jinak namáhal, když nemusí, že :-p
@linee Hele já něco podobného zažila loni, s přítelem jsme spolu byli 4 roky, stěhovali jsme se do nového bytu, dělali jsme rekonstrukci. Skončilo to tak, že já jsem vše zařizovala, kontrolovala, domlouvala, zařizovala, jemu jsem pomáhala v pracovních věcech. Prostě jsem dělala vše. Do toho jsem ještě sama pracovala 10-12 hod a dodělávala páťák. Ale přítel byl ten top manager s vyšším příjmem tak co vlastně chci. Skončilo to tak, že jsme to na horách totálně vyhrotili, byli jsme na rozchod. Do toho si přítel začal dopisovat ještě s kolegyní dost nemístné SMS na které jsme mu přišla. Normálně jsem ho vypakovala. No nakonec si vše chlapec uvědomil, řekl mi, že to vše dělal i proto, protože věděl, že vše dokážu zařídím a zvládnu. Dnes je to už manžel, který se proměnil jako kouzelným proutkem, stále je hodně zahloubaný do práce, ale už se mnohem víc snaží. A já už nejsem manažerem všeho okolo, ale jsem i dámička, která si dá podpatky, pěkně se obleče, jde na drink, nebo jen s manželem na rande. Prostě jsem trochu upustila z emancipace. Takže nevěš hlavu, ono se to zase vylepší, krize musí být aby jsis pak vážila toho krásného. Má rada je, nechat ho trochu vydusit, aby si zase začal vážit vztahu a Vás dvou a nebýt přehnaně emancipovaná, protože se to může vymstít.
Vůbec nic radikálního bych nedělala, chce to čas a souhlasím, knihu Pět jazyků lásky doporučuju taky, dám ji postupně přečíst i manželovi, bude to potřebovat :-) začali jsme rekonstruovat byt a v práci je toho taky hodně, takže je věčně večer zalezlý u počítače a moc na sebe nemáme čas, dlouho jsme nikde nebyli, ani na procházce, na večeři nebo že bychom si jen tak sedli a poovídali nebo se dívali na film. Někdy mi to leze na nervy,ale respektuju to, říkám si,že to tak nebude vždycky a že se holt musí něco překousnout.
Já bych měla ještě jednu malou poznámku- nepřipomínej mu všechno desetkrát (to chlapy hrozně štve a já sem v tomhle trochu taky chlap), prostě, když mu jednou něco řekneš, tak to snad ví, ne? Maximálně bych ještě jednou řekla, miláčku musí to být zařízené do pátku a TEČKA. Konec a dál kolem toho neskáču, nepřipomínám a nedělám to. Čím víc budeš chodit a říkat udělej, musíš, udělej o jedné věci, tím později to udělá. A vůbec nejlepšíje to napasovat tak, aby u toho mohl být ten, kdo ti hrozně moc pomohl: "Miláčku, mohl bys prosím udělat ... já bych s tím potřebovala pomoct, protože... (sama to nezvládnu, nestihnu to, musím k doktorovi, jsem unavená..)" A pak do toho moc nevrtat..
@kessa Blbost!! Chlapa vůbec netrápí, že ti teče odpad u pračky, nesvítí světlo v ložnici (můj tata si po ránu hledal fusekle s baterkou, než aby vyměnil žárovku).... já taky řekla jednou, podruhé a pak si stejně udělala sama. Umím si vyměnit duši na kole, spravit odpad, protékající záchod, vyměnit těsnění na kapající kohoutku.. ale můj vztah tím lepší nebyl :-(
@venena no, to je jako bych četla popis svýho chlapa. Pokud ho nedokopu, nezavolá rodičům, nezařídí něco... Teď jsem mu dala nůž na krk, chceme jet na vánoce někam pryč, být sami. Řekla jsem, že to zařizovat nebudu (zařizovala jsem všechny naše dovolený) a jestli chce někam jet, tak ať to zařídí. No jsem zvědavá, kde skončíme :-D
@kitinka76 chyba!!!! Jak jednou ukážeš, že to umíš, taxi namydlená a už to budeš dělat furt!!! Já když na to přijde, neumím ani odemknout kufr auta! :-N
@kitinka76 ale trápí, jen musí mít pocit, že to trápí tebe a ne že ho tím akorát furt prudíš. Kdyby mi někdo potřetí řekl, že kape kohoutek a honem to oprav, tak se na to taky vykašlu,protože už by mě s tím štval. Myslím, že to jak to podáš je to nejdůležitější. Neříkám, že to platí na 100%, ale u mnoha mužů je rozhodující, to, jak jim to podáš.