0
lajkov
75
správ
Mám nebo nemám..
Zobraz úvodní příspěvek
ahoj holky,
chtěla bych vědět, co by jste dělaly v mé situaci.
Já jsem již tak nějak rozhodnutá, ale ráda bych znala pohled od nestranných lidí.
Dostala se mi nabídka odcestovat za studiem a prací na půl roku pryč. Byl to vždycky můj velký sen, ale teď si nejsem jistá, zda do toho jít. Manžel se mnou jet nemůže a ani po tom netouží. Řekl, ať jedu, ale vím, že nadšený z toho není. Spíš mi v tom nechce bránit. Jak mi sám řekl, nechce být ten, kdo bude stát v cestě za mým snem.
Teď se to ve mě pere, zda to vzít a být sobecká. Nebo to pustit a zůstat.
Na jednu stranu si řikám, že půl roku není zas tak dlouhá doba a měli bychom to zvládnout, ale být bez sebe 6měsíců taky není málo.
Takže jsem ve slepé uličce a nevím co teď...
Děkuji za názory :)
Odpovědět
2
lajkov
@88renca88 Tady ale nikdo neřekl, že se mu to nemůže stát (že ho ten druhý nepodvede, já si jsem třeba jistá, že muže v současné situaci nepodvedu), ale že nemáme ve své partnery takovou elementární nedůvěru jako ty. Osobně jsem tuhle nedůvěru ve chlapa zažívala mnohokrát - v době, kdy já sama podváděla (věděla jsem, jak snadné to je) a taky v době, kdy mě můj předchozí partner podvedl (ztracená důvěra). Dnes mám vztah zcela jiný a podezřívání a nedůvěra tam není. Ne, nemyslím si naivně, že mně se to stát nemůže, ale ten stav mysli, kdy se nebojíš, s kým je venku, kdy jde jeden z vás večer ven a druhý mu přeje dobrou zábavu, namísto, aby se doma užíral, kdy se může usmát na ženu, aniž bys šílela, kdy má kamarádku, kterou akceptuješ, to je osvobozující. Nedůvěra a žárlivost tě totiž před nevěrou neochrání, jen užírají zevnitř.
0
lajkov
Nicméně přihodím ještě jednu zkušenost. Když jsem byla na VŠ, plánovaly jsme s kamarádkou 4 měsíce v USA. Já tehdy neodjela, protože jsem byla zamilovaná a nechtěla jsem být bez tehdejšího přítele. Jemu jsem to nikdy nevyčetla, dnes už vím, že by vydržel a přál mi to. Sobě to ale vyčítám už přes 10 let. Ten vztah už dávno nemám, ty 4 měsíce mě mohly hlavně jazykově a tím i profesně hodně posunout.
3
lajkov
@zorro4 @88renca88 Taky přidám zkušenost. Žila jsem se žárlivcem - snažil se mě hlídat , kontrolovat, držet doma... a před koncem našeho vztahu jsem ho podvedla - z jediného popudu "Když žárlí, tak ať má proč".
S manželem je to naopak - důvěřujem si, ponecháváme si volnost...a právě jeho důvěra, kterou bych nechtěla zklamat, je jeden z důvodů, proč bych ho nepodvedla.
Ano, stát se to může každému, ale žádná prevence (kromě toho, že člověk o vztah pečuje - např. nechá druhého plnit si svoje sny...) neexistuje, proto je nevěra věc, kterou je možné řešit až když nastane. A myslím si, že žárlivost a omezování druhého je pro vztah možná ještě destruktivnější.
sponzor fóra
0
lajkov
Jen ty musíš vědět jak pevný je váš vztah.. polovina ti napíše, že by jela hned..polovina, že je to risk... Pokud si opravdu myslíš, že to zvládnete tak hurá do toho... Pokud jste ale na sebe zvyklí den co den a víš, že by se ti stýskalo, tak to bych nejela... Ve mě osobně by se to taky pralo, ale já bych asi nebyla schopná odjet (mě se stýská i když jde R. jen na nákup) :)
0
lajkov
Nečetla jsem předchoí příspěvky, ale jela bych. Vživotě se ti tahle příležitost nebude opakovat, pak budeš litovat. Já třeba lituju, že jsem nejela na stáž do zahraničí.... Za minulý rok jsem jsem žila pracovně od manžela pul roku v jiném městě 150 km daleko a bylo to v pohodě, uteklo to ani nevím jak, každý den jsme si tefonovali a o některých víkendech za sebou jezdili. Na vztahu to nezanechalo žádné následky ba naopak to po 8 letech bylo zpestření, že jsme i vzácnější. Máme hezký vztah, manžel je k mému zaměstnání tolerantní - při šesti službách do měsíce je zvyklý být často sám. Za dva týdny porodím, takže teď jsme spolu a budem často.Využij příležitosti dokud to jde, pak příjdou děti nebo jine povinnosti a už se to nebude opakvat!!!!
0
lajkov
Budu reagovat a souhlasit s názory odjet, vidím to s odstup 25 let, kdy se mi muz vrátil z vojny dvouletý, a přišel 89 a s ním svoboda a volnost, a přemýšlela jsem o tom odjet jako aupair, nakonec jsem zůstala, mám rodinu. Může, jsem spokojená, ale mnohokrát jsem si říkala, že kdybych neco měla udelat jinak, tak by to bylo prave toto, odjela bych, deti v tom odmala podporuji, a dcera teď přemýšli jak si splnit svůj sen o austrálii, pokud je vztah v pořádku vydrží téměř vše, přeju ti správné rozhodnutí
1
lajkov
Zobrazit profil
andilek85
03.06.2015
sponzor fóra
0
lajkov
@mpbg Už máš rozhodnuto, takže s křížkem po funuse :).. Není to lehké rozhodování, to věřím. Já bych teď třeba už jela, byť před pár lety by mě to ani nenapadlo. Je vcelku důležité, aby radost z cestovatelského zážitku převažovala nad strachem a tísní z odloučení. Pokud to tak necítíš, je zbytečné to podstupovat, i když by to třeba bylo nakonec docela fajn. Ale důležité je, abys jezdila/nejezdila kvůli sobě, ne kvůli němu. Ano, ohledy na toho druhého je třeba brát, ale má to své meze, a těmi je touha, sen toho druhého. A to říkám z pohledu té části páru, která víceméně sedí furt doma, zatímco muž si cestuje :).. ne tedy na dlouhé cesty, ale kdyby to měl přestat dělat kvůli mě, asi by mi to velmi snadno mohl mít v budoucnu za zlé. Takže dělej, jak myslíš, ale s přesvědčením :)
2
lajkov
Zobrazit profil
pirek
03.06.2015
0
lajkov
@mpbg Jestli je to tvůj velký sen a manžel ti sám nechce bránit, tak jeď. Znám spoustu párů, které čelily dlouhému odloučení a je to vždycky tak 50/50, v podstatě stejné jako míra rozvodovosti.:-) Někteří se rozešli, ale tam byly jiné skryté problémy, to pak ti lidi prostě zjistili, že si nechybí. Ale někteří byli odloučení i rok a jsou spolu šťastní doteď, přičemž je jeden z nich obohacený o zajímavé zkušenosti. Je to sice těžké odjet někam na delší dobu a smutnit přitom po někom jiném, samotné by se mi do toho nechtělo, ale spíš z vlastní pohodlnosti. Doma je klid, pohodlí, stěhovat se mi už nikam nechce a cestovatelské sny si plním během dovolených.
Ale pokud bych po tom fakt toužila, tak do toho jdu, v životě už pak nemusí být k ničemu podobnému příležitost.
0
lajkov
Strasne zalezi na vasem vztahu, vasi osobnosti, jak to budete zvladat.. tezko se radi. Znam pary kteri by to dali, znam pary kteri by to nedali.. Ja osobne bych do toho nesla, ale zase kdyz jde o sen tak je to trosku jiny. Ja jsem na manzelovi dost zavisla ve smyslu, ze mi proste pres den v praci chybi a tesim se na nej, a kdyz mi na par dni nekam odjede na sluzebku tak je mi smutno... Ale na druhou stranu kdyz jsem dostala moznost jet na 3 tydnu do Karibiku tak jsem se ji hned chopila, protoze jsem tam strasne chtela jet a mela jsem pocit ze to je spravny rozhodnuti.
Proste na tohle neni jednoznacna odpoved a zalezi na tobe :) Asi to neni to, co chces slyset..
Článek se načítá
1
lajkov
@mpbg Myslím, že ses rozhodla správně. Pokud šlo jen o jazykovku, tak si myslím, že je lepší tam jet společně třeba na dovolenou. Jak jsem říkala, když je to práce a jinak to nejde, je to jiná, ale kdybys tam jela jen proto, že chceš vidět Austrálii, tak by ti tam taky mohlo být celou dobu smutno a všude by sis říkala "tady jsem mohla být s ním".
Nenašli jste co jste hledali?
Podobné diskuse
Sňatek a manželství s cizincem nebo ciz…
07. 01. 2019
10
Ja nebo matka?
26. 01. 2018
26
manželství nebo láska?
17. 01. 2017
58
Těhotná nebo ne?
30. 05. 2016
11
Čím vás štve váš snoubenec nebo manžel?
22. 02. 2016
104
Manžel mi tvrdí že nemám na nic nárok
07. 07. 2015
97
Fotokniha nebo fotoalbum boudoir a kde …
06. 12. 2013
3
Co zařídit v ČR po svatbě, když tu nemá…
05. 06. 2013
1
Jak odpálkovat věčný otázky jaktože ješ…
12. 08. 2008
186
Jak často máte po svatbě sex? Víc nebo …
10. 03. 2008
199