Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Kostlivec ve skříni před svatbou i po něj

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj, Omlouvám se, že píšu takto anonymně, ale věřím tomu, že to pochopíte. Loni s manželem jsme se brali, jako většina svateb, jsme ji i my měli v sobotu. V pátek jsem měla volno z práce a na čtvrtek jsem si vzala home office. Počítač z práce jsem neměla, ale stačil mi ten, co byl doma. Dlouho jsem na tomto notebooku nebyla a když jsem na něj chtěla jít, na něco se podívat a pod., manžel byl vždycky proti. V té době jsem jezdila každý den vlakem 100 km do práce, takže ráno jsem vypadla a vracela jsem se večer, nejčastěji mezi 7. a 8. hodinou. Manžel zase chodil z práce o dost dřív. Bydleli jsme v garzonce a měli postel "v patře" (na nožkách, asi 2 metry nad zemí) a skoro každý večer tam byl ntb roztažený. Když jsem se ho zeptala, co na něm pořád dělá, nikdy jsem nedostala pořádně žádnou kloudnou odpověď. Ten čtvrtek před svatbou jsem si noťas roztáhla a chtěla začít pracovat. Jaké ale bylo mé zděšení, když jsem v historii prohlížeče našla návštěvy na pornostránkách (jo, to skousnu... zas takový puritán nejsem), ale hůř, byly tam navštívené i stránky s dětským pornem. Začala jsem tam tedy více šťourat a našla jsem tam staženou fotku, která nebyla zrovna veřejně publikovatelná, kde byla nějaká "modelka". Ale spíš to vypadalo, jako kdyby to bylo vyfoceno u někoho doma. Ve skype bylo uživatelské jméno, které nemělo rozhodně nic společného s mým manželem ani nikým z rodiny. To stejné email na seznam.cz (do ničeho z toho jsem se nedostala... nebyla hesla). Chtěla jsem zachovat chladnou hlavu a dělat věci do práce, ale tohle na mě bylo moc... Docela těžce jsem to nedávala. Zavolala jsem manželovi, jestli má chvilku, že za ním přijedu do práce a chci se na něco zeptat, ale nechci to řešit po telefonu. Docela dlouho ze mě tahal, co se děje, až to ze mě dostal. Domluvili jsme se, že pro něj přijedu a on skončí v práci dřív a vysvětlí mi to. Dojela jsem pro něj (to trvalo asi půl hodiny), on šel z práce a probrali jsme to v autě. Vysvětlil mi to tak, že pomáhá Seznamu (ano, Seznam.cz) hledat lidi - úchyláky, kteří řádí na internetu, obtěžují malý děcka, tahají z nich fotky, domlouvají schůzky apod. Prý se vydává za tu oběť a pokud vše dobře jde, domluví si s obtěžovatelem schůzku a na místě místo nevinné holčičky čekají policajti. Další vysvětlení pokračovalo tak, že je to práce dobrovolná a dělá ji ve svém volném čase, ale nechtěl mi o tom říkat. Docela dost se mi i omlouval. Jenomže ve mě to jaksi s časem stále hlodalo a přišlo mi to divný. Snažila jsem se s ním na toto téma ještě párkrát navázat řeč, ale vždycky to skončilo tím, že jsme se pohádali, on mi zopakoval to stejné a utnul dohady s tím, že se už o tom se mnou nechce bavit. Co čert ale nechtěl... ráda koukám na některé pořady na Stream.cz a tam byla jednou reportáž na téma "úchyláci z internetu". Zaměstnanec seznamu tam řekl, že každý den zablokují xxx účtů, ze kterých se lidé pokouší "svádět" a zneužívat děcka. Tak proč by na to potřebovali dobrovolníky? Jak jsem psala, toto všechno se semlelo ve čtvrtek a v sobotu jsme se brali. Vzala jsem to tak, jak mi to řekl a svatba proběhla a jsme spolu manželé něco přes rok. Bohužel v našem manželství není jen to, co jsem popsala výš. Máme docela i problém v posteli. Já s ním nechci moc spát, kdyby to šlo tak vůbec... Když už na to dojde, není mi to příjemné a převládají ve mě spíš negativní pocity a bolest. Dřív to tak nebylo, rozhodně jsem měla oblíbenější činnosti, ale nebyla to za mě taková tragédie. Při poslední kontrole na gynekologii (loni už po svatbě) se mě doktorka dokonce ptala, jestli nemám "bolestivý styk". Jasně, že jsem řekla, že ne. A od tý doby jsem tam radši nešla... Nemůžu pořád přijít na to proč to se mnou je tak, jak je. A to, co mi v hlavě poslední dobou běží je to, jestli to náhodou nesouvisí dohromady? Jsem na manžela i nepříjemná, odsekávám mu a tak nějak celkově mi k němu chybí mít víc respektu. Takový ty věci, co ve fungujícím vztahu být musí. Pochybuju o tom, že se někdy někdo setkal s něčím takovým u svého partnera, ale zajímal by mě váš názor. Jak byste se k tomu postavily? Snažit se zase navázat téma, které vás tíží, i když víte, že to partnera naštve, nejspíš se urazí a buď o tom nebude mluvit vůbec, nebo se bude více méně hádat. Zkusit to přes nějakého psychologa/sexuologa nebo někoho jiného? Když se občas koukne na porno apod. tak mi to nevadí, ale to dětské mě hodně vyděsilo. Mj. Od začátku vztahu se hodně otevřeně bavíme o dětech. Manžel je chce mít a nejlíp, aby bylo na cestě už druhé. Já jsem dřív taky chtěla a moc (ale nešlo to) a teď bych slovo dítě ve všech podobách nejradši vyškrtla ze světa. A to se u mě zlomilo právě po svatbě, ale snažím se to přičítat tomu, že jsem změnila práci a mám teď zaměstnání, které mě baví, obohacuje a je dobře placené. Není to pro mě zrovna věc, kterou by mi bylo příjemné s někým probírat jakkoliv. Budu ale ráda, pokud mi k tomu řeknete názor. Sama jsem už trošku v koncích. Moc vám děkuji za názory.
Odpovědět
1 2 3
4
5 6
Profilova fotka
Řeknu to jednoduše. Máš-li se aspoň trochu ráda a zůstala Ti nějaká sebeúcta, tak ZDRHEJ! Protože lepší to nebude a jednou Ti může ublížit tak, že už bude pozdě.
Odpovědět
Připájím se k příspěvkům výše - okamžitě odejděte a požádejte o rozvod, dokud je čas (a nic se vám nestalo). Jakmile na vás jednou vztáhne ruku, udělá to znovu, jen větší silou. Bohužel bych nečekala změnu k lepšímu.
Odpovědět
Pryč od něj hned.
Odpovědět
Je zajímavé, že ten zásadní problém ve vašem vztahu je někde úplně jinde, než se zpočátku zdálo. Seš mladá holka, máš život před sebou, a já nevidím jediný důvod, proč zůstávat s někým takovým.
Odpovědět
Profilova fotka
Ty bláho. Je mi z toho smutno. Kdyby to s tou pedofilií byla pravda, řekl by to rovnou. A takhle s Vámi manipulovat, vyvolávat ve Vás pocit viny, že si za to bití můžete sama? Já jsem držkatá až to bolí, otevřu si na manžela hubu raz dva, on zase na mě a tím to končí. Kdyby mě shodil na zem a kopl do mě? Okamžitě utíkám, na to mám svůj život fakt ráda. Napadá mě teď zkusit zavolat nebo napsat na nějakou linku pomoci (třeba AVON proti domácímu násilí), nevím, nemám s tím zkušenost, ale měli by být nestranní a zároveň vědět dost informací.... asi bych se i bála, že když odejdu, něco mi udělá...a o tenhle strach, že se bojíte odejít mu vlastně jde.
Odpovědět
jak jsem to cetla, tak bych odepsala na ten seznam a naplaskala ho, s tim 100% keca a nemala bys ho schovavat, pripadne at to vysetri!! Sice ti seberou vsechno (od PC po telefon, ale budes mit klid, ikdyz je to jen u fotek/stahovani, mela bys to nahlasit, protoze jsi pak spolupachatel a k tomu od nej utec rychle, pokud je to tvuj byt/dum, tak mu sbal veci a podej zadost o rozvod, pokud spolecny, tak se domluv s nekym kde muzes bydlet nez se rozhodne soud!!! Kort kdyz reknes co ti udelal, ikdyz uz ted to neni dokazatelny...
Odpovědět
Je mi strašně smutno z toho, jak si někteří lidé nechají srát na hlavu - ještě takhle od nejbližších...
Odpovědět
@kacenk_a Jsem úplně hotová. Zatímco za pedofilii skutečně nemůže a potřeboval by spíš podporu v léčbě, byť třeba po rozchodu, toto je něco jiného. Moc tě prosím, odejdi, fyzické násilí je naprosto neakceptovatelné. Kontaktuj Bílý kruh bezpečí, poraď se, jak věci zorganizovat, seber se a odejdi. Hned. Problém týraných žen je, že postupnou devastací sebevědomí ztrácí schopnost se bránit, odejít... Vypadá, že zatím máš zbytky "vědomí". Prosím, odejdi. Kopal tě? Příště ti vyrazí zuby třeba...
Odpovědět
@kacenk_a stejě jako se shodují všichni nade mnou, i já radím, abys odešla a to co nejdřív. Zažila jsem něco podobného a po rozchodu jsem pochopila, jak DOBŘE jsem udělala a teď mám hodného muže. Byla jsem ještě o dost starší než Ty, takže máš na vše čas. Zasloužíš si se svou tolerancí mnohem lepšího chlapa, který si Tě bude vážit a ne Tě kopat nebo se chovat jako debil s tím, že Tě má jistou. Nemá. Uteč.
Odpovědět
Profilova fotka
@kacenk_a strasne tezky ti"radit" ty vis co mas udelat a vim ze se ti do toho nechce.. ted ho milujes, nedokazes si predstavit zivot bez nej.. znam to.. urcite jestli se necitis na nejaky radikalni krok(coz je opravdu jediny mozny reseni) tak zkus si na chvilku od nej odpocinout- jit na par dni nekam pryc-zvyknout si na to byt bez nej.. udelat si nejaky program.. podniknout kroky.. a pak se mu ztratit ze zivota.. uplne rozvazat styky protoze takovy clovek te mozna bude pronasledovat, bude te citove vydirat, paj vyhrozovat.. udela ti ze zivota peklo.. je potreba byt silna-nemilosrdna! si opravdu mladounka! v tomhle veku jsem se vdavala poprve! 😅 vidis a uz jsem to stihla i po druhe a sem mnohem stastnejsi! budes taky i kdyz ti to ted nepripada
Odpovědět
Profilova fotka
Teď jsem si to celé přečetla a je mi z toho úplně zle. Myslím že ať už tvůj manžel je nebo na děti je úplně fuk. Ty se hlavně seber a utikej pryč jak nejrychleji můžeš. Tohle jeho chování se bude pomalu stupňovat.. zapomeň rovnou na pomoc psychologů, sliby a omluvy. Uteč dokud můžeš a dokud máš zdravý rozum !!!!! Máš jenom jeden život, tak si ho važ !!! Taky jsem si zažila takový vztah a trval 6 let!!! A kdyby mě jako skoro trosku nevysvobodila moje kamarádka nevím jak by to dopadlo. Ten člověk mě dokázal dostat na úplné dno, bral mi peníze, psychicky mě vydíral a ubližoval. Přišla jsem o všechno, nábytek, peníze a kamarády. Teď mi to přijde jako neuvěřitelné. Nesmíš to nechat dojít dál než je to teď.. určitě na tebe čeká někde lepší život.
Odpovědět
@kacenk_a Pořád na tebou přemýšlím a doufám, že se rozhodneš ODEJÍT, dokud jsi ještě silná. Tím, že jsi mu řekla o rozvodu, tak je jasné, že teď se bude chovat jako milius a mazat ti med kolem pusy, abys neodešla. Ví, že jsi ještě pořád SILNÁ. To, že člověk s druhým ve všem nesouhlasí a má svůj názor je naprosto normální. Že má člověk špatný den, tak to je taky normální a většinou to "schytají" partneři. Od našich známá si vzala muže, který ji před svatbou občas pleskl. Pak přišlo milion omluv, dárků a že už se to nestane. Nakonec se vzali a útoky se stupňovali, až to došlo tak daleko, že ji prohodil skleněnými dveřmi. Bohužel už měla tak malé sebevědomí, že nedokázala odejít. Nakonec to dopadlo tak, že jel pod vlivem alkoholu a srazil dvě cyklistky. Ta jedna na místě zemřela, tak šel sedět. Požádala o rozvod, ale po psychické stránce na tom není dobře. Byli spolu dlouho, tak nevím, zda vůbec bude schopná ještě normálně fungovat.
Odpovědět
Článek se načítá
Jak je možný, že nějakej "chlap" kope do svý manželky? Že jí pohlavkuje? Zabije jí domácí zvíře? A jak je možný, že i přes tohle si hrajete na manželství? Tohle není manželství, to je odpornej projev maximální neúcty, pohrdání a vydírání a v neposlední řadě týrání zvířat. Je mi z něj zle, je mi zle z představy, že bys s ním přes to všechno setrvala za pár pochybnejch slibů. Myslím, že jeho charakter už se dostatečně projevil. Nepochybuju, že odejít je těžké, kdysi jste zamilovaní byli, ale nevěřím, že by sis ho tehdy vzala, kdybys věděla, že tě bude pohlavkovat. Situace se změnila!
Odpovědět
Profilova fotka
Pokud je to jeho či společný byt, jdi! K rodičům, ke kamarádům, na ubytovnu, v případě nouze do azylového domu. Pokud byt tvůj, vystěhuj ho (vždy za pomoci kohokoliv, kdo tě ochrání a v případě napadaní bude svědčit), vyměň zámky a na přechodnou dobu popros kamarády, aby tě navštěvovali, třeba i přespali... Ty první týdny, možná měsíce, se manipulanti a násilníci často dopouštějí stalkingu a to je prostě peklo. Někdy je nejlepší vyměnit si číslo telefonu, zrušit sociální sítě, odstěhovat se, změnit práci, své zvyky a koníčky. To, co píšeš, není sranda. Pokud by se jednalo o facku v afektu, jednu jedinou, budiž. Ale to, co tady píšeš, je opakující se, stupňující se a dlouhodobé psychické a fyzické násilí, což je znakem pro domácí násilí. V současné době, je domácí násilí, respektive týrání osoby žijící ve společném obydlí, trestný čin (dále třeba ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování, vydírání, omezování osobní svobody). Na vše jsou však třeba důkazy - lékařské zprávy, svědci. Tvým příběhem začíná většinou každé vyprávění našich klientek (klientů) v intervenčním centru a nechtěj vědět, jak taková věc může dopadnout. Já už jsem zbitých žen viděla hodně, i na JIP. Viděla jsem i místo činu, kde byla partnerem zabita naše klientka. Já tě nechci strašit, to vůbec ne, jen mám potřebu ti říct, že lidi se nemění. Už se tu nechci více rozepisovat, pokud máš zájem o nějaké informace, kontakty apod., napiš.
Odpovědět
Holky přede mnou napsaly už vše. Přesto ti také radím, odejdi, ať máš k tomuto kroku podpory co nejvíce. Je v podstatě jedno, kolikrát ti ublížil. To stačí udělat jednou. Je to projev neúcty a hlavně způsoby, které popisuješ, ti neublíží člověk, který tě miluje. 24 let je krásný věk, je to začátek všeho hezkého, co tě teprve čeká, pokud teď zabojuješ. Přeji ti mnoho sil, až bude chodit, prosit a citově vydírat. Soustřeď se na všechny zlé chvíle, ty hezké potlač a mysli na to, jak krásný život můžeš mít, když teď nepolevíš.
Odpovědět
Tak já jsem asi úplně pitomá.. četla jsem příspěvek znovu a koukám, že on tě nejdřív shodil a kopal a PAK sis ho vzala. :-x Tak do tohoto se už opravdu vcítit nedokážu. :-x
Odpovědět
Ahoj, přidám ti k tomu svůj osobní názor a své zkušenosti. S Pánem ze seznam.cz, který právě "hlídá" obtěžování dětí na internetu (seznamsebezpecne.cz), se znám již několik let osobně. Teď tě asi zklamu, ale nejsem si vědoma, že by někdy Seznam.cz hledal a spolupracoval s "dobrovolníky" na odhalování nevhodných a sexuálně obtěžujících osob. Drž se a odejdi od něj...
Odpovědět
Profilova fotka
SBAL SE A ODEJDI, DOKUD JE ČAS. V prvním manželství jsem si taky cosi-kdesi nalhávala a tolerovala jeho výkyvy nálad, výstřelky a úlety. Jedna lež vedle druhé. Definitivně jsem to pochopila měsíc před porodem dítěte, které si strašně přál. Řekl mi, že odjíždí na služební cestu. Já jela na víkend k rodičům. Vůbec se neozval (tenkrát nebyly mobily). Bydleli jsme v bytě, kde se rekonstruovala koupelna a ten měsíc před porodem nám stále ještě netekla teplá voda. Zavolala jsem v pondělí do jeho práce, kde mi řekli, že výplatu (kterou tvrdil, že nedostal - měl nějaké srážky) samozřejmě dostal, a když jsem chtěla telefon na "ubytovnu" té služební cesty, že si to s ním vyřídím, tak mi ta paní sdělila, že si vzal dovolenou. A bylo vymalováno, oči se otevřely. TEĎ NEBO NIKDY. Nedala jsem mu ani vědět, že se malej narodil (ostatně proč taky?) a poprvé ho viděl asi v osmi týdnech. Podala jsem žádost o rozvod. Pak dostal ještě jednu šanci, takže jsem ji asi po půl roce od podání stáhla. Ale zase to pohnojil. Takže opravdu rozvod. Kluka nechal ho kompletně osvojit mým druhým manželem. Ale to už je jiný příběh.....
Odpovědět
Úchyl, násilník a ještě psychický teror? Holka, já nevím, na co čekáš? Jako že sis ho neměla brát, když tě zmlátil už před svatbou, to je asi zbytečné psát, vzala sis ho... Tak zdrhej, dokud je čas. Jinak z tebe za pár let bude troska, jak psychicky tak fyzicky. Pokud tě nepustil do práce, za čas tě nepustí za kamarádkou, pak tě odřízne od rodiny...
Odpovědět
Prosím, prosím, prosím ... bež na facebook, najdi si tam stránku Fotograf bez talentu a sjeď níže na květnové příspěvky, kdy borec fotil holky co zažily domácí násilí a ke každé (dost výmluvné) fotce je krátký příběh...třeba tento: "´Kdyby na mě muž vztáhl ruku, ihned by skončil!´ To jsem si vždycky říkala. Jednou mě chytil za ruku tak silně, že jsem měla modřinu. Byla jsem z toho dost nesvá, ale on mě uklidňoval, že šlo o nedorozumění. Po nějaké době mi dal i facku. Následně se ale začal strašně omlouvat a plazit se mi u nohou, abych mu odpustila. Byla jsem zamilovaná a uvěřila, že to byl jen zkrat, který se nebude opakovat. Facek ovšem přibývalo a on vždy začal s velkými omluvami, až jsem si na to prostě zvykla. Přišly pěsti a mně se posouvala hranice tolerance. Z původního ´nenechám na sebe sáhnout´, se stalo ´vždyť jsem to ustála, tak co´. Nakonec se už ani neomlouval. Prostě mě řezal a škrtil hlava nehlava a já nevím proč, ale nebyla jsem schopná od něj odejít. Škrtil mě tak intenzivně a tak dlouho, že jsem se začala smiřovat se smrtí. Byla to absolutní beznaděj. Od té doby mám dávivý reflex při jakémkoliv kontaktu s krkem. Rozešla jsem se s ním až potom, co jsem ležela v nemocnici s prasknutým bubínkem od jeho facky. Jsem obětí domácího násilí a bývalý přítel na mě zaútočil bezmála 170krát." ... nepřipomíná ti ta první polovina něco ...? Ty asi neodejdeš, jako neodešla žádná tady. Tak ti je přeju, abys to přežila s minimálními zdravotními následky a moc a moc tě jako matka 2 dětí prosím o jednu věc. Nepořizuj si je, prosím, za žádnou cenu nevysazuj antikoncepci a dokud neprozřeš, neměj děti. Jak si v těch příbězích přečteš, většina žen si tohle nechá líbit, protože v tomto prostředí vyrostly a proto jim to vlastně připadá normální :-(
Odpovědět
Tyjo...před tím, jsem přemýšlela, jak ti poradit, aby jste s manželem tu událost ustáli. Ale potom, co jsi napsala, ti radím...RYCHLE PRYČ!!!
Odpovědět
@julie_t Našla jsem si Fotografa bez talentu a je to neuvěřitelná síla. Mrazí mě z toho. odkaz na web: http://www.beztalentu.cz/projekty/by-...
Odpovědět
Platí jedno "pravidlo" Jak se člověk chová ke zvířatům ,tak se chová i k lidem !!! Je to svatá pravda. Prosím tě najdi v sobě odvahu i za pomoci odborníků a odejdi ,než z tebe udělá trosku bez kousku sebevědomí a lásky k sobě. Moc tě prosím
Odpovědět
@veru99 PŘÍŠERNÉ! Pokud muž uhodí ženu, na to není žádná omluva. Já neomlouvám ani ránu v afektu. Člověk může být vzteklý jak chce, ale pokud nezvládá své emoce, pak není něco v pořádku. Je to varovný signál, ale bohužel v tomto je chyba v nás ženách, že podlehneme klamu, že to bylo přeci jednou, vždyť mě miluje. A o tom ZNEUŽÍVÁNÍ, ani nemůžu psát. Je mi z toho zle! Děti ještě nemám, ale šáhnout mi někdo na dítě, tak ho zabiju. Ano, lehce se mi to říká, protože jsem to díky bohu nezažila.....Ale mě kdyby můj jednu pleštil, tak mu dám ranu, že to nerozdýchá! Pokud se jedná o mě, nebo mé blízké, tak to ve mně vyvolává agresi.
Odpovědět
@verunecka84 k tomu zneužívání - je to mírně OT, i když na druhou stranu "hezká" ukázka toho, jak se lze nechat psychicky zničit - skrz Fotografa bez talentu jsem se dostala k příběhu Katky Horníkové, která loni v červnu ukončila svůj život skokem pod soupravu metra. Její adoptivní otec jí zneužíval. Co jsem si přečetla mě opravdu zasáhlo. http://bordel-v-hlave.blog.cz/1506/kr... @kacenk_a Nenech si ubližovat a vůbec ne těmi nejbližšími, co by při tobě měli stát.
Odpovědět
@veru99 Tak jsem si poplakala.Myslím, že jen malé procento lidí se dokáže dostat do "normálního" života. Představa, že si však vzala život takovým způsobem.....Hrozné, co musela prožít a to byl adoptivní otec ( teď to nezlehčuju), ale ženy, co prožijí zneužívání od vlastního otce, to je úplný konec. Já jsem velmi empatický člověk a těžce nesu utrpení lidí nebo i zvířat. A nejsmutnější je, že většinou tyto činy zůstanou nepotrestané...
Odpovědět
@veru99 Na mě nejvíc dolehl kdysi časosběrný dokument, ve kterém byla (kromě dalších) žena týraná partnerem. Odešla, když jí zbyl železnou tyčí a skončila na JIP. Ten dokument končil tím, jak odešla, nelitovala, vzpamatovávala se. A na úplném konci byl doplněný text, že si po 2 letech a po skončení natáčení našla nového partnera, který ji záhy začal fyzicky napadat. Dospěla k závěru, že je to její vina a spáchala sebevraždu.
Odpovědět
@zorro4 Tak to ani nechci vidět, fakt ne. :-( Zajímalo by mě, jestli měla takovou smůlu na muže, nebo si podvědomě vybrala takovýho toho "siláka", "chlapa se všim všudy". Je mi ouzko z tý variability vztahů, myslím, že prapůvodní myšlenka je "být spolu, protože jsme šťastní". Zaráží mě, jaké vztahy přetrvají, jak si lidi ubližují a ubližovaní si nalhávají, že by například mohlo být hůř. Ale jako jak hůř?! - vztahy jsou dobrovolné a měli bychom v nich být, pokud je nám dobře.
Odpovědět
@veru99 Stejně si nepamatuji, jak se to jmenovalo. Já se často podivuji, v jakých vztazích lidé setrvávají, a to i když je to bez fyzického násilí. Ono to často funguje na principu "vařené žáby" - když vezmeš žábu a hodíš ji do hrnce s vařicí vodou, začne bojovat. Když ji dáš ale do studené a začneš vařit zvolna, uvaří se. Já sama jsem byla v jednom ošklivém vztahu, nešlo o týrání, ale ten vztah byl v emoční rovině fakt hnusnej. A teprve po roce od odchodu jsem ty věci dokázala vnímat racionálně a uvědomit si, jak strašně moc ošklivé to bylo. V době toho vztahu jsem ho nejdřív strašně milovala, pak hrozně bojovala, aby miloval on mě a další rok bojovala sama se sebou, abych dokázala odejít.
Odpovědět
Kdo nezažil, nemusí si to umět představit. I když člověk z jednoho takovýho vztahu odejde, některý vzorce chování v něm můžou zůstat. Narovnat se psychicky není vůbec snadné a bez pomoci to nejde. Pokud dotyčný nemá dobré přátele v okolí, kteří mu s tím pomůžou (třeba jen tím, že jsou normální, že je tu nějaký kolektiv s normálníma vztahama), vůbec se to nemusí podařit a další vztah může dopadnout podobně. Já bych se po své zkušenosti vůbec nebála obrátit se na psycholožku, ideálně takovou, která má s tímhle tématem zkušenosti.
Odpovědět
1 2 3
4
5 6
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?