Ahoj holky. V pátek jsem se vdala a je ze mě paní Bílá :-). Chtěla bych se zeptat na vaše pocity po svatbě. Já mám hrozně lítostivý stavy. Byl to tak nádherný den a mě je strašně líto, že už skončil. Dnes jsme vrátili šaty a včera jsem je měla ještě doma. Normálně jsem si je vzala na sebe i se závojem a brečela jsem před zrcadlem :-). Přijde Vám to normální ? :-)
ahoj, tak já to nějak moc neprožívala, spíš jako divadýlko (byť hezký) pro rodinu. myslím, že v manželství jsou důležitější a víc emotivnější okamžiky než jeden den v šatech s kytkou. a navíc nás před svatbou semlela rodina a její požadavky a představy o svatbě a hned po svatbě zase koupě většího bytu (vyřizování úvěrů, povolení k rekonstrukci a rekonstrukce samotná). ale je fakt že každej to má jinak, někdo to prožívá hodně, někdo se bere jenom civilu se svědkama. hlavní je když se ti dva shodnou na stejném průběhu.
Ahojky, my budeme mít v pondělí měsíc po svatbě. Ještě se pořád probíráme fotkama (necháváme přidělat), vzpomínáme na ten krásnej den, koukáme na video a tak. Byl to krásnej den, který se nám vydařil přesně podle našich představ. A teď se snažím zvyknout na nové příjmení a na oslovení mladá paní. A o trošku horší je zařizování všech formalit okolo (občanka, pas, řidičák.....)
Také vzpomínáme na svatební cestu a z té si chci udělat cewe fotoknihu. Takže zatím pořád žiju svatbou a svatební cestou, ale nebrečím. Život jde dál a za měsíc, dva se budeme snažit o mimčo. Takže bude o zábavu postaráno.
Ja budu mit sotva tyden po svatbe a taky to mam porad v hlave, videa se nam jeste vsechna nesesla ani fotecky, ale ty profi uz mame a temi se take porad probiram ;-) . Ceka me take zarizovani spoustu dokladu, na to se tedy vubec netesim a to jmeno mi zatim jeste porad dela problem :-D. O mimco se uz snazime, takze jak rikas dadulam, je co delat :-N
My jsme se brali teď v sobotu a dnes si jdem pro profi fotky a video! Stýská se mi po tom dnu, ale na druhou stranu jsem happy, že je to za náma a jsme manželé... O mimi se taky pokoušíme, tak jsme zvědavý, kdy se poštěstí :o)
Ahojky nikulko - no koukam, ze obe mame svatbu tyden za sebou - docela mi ten chaos kolem toho chybi, no zivot jde dal a svatba byla hezka, ale uz je za nami :).... to uz tak proste je, miminko je dalsi etapa, tak taky cekam, kdy to vyjde ;-)
Ja na svatbu vzpominam strasne rada a hned bych si to zopakovala :-), ale zase na druhou stranou - zivot jde dal a nekdy je pekne tezky. Za ten rok se u nas stalo hodne veci a to nejen prijemnych a ja si uvedomila, jak skveleho muze jsem si vzala a jak me ma rad a ja jeho a tesim se na zivot s nim.
Mě příjde,že od naší svatby utekl víc jak rok a přitom to jsou jen 3 měsíce ,i když beztak někdy nemůžu uvěřit,že už jsem vdaná paní :-) ;-) klidně bych si to zopakovala,akorát ten zmatek okolo už bych nechtěla.
Jinak mi to příjde stejný jako před svatbou,možná dokonce ještě lepší :-)
Nám je po svatbě krásně. Brali jsme se před více jak měsícem a ten měsíc po svatbě byl tak hektický, že jsem ani nestihla být lítostivá. Hned posvatbě jsme vyrazili na svatební cestu do Turecka. Z té jsme se vrátili 14 dní po svatbě a hned mě čekal učební maraton, protože měsíc po svatbě jsme dělala doktorát na právech. No a teď chodím po měsíci volna v práci konečně do práce a jsem ráda, že ten kolotoč kolem, svatby, svatební cesty, učení apod. už skončil a věci se vrátili do starých kolejí, i když mě občas už štve to vyřizování dokladů a nahlašování změny příjmení, místa trvalého pobytu a titulu všude kam přijdu.
Jinak po svatbě jsem si taky ještě oblékla na sebe svatební šaty a manžel mě v nich ještě doma vyfotil v některých pózách - třeba s panenkou z auta, se svatebními dary apod. Taky si pořád prohlížím svatební fotky a taky ráda vzpomínám, ale zase si říkám, že už je to za mnou a musím se soutředit na jiné věci. A kolem mě je teď takových věcí, které mě rozptylují, že opravdu nemám čas být lítostivá, ale myslím, že hodně nevěst takových bývá a že je to naprosto přirozené.
U nás je to pořád stejné, jediné co se změnilo je moje příjmení :-D Ba ne, klíďo bych si svatbu zopákla znovu i tak jak byla, se vším všudy, sice se na něco i zapomnělo, ale i to k tomu patří a i bez těch nějakých zvyků to bylo super. Šla bych do toho znovu i s tím stejným chlapem :-D
Ahojky - řekla bych, že je to snad ještě hezčí. Bydleli jsme spolu před svatbou, takže v tomto směru se zas až tak moc nezměnilo, ale ten pocit je tak nějak jiný, jsem nějak spokojenější a cítím se líp :-)
Ahoj, no já jsem vdaná 4 měsíce takřka a řeknu ti, že bych si to ještě jednou zopakovala. Na svatbu fakt vzpomínám velmi ráda, byla to velká pohoda. Taky mi občas je líto, že už jsou všechny přípravy pryč, že už nic neorganizuji a tak, ale jak ráda říkám, jsem v dalším levelu, jsem spokojenější ;-)
Tak to já jsem taky hodně spokojená a byla jsem spokojená i před svatbou. Ještě jsem nezažila s mým manželem za více jak pět let vztahu žádnou krizi a mám takový pocit, že je nám spolu čím dál tím lépe.
Tak to je hezke, koukam, ze jsme holky takove spokojene, tak to ma byt. Taky vlastne zadnou zmenu nevidim, jen proste zmena jmena a pak to vsude olitat, coz jeste za sebou teda rozhodne nemam, ale fotecky taky jeste prohlizim a tesim se na video - procitala jsem i gratulace, alel pomalu a jiste se vracime do starych znamych koleji, ale i to je fajn....
Svatba byla nádherná a pořád na ni vzpomínám, prohlížím fotky... Stejně jako lisounek se s manželem čím dál více milujeme... Jediné, na co si musím zvykat je nové jméno :-D
Po svatbě je to stejne krásné, jako před tím, možná hezčí o to, že se můžu pyšnit manželovým příjmením a taky se pokoušíme o mimi, takže je zase na co se tešit.
Ahoj holky, já mám skoro 3 měsíce po svatbě a nic podobného tomu, co tu popisujete, jsem nezažila. Rozhodně svatba není o tom, že tím dnem něco končí, ale právě naopak (technicky vzato končí přípravy, to je pravda). Byl to zatím nejkrásnější den v mém životě a ten chci mít spojený s tím, že to bylo úžasné, romantické a když si na to vzpomenu, běhá mi mráz po zádech. Ale rozhodně ho nechci mít spojený s tím, že jsem se nemohla odtrhnout od šatů, o kterých jsem dopředu věděla, že je mám jenom na ten den. Svatba pro nás znamenala vzájemné vyjádření našich citů a ten den máme spojený jenom s příjemnými myšlenkami a rozhodně bych nechtěla prožívat v prních chvílích manželství lítostivé stavy, že už je to za mnou. Přijde mi, že se tím ta událost degraduje jenom na ten jeden samostatný den (na konec příprav a starostí s tím spojeným) a myšlenka, která je zatím skrytá, je utlačena do pozadí. Podle mě svatba není o svatbě samotné, ale o tom vztahu celkově - přece si neberu manžela proto, abych na sobě měla princeznovské šaty a byla středem pozornosti. Takže proč smutnit na začátku něčeho nového. Člověk by to měl brát trochu s nadhledem.
Ahojky všem,
zítra to bude půl roku co jsme se s manželem vzali. Svatbu jsme brali jako formální záležitost,neboť jsme se vzít chtěli, chtěli jsme "patřit" jeden druhému oficiálně. Svatbu jsme měli pouze se svědky, protože oba jsme zastávali názor, že ten den je pouze o nás dvou a nechtěli jsme hrát divadílko pro ostatní. Svatební den byl krásný a určitě z toho dne budu mít vzpomínky na celý život, ale život jde dál a není jen o krásných svatebních šatech, o krásné místě, kde jsme se brali. Pro mě je nejdůležitější, že strávím svůj život po boku muže, kterého miluju a je mi velkou oporou.
Tak som teraz schválne nakukla koľko dní už máme od svadby - 175 :-D aj keď pomaly budeme oslavovať prvé výročie civilného sobáša a tiež som za to, že svadba bola síce nádherná, jedinečná, nezabudnuteľná, ale pre mňa je dôležitejšie to, čo bolo pred tým a potom... Vzala som si úžasného muža, s ktorým čakáme bábätko a občas mi to ešte stále nedochádza, keď sa na neho pozerám a hovorím si: toto je môj manžel.. a navždy :-D
Predtým sme sa veľmi veľmi ľúbili, teraz sa neľúbime o nič menej (teda práve naopak), len sme manželia a ja nosím jeho meno... Svadba bola úžasná a pokojne by som si ju zopakovala...s tým stresom okolo, šatami, fotografom, oslavou ale nie kôli tomuto tralala (aj keď šaty mám stále v skrini a rada sa na ne občas mrknem ;-)) ale práve kôli tomu sľubu, ktorý som mu v deń svadby dala pred Bohom a pokojne by som mu ho dala znovu a znovu ;-)
Čau holky,,
tak já teď už mám skoro měsíc po svatbě a je to krásný...Ani jsme se nepohádali a to před svatbou jo :-) Takže svatba asi opravdu něco změní.U nás teda k lepšímu. No vy, co jste jely na svatební cestu hned potom jste udělaly fakt dobře. My jsme hned museli zas zpátky do práce, kde byl totální masakr, co se týče objemu a ty hezký chvíle potom nám to zkazilo. Já jsem ještě hned týden po svatbě dostala angínu :-(. Takže pojedeme začátkem příštího roku někam hodně daleko..Jo a jak lisounek píše o nervozitě? No já jsem teda nervní byla...ani jsem nemohla říct ano nahlas :-D
ahojky, právě včera jsme měli půl roku po svatbě. No je to paráda, stále nostalgicky vzpomínáme, jak jsme se měli fajn. A jsem ráda že ani jeden nelitujeme toho, jak jsme si svatbu udělali, nepozvaná rodina to taky přežila......Samozřejmě že to je realita a stane se,že se i "chytneme", aby taky ne, toho stresu s rekonstrukcí je až až, ale snažíme se tak nějak konstruktivně diskutovat a nebabrat se o maličkosti. Prostě sice každý den nesvítí sluníčko, ale o to jde, být spolu i když někomu není zrovna nejlíp...aby ten druhý byl oporou...takže jaké je to po svatbě? Stejné jako před tím, jen máme takový hezčí pocit sounáležitosti :-)
Ahojte manželky, musím sa aj ja pridať. Po svadbe máme takmer 3 mesiace a ja mám pocit, že všetko je ešte krajšie, silnejšie. Ešte viac sa ľúbime, potrebujeme a chceme. Kto hovorí, že svadba je len o papieri, tak vôbec nevie, o čom je reč. Prežiť ju môže len ten, kto prirodzene cíti, že miluje a nechce žiť bez svojho partnera. Ja som maximálne šťastná a nemenila by som za nič na svete. Svadba je úžasná vec, ktorá odštartuje Ďalší úžasný život. -- Ale to my šťastné manželky vieme, však? :-)
No tak ja mám po svadbe osem rokov a stále ma tá nostalgia neprešla! :-D
Hlavne ked vidím stále nové kolekcie šiat a nové účesy a aké sú možnosti teraz a vtedy neboli....
To je normálne.A hlavne ked ani ja som nemala moc vydarený účes,nemali sme vtady penaze na to aby svadba podľa presne taká akú som si vysnívala...
Ale viete čo? Prišla som na jednu super fintu.Vymyslela som si,že na desiate výročie si obnovíme manželský sľub!!!
Aj kôli tomu,že dnes sa bohužiaľ málo párov dožije toho,že spolu toľko vydržia.Tak som to navrhla manželovi,že nech stým počíta,že za necelé dva roky si to zopakujeme.Samozrejme,že nebudeme znova pozývať celú rodinu.
Mám asi takú predstavu,že niekde vonku,boli by sme tam len my a svedkovia.a dcérka samozrejme.
Zavoláme super fotografa, spraví nám krásne foto,pošleme rodine.
Alebo odídeme čo ja viem,niekde na maurícius a tam nás zosobášia na pláži.
No nie je to super nápad?
My oba se cítíme po svatbě tak trošku jinak,svátečně...a už slkyším prudičky,že nám to nevydrží.Vydrží,nevydrží,budete první,ktreré se to dozví...je to od pátku slavnostnější pocit, vyrábím na kaslík jmenovky pro oba.Nervózní jsem taky nebyla při obřadu,jen když jsem tamn jela,kručelo mi v břiše a byla mi zima.Počítala jusem s tím,že budu jako vždy buletr,ale jen jsem se usmívala,zato manža natahoval moldánky.
Ahoj holky, my máme po svatbě tři měsíce...těsně po svatbě nám bylo unaveně ale nádherně a čím déle jsme spolu, tím jsme spolu radši...je to krásnější a víc a víc intenzivnější...cítím,že naše láska roste...nevyměnila bych ho za nic na světě, a vím že je to vzájemné...zrovna včera mi manža řekl, že je stále víc rád,že mě má...je to skvělé to slyšet...přeju to zažívat každé z vás...
my sme v nedelu oslavili prve vyrocie a bolo to krasne. tak ako cely rok. sme pre seba stvoreni, velmi sa milujeme a nevieme si jeden bez druheho predstavit svoj zivot. planujeme potomka, byvanie... dufam, ze sa vsetko podari a budeme taki stastni ako doteraz..:-D zelam to iste aj vsetkym ostatnym parom x-)
My sme spolu tiez tri mesiace, a tym, ze pred svadbou sme spolu nebyvali a videli sme sa len cez vikendy - je to vsetko OMNOOOOOOOOHO krajsie! :-) :-) :-)
Stale viac a intenzivnejsie sa lubime....zijeme po boku milovaneho cloveka - a to je pre nas obrovksym naplnenim...Tiez sme sa brali preto, ze sme chceli a citili to tak, a nie ze sme museli (hoci mnohi to nevedia pochopit)! Casom, ked si najdem pracu , tiez planujeme babatko - plod nasej vzajomnej lasky, ale najprav sa este musime poriadne "zzit". Naozaj je to krasne a stoji to za to! Keby sa vratil cas, dnes by mse to urobili znova a s este vacsou istotou, ako preftym. Je jasne, ze saty boli moje vysnivane a krasne, ale boli urcene pre ten den. Jasne, ze kazdej z nas sa paci bytprinceznickou, ale svadbou vsetko iba zacina....(nie ako v rozpravkach - konci)
A je to super!Tiez dufam, ze nasa laska a stastie sa budu stale zvacsovat - tak ako doteaz!
A to iste prajem aj Vam! Drzte sa a NEPLACTE!
:-) ;-) :-) :-) ;-) :-)