Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Jak velký byt pro plánovanou rodinu?

Ahoj holky, máme za 3 měsíce svatbu a poohlížíme se po nějakém vlastním bydlení (zatím bydlíme v nájmu). Vzhledem k tomu, že v horizontu pár let plánujeme i děti, uvažujeme o vhodné velikosti bytu - 3+1 nebo 4+1. Přítel vyrost se 2 bratry ve společném pokoji, já s bratrem jsme od mala měli každý svou místnost - co si myslíte o společném pokoji pro 2 děti, kdyby byly opačného pohlaví? U malých dětí problém nevidím, ale co až příjde puberta? Máte s tím nějaké zkušenosti? Já bych chtěla domek (vyrostla jsem na vesnici a v paneláku mi hrozně chybí aspoň malá zahrada), ale vzhledem k tomu, že u nás starší dům stojí 2-3 násobek ceny bytu, asi to nepůjde :-(
Odpovědět
Profilova fotka
Po narozeni syna jsme poridili 3kk a ted cekame druheho. Ze zacatku budou 100% v jednom pokojicku, potom si asi prohodime loznici a pujdeme do mensiho. Uplne posledni moznosti je presun spani do obyvaku, ale to uz je hodne daleka budoucnost. Zavisi to na dispozici bytu, nektera 3kk muzes pohodlne predelat na 4kk nekdy je to utopie. Pokud nemate problem zafinancovat 4kk, tak bych sla do vetsiho rovnou. Zatim treba jeden pokoj muzete mit jak pracovnu/trucovnu:-)
Odpovědět
My planujeme zatim jen jedno dite a mame 3kk a planujeme zustat. Ja jsem priznivcem oddelenych pokoju, nebo alespon te moznosti. Mam v okoli mezi vrstevniky spoustu odstrasujicich pripadu z jednoho pokoje. A podle me je nejhezci, kdyz spolu sourozenci travi cas proto, ze chteji a ne proto, ze jsou donuceny okolnosti.
Odpovědět
Profilova fotka
@agtari My měli s bratrem společný pokoj (brácha o tři roky mladší). Pokoj byl velký - 25 m2, nijak jsme se nemačkali, každý měl svou velkou postel, skříň, psací stůl i knihovnu. Jako malý to bylo fajn....ale od určitýho věku bychom oba dali levou ruku za špelůňku tři na tři, ale jen pro sebe..... Můj manžel měl zase s bráchou každý svůj pokoj, ale byli pořád nasáčkovaný u jednoho nebo u druhýho.... Když není zbytí, tak není zbytí...ale pokud máte možnost, určitě bych volila pro děti oddělený pokojíčky (třeba do budoucna) ;-)
Odpovědět
Sestra má tři holky 13-4 roky a zatím není znát, že by holky trpěly tím, že jsou v jednom pokoji. Hrají si hodně spolu a stejně jsou rozložené po celém bytě, tak jim to nevadí. Je asi důležité, jestli mají spolu dobrý vztah - to hodně závisí na tom, jestli jsou k němu rodiči vedeni. :-)
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
@radkaja Myslím, že je to tím, že jsou ještě relativně malé...kamarádka takhle byla se dvěma sestrami v jednom pokoji až do konce VŠ a to už mi přijde docela masakr (snášely se sice dobře, ale rozhodně neměly pocit, že by tím "netrpěly" :-) ). @agtari My měli s bratrem společný pokoj do mých patnácti, pak už jsme se hádali tak, že se rodiče radši přestěhovali :-) Pokud tu možnost máte, určitě jsou oddělené pokoje lepší, ale chápu, že někdy ty možnosti prostě nejsou a pak se musí přežít i tak - co jsme se bavili na Koníku, tak tam je i docela dost holek z 2+1, kde mají děti vlastní pokoj a rodiče rozkládací spaní v obýváku a snáší to dobře...já bych to třeba se svou introvertní povahou nedala, ale prostě záleží na spoustě věcí - dispozici a velikosti bytu, na povahách každého...zase nemůže mít každý vilu :-) Ať vyberete dobře!
Odpovědět
My měli s bráchou jeden společný pokoj a šlo to. Ale nemůžu říct, že by mi to nevadilo, mít svůj pokoj je určitě super! Na druhou stranu jsem někde četla o tom, že jak mají děti u rodičů v bytě dost prostoru a veškeré pohodlí, tak je pak v dospělosti nic netlačí pryč z mamahotelu. Což můžu taky potvrdit, potřeba soukromí je velká motivace k osamostatnění :-)
Odpovědět
@lestoc v mém okolí ta touha po soukromí vyhnala lidí z domova kolikrát už v 15ti nebo 16ti letech a to nejen na intr, ale třeba i k příteli a podobné. A to je podle mě taky špatně, aby dítě utikalo z domů tak brzo.
Odpovědět
Profilova fotka
Měli jsme s bráchou společný pokoj do mých 18 (brácha je o pět let mladší). Bože, jak já nenáviděla, když jsem uklidila a on to rozbordelil a dostali jsme zpucung oba:-D Zbožňovala jsem svůj samostatný pokoj, fakt moc... Máme s bráchou prima vztah, nemyslím si, že by nás to poznamenalo v negativním slova smyslu, ale byla jsem fakt ráda, že jsme nakonec byli zvlášť... i když jsem si tu samotu dlouho neužívala, za dva roky jsem sdílela mrňavej pokoj se dvěma spolubydlícíma na vysoké a pak jsme se hned sestěhovali s manželem... Naše holky budou mít každý svůj pokoj. Nejdřív jsme mysleli, že je dáme dohromady a až se školou je rozdělíme, ale jak je tak sleduju, stejně by se v noci rušily, takže malá půjde do svého pokoje od začátku, ne k sestřičce... beztak mají hračky po celém domě:-D
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Profilova fotka
ja myslim, ze by kazdy mel mit svuj pokoj. A to nejen deticky, ale i rodice loznici. My budeme teda mit baracek. Nebo alespon chceme😊 U nas vyjde lip postavit si domek, jak kupovat byt. Ale i kdyby nebylo.
Odpovědět
My jsme řešili byt při zjištění mého těhotenství. Za žádnou cenu jsme nechtěli být s dítětem v nájmu. Já jsem chtěla taky baráček, protože pocházím z vesnice, ale nakonec jsem šla za přítelem do města a už bych neměnila, vše máme v dosahu ruky :) Máme byt 2+1 ale předělali jsme ho na menší 3+1 a druhé hned neplánujeme. Až bude dcera větší půjde místo nás do ložnice a pokoj bude volný pro dalšího prcka :) My se uskromníme v obýváku :D
Odpovědět
Článek se načítá
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Jak postupovat při rozvodu? První kroky…
28. 07. 2012 8
Plánovali jste po svatbě miminko? Nám s…
14. 01. 2007 321
Zářijové novomanželky. Jaké to bylo?
05. 09. 2006 267
Vykání/tykání ženichovým rodičům. Jak t…
05. 10. 2005 922