Chtěla bych jen znát váš názor, protože náš vztah s přítelovým bratrem a jeho manželkou (švagrovou) moc ideální není - bohužel... Ale chyba je spíš v ní, protože je dost náladová a já ani moc nerozumím... Tedy ty nálady mi lezou DOST na nervy. Nejen že je nepříjemná na nás /to by mi tak nevadilo/, ale chová se ošklivě i ke své tchýni, která si vůbec ale !vůbec! nezaslouží. A mě to moc mrzí. Vždycky něco řekne, co by říkat neměla (asi nezná mez) a tímhle způsobem již ztratila asi 4 kamarádky... :-(
Robieho brachum je 35 a 37, takze v pohode, jejich manzelky jsou v klidku, ale prece jen si obcas oba pripadame jak zajicci....jinak ke mne se chovaji hrozne pekne, jejich rodina je krasne semknuta a drzej pri sobe...to se mi libi, jsem rada, ze do jejich rodiny patrim
kristi: Pritele rodina je taky v pohode, jen ta jeho svagrova... :-( Ona je proste zvlastni - kdyz ma dobrou naladu, tak Te zve na kafe a kdyz ma zase to spatny obdobi, tak ani nepozdravi (jako bych ji neco udelala)... Myslim si, ze dokazu vychazet se spoustou lidi v klidu, ale ona mi nejak nesedla... A jeji manzel (milackovo bracha) je celkem podpantoflak, splni ji jakekoliv prani a ona ho za to oslovuje "debile", "vole" a tak podobne :-N Chudak. Tohle kdybych ja rekla priteli, tak by byl konec a ja bych si to ani nedovolila, protoze si ho vazim. Vis co, kdyby ho oslovovala aspon v soukromi, ale ona mu tak rika i pred JEHO rodicema a dokonce i pred kamaradama u nas v baru... To mi prijde docela ponizujici a jemu to NEVADI. :-S
My si rozumíme výborně, pokaždý si spolu pěkně vypijeme, pobavíme se, dáváme si dárečky, pomáháme si s domama a tak. Je to moje jediná švagrovka, tak se hýčkáme.
Já mám dva švagry -jednomu je 21 a druhému je skoro 16 a nevím,který z nich je větší puberťák :-D
Někdy si říkám,že mladší je rozumnější než ten starší... Ten totiž studuje VŠ a připadá si jako pánbůh. Rodiče se mu snaží udělat super podmínky pro studium a on toho trošku zneužívá a někdy to zkouší i na nás....
Chtěla jsem s nima vycházet kamarádsky,ale už jsem jim oběma musela ukázat hranice-že takhle se teda ke mně chovat nebudou... Prostě telecí léta..Jen zase nechci ten jinak docela fajn vztah zničit-až budou už rozumnější,tak to snad bude úplně super-protože jinak jsou v jádru dobří ... A navíc,vidím je tak 1 x za měsíc a to se dá ... ;-)
zvizatinka - já,když mě takhle trápí nějaký ne moc povedený vztah s někým,tak si řeknu,zda toho dotyčného potřebuji ke svému životu a k tomu abych byla spokojená...naštěstí v okolí moc takových lidí nemám-vytříbilo se to...
Ale určitě je škoda,když se ošklivě někdo chová k někomu,kdo si to nezaslouží a my s tím nic udělat nemůžeme.Ale tchýně určitě vidí,kdo se k ní jak chová a určitě si Tě váží za to,že ty se k ní chováš lépe....
Mě takhle trápí moje "drahá" sestřička -ta co se našich natrápila a ještě asi natrápí...a bohužel to nemá řešení :-(
V rodinach se najdou ruzne typy, ale nebereme si je, tak myslim, ze je to jedno. Pokud clovek najde kamarada mezi partnerovymi pribuznymi, tak to urcite vsechny zucastnene potesi, ale predpokladat nic takoveho nemuzeme - proste bud to vyjde, nebo ne, a kdyz to nevyjde, muze nam to byt jedno (pokud k nim teda partner nechodi 2x tydne a neocekava od nas totez).
Pritel ma dve segry, jedna je celkem normalni a fajn, druha je hystericka krava, ale jelikoz si toho jsou vsichni vedomi, tak me nikdo nenuti se s ni druzit :) (jednou me od nich z domu vystvala a to mi stacilo...)
Ale neresim to - rodinne dychanky zadne neporadame, takze se s ni nepotkavam, doma ji akorat drbem, kdyz pritel prinese nejaky zajimavy zpravy :), a kdyz se bude tvarit na svatbe, tak ji sdelime, ze tam fakt nemusi bejt :).
Tak to já mám naštěstí skorošvagra úplně zlatýho :-) Je fakt, že občas má svoje náladičky, ale to asi každej. Hlavní ale je, že vim, že kdyby se cokoliv stalo, můžu se na něj spolehnout. A jeho žena je taky super, takže v tomhle mám fakt štěstí :-D
Má budoucí švagrová nežije v České republice a žít tady nemá v plánu, takže nemám celkem žádný problém. Máme na většinu věcí rozdílné názory, ale tím, že se nevídáme tak často, tak ke konfliktům nedochází. Kdyby žila tady, bylo by asi pár problémů, ale nejsem hádavý typ a raději vše řeším v klidu, takže by to bylo snad v pohodě. Ale takhle jak to je, tak mi to vyhovuje. Na telefonu ji mám často a to je vše OK,osobně se vidíme tak 3x - 4x za rok a to je taky vše OK, teda zatím. Teď se bude brzy stěhovat o pár zemí blíž k ČR, tak ty osobní styky budou asi častější, ale věřím, že to bude taky OK... :-)
Muj nastavajici je jedinacek, takze ja svagrove ani ani svagry resit nemusim.
Co se tyce jeho svagrove a jeho svagra, tak moje sestra zije sice v CR, ale daleko a tak se vidame jednou do roka, takze zadny problem. S mym bratrem jsou kontakty castejsi, a vychazeji spolu velmi dobre a rozumi si.
Moje budoucí švagrová je moc fajn holka ,ale budoucí švagr mi fakt nesedí - nemám ho ráda,dělá ze sebe hrozně chytrého ale nikdo na jeho komentáře není zvědavý,je mu přes 30,bydlí u rodičů (a nehodlá se stěhovat),holku taky žádnou nemá...a prý na naši svatbu stejně nepůjde :-D To mi ale nevadí.
Já mám švagra úplně super chlapa... myslím že si dost rozumíme... :-) jeho přítelkyně je taky super baba takže často děláme rodinné večírky a to včetně mého bráchy a jeho rodiny ;-) v tomhle si nemůžu ani trochu stěžovat :-)
tak to ja si vubec nestezuju,bracha meho pritele je moc fajn a s jeho zenou jsme hodne dobre kamaradky,takze kolikrat jsem lip informovana nez muj pritel :-D .i na fotce jsem s jejich holcickou,takze vztah je zatim supr,ale nechci to radsi zakriknout ;-)
zvizatina: tak to ti povím, že já mám za švagrovou něco podobnýho - jenže mě to mrzí o to víc, že ona je žena mého bráchy a hnusná je kolikrát na mou mámu. Né že by byla přímo náladová to ne - ona je prostě sobec od přírody - ona je nejlepší a všichni ji nesahají ani po kotníky. Vše se musí točit kolem ní, protože ona je jediná na světě. Vídám se občas jenom s bráchou a jí vidím jen když je nanávštěvě u našich a my tam jsme taky. Ještě, že jí nevídám, ale myslí, že až budou bydlet s našima tak konflikty teprve nastanou, protože se bojím, že se je bude snažit z baráku vyštvat :-(
Jinak švagrovka (ségra od miláška) je fajn - s tou si dost rozumíme :-)
Honzova ségra je o rok mladší než já, Honza tvrdí že mě Romana bere a má ráda, ale já si to tak úplně nemyslím, spíš si myslím že mě snáší, a to je dost rozdíl... Prostě jsem žena jejího bráchy, ale že bychom si čas od času zavolaly a splkly po telefonu, to ani náhodou... Trochu mě to mrzí, ona je prostě studená. Sice když se vidíme - párkrát do roka, ona bydlí v Liberci a my v Praze - tak se snaží, ale myslím že to upřímné není, že se prostě snaží. :-|
Tak ja si moc nerozumim s manzelovym brachou moc toho nenavyklada a jeho pritelkyne te jsem snad rekla jen ahoj.Na svatbe tak jen sedela a ani si se mnou nesla povykladat.To mazeluv bracha to rozjel a jelikoz se jeho pritelkyne nebavila tak sel za ni a uz se nebavil ani on.Mysli ze se ani navstevovat nebudem :-(
Já si se švagrovou a se švagrem perfektně rozumím. Švagrová je jen o rok starší než já. Jsem tam zajdem na nějaký ten flám a pak to taky vypadá. Myslím si, že do lepší rodiny se přivdat snad ani nemůžu. Neumím si představit, že by mě nebrali. A tchýně a tchán jsou taky super. A komu to neklapě, mě upřímně mrzí. Ale neměli by jste se nechat. Jsem tam neškodí, když vystrčíte růžky .....a pak bude možná klid. ;-)
boruvka: Skorotchyne a skorotchan jsou v pohode, lepsi tchyne snad neexistuje :-D Pritelovo bracha je taky fajn, ale prijde mi, ze je pod pantoflem (dost) a kdyz jsou spolu, tak se moc nebavi.. A vlastne ani kdyz je sam, je takovej zakriklej :-( Mno, doufam, ze se to zlepsi. Ja jsem ji pred pritelem ze zacatku branila, protoze se k ni choval ne zrovna prijemne, ale po case jsem pochopila, proc to dela (muj pritel, ne ona). Je jediny z rodiny, kdo si dovoli ji neco rict do oci :-N Je o malicko starsi (4 roky) nez ja, takze vek na 100% neni prekazkou - mam kamaradku, ktere je uz 35 let, ma dve deti a rozumime si, ale s ni to proste nejde. Neni ani schopna odepsat na SMSku, jak se ma - ja blbec jsem ji psala :-N - protoze jsme se dlouho nevidely... :-S Radsi pujdu parit s tchyni nez s ni :-)
Ja si na tchyni ani tchana stezovat nemuzu. Maji sice nejake ty mouchy, ale to ja take. Muj nastavaji svagr je take fajn a jeho manzelka byla ze zacatku take. Ted uz to tak neni. Neustale vyzvida co oni tchanovci rikaji, jestli od nich nedostavame vic atd. Je to velice neprijemna situace, protoze pred jejich navstevou vzdy musim projit dum a uklidit vsechno nove. Tchanovci nam oboum davaji stejne, ale jim kupuji hodne veci pro maleho a my deti nemame.
Nekolikrat se na zacatku naseho vztahu vyjadrila nelichotive o mem priteli, vykladala mi jak to bylo s jeho byvalou pritelkyni a co si o me vyklada rodina, kdyz tam nejsem... Mrzelo me to, a tak jsem ji pozadala, at mi to nerika, ze to nechci vedet, protoze to nenavozuje dobrou naladu pred svatbou. Hrozne se urazila a pul roku se mnou nemluvila...
Je jasne, ze si o me rodina vypravi, kdyz tam nejsem. Cizince proste v rodine jeste nemaji ;-)
Mozna mi muzete poradit jak na ni? :-D
Vzdycky jednou za cas posle mailika, kde se pta na ruzne veci z naseho zivota. Kolik jsem zhubla, kdy se budeme stehovat do Cech, kdy zmenim praci, kdy budeme mit deti a tak... Parkrat jsem ji uprimne odpovedela. Nikam to nevedlo. Hned udelala razne zavery a napsala mi, ze bych to mela takhle a ne takhle. Ignorace choulostivych otazek take nezabira, protoze je posle treba trikrat. odpoved typu, ze je mi lito, ale to je nase soukroma vec je nejhorsi variantou a lhat se mi nechce :o)
slunicko2: Hmmm, to Ti nezavidim... Zacinam si rikat, ze jsem na tom jeste dobre (mno, nejsem, ale porad tak nejak doufam :-N ). Mrzi me to, ale nedokazu poradit, protoze zadnou takovou osobu osobne neznam - nastesti... Ze by vyzvidala ze zavisti???? :-N Jak je videt, uprimnost nepomaha a taky je asi hoooodne zvedava - zejm. na vas intimni, soukromy zivot, ze? :-| Verim, ze kdyz jsi takhle daleko, ze ma o vas dva urcity zajem, ale zase az takhle by to prehanet nemusela. Zvedavka zvedava... ]-( Ja bych ji kazdopadne o soukromych vecech nic nerikala a dal si to nechavala pro sebe.
Doufam, ze ostatni holky Ti poradi lip nez ja, bohuzel opravdu nemuzu slouzit... :-( Ale preju Ti, aby se to aspon trosku zlepsilo a ona vam dvema nezkazila svatebni den a vubec ty pripravy (coz se podle me nestane ;-) )
Zvizatinko, ono se s ni da vyjit, kdyz ji vidime pri navstevach. To je mila a vsechno. Ale pak pise osklive emaily. Ja uz jsem tak paranoidni, ze je davam cist Darranovi, jestli jsem to vazne pochopila dobre, ze je nastvana, nebo ironicka... :-D
Neda pokoj, uz tyden ignoruju jeji otazku: kdy ze se to budeme stehovat. Protoze si myslime, ze pokud se prestehujeme do jine zeme, tak o tom maji prvni myslet rodice... Tak dnes se ptala znovu, a pak poslala dalsi email, ze se musime sejit, ze vubec nevi co se v nasich zivotech deje...
uz jsem to nevydrzela a napsala jsem ji, ze prvni to budou vedet rodice.. Jsem taktni potvora :-D
Sourozenci mého přítele jsou teda v pohodě, hlavně si rozumíme dohromady s bratrem a jeho manželkou. Jeho sestra je občas celkem drsná, hodně náladová a od rány :-D , ale většinou se s ní dá v pohodě vyjít, je to zdravotní sestra a vždycky poradí, když nás něco trápí :-) Ale má skvělého přítele, takže si taky rozumíme :-) No a můj přítel si s mým bráchou rozumí až tak, že spolu dělají v jedné firmě :-) Takže u nás ok :-)
ahojki holčiny, dlouho jsem váhala jestli sem psát, měla jsem totiž tu nejlepší švagrovou pod slůncem, ale bohůžel už není mezi námi a moc na ni vzpomínám, a vím že mi bude chybět až ji budu moc potřebovat, rozuměla jsem si s ní více než z vlastním bráchou. :-| s jeho ženou - druhou švagrovkou si rozumíme docela v poho, ale tím že bydlí 300 km daleko tak jsou vztahy omezené.
se švagrem co zůstal po manželově sestře máme skvěllý vztah, naštěstí nás ani ta velká rána nerozkmotřila a držíme při sobě, hlavně když je teď nutno, a s posledními švagrovci - brácha od manžela a jeho přítelkyně jsou vztyhy na bodu mrazu, ne-li ještě níže.
všechny si užívejte své rodiny, nových sourozenců - švagrů a švagrovek, nikdy nevíte co se může stát a o jak skvělého človíčka můžete ve vteřině přijít.
nika: Tak to je mi moc líto.... :-(
Ale souhlasím s Tebou, že bychom si měli užívat všech, kteří jsou s námi, dneska je to, jestli ten člověk s námi je nebo není, mnohdy otázka několika vteřin... |-|
přesně tak, dokud to člověk asi nezažije neví opravdu co to znamená,
moc mne to mrzí, prostě byla skvělá, ale víš co zbyly po ní dvě skvělé děti, které s manželem milujeme, a jsou to naši mïláčkové, a ona je v nich, ať si člověk říká co chce, z neteře bude jednou stejně fajn ženská a ze senovce takový chlap jako švagr. ale od srdce bude mi chybět to její, a kdy už konečně budu moci chovat to vaše, znali jsme se 10 let, a to je nějáká doba :-(
úplně mě z toho mrazí a mám slzičky v očích, když tohle čtu... Ostatní věci jsou proti tomu tolik malicherné a zbytečné... Většinou odchází někdo, kdo je skvělý, hodný a milující. Ti, kteří si někdy ani žít nezaslouží, si vesele běhají po světě a ti, kteří jsou dobří a udělali by ještě mnoho dobrého, již nejsou mezi námi... Několikrát jsem již smrt ve své blízkosti zažila, ale nikdy nebyla tak blízko... Jenom když zemřel děda, plakala jsem a bylo mi to moc líto, ale neměli jsme spolu nikdy žádný vřelý vztah, tak... Však mi jistě rozumíš....
lluci rozumím a prosím neplakej, je to smutné ale beru to tak, že ona byla do poslení chvíle šťastná, nevěděla co ji čeká - autonehoda, a bedu to tak, že by chtěla protože taková byla ať prostě seberem síly, hlavu vzhůru a jdeme dál, s hrdostí, a chutí do života.
nika: Ach jo, když já jsem někdy taková citlivka ;-( Víš mě přijde lepší, když je třeba někdo nemocný, tak máš alespoň takovou tu "šanci" se s ním rozloučit, protože s tím víceméně počítáš... Ale když někdo umře náhle, tak mi to přijde vždycky tak kruté... :-( Můj kamarád se zabil na motorce a byl to šok, navíc přítel mojí v té době nejlepší kamarádky, no prostě jsem to rozdýchávala jen těžko... |-|
A máš pravdu, časem přijde i to smíření se smrtí a život pomaličku jde dál...