Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Jak se vyrovnat s pocitem ze zkazene svatby? :(

Ahoj, omlouvam se za neprijemne tema.. porad to ve mne hloda a chce se mi z toho brecet.. tak poporadku.. bydlime v dome vedle manzelovych rodicu, na jehoz stavbe se hodne podileli..osm let naseho vztahu jsme celkem vychazeli, az do doby,nez jsme zacali davat najevo, ze nebudeme zit zivot podle nich, jak by si prali.asi by byli nejradsi,kdybysme pred nimi do konce zivota kleceli a oni nam mohli organizovat zivot.jejich reakce na nase zasnoubeni byly hrozny..absolutni nezajem.. zacala jsem se dozvidat, jak manzeluv otec vyklada za nasimi zady, ze se mu na zadnou svatbu nechce atd. I kdyz jsem z nich byla dost nestastna, protoze manzel mel tendence se jich neustale zastavat, opravdovy peklo zacalo tyden pred svatbou. Usporadali si soukromou akci,na kterou jsem nebyla zvana, a kterou prezentovali jako rozlucki se svym synem... ten se tam s nima pohadal,protoze vedel,ze je to mireny proti mne. Druhy den rano na nas pribehli a rekli nam veci,ktery jim do smrti nezapomenu. Cely tyden jsem prorvala a jezdila dom se stazenym zaludkem a odporem..dva dny pred svatbou jsme nevedeli,jestli pujdou..nakonec sli..bohuzel..ale jen aby lidi nerekli.. na svatbe se pretvarovali, jak to jen slo.ja jsem je ignorovala.. teda aspon navenek jsem se snazila. Moje rodina byla uplne uzasna, svatba byla skvela, "vse" vyslo tak,jak jsem si vysnila, pribuzni rikali, ze na lepsi svatbe nebyli. I kdyz jsem se ale snazila si v hlave opakovat, ze ti dva ubozaci mi za to nestoji, neslo to.. tri mesice po svatbe jeste nejsem schopna dat dokupy fotky.. s nima nekomunikuju, manzeluv otec mi zacal dokonce vykat.. tolik predeslyho nadseni, vynalozenyho usili, aby vse bylo uzasny, ale kdyz si vzpomenu na svatbu,vybavi se mi ty hrozny pocity a ta beznadej,ze jsem si nechala zkazit jedinej den v zivote, kterej mel byt jenom muj.. mam z toho porad depky, chce se mi brecet, nikdy v zivote jim to nebudu schopna odpustit, i kdyby se snazili sebevic..coz nedelaji... zazil nekdo neco podobnyho nebo nemate radu,jak se nad tim "povznest"....? :(
Odpovědět
1
2 3 4
Profilova fotka
To me mrzí...podobneho ne, takze se asi uplne nedokážu vzít do tvé situace, ale trapis se dle me zbytečně. Potrebujes ty lidi nejak extra k zivotu? Podle me ne, to ze bydlite vedle asi už nezmenis, ale můžeš změnit svůj přístup k dané situaci, tim ze vidi ze se trapis jim akorat nahravas... Soustred se na sebe, na manžela a vypust to z hlavy, mysli na to jako na situaci, kera te posili.
Odpovědět
Můžeš změnit i to, že nemusíš vedle nich bydlet :-) ... Ještě je důležité, jak se k celé věci staví partner, přeci jenom jsou to jeho rodiče. Jaký k tomu zaujímá postoj on?
Odpovědět
Pokud se svatba az na ty dva spatne clanky vydarila a ostatnim se to libilo tak se na to vykasli a snaz se to neresit. Hledej na tom pozitiva. Bud rada, ze se pretvarovali. Mohli tam taky udelat nějakou scenu a to by bylo podle me snad jeste horsi :-( ale chapu, ze te to stve. Muj pritel by taky rad stavel naproti tchanovcum, ale ja to proste nedovolim. Bysme meli doma tchyni pecenou varenou. Proste nejlepe vzdycky bydlet aspon v jinem meste nebo vesnici....
Odpovědět
@kukoja Chápu, že ses hrozně těšila jaké štěstí a radost budeš na svatbě prožívat, ale bohužel nejsi asi jediná nevěsta, které svatba nedopadla podle jejích představ. Dost často tu nevěsty píšou, jak jim blízká rodina svatbu zkazila, stejně jako tobě. Prostě to budeś muset oželet a těšit se, že přijdou i jiné nádherné životní události ( třeba narození dětí). Horší je, jak se k tobě tchánovci chovají i po svatbě. Na to je každá rada drahá. Důležitá bude podpora tvého partnera, aby jste byli zajedno. Možná by fakt bylo lepší se od nich odstěhovat, vzdálenost to trochu zmírní, ale bohužel trápit tě to asi pořád bude. Snad časem tchánovci vyměknou a zjistí, že to přehnali. Přeji ti hodně sil
Odpovědět
Profilova fotka
@kukoja ja tu vidim jako vychodisko prestehovat se daleko daleko pryč....ale je mi jasny, ze se to lehce rekne, ale hur dela....kazdopadne jinak to bude peklo furt a kdyz budete mit deti, tak jeste horsi.... od kamaradky sestra s manzelem taky postavili barak naproti jeho rodicum, kamaradka a vsichni ji od zacatku od toho odrazovali, ale nenechala si rict....ted ji to stve strasne, loni meli mj. kvuli tomu i takovou krizi, ze premyslela o rozvodu...ted je to vicemene OK, ale mam strach, ze se to jednoho dne zase zlomi...a to ten jeji tchan a tchyne s ni vychazi relativne OK.... ja si myslim, ze bydleni v tesne blizkosti rodicu nedela dobrotu...i kdyby byly vztahy sebedokonaly
Odpovědět
spíš si trochu protiřečíš píšeš o zkažené svatbě a přitom říkáš že svatba byla skvělá, tak jak sis vysnila a že se to všem líbilo... evidentně vám tam žádnou scénu a nic neudělali, tak bych to neřešilo... konkrétně svatbu, jediné z čeho můžeš být špatná je ze vztahů v rodině a to tak bohužel bývá... takže buď je ignorovat, což asi není tak jednoduché, když bydlíte vedle nich, já bych určitě uvažovala o prodeji domku a přestěhovat aspoň na druhou stranu města/vesnice. Trochu se vzchop, některý ženský opravdu dělají jako by na svatbě záležel celej zbytek života a když to nebude WOW tak se z toho zblázní... proboha holky neprožívejte to zase AŽ tak Promiň, že tě tady nelituji, ale to by ti moc nepomohlo, zkus dát pryč city a mysli trochu realisticky hlavou. Přeji ať se vztahy v rodině zlepší! Oni by si měli uvědomit že by s vámi měli být za dobře pokud chtějí mít normální hezký život a užívat svých vnoučat v budoucnu.
Odpovědět
@wenous Mně to nepřijde jako protimluv. Mně zase těsně před svatbou začalo pěkný peklo v práci a pokračovalo ještě cca měsíc, a přestože svatba byla skvělá, měla jsem z práce takovou panickou hrůzu, že jsem se jí nezbavila nejen ve svatební den, ale ani poté, a to, že jsem vdaná, jsem si začala užívat až teď, když jsem dala výpověď. A taky mě mrzí, že jsem svatbu neměla v klidnějším období, abych se mohla plně soustředit na význam té události (tj. ne svatebního dne, ale vstupu do manželství s mužem mého života). Problém je v tom, že práce se zbavit můžeš, ale rodičů manžela těžko, takže chápu, že to "kazí" novomanželské období. @kukoja Leč řešení, kromě toho, co tu padlo, tj. odstěhovat se, neznám. K tomu by musela být vůle na obou stranách a myslím, že by se do toho měl vložit manžel a vytyčit rodičům hranice.
Odpovědět
Holky, moc děkuju.. Co se týče manžela a jeho postoje, konečně od těch scén před naší svatbou, kdy mu jeho vlastní matka, ke které vždycky vzhlížel, řekla hodně hnusný věci, stojí plně při mě.. Jasně že ho to mrzí, asi dokonce víc než mně, když jsou to jeho vlastní rodiče, ale naštěstí stanovil hranice a dal jim jasně najevo, že my si budeme žít život podle sebe a ne podle nich, a pokud nevidí rádi i mě, nebude se s nima stýkat ani on.. Se svou matkou se trošku baví, ne že by za ní chodil na návštěvy, ale když se potkají, pár slov spolu prohodí. Otce bere jako primitivního člověka, kterej si rád přihne, a nemá cenu ho řešit. Snažím se na to taky tak dívat, ten člověk se nás neustále snaží vyprovokovat, a i když je to pro mě těžký, pořád si opakuju, že ON mi za to fakt nestojí. Co se týče přestěhování se, v období kolem svatby jsme o tom uvažovali, nebo spíš nedokázali si představit tam dál bydlet. Jelikož manžel ale dům postavil vlastníma rukama a strávil na tom několik let, má k němu ještě hlubší vztah než já, takže jsme začali spíš přemýšlet na tom, jak to tam nejlépe zvládnout. Sice není vůbec příjemný ohlížet se na to, kdy může člověk vylézt před dům, aby se s nima nepotkal, ale postupem času je to lepší a lepší aniž bych je nějak řešila.. Je to přesně o tom, jak píše Vineta, o tom vnitřním pocitu, kterýho se člověk nemůže zbavit.. schválně jsem chtěla svatbu ještě o prázdninách, protože jsem věděla, že od září mě čeká hledání nové práce, a nechtěla jsem, aby mě to něco kazilo, prostě jsem se chtěla vdávat v době, kdy jsem klidná a spokojená.. nakonec mi to zkazilo úplně neco jinýho. a přesně jak píše Wenous, měla bych být ráda za to, jak se svatba vyvedla, všem se líbila a neřešit jen sebe.. ale téměř každá holka to chce mít dokonalý a vzpomínat na svůj den jen v dobrém.. což mi jaksi nejde :/ Možná fakt až přijdou děti, se nad tím dokážu povznést a nedívat se na svatbu jako na střed vesmíru, ale vím, že těm dvěma to nikdy v životě nebudu schopná odpustit. A nějak si neuvědomují, že tímto svým chováním přijdou i o svoje vnoučata, protože aby někdo ovlivňoval moje děti takovýma postojema a životním stylem, jaký mají oni, to fakt nedovolím.
Odpovědět
Profilova fotka
Já si vždycky, když se dostanu do takovéhle psychické krize, řeknu: Fajn, jsem na dně, hůř už mi bejt nemůže...takže to vlastně může bejt už jenom lepší... A světe div se, právě v tý chvíli se s tim dnem vyrovnám a ono se to opravdu začne zlepšovat. Ten muj stav myslim. ;-) Nenech se deptat nějakým troubou, byť je příbuznej, a soustřeď se na něco pěknýho
Odpovědět
Ja chapu, ze te nedobre vztahy s tchanovci mrzi, ale s tou svatbou mi to prijde prehnane. Je to skutecne jen svatba, jeden jediny den, ktery se dle tvych slov navic podaril. Ale i kdyby ne, tak dulezitejsi nez svatba je vase manzelstvi, to, jake bude, jak si budete rozumet. Ja jsem vdana neco pres rok, deti zatim nemam a presto jsem svatbu nikdy nepovazovala za stredobod vesmiru, tim je pro me vztah s manzelem jako takovy. Soustred se na nej, zijte jeden pro druheho a tchanovce nereste. Nechapu, proc se jim vyhybat, proc je nepotkat, bydlite snad ve svem, jste dospeli, tak se nevyhybejte setkani, to delaji spia pubertaci.
Odpovědět
To chce čas..pak ti půjde se na to povznést, tys jim nic zlého neudělala, tak by ses neměla cítit špatně, špatně se cítíš, protože ti zkazili svatbu. Fakt je, že nejsi první, ani poslední, komu někdo zkazil svatbu, to je holt osud, mě se taky tak trochu něco podobnýho stalo (nechci se rouhat, svatba z 90% byla nádherná), ale lidi na svatbě jsou vždycky riziko. A tak jsme symbolicky "uzavřeli sňatek" se svým milým na dovolené. Jen my dva, výměna slibů, prstýnků, první tanec a prostě co jsme chtěli MY. Zkuste něco podobného a pokud v tobě bude vztek a hněv přebývat dál, vypiš se z toho na papír a pak to spal.
Odpovědět
Taky jsem měla takhle 'pocitove' zkazenou svatbu. Den před svatbou jsem se dozvěděla,ze manželova teta se nechala slyšet,jakou dělá manžel hroznou chybu;ze si me bere. Při gratulacich nám přála vše nejlepší,tak jsem si myslela svý a uvnitř me se to varilo. V den svatby jsme šli dát ráno manželově babičce vysluzku.A jeho babička pekla kolacky-na pouť!!! I kdyz se nechala slyset,ze nam napece,kdyz jsme se bavili o svatbe.Nám s ničím nepomohla.Kolacky a cukroví jsem si převážně pekla sama s malou dopomoci mojí rodiny.Chtělo se mi brečet,musela jsem si nandat sluneční brýle.Od te doby jsem u nich nebyla-a to jsme se dřív celkem scházeli.Nemám žaludek na přetvářky.
Odpovědět
Článek se načítá
@mina04 k tem kolackum - ja treba nevim, proc by vam je mela babicka pect nebo proc by vam mela s necim pomahat. Ja po nikom vlastne nic nechtela...
Odpovědět
Profilova fotka
Jako objektivní člověk naprosto chápu tvé pocity. Na jednu stranu byla svatba cajk, ale přetvářka manželových rodičů a předcházející okolnosti na psychice moc nepřidají. Je jasné, že ostatní svatebčané se dobře bavili, pochybuju, že jste je zasvěcovali do vašich rodinných problémů. Vřelo to vnitřně v tobě, je to přece jen nejbližší rodina. Osobně bych tomu dala nějaký čas volný průběh a třeba před vánoci zkusit si s rodiči promluvit v klidu třeba u lahvinky vína znovu.
Odpovědět
@kacenkakaca Ja také o nic neprosila a nezadala jsem.Manželova babička se sama nabídla,ze nám na svatbu upeče.Ale v den svatby upekla radši koláče na pouť (která mimochodem ani nebyla) než na svatbu svému vnukovi.Ono je to trochu složitější.To by bylo na dlouho a ani o tom nechci psát.
Odpovědět
@fonamor ano, přesně tak.. moje rodina o tom sice věděla a snažili se mě ze všech sil rozveselovat, a i když mi všichni říkali, že je to můj den a nesmím si ho nechat zkazit, úplně to nešlo.. :/ ale asi se nad tím fakt budu muset povznést, stejně teď už nic nevyřeším.. spíš jde o to, že k nim cítím hroznou averzi a nevím, jestli to někdy budu schopná změnit, natož s nima promluvit..
Odpovědět
@mina04 Chápu tě.. když jsem partnerovým rodičům oznámili, že se budeme brat, nešlo si nevšimnout jejich "nadšení". nic je nezajímalo, na nic se neptali, na druhou stranu byli dotčení, že s nima nic neřešíme.. škoda slov..
Odpovědět
@angilu jéé, to je krásnej způsob, jak jste to vyřešili :) jen nevím, co by mi na to můj partner řekl.. ho sice štve, co nám jeho rodiče udělali a jek je to s nima i nadále už tři měsíce, ale svatbu podle něho asi moc hrotím.. on si to na rozdíl ode mě užít dokázal a nešťourá se v tom pořád jako já..
Odpovědět
@skeblaa Díky moc, máš naprostou pravdu :)
Odpovědět
@kacenkakaca Když mně dokáže pokazit celej den je to, když je vidím, natož když je musím pozdravit.. Ty jejich pohledy... týden před svatbou najeli na přetvářku, kterou nesnáším. Schválně se hlasitě smáli, tvářili se, jak jsou hrozně nad věcí, že my jsme ti špatní, je přece nic nezajímá.. neustále schválně vyhulovali na balkoně, čučeli k nám, falešně se na mě smáli a volali "ahoooj". no prostě dělali naschvály, jak se dalo.. teď už mě manželova matka slušně odpoví na pozdrav (toť vše), jeho otec mi začal vykat... a to jste měly vidět to srdceryvný přání po našem obřadě.. vše byla faleš a já jsem měla co dělat, abych se z něj nepozvracela...
Odpovědět
Kdo sleduje Ulici... Občas mi přijde, že Márova matka je proti těm našim sousedům slabej odvar.. :( :D
Odpovědět
@kukoja Napadlo mně, jestli ta jejich přetvářka, jak na tebe volali ahoj a to přání na svatbě, nebyla třeba snaha o usmíření a nápravu toho, co škaredého vám řekli ?
Odpovědět
@kukoja Mně zkazila svatbu švagrová-nevlastní sestra mého manžela a její dcera,udělaly hroznou ostudu,a mě seřvaly jak malýho fracka...Ze začátku jsem z toho taky byla mimo,nechtěla jsem ani fotky vidět. Teď víc jak rok po svatbě mi to občas ještě je líto,ale už to čas vztřebal,od svatby s dotyčnými nejsme v kontaktu,a i když to měl být ten nej den,nakonec jsem šťastná,že mám manžela,a je pro mě důležitější samotné manželství,než svatební den. Dej tomu jen ten čas...
Odpovědět
@radkaja Tak to ti můžu říct úplně přesně - nebyla! znám je už hodně dlouho a v tomto jsem si naprosto jistá.. i teď o nás vykládají, jak jsme se strašně změnili.. asi tím, že jsme přestali skákat podle toho, jak oni pískají. tím chováním mi chtěli jen dát najevo, že my jsme ti špatní a oni nad věcí..
Odpovědět
@88renca88 Díky! Tak snad to časem přejde a budu na naši svatbu vzpomínat v dobrým.. S těma fotkama to mám úplně stejně.. nemůžu se na ně ani podívat :(
Odpovědět
@kukoja Plně ti rozumím...já chtěla všechny fotky,kde jsou ONY,roztrhat. Jenže by mi jich moc nezbylo:-) Časem ti to vážně nepřijde tak důležitý,a ještě když ti tam neudělali scénu... Co jsem měla říkat já,když vlivem švagrové odjeli všichni svatebčané z manželovi strany (půlka z celého počtu lidí)domů už odpoledne? To u nás málem vypadalo jak ta svatební bitka ve slunce seno:-D
Odpovědět
@kukoja nevím proč to tady řešíš po svatbě, toto jsou stránky pro nevěsty :-( Je lepší když se tu řeší veselejší věci. Ty se sotva zaregistruješ a jsi jen samá stížnost, depresívní, snad se ty přítelovi rodiče nezměnili ze dne na den.
Odpovědět
@majanax že by to bylo proto, že to řeší v kategorii "Život po svatbě"?
Odpovědět
@hitchhiker že by? :-) , ale mohla říct něco i před
Odpovědět
@majanax Jasně, nejlepší je ji seřvat. ]-(
Odpovědět
1
2 3 4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?