Máme měsíc po svatbě a všichni do nás ryjí, kdy budeme mít miminko. Problém je v tom, že si ho oba moc přejeme, jenže já mám zdravotní problémy a nechci to každému vysvětlovat. Nikomu do toho nic není. I kdybych byla zdravá, tak nebudu rok vykřikovat, že se snažíme... Chci tomu dát čas a nestresovat se, ale když mi někdo připomene, že tenhle měsíc se zase nezadařilo, tak je mi to líto.Navíc to všichni staví tak, jako že děti vlastně nechceme a že bychom to měli přehodnotit. Nevím, jak se mám s těmito dotazy vyrovnat.
Ahojky, no tohle je hrozně těžké, také mám zdravotní problémy a vím, že než půjdeme do miminka je potřeba čas. Na takové dotazy bych asi odpověděla ,, Až bude tak bude " a po čase se přestanou ptát. Držím palce aby jsi byla brzy zdravá a v naprosté pohodě a pak se dočkáte. Hlavně se tím teď netrap a soustřeď se na sebe.
úplně snadno....
"děti chceme, a necháváme tomu volnej průběh, tak snad se časem zadaří, až bude ta správná chvíle"
a těm, co mi jsou bližší klidně větou že je to vaše věc, a že dyž vás s tím pruděj každej měsíc, tak to tomu rozhodně nepřispívá.
tohle fakt nechápu. dost hloupý se takle ptát...nicméně, stačí dát najevo, že děti chcete, tak ať nerejou:)
Tyhle otázky jsou maximálně stupidní, nechápu, jak se na to může kdokoli se zdravým rozumem zeptat.
Já tyhle otázky buď ignoruju nebo nadhodím něco o tom, že dotyčného rodiče ho asi moc neučili slušnému chování a měl by si doplnit mezery.
Servat tazatele a udelat z nej nevychovance, tobe se ulevi a on si priste radsi dvakrat rozmysli nez by se zeptal..
napr. ja zvolila u nekterych obzvlaste neodbytnych jedincu metodu sokem "potratila jsem" a po par vterinach dodatek "tohle by mohla byt pravdiva odpoved, jak myslis, ze by mi asi bylo, kdyby se to opravdu stalo a lidi se mne porad ptali?"
pripadne staci prednaska o tom, ze je nevychovane se na to ptat, kdyz v dnesni dobe je dost pravdepodobne, ze bud mame problemy s pocetim ci donosenim a nebo jsem tehotna, ale cekame na vysledky testu, zda je vse v poradku nez to oznamime verejne a nuti me tedy lhat..
a u nekterych udalosti v zivote a nekterych lidi mi zabralo tvrdit, ze to udelam az se prestanou vsichni ptat, protoze proste nesnasim delat veci jen proto, ze na to ostatni cekaji..
Odpovídej ironickým vtipem, např. "minule měli v tescu v akci jen chlapečky a my bychom chtěli holčičku" :-D nebo "v globusu je měli v akci, ale než jsme přišli, už byly všechny děti vyprodané" Prostě nějak, ať ty lidi dost šokuješ, aby jim došlo, jak moc je jejich dotaz nevhodný
@gracinka7 Přesně tenhle problém mám taky. Taky se svým nastávajícím hrozně mimčo chceme,ale zatím to nejde. A ty věčný dotazy na to jakto že ještě mimčo nemáme,to je děs. Taky nám všichni říkají že jsme mladý a blbý,že máme dost času,a kdesi cosi.A nejhorší je když si moje mamka každou chvíli posteskne,že už chce být babičkou...
Já na tohle říkám, že vše má svůj čas a všichni se vše včas dozví. Když někdo reje dál, odcházím s úsměvem a se slovy, že dál už nebudu nic komentovat :-) Ale jinak to, co napsala @martaveg je náhodou dobrý. Nicméně stejně nepochopím, jak se někdo může takhle nevychovaně ptát, mně by to nikdy nenapadlo... ]-(
Po zkušenostech mých kamarádek bych řekla, že nejlepší je na rovinu říci, že jsou nějaké zdravotní komplikace. Nikdo soudný se nebude vyptávat a s dotěrnými dotazy dá pokoj. Pokud budete různě mlžit, všichni se budou vyptávat dál a neodpálíte je ani s vtipnými poznámkami.
Ja na tohle odpovidam, ze uprednostnuju karieru a dite budem zkouset az za dlouho...
Sice to neni vubec pravda, ale tak o to budou prekvapenejsi, kdyz se hned zadari... a aspon nemusim nic vysvetlovat, kdyz se nezadari..
Jooo tak tohle uz mam za sebou a vim, ze to cloveku leze pekne na mozek. O mimi jsme se zacali snazit po 10 letech vztahu, kdyz se po 2 letech zadarilo, tak jsme zacali planovat svatbu, ale brzo se prislo na to, ze je zamlkle tehu a ja musela na revizi. Svatbu jsme ale ten rok meli :-) tech kecu jestli musime jsem mela dost, ale to bylo vetsinou od lidi co nas moc neznaji. A pak to prislo, kdy uz z nas budou prarodice, jste neschopni, ze jeste nemate deti, pak hlasky ze jsem karieristka apod. Fakt mne to stvalo a odpovidala jsem, ze az se podari, tak se podari. Dalsi rok to opet skoncilo revizi, protoze nebylo srdicko. To uz jsem zacala odpovidat vsem, ze toneni jednoduche a ze spousta paru ma s tim problem a ze to chce klid a cas a ne vecne zpovidani. Par kamaradkam jsem rekla, jake je to podstupovat IUI, vseljaka vysetreni a pak to skonci spatne. Dve se diky tomu zacali snazit a zjistilo se, ze jedna ma skoro nulovou sanci a druha ze ma cystu a musi pod kudlu.... obema se to nakonec podarilo a i nam doma ted v postylce spi malej poklad :-) Takze hlavu vzhuru, pevne nervy a klid na odpovedi, oni se casem uz tak casto nebudou ptat.
Jinak pokud to nepujde, tak je tu adopce, kamaradka ma takhle dve nadherne deti a delaji jim doma samou radost.
Tuto otázku nemám ráda... vlastní děti mít nemohu, a říkat to každému z rodiny nebudu... tudíž s přítelem máme odpověď, že zatím nechceme... je těžké, to někomu vysvětlovat... :-(
U nás už to taky začalo, já teda říkám že mám prvně v plánu stát se ředitelkou zeměkoule a konečně vydělat ty miliony, a pak teprve dítě, ale koukám že je tu spousta inspirujích dalších možností, které brzo využiju. Lidem, kteří jsou obzvlášť otravní, bych se opravdu nebála zavařit, aby se cítili pořádně blbě. Tak jako ty, když tě s tím otravují...
Já se díky takovým dotazům (ptá POUZE tchýně), utvrzuji v tom, že miminko nechci, jelikož mě do toho tlačí.. Jestli jí někdy dojde, že se to nehodí se furt ptát, začneme o mimču přemýšlet.
Jak už tu padlo, důrazně těmto lidem vysvětlit, že se to opravdu nehodí.
Opravdu takové myšlenkové pochody nechápu, přesně jak tu padlo například s tím potratem, jak se pak ta žena asi cítí? :(
Držím palce a nebojte se nepříjemné lidi a dotazy odpálkovat!
no, nám je oběma 31 let, posledního srpna oslavíme první výročí a ještě se ani nepokoušíme....a to je tedy pro všechny z okolí záhada...No a co? Už když jsme roznášeli oznámení, tak každej sondoval.....Jakoby se lidi nemohli vzít a neplodit. Opravdu nepřípustné pro okolí. Asi by si okolí mělo uvědomit, že jsou páry, které nebudou mít děti, protože nemůžou, ale třeba taky, proto, že zkrátka nechtějí. A jak už tu padlo, je to jen věc toho páru a okolí je po tom houby.
My máme teprve před svatbou, ale o miminko už se pár měsíců pokoušíme.. Okolí to nevykládáme, ale jejich věčné rozebírání toho, jak jsme blbí, že se bereme teď a ne třeba za rok po škole (dodělávám ještě školu dálkově, ale mám k tomu práci), jak pitomé jsou naše plány (chceme prodat náš současný domeček, který jsme za tím účelem koupili a rekonstuovali, abysme tím získali nějaké peníze na koupi něčeho lepšího) a kdy jako hodláme mít přes to všechno děti, je děsné.. A přitom všichni vědí, že bysme děti chtěli, ale jsou přesvědčeni o tom, že zatím budeme řešit spoustu dalších věcí, údajně si chceme užívat bezstarostný čas a o životě nevíme nic. Nic jim nevysvětlujeme, nic jim neříkáme, ale kdykoli přijdou další podobné narážky, tak to bolí, když víme, že se zase nezadařilo a miminko ještě není na cestě..
To zakezi, kdo se pta. Vetsinou odpovidame, ze kdyz to prijde, tak to prijde, kdyz neprijde, neprijde, rozhodne se z toho veset nebudu a kdyz to prijde, tak to topit nebudeme. Bohuzel nechapu, jak se nekdo muze ptat, co vi, co prozivate atd.. Ja uz jsem jednou hdoen ostrym tonem rekla, ze co kdyz ty deti mit nemuzeme, tak co?? Pomuzou tyhle vtiravy otazky?? Nepomuzou, akorat nas vice stresujou. Skoro vsichni si mysli, ze to vsechno prijde automaticky, ajkmile si rekneme ano. Uf... :-S :-) Neves hlavu, presne, povznes se nad to a rekni neco peprnyho. :-)
Ahoj, taky ty otázky nenávidím, zvlášť od blízkých, kteří vědí, že byl můj přítel na dvou operacích, ozářkách, chemoškách a transplantaci. Nechápu, jak to může někomu nedojít.
Naposled jsem to už nevydržela a zeptala se skoroŠvagra před skoroTchyňkou, jestli má radost z toho, že "každý krámy prořvu". Asi to nečekal, zůstal paf a od té doby mám klid. SkoroŠvagrova manželka je teď v pátém měsíci, bydlí se skoroTchyňkou, tak každá návštěva u nich je pro mě teď "ráj na zemi", jezdíme k nim často, máme s nimi dobré vztahy. Ale tohle období trochu nedávám. Až se malé narodí (což jim mooooc přeju :) ), bude to pro mě asi ještě trošku těžší.. Nenaděláte ale nic, no...
Tak se mějte hezky :-)
Jakmile jsme začali říkat že se budem přiští rok brát tak všichni: a to "musíte" + smích..nebo: tak to bude brzo miminko....nebo od šéfa: ježiši to mi odejdete na mateřskou, to se zlbázním....a když všem říkám, že se bude SVATBA a ne že BUDE DÍTĚ tak to nikdo nechápe...OK, už na to máme oba věk, ale prostě se chcem vzít a konec, děti zatím ne...necítíme se na to a ani jeden zatím nechcem...chcem se pouze vzít...jak kdyby svatba zároveň znamenala povinnost pokoušet se o dítě
Neberte si to tak, prostě je odpálkujte, že s tím, jakmile ten čas nastane, jim dáte vědět.
V práci bych to ale se šéfem probrala rovnou, ať ví, jak na tom je - najít náhradu trvá i 3 měsíce, pak další 1-2 měsíce zaučení... Říct na poslední chvíli je dost nefér.
No, jsme taky tak trochu ve stejné situaci...Jsme spolu 8 let, v srpnu 2014 byla svatba a už se na nás útočí, kdyže bude to miminko - zejména moje rodina, kdy naši nemají ještě žádné vnouče. Jde o to, že teď jsme prodali byt, stěhovali se do mého domu, který bude od února 2015 v rekonstrukci asi tak na rok a upřímně řečeno - komu by se chtělo chodit po stavbě s bubnem? Prášky budu dobírat do asi dubna a pak tomu dáme volný průběh. Ale každému zatím říkáme, že není čas, že budeme rekonstruovat.
Lidi jsou vážně hrozně hloupí, takovéhle otázky to je hrozné. Mám kolem sebe tolik lidí, kteří by chtěli mít a nemůžou a přesto se najdou exoti, co se jich při každé příležitosti ptají. Když přítel oznámil, že se budeme brát, taky hned padlo od nich z rodiny několik super dotazů, jestli musíme - tak jsem jim řekla, že by se měli probrat, že v dnešní době není ostuda být těhotná a nebýt vdaná a ať se laskavě uklidní a dají nám pokoj. Ale kdekoliv řeknu, že plánujeme svatbu, tak všichni se ptají a kdy miminko - prostě jen řeknu, že miminko bude až bude. Pevné nervy všem vám, co na to musíte odpovídat a přeji aby se všem, které se pokoušíte, zadařilo. Hlavně na to moc nemyslete a dejte tomu volný průběh :)
Na blbou otázku, blbá odpověď. Asi bych řekla a kdy vy? A dál bych nekomentovala. Jak říkáš, nikomu do toho nic není. Vaši nejbližší určitě ví jak to máte a zbytek se ptá stejně jen ze"slušnosti" a ve své podstatě je to nezajímá,