Děvčata, jen mě tak zajímá (odpusťte moji zvědavost) jak řešíte společné bydlení? My jsme zatím v bytě v podnájmu a strašně mě to štve...Náš sen je postavit si domeček. Snad nám vyjde!
Ahojky holky :-)
Pejtho - my jsme na tom s manželem naprosto stejně :-) Máme necelé 2 měsíce po svatbě a už před 2-mi lety jsme se dali do stavby domečku. Ten ale není ještě úplně hotový. Celých 7 let, co jsme spolu přejíždíme od jedněch rodičů ke druhým, občas si to plánujem podle toho jak pracujeme :-) Ale zatím jsme ještě neměli společnou domácnost, což někteří rovněž nechápali, ale nám se nechtělo zbytečně vrážet penízky do bytu, když jsme věděli, že chceme stavět... No a dokud nebude hotovo v domečku, pokračujeme tak prostě dál a nevadí nám to, protože jsme v podstatě pořád spolu :-) Koncem října už bychom taky mohli být připraveni ke stěhování a už se na to docela hodně oba těšíme :-) Asi to nebude nijak velká změna, nebo překvapení, ale už aby to bylo :-) Každopádně ti přeji ať se vám podaří všechno v pohodě zvládnout, ono ani rekonstrukce bytu není žádná sranda :-) Tak držím pěsti :-)
Pejtho - je to netradiční,ale ostatním je do toho putna. Když se kouknu na jedny naše známé,které už mají dospělé děti,tak oni formálně mají společné bydlení v jednom místě,ale tam bydlí celý týden jen manželka a manžel jezdí na celý týden pracovat do Prahy a bydlé na ubytovně. Vídají se jen o víkendech a někdy ani to ne. V podtatě je to to samé.
Vaše společné bydlení se blíží a o nic nepřijdete. Takže držim palce ať už máte brzo všechno hotové aspoň tak,že se tam dá nastěhovat.
Mi s manželem spolu bydleli už před svatbou v podnájmu ,během času si dali dohromady byt v jeho baráku a ještě před svatbou vlastně bydleli ve svym.Že je dům ofiko jeho neřešíme.Budeme-li mít děti, pak dům připadne jednou jim nebo jednomu z nich a co s ním udělá to dítě už je jeho věc. :-)
My to máme s bydlením také takové nejisté :-)
Přítel má parcelu v Praze, což je samozřejmě úžasné, takové pozemky mají cenu 5 mil bych řekla.
Jenže já si nedovedu představit vzít si hypotéku i jen na ten baráček. Platit dvacet tisíc měsíčně, to je přece hrozně moc. Kdoví, zda to nebude celý můj plat :-( A hlavně můj sen je procestovat svět a ten by tím padl :-(
No takže uvidíme, jak to nakonec dopadne
aimirin
- naprosto tě chápu :-) Ta hypotéka je docela mazec, sama jsem měla strach, že to nebudem zvládat, ale nějakým způsobem to jde a doufám, že půjde i nadále :-) Je třeba si v tomhle udělat nějakou prioritu :-D Cestování je super, ale střecha nad hlavou, ať už je to domeček nebo byt, je přece jenom už nějaká jistota x-)
Ahojky, my bydlíme s přítelem spolu od května a v říjnu se berem :-) Ze začátku jsme spolu ani bydlet neměli, ale nakonec se to povedlo. Máme vlastní byt a není nad to.Je fakt, že až přijdou děti a bude nás víc, bude potřeba jít do většího (teď máme 2+KK) ale jinak si nemůžu stěžovat! ;-)
My jsme si s přítelem vzali hypotéku na baráček, protože to byl vždycky můj sen. A máme suprovýho kamaráda, který nám našel nejvýhodnější splátky a dobré podmínky, kdyby jste chtěli na něj také číslo tak mi písněte a ubyde vám tak trochu ,,menší,, starost.
ahojky tak já mám svůj vlastní podnájem bydlím tu s malou dcerkou dva roky už...no a přítel měl svůj vlastní byt...ale jak nás poznal hned ho prodal a koupil malej baráček...je to 2+1 momentálně se opravuje a stěhovat se tam budem na jaře, zatím bydlíme v mým podnájmu....štestí bylo ten byt že měl přítel, nemá tak velkou bypotéku, platí jen 3500 měsíčně cž je užasný, plus ale ještě nějaký ty poplatky takže celkově tak 10000, ale furt mu dost zbyde...až tam budu bydlet s ním budu mu taky něco přispívat, pořád ted něco kupuje a mě štve že mu nemůžu pomoct ale ještě nejsme svoji tak nechci cpát zatím do "cizího" baráku a navíc bych ani moc nenacpala když žiju pouze z rodičáku... :-|
Zatím pokojík u nás doma (můj) a celý týden je milovaný v práci v jiném městě. Řešíme to, ale jde to ztuha, musím říci. Ale neberu to jako velký problém, prostě se to jen musí chvilku vydržet. :-D
Manžel si chytře vybral nevěstu s vlastním bytem, takže není co řešit :-) Do budoucna by to určitě chtělo něco většího kvůli dětem, ale nijak se tím nestresujeme :-)
Společné bydlení po svatbě řešíme tak, že spolu budeme nadále bydlet 8-) Ha! Zatím bohužel podnájem, protože nevíme, v jaké zemi zakotvit... Ale až přijde čas, tak určitě dům se zahradou, pro pejska (kterýho teda zatím nemáme, ale určitě mít budeme).
@jkr my jsme pořád v podnájmu a ještě nějakou dobu budeme....máme místo a byt kde bydlíme moc rádi a nechce se nám ho opustit...vím, že tak nejpozději do dvou let si koupíme vlastní byt, ale zatím se do hypotéky nějak extra nehrneme.....ale je nám jasný, že nám nic moc jinýho nezbyde :-)
Mě bydlení v podnájmu neštve vůbec, ano, sice ty peníze už nikdy neuvidíš, ale když si vezmeš hypo, zaplatíš 2x tolik takže to zas taková výhoda není. Důvod, proč chci kupovat byt je ten, že jednou až budu stará a nebudu moct pracovat, budu bydlet ve vlastním a ten druhý je, že si chci svou domácnost navrhnout a nechat udělat podle svého, což v podnájmu nejde :-)
My pořád bydlíme ve vlastním bytě,kde jsme bydleli i před svatbou. Byt patří manželovi a na podzim jsme se pustili do kompletní rekonstrukce,už máme hotovou kuchyň a koupelnu,takže to nejdůležitější je a zbytek půjde postupně. Ale už se těším,až to bude komplet hotové :-)
Holky, držím vám všem všechny palce, ať máte své vysněné bydlení. my jsme bydleli s přítelem 4 roky v bytě jeho rodičů s jeho maminkou. Bylo to fajn, protože jeho mamka je svatá, ale přecejen vlastní bydlení je vlastní bydlení a tak jsme se rozhodli po 2 letech společného bydlení, že půjdeme do domku. Takže hromada starostí, zařizování, nervů, hádek apod., ale ten pocit, když jsme včera s našimi sousedy seděli až do tmy na jejich zahradě a koukali střídavě na náš domeček a na nebe plné hvězd, byl tak úžasný, že jsme si uvědomili, že to všechno zato stálo. Sice jsme zadluženi skoro až do důchodu, a to ještě nemáme ani hotovou zahradu a všechny skříně, ale dávat peníze za pronájem a ne za bydlení, které nám jednou bude říkat "pane" nám přišlo tisíckrát horší a hlavně zbytečné. Takže opravdu držím pěsti všem, kteří se do toho pustíte.. Pokud se spolu s partnerem máte opravdu rádi a máte trochu soudnost v tom, co dokážete splácet, tak vám to nic nemůže překazit. Hodně štěstí.