Děvčata, jen mě tak zajímá (odpusťte moji zvědavost) jak řešíte společné bydlení? My jsme zatím v bytě v podnájmu a strašně mě to štve...Náš sen je postavit si domeček. Snad nám vyjde!
Ahojky, no my domeček teprve předěláváme a prozatím bydlíme u rodičů...ale už se moc těším,až budeme mít svoje...rodiče jsou sice fajn,klape nám to,žádné problémy nejsou, ale není nad stoprocentní soukromí...
My bydlíme v domě v přítelovým otcem a jeho přítelkyní a s babičkou. Chceme tam zůstat, protože je to obrovská vila uprostřed parku v centru města a velkou zahradou. Jsou tam tři velké byty, takže máme jen společný vchod a chodbu. Navíc oni nejsou moc družný, takže u nás byli za ty dva roky, co tam bydlím, jen asi dvakrát. :-)
Bydlíme s maminkou přítele a na jaře chceme začít přistavovat své vlastní obydlí, už se moc těšíme. Doufám že nám hypotéka klapne. Nájem je zbytečné vyhazování peněz, raději je cpát do svého...
Ahoj - my jsme nejprve bydleli u mých rodičů, pak 1 rok v podnájmu a po roce jsme koupili vlastní byt. Taky jsem si každý měsíc říkala, kolik peněz tomu vydřiduchovi za podnájem dáváme a pak jsme ještě museli něco doplácet. Ale už je to v poho a jsme ve vlastním a už se moc těšíme na naši svatbu :-)
My máme každý svůj byt, takže teď v manželově bydlíme a můj pronajímám (jsem ten vydřiduch), koupili jsme ještě jeden, kam se budeme stěhovat za dva roky, protože je teprve ve výstavbě. Pak pronajmene i tenhle a peníze z pronájmu nám pomůžou splácet hypotéku, kterou si na nový byt bereme. Abych pravdu řekla, tak se mi po mém bytě stýská, je úplně nový a v klidné čtvrti, teď bydlím v centru Prahy, kde již takový klid není, ale bylo to přání manžela, neboť jeho byt byl větší. Nemyslím si ale, že podnájmy by byli špatné řešení, protože vezmeme-li to dopodrobna, tak u hypotéky se splácí úroky, což je vlastně nájem z peněz a často dosahují skoro výše nájmu. Tak než se nervovat někde u rodičů (teď nemyslím ty, kteří tam bydlí dobrovolně a s chutí) a nemít soukromí, raději podnájem.
Souhlasím s Jaro ;-)
My čekáme na svoje bydlení až po svatbě... A vezmeme si asi novomanželskou půjčku a hypotéku k tomu... :-) Jen začínám čím dál víc uvažovat o tom, že se vzdám svojeho milovaného Brna a pořídíme bydlení v domečku v nějakým menším městě, kde to bude asi tak třikrát levnější... A za uštřený peníze projezdíme celý svět :-D
Ahojky my řešíme bydlení před svatbou:-D Zatím se rozhlížíme, ale příští rok by jsme chtěli koupit byt. Mým snem je domeček, ale když zvlážím všechny okolnosti, byt je pro nás momentálně výhodnější, levnější a pohodlnější a ne tolik náročný. Takže zatím je v plánu byt:-) Do podnájmu nechceme. A svatbu plánujeme až uvidíme, jeslti nám to společné bydlení půjde:-D
AHoj, my to naštěstí máme vyřešené...5,5 roku na koleji, 1,5 u paní v podnájmu, 1,5 v garsonce v centru města (pro znalce Brna - poblíž Cejlu :-S ) už konečně 3 měsíce bydlíme ve svém a je to super. Sice poslední splátka je plánovaná na srpen roku 2037, ale raději budem dávat 13.000 za hypotéku než za nájem :) Ani jeden z nás teda nkdy neměl vlastní pokoj (já spávala v obýváku, přítel s bratrem), takže třeba i to společné bydlení v malém pokojíku u té paní bylo super romantické, hlavně že sme byli spolu, ale vlastní je vlastní. A i když by domek byl fajn, tak souhlasím s fridolinek, že pro nás lenochy a pracující od rána do noci je llepší byt, i když byl cenově na úrovni RD. Takže holky držím všem palce, ať se vám společné bydlení podaří tak jako nám brzo vyřešit a pořádně si ho užívat ;-)
No tak my od svatby bydlíme v bytě u mojí mamky. Zatím to celkem jde, mamka je fajn, snažíme se vycházet. Ale stejně až dostuduju to budeme muset řešit. Chtěli bychom domeček, parcela by snad byla, ještě ty penízky na hypotéku mít.
Tak my teď taky řešíme bydlení. Vlastně už to máme částečně vyřešené. Měli jsme "obrovské štěstí", když shodou okolností čtvrt roku předtím než jsme s manželem ukončili VŠ, zemřel jeho děda, který po sobě zanechal prázdný rodinný dům v dobrém stavu. To už je více jak dva a půl roku. Nejdříve jsme oba dostudovali, našli si práci a pak jsme se začátkem loňského roku do toho domečku nastěhovali. Jsme sami dva a máme k dispozici dům se sedmi velkými místnostmi a zahradou. Jsem tam spokojená. I když to není v Praze, kde jsem vždy chtěla bydlet a kde pracuji a mám svou rodinu, je to nedaleko Prahy, takže dojíždím v pohodě za prací do Prahy. Letos v srpnu jsme se vzali a teď řešíme majetkové záležitosti kolem domu. Dům doposud patří mému tchánovi, který ho zdědil. Celý dům se teď bude přepisovat na nás s tím, že musíme zaplatit částku, která činí polovinu ceny našeho domu mé švagrové. Takže i když většinu peněz na vyplacení máme, přesto budeme potřebovat půjčku. Řešíme, zda si půjčit od našich nebo od banky. Banka má nehorázné úroky a i když se mi moc nechce půjčovat od našich, asi mi nic jiného nezbyde, protože jsme zvážili všechny pro a proti. Nechceme si brát hypotéku v řádu milionů, ale statisíců, ale i tak mi přijde, že by na tom banka strašně vyrejžovala, takže si raději půjčíme od našich na mnohem nižší úrok.
holky já doufám, že po svatbě budeme bydlet v našem krásném nově postaveném domečku, snad bude tou dobou už obyvatelný :-) poslední splátka úvěru v březnu 2027 :-S
jiný řešení nebylo - v bytě bych asi umřela, jsem zvyklá na zahradu, kytičky, posezení venku...
u mých rodičů by to možná ještě šlo, jsou v pohodě, ale pořád by jsme slyšeli, že tohle bude takový a tamto zase makový, protože je to jejich dům
a u přítelových rodičů to teda NIKDY ]-(
fsvojap: Taky jsme se rohodli jít do vlastního a nebydlet ani s jedněma rodičema. Má to svoje výhody. Ale zase když se přestěhuješ do cizího města, tak se Ti tam někdy stýská. Nemáš tam rodinu, spolužáky, kamarády, kolegy ... prostě nikoho a musíš si hodně věcí vybudovat znovu. Bydlím v jiném městě už skoro dva roky a téměř nikoho tu neznám, protože jezdím za prací jinam a vracím se skoro vždy až večer, takže mi na nějaké seznamování nezbývá moc času. Ale baráček se zahradou je fakt výhoda. V létě stále někoho zveme na grilování, pěstujeme na zahradě, co se dá a hlavně to bude výhoda, až budeme mít děti.
elis0909: No jasně, že s úrokem. Kdyby to měli někde uložený, tak tam taky budou dostávat úroky. Teď mají peníze rozvrstvené na pěti stavebních spořeních, kde jsou dobře úročené a když je pak půjčí nám, tak by o to přišli, takže jim určitě nějaké úroky platit budeme. Už kvůli inflaci. Naši si taky půjčovali na barák od mnoha příbuzných a vraceli to s úrokama. Je to slušnost, zvlášť když nám půjčí tak vysokou částku a sami si budou "odtrhovat od huby".
1980mat - my stavíme ve vesnice, kde bydlí přítel, ale taky tam moc lidí neznám :-D
ale k rodičům do vesnice, kde jsem vyrůstala, to je cca 15km a za prací bude jezdit taky tak 15km, bude to blíž než teď
Taky bydlime mezitim v pronajmu. Ja bych nejradeji bydlela v baracku, ale manza je panelakovy tip uz od mala, takze to byl kompromis. Dalo me to hodne prace, nez jsem si zvykla a obcas jeste rada ujedu k nasim na baracek, neni to na stesti moc daleko. Stejne jak popisuje 1980mat, tak jsem tu temer jako kul v plote, protoze manzel tu zna lidi a vsechno a ja nic moc. Navic po praci uz neni nalada a tak se mi obcas taky styska. No a tak chceme taky hledat svuj byt, ikdyz na hypoteku, ale co ma dnes clovek za jinou moznost :-. Ikdyz baracek, zahradka, klid a svoje to je proste neco jineho no :-(
Jak to tu tak čtu, tak s bydlením to nemá téměř nikdo jednoduché. Buď bydlíme u rodičů či tchánovců a nemusíme řešit půjčky nebo bydlíme ve svém, ale zase řešíme půjčky. Přeju všem, ať se Vám bydlí dobře. ;-)
My to máme na pendrek. Kája jezdí Po-Pá na montáže, z nájmu sme na konci září odešli kvůli šetření peněz a sme u rodičů - střídáme to. Vyřizuju papíry na domek, na jaře snad začnem, ale bojím bojím hypotéky, to jsou pálky a zvýšený platy nevidíííííííím ;-(
pomidorka: no to ne :-| ale nějak se to musí vydržet a pak se bude dařit, zase toho máme hodně před sebou. ČLověk musí nějak začít a vrážet do nájmu, když bych tam byla skoro celý týden sama? |-|