ahoj vdané paní,
chtěla jsem se zeptat, jestli jste se některá setkala v okolí s otázkou ohledně toho kdy plánujete dítě, popř. drsnější a ještě netaktnější připomínkou jestli už byste si nechtěly pořídit dítě. jsem vdaná ještě ani ne rok a neustále se mě někdo vyptává, kdy budeme mít dítě. Většinou jsou to známí a vzdálenější příbuzní. Blízká rodina a přátelé vědí, že ještě studuju a že potřebujeme dát dohromady bydlení anebo jsou natolik taktní a do našich soukromých záležitostí se nepletou.Ale i tak mě dost štvě, když se mě na to někdo zeptá. Těhotenství a dítě beru čistě jako soukromou záležitost, o kt. máme právo rozhodvat jen my dva. Mě samotnou by nikdy nenapadlo se na něco takového zeptat ostatních. Jasně, že jsem třeba zvědavá, ale říct někomu jaktože ještě neplánuje příp. rovnou nemá dítě považuju za hodně neslušné. Jak řešíte tyhle dotěrné a hloupé otázky? Znáte nějakou vtipnou odpověď jak odpálkovat tyhlety zvědavce? 8-)
Naopak, já si myslím, že člověk by si měl užívat, dokud může. Až budou děti, tak nebude třeba čas, ani peníze. Každý by si měl žít svůj vlastní život. 8-)
Nás se taky už od svatby (resp. od doby před ní) pořád někdo ptá na děti a mně to připadá jako celkem nevhodná otázka a zásah do soukromí (zvlášť v dnešní době, kdy se tolika párům nedaří), přestože je to asi myšleno jako běžná konverzačn otázka - "Jak se máš" je už asi otřepané :-D
Nejčastěji se ptají lidé, kteří nemají VŠ, a tedy nechápou, že chci aspoň chvíli praxi, než zamířím na mateřskou, nebo takoví, kterým se dítě narodilo nedávno - těm bych nejraději odpověděla, že když mají děti oni, neznamená to, že by je měli mít i všichni okolo ]-( Nejčastěji to ale obracím v legraci a říkám, že jsme ještě mladí (manželovi je 32 a mně 26 :-D ), na blbou otázku blbá odpověď, oni pochopí, že se nemají ptát dál :-)
Musím ze své zkušenosti říct že to šílenství, které bylo po svatbě, už teď po dvou letech opadá. Já teda nechci děti vůbec, ale lidem to nevykládám, protože si myslím, že je jim do toho houby. Ale když si někdo nedá pokoj, nebo je to někdo, kdo se ptá nově, tak odpovídám pořád stejně, že máme psa a že je to pro nás ideálníí. Většinou to lidem jako odpověď stačí.
Kolem nas uz ty dotazy taky opadly. Hlavne uz mi prestali vsichni cucet na bricho 8-( Potkaly jsme s mamkou v supermarketu jednu znamou (asi pul roku po svatbe) a ta se velice vyptavala, co je noveho a porad mi behem hovoru cucela na bricho. A ja porad cucela, jestli nejsem na brise spinava od mouky, jak jsem brala rohliky :-D :-D :-D Jak jsme se s ni rozloucily, ptala jsem se mamky, co mam na brise a ona se smala, ze prej v nasich zemepisnych sirkach holky pul roku po svatbe rodi :-D :-D Mi to tehdy ani nedoslo :-D
Brali jsme se po mym tretaku na vysoke, bylo mi 23, mela jsem pred sebou jeste dva roky studia na individualu v CR a normalniho denniho na univerzite v zahranici, takze mraky pendlovani a dvojnasob vsech ukolu. A vedeli to vsichni znami, ze to tak mam a stejne se vyptavali, jestli "uz." ]-( Musela bych byt magor, kdybych do toho dvouletyho souvislyho stresu chtela privest mimino. Nebranim se mu, ale jeste se mi uplne nechce. Nicmene okoli nechape, proc jsme se teda brali :-D :-D :-D
ahojky, tak jsem si částečně pročetla vaší diskuzi a musím souhlasit, že je to otravné
když mi bylo 23 a teta mi řekla že v mých letech už měla všechny tři děti tak jsem na ní koukala jak na marťanku
já osobně děti chci, poslední dobou mi z toho začíná trochu hrabat, ale prostě ještě to není ono
s přítelem jsme v září 10 let, a brát se budeme příští rok, a to teprve bude asi bombardování otázkami tak kdy už
Nekdy mam pocit, ze pro nase okoli vyjde na stejno poridit si dite nebo nove boty :-N Jakoby to bylo tak jednoduche, bez zodpovednosti a prace kolem tech deti (prace na diteti je velice prijemna :-D ).
tak to s tebou souhlasím, pracovala bych na mimču pořád :-D :-D :-D
ne vážně, dítě chceme oba, ale až na to budeme mít, máme nový byt = úvěr, příští rok svatbu, takže dítě fakt ještě ne
do dvou let, snad?
mmmk tak s tebou souhlas, práce je na tom to nejhezčí, když zrovna manža není unaven no!! :-p
Většina se tu shodne, že jako jednou, dvakrát se ta otázka položit může, když se člověk třeba s někým nebaví, ale slyšet tuto otázku skoro každý týden do tchýně, tak to fakt ne no!!
Já ještě beru HA a myslím, že mě dost lidí podezřívá, že nám to nejde, fakt ubohé no!
Ale někdo nahoře psal, že prostě užívat si, užívat si, protože až jednou mimčo bude, tak to ti spolkne veškeré finance a čas! A zase až jednou mímo bude tak se mu chci opravdu věnovat, takže proč si ještě neužívat, ale otázka je až ho budu chtít, aby to šlo no, tak to už je zase věc jiná!!
Holky vratila jsem se ted ze svatebni cesty a tam byla spousta rodinek s uplne malyma miminama.
Byl to docela luxusni hotel, dostali postylku na pokoj nebo s vice detma apartman a vsichni vypadali velice spokojene. Mimca skakala ve vlnach na plazi nebo v bazenu, tatinci s potomky ryli v pisku a mamky se opalovaly nebo kojily. Vetsi caparti vyuzivali i all-inclusive docela hodne a muzu rict, ze to v restauracich ani u bazenu nikoho nerusilo ;-) A hlavne personal vsehny deti uplne rozmazloval :-)
Takze na dovce se clovek s detmi omezovat nemusi, a ty male maji pobyt uplne zadarmo!
Pokud se někdo zeptá, kdy že to budeme mít děti, tak odpovídám, že "až se budeme nudit"...docela to funguje....na to jaksi není co odpovědět :-D PS: Já se teda ptám občas jiných taky x-)
nás s tím kupodivu začali otravovat sourozenci (můj bratr a partnerova sestra) - shodou okolností oba o 7 let mladší a čerství maturanti....nezávisle na sobě - nevim, co je to popadlo, asi něco ve vzduchu - budou nám snad chodit hlídat???
Ahojda, my jsme se brali, protože jsme chtěli..Po svatbě padaly otázky ohledně dítěte pořád a díky bohu to už opadlo. Každému, kdo se mě na to zeptá, odpovídám pořád dokola..Nechci, necítím se na to a navíc budu ještě studovat..Jedniný, kdo se neptal, byl můj tatínek.
Nás se taky pořád ptají, dokonce už i tchýně občas něco naznačí a podle mě si myslí, že nám to nejde. Přecejen dva roky po svatbě a já nejsem těhotná :-N ...
Nedávno mi dokonce vpálil můj o tři roky mladší bratr (který je s přítelkyní pár měsíců), že se naši dočkají vnoučete spíš od něj, než od nás... :-N :-p . Docela mě to rozhodilo. Já mimčo chci, manžel to brzdí, ale ty otázky nám nepřidávají :-p .
Zdravím vás všechny, dobrá debata, Des, to: "až se budeme nudit" je fakt dobré to začnu používat taky, protože my jsme něco přes rok po svatbě a okolí často otravuje otázkama kdy bude mimino, už mi to leze krkem, a tak pořád vysvětluju že si chceme ještě užívat, cesstovat apod, ale většina lidí to nechápe a někdo mi dokonce sem tam řekne že v mých 22 letech je už na čase, no děs! :-p někdy si pomalu připadám trapně že ještě nejsem matka :-N ale musím zachovat chladnou hlavu. :-D
Naše okolí pořád řeší, že ještě nečekáme dítě, že jsem už na to starý atd...My to moc neřešíme, rádi cestujeme, pomlau zařizujeme vlastní bydlení a tohle nás zrovna netrápí.
Monciss a m.Veronika....Já jsem ve 22 rozhodně odětech nepřemýšlela...a to my vydrželo až do 25, pak se ve mně něco zlomilo a děti jsem začala chápat jinak. Za pár měsíců mi bude 29 a s manželem začínáme reálně uvažovat, že bychom příští rok na potokovi už mohli zapracovat. Popravdě se a dítě pořád necítím...připadám si jako když jsem se zasekla v 25 roku :-)
alisek: Jsme na tom podobně ;-) Je mi už 30 a taky mi okolí (obzvlášť starší ženy z obou rodin) pořád předhazují, že už mám nejvyšší čas a neustále opakují tu hroznou hlášku o tikajících biologických hodinách ]-(
Já ale žádné hodiny tikat neslyším :-p a navíc se na dítě vůbec necítím. A jsou tu další věci, které nikdo nedokáže pochopit - nemáme vlastní bydlení a stěží se vyhrabáváme z dluhů, které jsme si neuváženě nadělali, takže dítě by pro nás v téhle situaci bylo jen přítěží. :-|
my jedeme příští víkend na oslavu tchýniných 60.narozenin, sjedou se tam všichni příbuzný, některý z nich jsem ještě nikdy neviděla a bojím se toho, že se budou vyptávat, přece jen už to bude skoro rok po svatbě a stále se nám nezadařilo :-( tchýně se zeptá jednou a když jí odpovím, že zatím nic, tak se dál neptá, ale ti ostatní (prostě jsou to srdeční moraváci a mají rádi přehled)... nechce se mi zrovna nikomu vysvětlovat, že se snažíme skoro rok, ale že to nejde ]-(
míšo: v dnešní době má tolik párů problémy s otěhotněním, že by mi připadalo dost hloupé a nevhodné se někoho na takové věci ptát.A když to přece jen nastane, tak se snaž dát se co nejvíce do pohody a s úsměvem na rtech ale rázně prostě řekni : zatím se o to nesnažíme, až to přijde tak se to určitě dozvíte.( nebo tak nějak)
Prostě jim nedat šanci se vyptávat dál,a nebo ta horší varianta je se obrnit a říct jim že se se s nima o tom bavit nebudeš.
pralinko - muzu ti rict, ze podobne dotazy mne v urcite dokazaly dostat tak, ze jsem pulku rodinne oslavy probrecela na zachode... fakt si ti lidi neuvedomuji, ze se ptaji na neuveritelne soukromou a citlivou vec, za kterou muze byt hodne bolesti...
jezisi, to ne, cela rodina vas bude litovat, pujde to od ucha k uchu jako velka zajimavost, a priste uz vam donesou podklady pro adopci, cim min toho vi, tim lip!
haklina, no to je přesně to co nechci, všichni nás začnou litovat, teda mě, protože manžel už jedno dítě má z předchozího manželství...takže ten kdo má problém a brzdí početí dítěte, budu já :-(
a jak píše kamikadze, probrečená oslava narozenin strávená na záchodě (což v mém případě hrozí při sebemilejší otázce na dítě), tomu se chci vyhnout...
ale napadlo mě něco podobného co psala pralinka, prostě jim na otázku odpovím, že až ta chvíle nastane, tak jim rádi oznámíme, že čekáme miminko...chytrý člověk to pochopí a nebude se ptát, hloupého holt budu muset odpálkovat těžším kalibrem :-N