Předem se omlouvám a dpufám,že všichni pochopí,že jsme si založila nový nick,kvůli této diskuzi:(Ale ke to kvůli bezpečnosti,protože na tyto stránky zavítá mnoho mých přátel i rodina....
Chtěla bych vědět jestli je váš vztah stejný jako před svatbou?Můj ne a vlastně nevím,jestli mě to mrzí...
já si to myslela taky,ale asi jen dva měsíce po svatbě:-(
bylo to takové hezké,lepší než před a najednou se to nějak obrátilo a teď jsem v takovém stadiu,že mě tento vztah nenaplňuje vůbec ničím :-S
Tak to není dlouho, to spíš my máme právo na to, že to je nuda.
Ale jak tady psala nunacek, tak si říkám, že možná se ten náš vztah tou svatbou trochu provětral, ale my se brali teprve v září.
ono už před bylo pár věcí,které se projevovaly,ale po mám pocit,že získal moc velkou jistotu a choval se sebevědomně a když jsem ho na to upozornila,že ať se uklidní,že třeba se taky může najít někdo,kdo bude chtít se mnou trávit čas,a ať mi to nezačne být všechno jedno,když on ne,smál se ,že kdo jako...no a já ten zájem nějak začala ztrácet,což vrtá hlavou teď jemu,ale mi už to začíná být jedno.
Je to takový hlubší vztah po svatbě. Je to prostě jiný režim. Občas spolu blbneme jak malé děti, občas se poštěkáme, takový normál. Těším se, že přijde z práce a budeme spolu, mám radost z toho, jak se skvěle umíme domluvit a jak stojíme při sobě.
Nějak nejsme typy, které by snadno vklouzávaly do stereotypu, i proto, že spolu hodně diskutujeme, i když někdy já o koze a on o voze. :-D Přijali jsme se i se svými vrtochy, pořád se otesáváme.
Nikdy jsme nešli spát rozhádaní, na to nemám povahu, a umím se usmiřovat. :-D
Uvidíme, jak to půjde dál, ale jseme myslím šťastní a spokojení manželé.
bonavoxa:my taky občas blbneme,že si říkám,že takového"cvoka"najít,je fakt zázrak-),ale teda spíš blbi,no nějak je to teď úplně o ničem.i já se těšila,až budeme spolu,ale on se pak začal pořád někde někam domlouvta místo,aby se třeba snažil být s mnou a když jsme byli na nečem domluveni,protože jsme měli oba volno,zavolá kámoš a jde sám někam úplně nakonec republiky,vždycky to udělá,jako by nzáleželo na tom,že jsme si něco domluvili...
nepřikládá váhu vůbec tomu,že jde o princip,když něco domluvím,neměl bych to jen tak jakoby nic zrušit a trošku se třeba aspoň zeptat na názor ,ale nic
errii: To, co píšeš, mi připomíná moje první manželství :-| A jak to dopadlo je jasné - už jsem 5 měsíců podruhé šťastně vdaná a pevně věřím, že tentokrát za toho pravého na celý život x-)
Jakmile si začne člověk být tím druhým moc jistý a přestane o vztah pečovat, trávit s tím druhým míň a míň času, věnovat se jen svým zálibám a koníčkům, tak to je v háji |-|
Errii: Aha, no, tak to by mě taky štvalo. Můj chlap chodí tak do práce a s kámošema občas sednout, ale koordinuje si to sám, takže O.K.
Chápu, že citíš, že je něco v nepořádku, rozhodně by mně to znervózňovalo. Občas to chlapům nejde ani vysvětlit, člověk se anaží a chlap je zabedněný...a nehne to s ním..
no...já teď o tomto přemýšlím snad každý den,nejhorší je,že jeho rodina je úplně super:-(
mám pocit,že jsem teď úplně v pasti,nevím,co dělat a nejhorší je,že člověk pořád něco přechází a přechází a ono se to sbírá a dochází trpělivost i chuť
nemyslím,že by někoho měl,jen prostě myslím,že kamarád by němel být na prvním místě a vše se točit kolem něj,že by čas měli dva nějak společně plánovat...atd,je toho hodně a mě to už vážně přestalo bavit,takhle jsme si to nepředstavovala a myslím si,že bych mohla být šťastnější...teda teď štastná nejsem
Jj, nenapadá mně ale nic jiného než mu to nějakým způsobem vysvětlit. Oni ti chlapi jsou opravdu někdy jak z dubu vytesaní a nedocvakává jim to. Nebo zapojit i tu rodinu, když je super.
jenže já o tom mluvila tolikrát,i před svatbou a vždycky mi řekl a co je na tom on je nejlepší kamarád....nechápe,proč by to nemohl jen tak zrušit,když on zavolá..ůať teda taky někam jdu,ale já třeba nemám ani kámošky,kterým během minuty zavolám a jde se,mají své životy a olány a nemění je z minuty na minutu a rodině to nevysvětlíš přesně,jak to cítíš,mamka jeho ví,že se všechno točí kolem kámoše,ale jen to stejně řejně,že by tak být nemělo,ale co nadělá....
on se ted pozastavuje nad tím,že proč se třeba nepřitulím někdy,jenže já už nemám ani chuť...bohužel,víš?jak psala nanu,že to tak měla,jak se snažíš a pak tě to už prostě tak dostane,že to přejde míru a je to na....
Eriii ty tvoje problemy zni spis jak nejakych teenageru.
Prijde mi u dospeleho divne, ze nechape, ze existuji veci jako domluva, plany, zodpovednost.
Pokud se jendou za pul roku rok stane, ze mate sice neco domluvene, ale zavola kamarad s nejakou velkou krizi a on to zrusi, tak budiz, ale ne aby se jel pokazde nekam bavit.
errii: to mě mrzí, já teda ještě nejsem vdaná, i když můj drahý by chtěl, bobek má na to věk :-D , ale chápu jak se cítíš, pokud byl před svatbou mužem, kterého miluješ, tak doufej, že je to jen přechodná záležitost, která přejde, každý je jiný, takže těžko radit jak na něj, mohla bys zkusit, aby třeba trošku žárlil a uvědomil si, že nejsi kus nábytku, ale neznám ho, takže se může stát, že by to mohl otočit proti tobě a to bych nerada, držím palce
jani:krize není,že se nudí a chce se projet na druhý konec republiky a ne jednou za půl roku ale téměř každý týdne,ale jak říkáš,tak ymi to přijde jako chování pubertáka-(
salsa:já mám pocit,že jeho vůbec nenapadá,že by opravdu mohl být někdo jiný,kdo by se mnou rád třeba byl...
errii a je nekdo takovy? nebo chces nekoho takoveho?
Vzdyt jste se pred chvili vzali. Takovehle myslenky bys mit nemela.
Kasli na nejake probouznei zarlivosti a proste si s nim promluv. V klidu. At ti to vysvetli. Proc rusi vase plany. Proc se tak chova.
A kam to vlastne chodi a proc? Jestli nekam posedet s prateli, tak proc te nevezme s sebou? Nebo ma nejakou tradici kazdy tyden chodit s kamosi bez holek?