Ahojky holčiny,
Zajímalo by mě, jestli vám manžel pomáhá s běžnýma domácíma pracema ?
Mám na mysli, jestli ten váš občas umeje nádobí, vynese koš, vyluxuje (ne ledničku), vyžehlí nebo uvaří, když příjdete utahané z práce... Jak jste na tom ? Nejste teď po svatbě často jen "za služky" ???
Zaznamenaly jste nějaký rozdíl od doby když jste nebyli svoji ?
Díky.
Mějte se
Radka (cicuvicka)
@bubbi jj to verim napriklad nasa mamina takto funguje na nasho oca... ale on je pod papucotv takze to je zase iny pripad... on jej tie finty musi brat inak by bolo zle ;-) ale zase na druhej strane su tie mamine fitny dobre aspon v tom ze ocino ma fakt dost casto pocit ze to ci ono bol jeho napad :)
@oskvarka Však to je taky účel těch fint ;-) Já bohužel žádné takové neovládám, asi proto, že jsem je zatím nepotřebovala...
Ale taky znám případy, kdy to bez toho nejde. Jak jsem psala- na každého chlapa to funguje jinak.
@bubbi no mne su zase tie finty proti srsti ... ako som to doma celi zivot videla.. tak preto som aninehladala vo svojom zivote nikoho na koho by boli potrebne :) a som rada ze sm aj nasla :)
Můj manžel byl vychovaný tak, že je zvyklý doma pomáhat. Určitě to záleží na výchově. Pokud maminky svým synáčkům všechno připraví až pod nos, nemůžeme čekat, že se v manželství pohrnou do domácích prací.
Muž by měl určitě domácí práce umět v případě potřeby. Např. když manželka onemocní, nebo zůstane sám atd. Ale jinak se přiznám jsem v tomhle konzervativní. Raději mám když ten můj vrtá a opravuje něco kolem domu, než kdyby se mi pletl až moc do domácnosti...na mě chlapi co až příliš vykonávají domácí práce púsobí asexuálně...nemůžu za to, ale mám to takhle nastaveno.
@pajiji Ano, kolem domu a zahrady je hodně práce, ale pokud manželé žijí v bytě, zase tolik té "mužské" práce tam není, takže podíl na domácích pracech mi přijde naprosto přirozený a férový.
"na mě chlapi co až příliš vykonávají domácí práce púsobí asexuálně" aj na mna, preto to mame rozdelene pol na pol, a keby bol prilis horlivy a este ma navyse aj sekiroval, ze som nieco neupratala podla jeho gusta (aj takych poznam...), tak by sme sa velmi rychlo rozlucili... a neberiem to tak, ze sa "mi" pletie do domacnosti, lebo je to domacnost nasa, nie moja. Okrem toho, my sme presne ten pripad, ze mame byt, takze ine prace (dom, zahrada) nehrozia. A ked sa jedna o tzv. muzske prace, tak - byt sme malovali obaja spolu, nabytok sme skladali spolu, ziarovky vieme vymenit obidvaja... do nejakych "vaznejsich akcii" co sa tyka kutilstva sa mm nepusta, radsej si volame odbornikov ;-) (len dodam, ze byt sme kupili uz zrekonstruovany, takze sme riesili a riesime len take "kozmeticke" upravy)
@cherokee86 suhlas, zalezi to na vychove a este podla mna vela spravi, ked mlady muz medzi odchodom z rodicovskeho hniezda a zostahovanim sa so svojou milou zije nejaky cas sam, myslim, ze vtedy velmi "zahy" zisti, ze veci v domacnosti sa jaksi nedeju same ;-)
@laleeta tak toto si vystihla... moj drahy teda od intraku co si ho pametam (vtedy sme spolu nechodili) bol zvyknuty akoby to vsetko bolo samo.. nie ze by bol lenivi ale jeho spolubyvajuci boli akcnejsi o dost a aj ho catso k niecomu dokopali tak mali poriadok vratane neho.. ale az sam 3 roky vo velkom dome zo zahradou prisiel na to ze starat sa o domacnost to nieje len tak... za tie 3 roky dospel na nespoznanie (oproti tej skolskej puberte) nie ze by stale nebol ako pubertak trochu ale to je zase dobre :-p :-D to sa mi na nom paci... :)... skratka povaha zostala ale ta sladka nevedomost o chode domacnosti sa zmenila na zodpovednost ;)....
Mému příteli říkám běžně, jestli by mi nepomohl s tím a tím. Nejsem také skoupá na pochvaly a ujištění:-) O to víc ho chválím, když mi sám nabídne pomoc a nikdy ho neodmítám:-)
já manželovi říkám,aby mi pomáhal,protože manželka není služka,takže ho zapřáhnu do domácích prací včetně vaření-uvaří,vysaje,vyžehlí,nedělá to pořád,ale domácím pracem se nevyhýbá.
my tedy máme s nastávajícím rozdělené práce a nějak není určeno,kdo přesně co dělá,zkrátka každý něco a tak nějak to vyplyne a nikomu nemusí ten druhý připomínat,že se něco musí udělat :-)
ten můj taky pomáhá...záleží ale jak kdy. Někdy sám od sebe třeba i vyžehlí, ale někdy musím držkovat aby mi vůbec pomohl umýt nádobí. Někdy mě uklízení prostě baví a ani po něm pomoc nechci, větší a poctivější úklidy si raději udělám sama. Neznám chlapa kterýho napadne, že prach se občas utírá i nahoře na lince anebo že se občas musí vysunout sporák a uklidit za ním :-D
@sarkar :-) ale povím ti, že ten mů právě v rámci uklidu, kdy já byla v práci a on byl doma, uklidil právě ty horní police a za sporákem :-) jinak teda nic jiného, ale tohle ho napadlo samo od sebe a já teda patřičně koukala :-)) :-))
@sarkar není co :-) on každý má něco :-) nádobí to zas zásadně dělám já, i když si myslím, že z myčky a do myčky by to zvládl každý :-)) ale u nás holt musim jenom já :-))
u nás to máme rozdělený, já mám tu fyzicky lehčí, ale o to otravnější část (vaření, praní, uklízení) a manžel se stará o topení (topíme dřevem, kdo zná, tak ví, co je to přivézt, nařezat, naštípat, naskladnit a navozit do kotelny a házet do kotle 8-) ) a práce okolo baráku (přestavujem chalupu). Ale když řeknu, tak mi třeba prádlo vypere, pověsí, sem tam i uvaří...a já zas někdy pomáhám s dřevem nebo malováním nebo tak :-)
...odmalička sa totiž čudujem, prečo mnohí muži prídu z práce, lahnú si pred TV a ženy nie....u nás to tak trocha bolo, že maminy oddychovali menej ako otcovia, a obaja takisto chodili do práce....
u nas to funguje na baze spoluprace, manzel je chronicky puntickar a poriadkumilovny,...takze ja dam veci do pracky, on ich vyberie a povesia, ja navarim, on umyje, ja napisem zoznam, on ide nakupit, on povysava a ja umyjem dlazku,...robime vsetko spolu pokial nam to cas dovoluje,...nehambi sa za to, ale ja som este na nasom byte neumyvala okna a to tu byvame uz 2 roky, umyva ich on....manzel velmi rad upratuje,nas byt dokaze upratovat aj 3 hodiny, zapne hudbu a je v siedmom nebi,...skratka ho to bavi a ukludnuje....a mna to tesi,...Ved hovorim, spolupraca, je to poklad, ten najvacsiiiii :-D
My to máme spešl, protože vedeme zároveň s domácností celý penzion :-) Ale někdy mám pocit, že víc dělá můj nastávající, i když já zase vařím pro všechny hosty a to je docela záhul. Ale v podstatě se dělíme o vše, jen je jasné - on nesnáší nádobí a já vysávání, takže to tak nějak vycházíme vstříc jeden druhému.
No ja mam to stastie, ze polovicka si niekolko rokov "sama gazdovala" takze je to vzajomna delba prace.....obaja neznasame umyvanie riadu, tak mame umyvacku riadu, vacsinou polovicka vysava, ja varim (nie je to pravidlo, niekedy navari aj on, a veeeelmi dobre...nie je nic uzasnejsie, ako prist domov z prace a mat doma "zrazu" navarene :-) ) Nakupy riesime spolocne. V podstate to upratovanie a vedenie domacnosti u nas prebieha v maximalnej pohode a nikto sa nestresuje. A odkedy mame nasho maleho chrobacika, tak nema problem s prebalovanim, uspavanim, riesenim kolik a podobnych veci.
U nás se po svatbě nic nezměnilo. Domácí práce nesnášíme oba, akorát já jsem citlivější na nepořádek, takže se víceméně přinutím uklidit každý týden, manžela do toho musím občas dokopat. Manžel myje nádobí (to naštěstí sám od sebe dřív než za týden :-D ), leští zrcadla, uklízí koupelnu a záchod a má na starosti ekonomické a technické záležitosti, já dělám zbytek, nakupovat jezdíme společně. Ovšem mým snem je mít hospodyni 8-)
Můj manžel je 100% samostatnej člověk, mám často pocit, že pomáhám doma já jemu než on mně :-D . Výborně vaří, peče, když vysaje, tak by jste ani pod lupou nic nenašli, vymaluje, opraví, vyřizuje téměř všechny záležitosti spojené s úřady, jednou za měsíc jde s kamarádama na pivo do hospody, ovšem na kafíčko na pokec do kavárny mě tahá fůrt, po společných 16 letech mně stále přesvědčuje, že mě miluje, kupuje mi dárečky, chodí se mnou nakupovat, stará se o sebe, nechal mi nové auto, abych mohla do práce pohodlně přitom on musí MHD nebo na kole a k tomu všemu mám vynikající tchyni. :-) . V 16 letech jsem se do něho zamilovala na ulici na první pohled a přes všechny problémy, které samozřejmě přišly a kterým se člověk nevyhne můžu říct, že jsem šťastná žena. A strááášně pyšná, že mám chlapa, po kterým se ženský otáčí na ulici stejně jako já v 16-ti :-) :-) :-) :-)
Jsem dost háklivá na větu "Manžel mi s pracema v domácnosti pomáhá" copak je to jenom moje domácnost???? Můj manžel naštěstí vzal některé povinnosti za své a vůbec se jim nebrání. Třeba žehlení je u nás doma mužská práce :-D :-D
U nás je to komplikované - zbožňujem upratovanie :-D teda on vynáša smeti, vysáva 2x do týždňa, stará sa o umývačku, čistotu v kuchyni a to je všetko :)
deniska - když tak zbožňuješ uklízení a vyhovuje ti, že většinu práce uděláš ty sama tak proč ne, že? Každá to máme jinak a je to dobře :-) Jde hlavně o to, aby si toho ten protějšek stále vážil a nebral to všechno tak úplně automaticky!
Můj skoro muž je naprosto úžasný - úklid děláme zásadně spolu. Spíš mi kolikrát přijde, že to dělá spíš on a já jsem takový přicmrndavač:-) rozhodně teda nevaří, ale kolikrát něco kuchtim a když dokuchtim, tak máme uklizeno:-) Tak si ho za to, jak je strašně hodný, pořádně hýčkám:-)
Tak já můžu upřímně říct, že můj milovaný je bordelář a čuně a já lítám, uklízím a řvu na něj, že si pořídíme větší bydlení kde bude mít každej svou část. On si bude žít v bordýlku a já ve své naklizené klícce :-) . Pak se 14 dní snaží a je to opět nanovo. Občas zažívám pocity zmaru, ale naštěstí je to asi jediná negativní vlastnost mého muže.