Depka po svatbe

A je to za nami... Pul roku zarizovani a behani aby vse bylo jak ma a jak my chceme, nakonec vsechno zkazi dva lidi a muj zaludek, vsechno spatne, a jedinej kdo si to neuzil jsem byla ja. Takze pocit totalniho vyhoreni, mate to nekdo take??
Odpovědět
Profilova fotka
A co se stalo?
Odpovědět
Profilova fotka
Já to měla těsně po, to samé.. Nejvíc mi skazila svatbu mamka tím, jak mi pořád říkala, jak jsem tlustá, jakto že nemáme na oběd salónek, jaktože nemáme výslužky, jaktože, jaktože, jaktože... Vše špatně.. Ani jsem si to neužila, ale zpětně.. Stalo se stalo se, den to byl i tak hezký.. A že se nepodařil, no co, důležité je že se bude dařit v manželství.. :)
Odpovědět
jako ostatni se bavili, coz je super, ale zacalo to uz tim ze jsem chtela jet na obrad v aute s tatinkem, mamimkou, ktera byla i svedkyne a mou milovanou druzickou... Celkova kolona a výzdoba byla proste uzasne domluvena a vymyšlená... A nakonec rodinný přítel manžela prijel hystorickým autobusem, jednak k tomu nemam vztah a jednak to bylo krajne nepohodlne a neosobni. Vse se od te doby tocilo kolem potreb autobusu a tech co s nim prijeli... Na hostine prestoze domluva s provozakem byla super to byla taky sila.... Pan provozak obsluze skoro nic nevyrídil a obsluha byla neochotna a spomalena, neustale jsme si bud museli chodit pro piti, nebo je uhanet..... A jeste se pan provozni poostaral o malem slusný pruser, byli jsme na terase a byla tam zaviraci brana ktera kvuli detem mela být zavrena, on nikomu nic nerekl a otevrřel ji a uz byl ohen na strese, protose deti byli malem na silnici... A do toho mi bylo cca od 16 do cca 1 do rana spatne a take bylo super kdyz mi svagrova celý vecer hučela do hlavy at uz vysadim prasky atp..... uffffff
Odpovědět
@targi Tak to tě lituju...:-( Ale myslím že nás je dost,kterým se svatba nevydařila...hlavně aby manželství vyšlo ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@sendy12 koukam mame podobny maminky. Ta moje me tocila od rana do vecera,ale po par kecach jsem ji zacla ignorovat. Zpetne me jen mrzi jeji chovani, jsem jedina dcera a za celej den mne nerekla nic peknyho a neobjala krom gratulaci.
Odpovědět
Profilova fotka
Hele holky taky jsem slyšela ve svůj svatební den od máti skoro jen samé jedovaté poznámky, nic hezkého až to vyvrcholilo v neděli po svatbě ve výměnu názorů a zas snad bude klid. Některé mámy jsou bohužel takové, s tím asi nic moc nenaděláme. Ale tchýni mám dobrou, ta mě podrží víc než vlastní matka. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Hezké jsou ty maminky jak čtu...
Odpovědět
Profilova fotka
@petelinka taky mám takovou tchýňku :) ještě že jsou :)
Odpovědět
Taky se přidávám. Už jsem to tu psala, že můj svatební den byl ztělesněná noční můra. Takový ty věci, jako počasí, hnusná zvadlá kytka, fotograf, kterej nebyl schopnej udělat skoro žádný fotky, natož aby byly pořádný, a špatně zorganizovaný auta, to bych ještě zvládla. Ale nejhorší bylo chování lidí. Nikdo si mě za celej den ani nevšimnul, teda kromě těch, kteří na mě pár desítek minut před obřadem ječeli, nebo těch, kteří do mě rejpali a všechno možné mi vyčítali v průběhu hostiny. A bohužel nemůžu říct ani to, že jsme si to užili se ženichem, protože toho jsem za celý den v podstatě nepotkala. Já tady vždycky čtu o tom, co holky prožívají, jak se na svatbu těší, a pak i o těch pocitech po svatbě. Většinou se shodují na tom, že přes všechny detaily, které nevyšly, to byl nejkrásnější den, který jim vlil do žil jakousi staronovou zamilovanost a euforii, a hrdost na to, že jsou manželkami úžasného chlapa. Mají krásné vzpomínky na první okamžik, kdy je ženich uviděl, na průběh obřadu, a na to, jak s ostatními sdíleli radost. Moje pocity po svatbě byly prázdnota, osamělost a jakási apatie. Vzhledem k tomu, že si z obřadu nepamatuju vůbec nic, protože jsem ho nevnímala, tak dodnes nemám pocit, že bych vůbec byla vdaná. A jen připomínám, že svatbu jsem nechystala rok, a neměla jsem žádné ambice být princeznou a středem pozornosti. Brali jsme se dost narychlo, nechtěla jsem nic moc tradičního, jen si zkrátka společně užít fajn den a těšit se z té změny, pro kterou jsme se rozhodli.
Odpovědět
Ja si myslim, ze velkym puvodcem teto depky je zkratka v tom, ze se nevesty upnou na to, ze to ma byt ten nejkrasnejsi den v zivote. A pak se zda i jen mala drobnost naprosto zasadni a rozhodi tocelou naladu a vnimani vseho ostatniho. A je to skoda. Jo, par veci se nepovedlo, mohlo se i neco stat, ale nestalo. Soustred se na to hezke, urcite bylo spousta krasnych chvil...
Odpovědět
Profilova fotka
Me to ceka za tyden. A ja si jen dokola opakuju: "Sim te, kliiid, svatba, no, se z toho neposeres, ne asi. No tak bude chcat, no, tak vyneses mati v zubech, tak nekdo nenajde hrad, vyser se na vsechno a prinejhorsim je zabij svatebnima novinama." Jsem si absolutne jista, ze se neco posere :D Asi nejvic by me stvalo, kdyby si me nikdo nevsimal. Ale verim, ze zenich si me vsimat bude a ja uz si to pri nejhorsim zaridim, abych byla stredem pozornosti :D
Odpovědět
Profilova fotka
@kacenkakaca Ze?Zrovna pred par dnema jsme resili,ze pro spostu zen je to zivotni cil, vdat se, uzit si nejlepsi den zivota a kdyz se to povede tak uz muzou spokojene zit s pocitem,ze to dokazali az do smrti..:-D Svatba je krasnej den,ale prijde mi,ze se na to kazdej strasne upina.
Odpovědět
Článek se načítá
Tak si ještě udělejte nějaký pěkný společný den, výlet... Nebo jestli jedete na svatební cestu, tak se těš na ní. A romantiku a krásné vzpomínky prostě přesuňte na tyhle dny :-)
Odpovědět
@amazonkaaa Jasně, kankán na stole to kdyžtak jistí, všimne si každý! :-D :-D Mně při důležitých událostech vždycky moje kamarádka říká "hlavně si to zase nějak nepředstavuj!" :-D A je to fakt, já neměla nějaké úžasné romantické představy a nakonec jsem byla příjemně překvapená ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Jako by mi @kacenkakaca a @lucineni četli myšlenky...vidím to stejně. Taky jsem kolegyni v práci minulý týden uklidňovala tím, že hlavně nejdůležitější je aby vás oddávající oddal. :D ale je pravda, že já to vidím tu svatbu trochu jinak, že pro mě je nejdůležitější chvílí v ten den je ten obřad, všechno ostatní bych mít nemusela.:)
Odpovědět
Profilova fotka
@verap33 No presne :D to rozjedu jak nikdy :D Me mama vzdycky rikala metes se, jak se na neco tesis, tak to nevyjde. Mluvila teda o detskejch taborech. A ja hloupa se vzdycky tesila a vzdycky to byla nocni mura. Na svatebni den se vlastne v podstate netesim, tak se uvidi :)
Odpovědět
Myslím si, že je to úplně pochopitelné - když dáš do něčeho tolik energie (a je jedno, zda jde o svatbu nebo něco jiného), chceš aby to vyšlo přesně podle Tvých představ. No, a to je zároveň kamenem úrazu celé takové akce. Viděla jsem to u nás - svatbu jsme chystali velmi narychlo (6 týdnů), technicky nám nevyšlo spousta věcí. Kytice - vzhled ala koště. Jeden odvoz na poslední chvíli krachl. Kapela, sehnaná na rychlo, by trhala uši i hluchému. Svatební obřad vyloženě odfláklý - trvající všehovšudy tři minuty i s podpisy. Fotograf, který vůbec nedorazil. Lehká hádka s manželem při krájení svatebního dortu...:-) Přesto jsem nebyla zklamaná a celkový dojem ze sv. dne byl dobrý...proč? Neměla jsem velká očekávání, už předem jsem počítala s tím, že při takové fofrsvatbě se něco uričtě podělá, takže mě žádná z těchto věcí svatební den neznechutila... Nevím, jak to máš Ty, ale já když se obrátím zpět, tak nejlepší věci , které jsem zažila, byly skoro vždy ty spontánní - málokdy ty plánované. Ono to totiž většinou nevyjde.
Odpovědět
Ani nase svatba nebyla idealni. Vedela jsem, ze se neco pokazi, ale ze me otec nepovede k oltari me ani ve snu nenapadlo. Razeni bylo chaoticke, kluk z matriky byl totalne mimo a ja najednou zustala vzadu sama a tata uz byl s mamkou v mistnosti. Nechtela jsem delat sceny a hulakat na nej kde je, tak jsem se nadechla a sla zklamana sama pred oddavajici, kterou jsem nemela mit . Uz kdyz jsem vystoupila z auta,.tak jsem se proklinala, ze jsem nesvolila k.svatbe ve ctyrech. Na hostine nastal trapas s proslovem, kde tata rekl, ze jsem ho nechtela, tak zadny nebude, takze nastalo trapne ticho. Ale jinak to byl pekny den :-D Ja misto, abych byla dojata, tak jsem byla stridave nastvana a zklamana. Manzel byl ale skvelej , a to je hlavni . ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@targi Tenhle pocit prázdnoty znám. Třeba i po státnicích, nebo po svatbách mých kamarádek jsem cítila jistou prázdnotu. Je to přirozené, když se něčemu intenzivně věnuješ delší dobu a pak to najednou skončí. To přejde :-) Myslím, že vyložená katastrofa tvá svatba nebyla a s odstupem času to budeš vnímat jinak :-) Já díky svojí práci nemám moc času svatbu řešit a to nám schází už jen 4 měsíce. Navíc necelý měsíc před svatbou odlétám služebně dod Číny a to bude teprve mazec... :-) Ale jsem za to v podstatě ráda, protože jsem prožívací typ a takhle nebudu svatbu tolik hrotit.
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 7 měsících
Náhodně jsem narazila na tuto diskuzi, sice už je starší, ale nedá mi to nedat sem můj názor. Já si myslím, že si za tu nespokojenost z velké části můžeme sami. Jdeme do toho, jako by to byl jediný krásný den, na který se můžeme těšit. Proboha proč? Já se těším víc na svatební cestu, výlety, oslavy s rodinou. A vlastně vůbec nechápu, co na zařizování svatby může trvat půl roku. Já jsem praktik a nikdy jsem se vdávat nechtěla, beru to jako takový hezký bonus do života. Termín na matrice jsem si domluvila přes mail, to samé hotel, jen tam ještě začátkem března sfouknem vyplnit papíry a rovnou v hotelu zaplatíme zálohu. Šaty jsem si vybrala na druhý pokus (první vyzkoušené, se mi nelíbili). Nemám potřebu obcházet milion salonů a užírat se, že ty nejsou dokonalé, ty taky ne. Poučné pro mě je, to co píšete o maminkách a příbuzných, nechci, aby se na mé svatbě, odehrávali hádky a někdo mi říkal, že jsem tlustá, což bych se od tchýně určitě dozvěděla :-D proto se budeme brát sami se svědky, bráška nám to nafotí a užijeme si hezkou klidnou svatbu. Užijeme si jeden druhého a budeme se soustředit jen jeden na druhého. A pak vyrazíme za sluníčkem na jih :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@harley23 krasne napsano abych rekl pravdu tak v březnu se mužem brat i my s laskou moji v lednu jsme si rekli ze se vezmem a dneska nam chybi jenom prstynky jinak vsechno zařízený
Odpovědět
@88renca88 nevyšlo, manžel si měsíc po svatbě našel jinou
Odpovědět
@poldik já prstýnek mám po prababičce, jen musíme sehnat do páru pro budoucího manžela. Ale nějak to nehrotíme, vezmeme to 1.3. až pojedeme na matriku, uděláme si jeden zařizovací den. Chybí mi ještě boty, v nejhorším bych si ale vzala své trošku "oklepané" lodičky. Manželovi kravata a košile a máme víceméně všechno :-) Říkám si, že hlavní je to, že chceme být spolu, milujeme se a užijeme si to, žádnej stres.
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 2 měsících
Holky, řekla bych, že zásadní problém je již v našem dětství - každá holčička chce být princeznou. Už od první pohádky naprosto přesně ví, že pro princeznu si jednoho dne přijede krásný princ a budou spolu šťatsní až do smrti. Celé dětství nám to vtiskávají maminky a babičky, někdy i tatínci a dědečci do hlavy - jsi jako princezna, krásná princezna...... Takže každá celý svůj život toužíme po svatbě. Jenže svatbou přeci život nekončí, ani nezačíná...
Odpovědět
@unicornlady něco na tom bude, mě se totiž princezny vůbec nelíbili... přišlo mi krajně nepraktické v těch nadýchaných šatech lézt po stromech... já osobně toužila být netopýr, fascinovalo mě, že spí hlavou dolu... rodiče mi museli do pokojíku nainstalovat kruhy a já pernamentně visela hlavou dolů než se mi zpustila krev z nosu... :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@harley23 :-D
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?