Holky, já spíš nechápu, když vám to tolik vadí a budete se muset překonávat a překousávat, proč neuvažujete i o jiné variantě?
Přece, když mi něco vadí, tak se sanžím s tím něco udělat a ne to v sobě dusit a být naštvaná.
Hela
hela - no, tak... asi bez komentara. :-) Presne na to som sa totiz dnes pytala ja na linku http://www.mojasvadba.sk/forum/show.p...
Napisala som tam:
Ahojte, ako tak citam, je plno zien, ktore maju akusi "fobiu" z noveho priezviska a to je dobre, lebo aspon vidno, ze to fakt nie je normalne, ak to robit "musime"... Len nechapem, preco sa s tym tak malo robi a preco sa vzdy snazime vtesnat do nejakej "normy", aby sme nakoniec vyhoveli. Ved ide hlavne o nas a je to NASE meno, tak preco pri nom pozerame na vsetkych okolo, len nie na seba? Preco to robime a trpime - ved to absolutne nie je povinnost, ani potreba. Preco sa nechame tlacit rodinou, tradiciami alebo tymi, ktorymi nas, ako tvrdia, miluju...?
Ahojky Komix, prostě mi to nedá.
Plně s tebou souhlasím s obecným názorem postoje k ženám ve společnosti (nyní i v minulosti), to jo, ale nic se tímto souhlasem nemění na mém názoru ke změně příjmení :-D
Už to tady začíná být dost těžké, protože jsme se jaksi odpoutali od příjmení, a začaly jsme polemizovat v trochu jiných sférách o kterých netvrdím, že s tím nesouvisí.
Filosofie nebyla nikdy moje hoby, jsem totiž trapná a suchá materialistická realistka, které jsou totiž trošku přednější jiné věci. Ale to jen tak na okraj.
K tomu, že neraguju- v tom ani ragovat nemůžu, protože ti bych tady mohla zkopírovat tvoje příspěvky a ty by si četla to, co jsi sama napsala.Já ti neberu, že máš zcela pravdu v tom, jaký byl a je postoj k ženám ve společnosti, ale prostě jsem ti chtěla vysvětlit nějakou šetrnou formou, že ženy se nedělí jen na ty co to řeší a na ty co neřeší. Je spousta žen co to řeší a kladou si svá pro a proti a pak dojdou k nějakému závěru. Jenže z tvého úhlu pohledu (teď je to konkrétně k tomu jménu), jsou ženy které se rozhodly pro maželovo jméno, jen loutky které jsou ovládány tradicemi, podřízeny mužům.
Snažím se ti tady vysvětlit, že ne každá žena to bere tak automaticky a že nad tím přemýšlejí a mají spousty důvodů, proč se tak rozhodnout. Když bude pan Veselí a sl. Smutná, tak je lepší variantou být asi rovnou "Veselá" než "Veselá Smutná" nebo zůstat na dále manželi p. Veselý a pí. Smutná. To je jeden důvod.
A budu se to snažit zkrátit, aby tady holky nemusely číst takový dlouhý dopisy.
Druhá věc na kterou musím oponovat je to, jak jsme se bavili o těch prioritách, o tom že pro mě není důležité jméno na zvonku, ale jestli se shodneme na jiných věcech. Tak musím na tento příspěvek zase oponovat.
Preto ti mam potrebu povedat: prave, ze to meno na zvonceku alebo v obcianke mi do istej miery ten stastny vztah zarucuje alebo zarucuje mi ho rozhodne viac, nez keby sa ten muz so mnou v tomto (a tym padom asi aj v kope inych kontroverznosti)
Jak jsem řekla jsem nechutná realistka a všechno si holt musím převést do konkrétní roviny, takže ti musím zase oponovat, myslím si, že mi tím chceš říct, že pokud tě v tomto tvůj muž podpoří a to rozhodnutí bude jen na tobě, tak to znamená, že tvůj muž je (zase hledám správné slovo???) tolerantnější a přístupnější k takovým to věcem, ale zase na druhou stranu on musí mít na věci svůj názor a musí být věci na kterých se neshodneme, protože dva naprosto stejní lidi neexistují, a tak byť on to rozhodnutí nechá na tobě (což je samo v pořádku), tak se mu nemusí líbit něco jiného....a to může být důvod k rozchodu.
Takže konkrétní příklad.
A abych pravdu řekla je mi přednější, když se shodneme na tom kolik budeme mít dětí, než na jméně. Protože jestli, že se že chce někdo děti 4 a partner jen 1, tak dost těžko můžete mít spokojené manželství a zdraví rozum říká, tak se neberte, asi dost těžko si dovedu představit, že by se jeden druhému jakkoliv podřídil??? Ale v případě jména můžeme mít šťasný vztah i když jeden nebo druhý podřídí......
Ten příklad s těma balíkama - tím jsem chtěla říct, že rozdíly ve společnosti mezi mužem a ženou jsou a že jsou v pořádku a jestli, že je muž ve společnosti považován za fyzicky silnějšího, tak je to v pořádku, protože ze sebe jakož to žena, nemusím za každou cenu dělat nějakou Xenu jen proto abych dokázala nějakou rovnoprávnost mužům. Já je budu za jejich mužskou sílu tajně obdivovat, a to si myslím, že jim bude lichotit daleko víc.
A komu poslednímu - nemyslím si, že tím vyvážím všecko, ale prostě to tak jde s časem, on pro mě udělal to a já zase ve svém duchu vím, že jej potěší, když zase pro něj udělám ono, on zase udělá další věc a já zase něco jiného.............a tak je to celý život
Pak si jestě myslím, že není nutné se vdávat, když chceš mít plnohodnotný vztah, nepúotřebuješ přece na to papír od úřadu????Lásku a rovnost můžeš najít i bez manželství a mnohdy je to silnější, jak v manželství. Přece to manželství není jen o příjmení, je to jen jeho součást, tak jako spousta věcí, má kolem sebe spoustu dalších věcí. Neříkám, že na tom manželství stojí, ale je to jeho součástí, a jestli se někdo rozhodne tak či onak je jeho věc...
Musím už končit aby to nebylo tak dlouhý ;-)
janickobez, musim durazne nesouhlasit s touto tvou vetou:
"Jenže z tvého úhlu pohledu (teď je to konkrétně k tomu jménu), jsou ženy které se rozhodly pro maželovo jméno, jen loutky které jsou ovládány tradicemi, podřízeny mužům. "
troufam si tvrdit, ze komix.sk nikdy nic takoveho nerekla
vzdycky jsem jeji argumentaci chapala tak, ze je na nas, jak se nakonec rozhodneme, ale melo by to byt opravdu rozhodnuti, pro ktere mame jakekoliv, ale sve duvody, ne jen slepe nasledovani tradic
mishavb _ velice nerada bych abychom se zde nějak nepohodly, ale jestli jsi tuhle diskusi četla podstivě celou, nemyslím jen moje a komixiny poslední příspěvky, ale celou, tak by si věděla, že tady několik důvodů padlo, ale bohužel žádný "nevyhovoval", proto tady vedeme dál diskusi.
A omlouvám se, za tu větu, jestli to nějak špatně vyznělo, snažila jsem se to zkrátit na přání, na minimum a tak jsem to nechtěla obalovat do všelijakých zbytečností. Už je to tady pak takové dohadování ona, řekla ona to tak jen myslela.............Ano, omlouvám se a beru zpět, tohle tady komix nikdy neřekla.
To že je rozhodnutí na nás, ať už je jakékoliv to tvrdím taky, nikdy jsem neřekla, že ne. ;-)
janickabez, ja to chapu tak, ze se te ani nikoho jineho komix nesnazi presvedcit, pretahnout na svou stranu, ale ze ukazuje souvislosti, moznosti...
a ty dalsi vase diskuse podle me vznikaji kvuli tomu, ze ve svych prispevcich vzdycky narazite na neco, s cim se ta druha nemuze ztotoznit
ale snad se tu komix ukaze a rozsekne to :)
já ze změny příjmení žádný problém ani fóbii opravdu nemám...jo a změna příjmení přítele není řešení, nehledě na to, že jeho rodina by z toho neměla radost...souhlas s kacabackou :-)
tereza - preco zmena priezviska manzela nie je podla teba riesenie? Ved to meno si riesia podla seba, nie podla rodiny. Nosit ho budu oni a nie ich byvale rodiny...
prečo lečo, je to jednak tradice, že chlap je pokračovatel jména rodiny, nehledě na to, že bych chtěla poznat ješitného chlapa, který by si změnil po svatbě příjmení, u nás nemyslitelné, ale to je fuk :-)
tereza - no to, ze je nieco tradicia pre mna nie je odpoved. Tradiciou bolo aj to, ze nohavice nosili len chlapi a pozri dnes... :-) Takze hladam nejake adekvatnejsie riesenia, ako je to najprizemnejsie odvolanie sa na tradiciu. Sorry, ale to je malo. ;-)
Ad, to, ze chlap je pokracovatel mena rodu je zastarala vec, ktora by sa vramci rovnosti mala co najsor zmenit. Nevidim dovod, preco by sme ju mali podporovat. Ak to robit budeme, potom sa nedivme, ze ti neostava ine, nez napisat: "...bych chtěla poznat ješitného chlapa, který by si změnil po svatbě příjmení, u nás nemyslitelné..." ;-)
damy, vy jste se tedy rozjely :-D :-D
ahoj terezo, tak ja se klidne hlasim :-D , sice nakonec jsem si nevzal jmeno po manzelce, ale byla to varianta nad kterou jsme realne uvazovali a ver mi, nevim jestli a jak moc jsem jesitny, ale v teto veci opravdu ne ;-)
tereza - nemusis ani poznat, staci citat forum a uvidis, kolko roznch moznosti a pribehov tu najdes. No a co sa tyka tradicii, tak ja prave tiez rozlisujem tradicie a tradicie... Rozhodne pre mna platialen vtedy, ked nikoho nediskriminuju. :-)
janickabez - no ja ta chapem mne to tiez neda! :-D
Dnes sa budem snazit byt maximalne strucna. :-D Tak pozor..., zacinam! ;-)
Postoj spolocnosti voci zene sa odraza v upierani jej mena. Ak chapes, ze spolocnost utlaca zeny, tak nemozes zatvarat oci ani pred tym, ze to na tom mene proste vidno. :-x
Tazke to tu je, ale aspon vidis, kolko veci s tym suvisi a ze to nie je ani take NIC, ani take jednoduche, aby sa nad tym dalo mavnut rukou, ani take jednoduche to riesit.
Ja tiez nie som filozofka. Tiez len tak na okraj. :-D
Nemusis mat na mna setrne formy, znesiem toho vela. :-) Ja prave velmi dobre viem, zeny sa nedelia na dve kategorie a prave preto tu citam tie rozne nazory. Ze nad niektorymi zasnem je ina vec. :-) Ale co sa tyka riesenia, je len niekolko kategorii. Tie hovoria o tom, ako to nakoniec u ktorej dopadne: bud si to jeho meno vezme a svoje "odlozi", bud si ho nevezme a kazdy z nich bude mat svoje, bud si vezme jeho a necha si aj svoje alebo si obaja vezmu meno jej. Dalsia moznost, ze si vezmu meno jej a on bude mat este aj svoje sa tu podla mna zatial neobjavila - a fakt by som chcela, aby sa niekto taky nasiel a mozaiku doplnil, lenze to sa asi tak skoro nestane. :-| Preco, to tu nebudem vysvetlovat, na to nie je tuna priestor.
Zeny nie su rozhodne ziade babky v rukach hercov ovladane tradiciami atd. Su tymi tradiciami len silno ovplyvnovane a to je rozdiel. Prave to je uzasne, ze ony by aj bojovali (a niektore aj fakt bojuju), len keby tie tlaky spolocnosti neboli take silne...!
Neboj, ja vsetky tie dovody poznam a ak nepoznam, dokazem si prevaznu vacsinu z nich dost dobre predstavit. Prave, ze tie ich dovody riesim aj ja a vidim, ze ich riesit musia, lebo su zeny - chlapi totiz nemusia a to je ta pointa nespravodlivej spolocnosti.
Hovoris: "Když bude pan Veselí a sl. Smutná, tak je lepší variantou být asi rovnou "Veselá" než "Veselá Smutná" nebo zůstat na dále manželi p. Veselý a pí. Smutná. To je jeden důvod." Lenze to hovoris akurat za seba. Hoci to tvrdis s takou istotou, x zien len na tomto fore ti povie, ze variant Vesela Smutna je pre ne rozhodne prijatelnejsi, nez len Vesela. To nie je moj argument, pozor. To tu hovoria desiatky zien.
Ano, ja si fakt myslim, ze (ako pises) "pokud tě v tomto tvůj muž podpoří a to rozhodnutí bude jen na tobě, tak to znamená, že tvůj muž je (zase hledám správné slovo???) tolerantnější a přístupnější k takovým to věcem". To sedi. S tym, ze muz musi mat svoj nazor si to vsak nijako neprotireci. Ja nechcem muza, ktoreho budem moct presvedcit o svojom nazore a ked ho kvoli mne prijme, tak ho budem konecne chciet! Ja chcem muza, ktory to tak ma aj bezo mna a sam od seba, pretoze nad takymi vecami sa zamysla. A dalej to neznaci, ze pokial so mnou aj nesuhlasi, nemoze plne tolerovat moju osobnost a moje rozhodnutie o mne samej! Nehladam absolutnu rovnakost, ale absolutnu toleranciu, otvorenost, rovnost a slobodu cloveka.
Dovodov k rozchodu moze byt milion, ved som uz povedala, ze stastny vztah mi nikdy NIC nezaruci - taka zaruka neexistuje. Ty uvadzas trochu zvlatny priklad s tym poctom deti - zvlastny preto, ze zlucujes nezlucitelne. Ako ty vies, ze pre niekoho (ako napr. aj pre mna) nie je pravo na svoje meno rovnako dolezite ako pravo rozhodnut o tom, kolko deti chce mat? Pre mna je napriklad, nech uz si o mne pomyslis cokolvek, tuzba nechat si svoje meno dolezitejsia nez to, aby som mala deti. Co ak sa niekto radsej "podriadi" v pocte deti, nez v strate identity v podobe mena?
kdyz je "muž ve společnosti považován za fyzicky silnějšího, tak je to v pořádku" - to je v poriadku len pre teba. Ale pre mna zas az tak nie. :-)
"...protože ze sebe jakož to žena, nemusím za každou cenu dělat nějakou Xenu jen proto abych dokázala nějakou rovnoprávnost mužům" - to nie je o dokazovani rovnopravnosti muzom, to je o tom, kym skutocne som na jednej strane a koho zo mna kto robi na strane druhej. Nemusim nikomu nic dokazovat, len chcem byt hodnotena rovnako.
"Já je budu za jejich mužskou sílu tajně obdivovat, a to si myslím, že jim bude lichotit daleko víc." - preco tajne? A preco by som im mala lichotit? Co sa mi paci, to poviem rovno. Co sa mi nepaci, tak tiez. A posilnovat uz tak nezriedka nadpriemerne silne ego muza sa mi ani trochu nepaci. =-)
On urobi to a ty hento a tak to ide cely zivot - ale to meno proste je RAZ a je NA CELY ZIVOT. Takze preto to nemozem hodit do jedneho vreca spolu s inymi ustupkami. Toto je skratka nieco ine.
Pre niekoho manzelstvo nie je len papier od uradu. Su aj ludia, ktori za tym vidia nieco duchovne a manzelstvo je pre nich sviatost. Taki ludia manzelstvo uzavriet chcu, ale co ak si chcu pritom nechat svoje mena? Co im potom upries - meno alebo manzelstvo?
Vravis, nech sa rozhodne kto ako chce, ale vzapati vravis, ze nie je nutne sa vydavat, ak chce mat niekto plnohodnotny vztah. (Takze vlastne hovoris, co je spravne urobit a co nie.) Lenze niekto to ma tak, ze prenho vydavat sa nutne je a tak to urobi prave tak, ale bez zmeny mena. Na tuto moznost si nejako alergicka, hoci hovoris, ze nech si to urobi kazdy, ako chce. ;-)
:-D :-D ahojky komix,
myslím, že se nám tak konverzace zvrhla ve slovíčkaření 8-)
k bodu : žena- společnost - jméno - já nad tím oči nezavírám, jen mám prostě své rozhodnutí a své důvody, proč si vzít manželovo jméno, a na tom se nic nezmění. Neznamená to ale, že když si vezmu jeho jméno je mi postoj společnosti k ženám jedno.
k bodu: ženy-loutky-tradice - tady si myslím, že se nám to zvrhlo ve slovíčkaření, nemám pocit, že to co jsi napsala bylo tak odlišné od toho co jsem napsala já. Bohužel mezi " ženy jsou loutky, které jsou ovládány tradicemi" a " ženy jsou tymi tradiciami len silno ovplyvnovane" nevidím rozdíl.
K bodu - p.Veselý a p. Smutná - já hovořím, celou dobu za sebe, že mám své důvody, a že ti ukazuji důvody ženy, která se rozhodla, vzít si manželovo jméno, a proč to dělá.
k bodu: Ano, ja si fakt myslim, ze (ako pises) "pokud tě v tomto tvůj muž podpoří a to rozhodnutí bude jen na tobě, tak to znamená, že tvůj muž je (zase hledám správné slovo???) tolerantnější a přístupnější k takovým to věcem". To sedi.
- vzhledem k tomu, že jsem se o tom s přítelem nepřeli, protože jsem po celou dobu měla a mám v úmyslu si vzít jeho jméno a svoje " odložit" , tak do tohoto rejpu jen tak, protože vím, že přítel má na to jiný názor .
Zatím, co já klidně přijmu jeho jméno, on by to neudělal. Ale za to se s ním přece nebudu rozcházet....
Chci tím jen říct, že člově je ovlivněn milionem věcí a to, že přítel souhlasí s tvým rozhodnutím ohledně jména z něj ještě nedělá tolerantnějšího a přístupnějšího, protože znám spoustu lidí (žen i mužů), kteří jsou free a v pohodě, kteří by do toho zcela jistě šli klidně by partnerovi dali tu volnost, ale bohužel nemají s kým, protože zase doma pro změnu neuklízí, nemyjí nádobí navaří ....válejí se po nich ponožky a hrnky od kafe...a každý nad nimi udělá ten radikální řez z toho důvodu: promiň za citaci:"Mat muza za kazdu cenu, hoci na mne pacha aj nasilie (i verbalne, emocne, natlakove atd.) - to prepac, ale fakt nemusim!
Proto to chápu pouze jako to, že má na celou situaci jiný názor je tolerantnější a přístupnější v jiných věcech , při jiných příležitostech, které jsou pro mě důležité.....
K dětem - pro mě jsou bohužel, děti přednější než příjmení, ale myslím, že se nemám s tímto názorem za co stydět ;-)
ad Xena - jen já vím, kým opravdu jsem - proto nemusím dokazovat nikomu nic, ani mužům sílu a ani rovnoprávnost - jsme muž a žena - 2 rozdílné pohlaví a proto nikdy nemůžeme být posuzováni a hodnoceni stejně, protože spousta z nás ( ať už žen nebo mužů by to) psychycky ani fyzicky neunesla - ale protože zde mohu mluvit jen za sebe, tak já bych to neunesla zcela určitě - těď už jen očekávám odpověď - v takovém případě jsi pro společnost zbytečná - hodtě ji ze skáli :-D
ad - jméno je na celý život - co by pak měli dělat chudáci děti, jejich rodiče se berou a rozvádí a nikdo se jich na nic neptá..... a mění jim jméno jak se jim zachce.........jojo já vím to by se odbouralo, kdyby si každá nechala to svoje, ale co když se bude prcek jmenovat po tátovi??? a pak si máma vezme jinýho tátu a na toho starýho chce definitívně zapomenout????A poslední věc, která jí o chce připomínat je jméno jejího dítěte????
ad - vdávání - jestli se chtějí lidé vzít, ať se rozhodnou jak chtějí, vždyť ta možnost různého jména tady je , ať si nechají svoje jména, já to nikomu nezakazuji. Ty jsi tady přišla s názorem, že nemusíš mít manželství za každou cenu, a už vůbec a v žádném případě ne za cenu změny změny jména ( ale pokud jsem dobře četla v minulosti příspěvky, tak jsi vdaná s manželovým jménem, pokud ne omlouvám se, oprav mě) . Mě změna jména nevadí, jen jsech ti chtěla ukázat, že to jde řešit i jinak, když se lidé nemohou dohodnout ....
A opravdu jsem ani jednou neřekla, že co je správné a co ne, já vím, co je správné a nejlepší pro MĚ.
Nevadí mi, když si někdo nechá svoje příjmení, nebo si nechá 2, abych pravdu řekla... po tom co si dělají ostatní je mi.....spíše mám z celé diskuze pocit, že tobě vadí, když si někdo vezme jméno manžela..... :-(
janickabez - ahoj, ja mam tiez pocit, ze tato debata uz nie tak celkom len o mene...
Nebudem sa opakovat, lebo niektore veci som tu uz napisala nespocetnekrat, preto len k par bodom:
Je to sice o slovickach, ale pre mna je aj tak dost rozdiel, ci som "loutka" alebo ci som len clovek ovplyvneny tradicou. Ak pre teba nie, tak to ma fakt mrzi.
Tvoje dovody za teba samotnu beriem - ja ti zas ukazujem, ze su aj ine zeny a tie to mozu mat uplne inak. A tak hovorim zas za seba a za take, ako ja...
O svojom mene by mal v prvom rade rozhodovat clovek sam, nie priatel, ani manzel, ani deti, ani nikto iny - to si myslim ja a preto sa napr. ja s nikym o svojom vlastnom mene dohadovat ani nechcem. Ale viem, ze ine zeny to riesit musia, pretoze pre ich muzov je neprijatelne, aby si o tom rozhodla zena, ktorej to meno fakt patri. Nejde o to, ze taka zena sa s takym clovekom MUSI rozist, ja len hovorim, ze clovek by mal vzdy urobit tak, aby neboli narusene jeho prava a pre mna je toto dolezite.
Ked si ten clovek (muz) meno zmenit nechce, ja som len stastna, pretoze to je to, co chcem nielen na sebe (uchovat si meno), ale aj na druhych vratane mojho partnera. Ale cakam tiez, ze rovnako krasne sa bude chovat aj on ku mne a necha ma byt samou sebou - to je vsetko.
Clovek je ovplyvneny mnohymi vecami, ale ja hovorim, ze kto ma toleruje v mene a vie preco to robi (nie len preto, ze mavne rukou a povie "rob si, ako chces, mna nezaujimas" - to je nieco ine, to je clovek, ktory ma nemiluje, nezalezi mu na mne a o tom sa tu ja nebavim), tak je uvedomely a tym padom tolerantnejsi vseobecne. Ja nehovorim o povalacoch, lenivcoch atd. Kto uznava tradicny rad s pohodenymi ponozkami, ktore mam po nom upratovat, tak je pre mna tradicny a o takom cloveku pre seba som nikdy ani neuvazovala. Ja uvazujem uz v tych dimenziach, ze si si uz vybrala niekoho "primeraneho". Takeho, ze s nim uz riesis aj spolocny zivot a tym teda nastava aj pripadna otazka mena. Presne preto som aj napisala: "Mat muza za kazdu cenu, hoci na mne pacha aj nasilie (i verbalne, emocne, natlakove atd.) - to prepac, ale fakt nemusim!"
K detom pre mna plati to, co som napisala. Tiez si myslim, ze sa s tymto nazorom nemam za co hanbit. :-)
A tiez viem, kym som. A nie som tu preto, aby som niekomu nieco dokazovala. To, ze sme rozdielne pohlavia je to minimum, v com sa ako celkove bytosti lisime a nemyslim si, ze len na zaklade toho, co kto nosi v nohaviciach ma pravo byt posudzovany inak (rovnopravnejsie). To si proste myslim a kedze viem, ze su aj muzi, ktori nemaju fyzicku silu a nie su pritom o nic menej muzmi, ako ti, co tu silu maju, tak neviem, preco by som to (ze niekto nema silu) mala vztahovat len na zeny - a uz fakt nechapem, preco by som niekoho za to mala hadzat zo skaly. Na tom len vidno, ako si ma nepochopila. =-)
ad - meno je na celý zivot - tie deti by mali mat take svoje meno, ako maju alebo mat chcu. V tom sme este tiez velmi pozadu, pretoze my si cez deti riesime kadejake problemy a to aj pri rozvodoch. Dieta by malo o svojom mene rozhodnut samo. Ani zena by si nemala svoje sklamanie riesit tym, ze zmeni meno dietatu len tak, lebo to chce ona. Dieta nie je jej majetok a nie je to ani vec, hoci z toho, co pises mam pocit, ze ty o nom hovoris v nejakych takchto odtienoch... A uz vobec by ta osoba nemala co deti len tak pomenuvat po dalsom svojom partnerovi, kym dieta nevyskusa mena vsetkych jej pripadnych partnerov ako ponozky - s tym sa teda ja nestotoznujem a myslim, ze ked raz niekto dostane pri narodeni meno, je jeho a nie niekoho, po kom ho dostal (takze ak ho raz ma po svojom otcovi, je to jeho otec, nic sa na tom uz nezmeni a to meno je meno dietata, nie matky - nevravim, ze nemozu byt vynimky, ale nie tak casto, ako sa to dnes bezne robi). Takze meno sa ma menit len v tych uplne najvynimocnejsich pripadoch, kedy si to navyse ten clovek sam a celkom sam praje.
Nemusim mat manzelstvo za kazdu cenu, ale presne tak isto ho mat mozem aj bez preberania nejakeho ineho mena, ak to chcem. To je proste pravo kazdeho cloveka. Ja za cenu zmeny mena nikdy do ziadneho manzelstva nevstupim. To je proste moj postoj, ktory sa nikdy nezmeni, viem to. Moje prispevky si citala zle, pretoze ja nemam meno po ziadnom manzelovi a ani nikdy mat nebudem. Nie som typ, ktory nieco hovori a v skutocnosti kona inak.
Mne nie je az ak jedno, co si kto robi, ked potom vidim nestastnych ludi - v takych chvilach fakt mam pocit, ze som za to do nejakej miery zodpovedna. Hlavne do tej, co robim preto, aby na svete bolo viac spravodlivosti. Nie som ministerka, ani prezidentka, ale som tam, kde som a myslim si, ze kazdy na tom svojom mieste ma urobit vsetko, co je v jeho silach a ma menit TEN kusocek zeme, ktory mu bol prave v tej ktorej chvili dany a on na nom smie zit a dychat.
Ten pocit z diskusie, o ktorom pises je spravny a naozaj tu hovorim uz dookola, ze zmena priezviska po manzelovi mne osobne vadi a na inych zenach mi to vadi vtedy, ked si naplno neuvedomuju, co to znamena, preco sa to robi, odkial to prameni a preco to tak stale je, preco to reprodukuju atd. Vadi mi, ked sa nad tym niekto nezamysla alebo tym chce len polichotit napr. muzovi, hoci ta zena samotna o to meno prist vlastne nechce. Ale vadi mi taktiez, ak to zas niekto presadzuje a ohana sa tym, ze to chce ona sama len preto, ze sa odvolava na tradiciu alebo zatvrdlost manzela - je to totiz osoba sama, kto ma rozhodnut o svojom mene a mrzi ma, ak su zeny natolko tlacene nastavenim spolocnosti, blizkymi a inymi faktormi, ze sa nerozhoduju plne a slobodne. A to su veci, ktore ma mrzia a o ktorych tu ja pisem.
Ahojky Komix, předem se omlouvám, za to příjmení, spletla jsem si tě s nějakou jinou slečnou, která tady někde psala, že si vzala manželovo, ale teď toho lituje, že si nenechala svoje příjmení.
Jinak myslím že končím tuto sáhodlouhou diskusi a nechám prosto pro jiné názory, protože již se mi nechce psát pořád dokola to stejné myslím, že je to trochu unavající.
jen k tomu pohozeným ponožkám- nebylo to myšlenou pouze na muže, znám i dámy, jak jsem řekla, co například nerady vaří a nechávají někde po sobě hrny na kávu, stejně jako znám pány, kteří po sobě nechávají hrnky od kávy a milují svoji historickou motorku ( které, věnují docela dost času), znám dámy jsou naprosto dokonalými společnicemi, není snimi nikdy nuda (ale nemusí mít sex 10x do měsíce, ale stačí jen 5x), a takhle bych mohla pokračovat až do nekonečna, jen co se porozhlídnu po svých přátelích (většinu znám min 10 let a všichni jsou ve věku 26-a více a trvalý vztah v nedohlednu)- těhle všech lidí si moc vážím, jsou to lidé hodní a upřimní a jen pro tyhle maličkosti nad nimi lidé, kteří nedělají kompromisy udělají ten radikální řez - protože nemusí mít vztah za každou cenu, a o to jde ... až se budou více lidé tolerovat a mít se rádi, a budou ochotni se něčeho pro někoho vzdát a ubrat si od huby(bez ohledu jestli ve středu umyl nádobí, v úterý uvařila nebo v neděli byl sex, a v pondělí se zase hrabal v tý svý motorce...), tak bude lidem a to ženám a mužům na světě daleko krásněji...............
janickabez - ja uz v tomto tiez debatu koncim, nie v smutku, ani v hneve, ale presne ako pises: preto, ze uz to zacina byt dookola to iste a na nic nove uz asi neprideme. :-) A tiez preto, ze zaciname hovorit o ponozkach a tato debata je predsa len o mene.
No aj tak si myslim, ze si ma nepochopila a tiez si nepochopila, ze nad nikym nerobim radikalny rez, len vysvetlujem, co je pre mna osobne prijatelne a co nie + co by bolo fajn, keby si ludia uvedomovali. Vsetko, co pises sa denne deje, aj to umyvanie riadu, aj to sprtanie sa v motorke, aj ten sex, ale ja som nehovorila ani tak o tom, ale sla som viac do hlbky. Asi tak, ako napr. feministicke hnutie za prava zien nehovorilo o muzoch, ktori su fajn, ani o tych, ktori su povysenecki, zli atd., ale o celkovom postaveni a to sa tyka kazdeho cloveka, hoci sam doma to moze mat rozne.
A ani ja som nikoho nehodila do jedneho vreca s nikym, ale prave preto ma zaujimaju rozne nazory. A rada si ich vypocujem, ale nic to na tom nemeni, ze stale mam svoj a viem, preco ho mam. Tiez mam roznych kamaratov a kamaratky, ktori maju take a onake vlastnosti a mam ich rada takych, aki su - ale o tom tu debata nebola. Mrzi ma len, ak si nepochopila, ze kvoli tomu, co tu pisem este nie som ta zla...
P.S. A prave, ze mne to pride uplne jedno, ci niekoho nazvem pani alebo slecna, ked muz je stale len pan...
Ladenko, to máš sice pravdu, ale něco za tím přeci být musí..... :-) Neříkej mi že by jsi v rozhovoru zašla až takhle daleko, kdyby tě něco z toho netrápilo, nebo nermoutilo..... ;-(
Nezašla, já se o pár stránek dříve také do té diskuze zapojovala, ale nechtěla jsem právě aby to došlo až takhle daleko, takže jsem byla posléze jen tichý pozorovatel.
Ale zda je v tom něco hlubšího, co by holky rmoutilo, nad tím jsem se opravdu nepozastavovala. ;-)
Tak vidíš a proto mi to přijde jako vylívání si srdíčka.... :-D
Jinak já už se nemůžu dočkat až budu mít nové příjmení. To už můj budoucí manžílek vymýšlí jak mi bude říkat.... :-))) (to jen abych se vrátila k původnímu tématu...)