Ahoj holky, asi jsem v pekne brinde. Mam sotva 5 mesicu po svatbe a uz je mi z manzelstvi zle. Vse bylo tak krasne. Chvili pred svatbou jsme se yacali trochu hadat, premyslela jsem i ze svatbu zrusim, ale pak jsem si rikala, ze jsme oba ve stresu ze svatby. Na svatbe jsem byla moc stastna, protoze to byl nadherny den a ja byla opravdu stastna, ale od te doby se vse zmenilo. Kazdy den se hadame, jemu na me vse vadi a me vse vadi zase na nem. Ma tendence me strapnovat pred kamaradama a kdyz mu jeste reknu at to nedela, tak se divy co udelal. Vymysli si pred nima historky o me, ktere nidky nebyli pravdive.... Ty kamaradi se tomu ani nesmejou a kdyz mu reknu, ze je trapnej, tak jemu to prijde hrozne vtipny. Tohle pred svatbou nedelal.
Ty vecny hadky me vysilujou a unavujou me, vzdy si o tom promluvime, ale je to k nicemu, stejne se zase pohadame. Vcera napr. jsem varila a on u me stal u cumel a radil my jak to mam delat. 100x jsem mu rekla jdi s ty kuchyne do haje, ne on tam stal dal. Ja uz fakt nevim co mam delat, chci utect, citim se jak ve vezeni, takova uz ve vnitr ze vseho prazdna.......
Dobré ranko,
dreamlike - jsi moc statečná a určitě se přes to rychle přeneseš a budeš moc šťastná :-)
v pátek jsem se odhodlala a šla jsem za ním, zazvonila jsem a počkala až otevře... po chvíli se mě zeptal, proč jsem si neodemkla sama... tak jsem mu v klidu vysvětlila, že mi dost jasně naznačil, že už mě tam nechce, takže tam nebudu chodit jako domů... pak jen řekl, že je to tam teď smutné, když jsem tam nenechala ani žádné obrazy a že mu to přijde líto /no co chtěl to tak, tak to tak má.../
nakonec se přišel ke mě, zvedl mě, objal a začal mě líbat... vůbec nevím, co si o tom mám myslet... jestli si tím jako chtěl ověřit, že už mě nechce nebo já už mu fakt nerozumím...
snažila jsem se bránit, ale nakonec jsem polibek opětovala... teď mě to trochu štve
jo a když jsem se ho zeptala, jestli mám rodičům oznámit rozvod, tak jen řekl, že jsme se o tom přeci ještě nebavili...
Možná to na něj prostě padlo..a třeba si vážně tím odloučením uvědomí, že chce být s tebou..a pak už záleží jen na tobě, jak s tím naložíš..jestli mu to odpustíš a vrátíš se kněmu nebo jestli i přesto všechno budeš chtít rozvod..Pokud se kněmu vrátíš, tak ale doporučuji si určit určitý pravdila a domuvit se, že musíte začít líp komuniukovat, jinak to máš za půl roku nanovo... musíš to všechno dobře uvážit a nenechat se teď hned opít suchým rohlíkem!!!
budu dusit, co to půjde, aby zase nezvlčel
mluvila jsem s jeho maminou, tak se jí tedy pochlubil, že jsem se odstěhovala a vzala si nějaký nábytek...
tak se ho prý ptala jestli potřebuje nějak pomoct, že by si asi koupil něco jiného a on jí odpověděl ve smyslu, co bychom s tím nábytkem pak dělali, kdybychom se k sobě vrátili...
on by prostě potřeboval pár přes pusu, aby se už konečně probral... a rozmyslel si, co vlastně chce
No tak to každopádně..příjde mi to od něj dost hnusný a arogantní, tě nechává takhle vydusit, nechal tě se odstěhovat a teď jako plánuje návrat? Že si je chlapec tak jistej, že ho vezmeš zpátky? To je vážně přitažený vlasy..zajmalo by mě, co se mu honí v tý jeho pomatený palici...si myslí, že se z jednoho polibku a pár pěknejch slovíček, jak je mu smutno, posadíš na prdel a poběžíš si sbalit kufřík? Jako nech ho pořádně podusit chlapečka, ať se začne honem rychle snažit, jinak si tě nezaslouží!!!
tak to by mě taky zajímalo, co se mu v tý hlavě děje... už se ho prý ptali i kluci z vesnice, se kterýma vyrůstal, co se mu stalo, že nějakej divnej...
na víkend chci jet do Prahy, tak zvažuju, jestli mu mám dát hlídat pesana, vím, že by byl celej šťastnej, kdyby ho měl u sebe... tak ho trochu potrápím a asi ho odvezu k našim..
Nemá nárok bejt šťastnej jak blecha,jen ho trochu potrap..zaslouží si to po to všem,co ti vyvádí..nemyslim žadný extra zlomyslnosti,ale ani mu tu "samotu" nemusíš nijak zpříjemňovat..má,co chtěl ne;-)?
Tak se mi zdá, že ten tvůj manžílek je pěknej syčák. Zrovna nemá náladu, tak tě uvrhne v nemilost a když se jednou vyspí do růžova, tak si je jistej, že se vrátíš, ne? Jen aby tohle stádium - že si s tebou hraje jak kočka s myší netrvalo dlouho ]-(
to nebude trvat dlouho, minulý týden už jsem se smířila s rozvodem...
dám mu šanci, ale nebudu tu čekat jak puťka a pokud se objeví někdo jiný, tak bude mít smolíka...
nebudu trávit mládí tím, že budu čekat jestli se tedy rozmyslí... taky potřebuju někoho, kdo mě pohladí a bude mě mít rád, ne někoho, kdo vlastně ani neví, co chce... ;-)
akcinaj-jako já chápu že tě to štve,mrzí atd.já bych ho taky pěkně nechla trápit.
ale spíš to jak píšeš že kdyby se objevil někdo jiný tak on má smůlu-to se na mě nezlob,ale to mi přijde hnusný.proč se vlastně lidi berou,když pak je takováhle věc,a už se rozvádí???
jako já sama nemám co říkat,taky sem se rozvedla,ptz si našel jinou,ale tím spíš koukám okolo že lidi se dnes rozvádí kvůli zbytečnostem.
můj názor
Tak ale s rozvodem puvodně nepřišla akcinaj,ale její manžel a teď najednou zas obrací kartu a děla,že se rozmýšlí..nechal jí dokonce odstěhovat,že neví,jestli s ní chce být,takže já ji spíš obdivuju,že je ochotna mu to odpustit a chce mu dát ještě šanci.A chapu ji taky,že nehodlá čekat na jeho definitivní rozhodnutí donekonečna..pokud se bude dlouho rozhoupavat a rozhodovat a ona někoho potka,tak se jí vůbec nebudu divit,když začne nanovo a pošle manžela s jeho "já nevim,co chci" do háje..
fire - možná to vyznělo hnusně, ale tuhle situaci řeším už několik měsíců...
brala jsem si ho, protože ho miluju a chtěla bych s ním mít rodinu, proto i teď když si teď si mnou takhle "hraje",
tak to ještě nebalím a opravdu mu chci ještě dát šanci, protože jsme - aspoň tedy z mého pohledu - měli hezký a bezproblémový vztah, nikdy jsme se prakticky nehádali
a tím, že by se mohl objevit někdo jiný, jsem myslela, že v případě, že už bude dejme tomu září a stále se nevyjádří, tak asi už na něj fakt čekat nebudu /sama musíš uznat, že už teď je pět měsíců hodně/... asi jsem to špatně napsala, ale opravdu jsem si ho nebrala jen z rozmaru... mám ho opravdu ráda a i když už si zvykám, tak mi pořád něco chybí a stále v koutku duše doufám, že se to srovná... ale zadarmo mu to tedy nedám
akcinaj-já to nemyslela nějak špatně,a určitě ne na tebe,spíš obecně,tak se nezlob.
jinak máš pravdu že čekat tak dlouhou dobu už je opravdu dost,navíc když to řešíš už nějakou dobu.
já to pochopila tak,že kdyby se třeba ted už někdo objevil tak že to balíš...což jak vidím jsi nemyslela,což je fajn.
v tomto případě bych teda asi z mýho pohledu viděla problém na jeho straně,což bych zase měla strach že pokud budete mít děti tak aby tohle nedělal potom třeba častěji.no je to těžký :-|
Musim říct,že je skutečně obdivuhodný,že mu chceš dát ještě šanci a žes to ani po pěti měsících nezabalila..ale dávej si vážně pozor,ať tí manžel nenaslibuje hory doly a ať neřešíš tu samou situaci zase třeba za rok..musíte vymezit určity pravidla,musite se naučit mluvit o problemech a on si musí uvědomit,ze problémy se daj řešit a že z nich nesmí takhle srabácky utíkat..páni,já jsem chytrá,když se mě to netýká;-):-D
fire - vůbec se nezlobím, zase jsem to špatně podala... to se mi stává docela často :-)
misa - bojím se, že by to takhle mohlo skončit, ale pořád je ten cit silnější než strach... prostě na něm vidím, že je zmatenej, tak to nechci nějak zazdít, možná kdybychom se hádali častěji, tak už bych to zabalila, ale tohle je opravdu první krize za těch osm let
jo a taky jsem chytrá, v sobotu jsem byla u kamarádky, tak jsme si tam tak vylévaly srdíčka... a úplně stejná reakce
jo holt když se nás to netýká, tak přesně víme, co bychom měly udělat :-N
Asi tak:-) já tě chápu,a upřímne já bych zdaleka nebyla tak statečná..taky si neumim představit život bez manžela a taky bych se to snažila urovnat..ale je to velky riziko a doufam za tebe,že vám to dobře dopadne!
akcinaj: Ahoj, pokud jak jsem pochopila, že manžel začal vyvádět, že neví co chce a nechal tě i odstěhovat, tak to může svědčit o jeho nezralosti, nebo za tím může být třeba něco, co řeší a ty o tom nevíš, nemusí to být jiný žena, ale může mu "hrabat" z jakýchkoliv důvodů, to je těžko říct. Každopádně vůči tobě to bylo hodně ošklivé a souhlasím, že by neměl dostat tvůj případný návrat rychle a zadarmo. Může to být ojedinělý úlet, ale je tu riziko, že se to bude opakovat a může pak čekat, že se to opět dá rychle zpět do pořádku, prostě bude mít zkušenost, že mu to prošlo raz dva. Zároveň ale bych fakt ráda varovala před "dušením" - je to široký pojem a možná tím každá myslíme něco jiného, ALE tím, že budeš chlapa na oplátku dusit, se podle mě ničeho nedopracuješ. Navíc pokud se k sobě vrátíte, tak tam bude tahle událost vždycky v historii vašeho vztahu a pokud to má dál fungovat, tak se s tím musíte oba vyrovnat a nemělo by se to zanášet ještě dalšíma naschválama a tak. Čím míň nepříjemností se k tomu ještě nabalí, tím do budoucna líp. Ale tím neříkám, že máš ustoupit, naopak. Určitě bych mu neoplácela polibky, nevracela bych se k němu hned, ať si okolí říká, co chce, ale rozhodně bych k němu nešla hned zpátky bydlet. Řakla bych mu jasně o svých pocitech, jak moc tě zranil, a něco v tom smyslu, že nezavrhuješ návrat, ale potřebuješ čas na rozmyšlenou, zda se vrátíte k sobě nebo rozvedete. a ten čas by měl být dostatečně dlouhý, využila bych návštěvu psychologa sama pro sebe, důkladně se poradit, rozmyslet se...prostě teď máš situaci v rukou ty a dopřej si právo se sama a v klidu rozhodnout. Nenech se určitě zmanipulovat nějakými sladkými řečmi, dej si prostě čas. Dala jsi najevo, že se dokážeš bez něj obejít, tak vytrvej, jsi žena, která má cenu, sama se rozmyslí o své budoucnosti a nemá zapotřebí dusit. Já vím, že tu chuť vydusit by měla každá, to nepopírám, ale neztrácej tím své bodíky:-) Jinak jsou i o tomhle dobré populárně naučné knížky, vydavatel např. Grada, autoři např. Šmolka Petr, Tomáš Novák atd. To, co píšou, některý americký autoři, tomu bych se raději vyhnula, ne vždy, ale ze zahraniční literatury tohohle typu vychází i dost balastu.. Sama jsem jednu dobu řešila dost vztah, tak si dovoluji poradit literaturu, neber to prosím ve zlém, že poučuju:-) držím place ahoj:-)
PS:to, že ti chybí, je normální, a asi u každého rozchodu, taky jsem to prožívala a za půl roku jsem byla ráda, že jsme se s bývalým přítelem rozešli. Neříkám, že to u tebe bude stejné, ale ty emoce, že ti chybí, to je asi vždycky. A rozhodnout by ses měla asi teprve, až tyhle emoce trochu ustoupí. je toho teď prostě moc najednou...
Ahoj Ladulav, nezlobím se, že mě poučuješ, naopak jsem ráda za každý názor a každou radu. Vydusit ho - tím nemám na mysli nějaké naschvály nebo tak něco - na to ani nemám povahu / když už mě opravdu štval, tak jsem mu neodsunula sedačku v autě... takže jako naschvál nic moc :-) /
Jen prostě chci, aby věděl, že mám taky svou cenu a nebudu podléhat jeho náladám a pokud chce, abych se vrátila, tak si to musí zasloužit...
Je toho opravdu moc najednou, myslím si, že teď oba prostě potřebujeme čas, abychom si ujasnili, co vlastně chceme.
Díky za tipy na ty knihy, určitě si nějakou přečtu ;-)
marcicek: no vždyť já jsem psala to samé, neopětovat polibky atd.:-) Akorát pod vydušením si každý holt představujeme něco jiného, resp. my tady asi vesměs myslíme to samé:-)
Ahoj :-)
na víkend jsem se sbalila a jela ke kamarádce do Prahy, takže měl přes víkend pesana... když jsem mu ho předávala, tak se na mě tak zvědavě podíval a říká: jedeš na víkend do Prahy, jo?, tak jsem se jen usmála a přikývla
S tou kamarádkou jsme to rozebraly a říkala mi, že jí přijde, že vyšiluje kvůli tomu, že mu bylo třicet... a že podle toho jak za mnou chodí a zajímá se, že si myslí, že by se chtěl vrátit... no nevím, pořád si ale říkám, že to ještě nemáme uzavřené a že to ještě bude zajímavé...
včera jsem mu ještě k večeru psala, jestli by se o Nikkyho mohl postarat do pondělí, nejdřív přišla sms: klidně a asi za dvě hoďky volal, jestli mi ho tedy může přivést ráno, tak jsem mu řekla, že v tu dobu budu ještě v buse z prahy... no byl kapku překvapenej, ale přišlo mi, že to moc neřeší...
teď mě ale rozhodil, protože mu volám jestli mi ho přivede nebo kdy si pro něj můžu přijít..., no když mě slyšel, tak povídá: čau jano, všechno nejlepší k svátku.... no přiznám rozhodilo mě to oslovení /nemám moc ráda, když mě někdo oslovuje Jano, moc se mi to nelíbí, je to takový tvrdý/
Tak nevím, jestli se mě teď zase snaží trochu srazit, když viděl, že se bez něj v klidu obejdu a dobře se bavím...
No tak to budeš mít ještě zajmavý...podle mě teď chlapec trochu oťukává svý možnosti a zjišťuje, jak jsi na tom ty..hlavně vydrž v tomhle ledovém klidu a samostatnosti!!! Jsme ráda, že ses ozvala, aspoň víme, že jsi relativně v phodě:)..tak zase napiš!!!;)