Holky vím,že tohle téma tady už tak trochu někde bylo,ale snad se nebudete zlobit. 28.8. na svatbě našeho kamaráda mě můj dlouholetý partner (jsme spolu již 15 let a máme tři děti) požádal o ruku. Když jsme se vrátili domů, chtěl abych začala psát seznam hostů a další. Pak jsme to nějak přestali řešit, protože místo, kde se chtěl ten muj ženit je obsazené...
Když se mě naši přátelé začali po novém roce ptát kdy bude svatba a já se opatrně zeptala přítele, řekl mi,ze na to ted nemáme peníze, že chce velkou svatbu, hodně jidla, hodně pití a klauna. Ano, přesně tohle mi řekl. Že svatba nemusí být do roka a že na to teď nemáme. Já nic takoveho nechtěla, chtela jsem malou skromnou svatbu, jen patřit ke své rodině i příjmením. A od té doby už o tom nemluvím. Nebudu se doprošovat...Akorát mi to trochu zasahuje do života. Při sexu nejsem schopna na to nemyslet, když jsme sami,tak si rikam,že to všechno byla jen show a že mě přede vsemi našimi kamarády ztrapnil,když se mě ted ptají zda už to plánujeme,tak říkám, že ne. Ale uvnitř se mi chce křičet. Nikdy jsem ho nenutila aby si mě vzal,ale teď mám pocit,že už ani ANO rict nechci a nemůžu.Kdy...jako za 10 let? Omlouvám se za můj dlouhý příspěvek, třeba tím,že to tu napíšu se mi trochu uleví. Jo a ze zásnub máme i video a fotky...měl to připravené.
Ahoj,
vies ake miesto chce. Vies kolko to miesto stoji? Akych hosti by ste tam pozvali?
Tak si to spis, sprav kalkulaciu a postav ho pred to, ze co si o tom mysli. Ak sa mamarati opytaju, tak treba povedat, nech sa pytaju Ferdy, ze ty tiez nevies. Co je na tom? Klauna snad ozaj nie. Nastavte si plan, odkladajte mozno aj rodina prispeje ked si date termin o 2 roky, aspon budr miesto rezervovane.
Ste spolu 15 rokov tak co sa ostychas pytat sa...
Nebojím se zeptat,ale na druhou stranu nechci naléhat. Vydržela jsem 11 let být svobodná matka,tak už o nic nejde. Spíš mi prostě přijde, že se ani ženit ten můj nechce a jen to neřekne. Několikrát jsem mu řekla, že na svatbě netrvám, že už je mi to fuk. Spíš by mě třeba zajímalo, zda je tu někdo, kdo žije ve vztahu, kde se plánovala svatba, pak k ní nedošlo a pár zůstal dál spolu...Bojím se,že to celé zničí náš vztah.
Já si nemůžu pomoct, ale jakékoliv nejistoty nebo problémy bych primárně řešila s partnerem, ne na tomto webu. Vždyť to je ta osoba, se kterou mám být do konce života - a se kterou jsi ty, jak píšeš, už velmi dlouho.
Nemusí to být žádné náléhání ve smyslu “kdy už si mě konečně vezmeš”, ale konstruktivní diskuze dvou dospělých osob.
Mně ani tak nejde o tu svatbu, tak trochu mi jde o to, jak reagovat,když se někdo zeptá a pak taky o to, jaký bude náš vztah, když se nevezmem. Někdo ste se s tím setkal? U sebe nebo u někoho v okolí...?