Ahoj holky,
jsme spolu s přítelem skoro tři roky, stále mluvíme o svatbě a zásnubách. Ale pořád nic. Nevadí mu, že mluvím o tom např.: jakou barvu chci mít na svatební hostině, květiny, výzdobu, oznámení, šaty, boty, a kdo ví co ještě... Ale náznaky zásnub asi žádné. Má tři bratry, všichni už jsou několik let ženatí a mají rodinu. Rýpají do něho občas stylem "Tak co, kdy se budeš ženit?" Ale on jim pouze odpoví: "Že je ještě brzy nebo že nejsou na svatbu peníze." Už nevím, co si o tom mám myslet.
Díky za odpověď.
@krobinka Můj mi dokonce v zimě 2012 řekl, že mě následující rok požádá (pozn. redakce: když jsme se o tom nedávno bavili, tak si ani nepamatoval, že něco takového řekl :-D ) a to bylo něco a jen jsem si tak pro sebe řekla, hlavně ať mě nežádá o Valentýna či Vánoce. :-D Nějak jsem tušila, že to přijde na výročí či narozeniny - no, ani na jedno. :-D I když to naplánoval na narozeniny, kdy budeme se všemi blízkými přáteli, prsten měl v plánu dát na dno obrovské dárkové krabice plnou skartovaného papíru s lístečkem, zda si ho vezmu. :-) Vymyšlené to měl krásně, jen ho "zradil" zlatník, se kterým byl domluven, že prsten bude těsně před narozeninami a nakonec byl uprostřed srpna a hned ten den, co ho obdržel, tak mě požádal, protože měl strach, že by se prokecl. :-) Takže žádost proběhla doma a zcela impulzivně, bez jakéhokoli tzv. velkého gesta a kytky. :-) A mně to bylo jedno, protože když jsem ho viděla, jak má skleněné oči a klepou se mu ruce, uvědomila jsem si, že i když to chceme oba a ví, že řeknu ano, tak byl strachy bez sebe, že bude odmítnut. :-)
Ale jak jsem psala já a psala jsi i Ty, je nutné, aby dva lidi spolu komunikovali, když se jeden druhého nezeptá na názor, tak se ho nedozví. :-)
Ahojky holky,
teď už s přítelem o svatbě skoro nemluvíme, ale vím že se chce ženit. Jeho slova byla: " Chci si Tě vzít.", ale řekl mi to ještě bez zásnubního prstýnku. :D Třeba se na ten okamžik chystá... Ale oba známe náš názor na budoucnost. Víme to, že chceme svatbu i děti.... ;-)
A jak jste tu psaly, nepočítám s tím, že by se ty zásnuby staly na Vánoce, Silvestra, sv. Valentýna, svátek či narozeniny s tím nepočítám. Kdysi se sám zmiňoval o jakési neobvyklé příležitosti... :-N :-N :-N
Ja bych ze zkusenosti rozhodne nehodnotila dobu vztahu jako klicovy bod k urcovani zda je na zasnuby brzo a nebo ne, jak uz zde bylo receno, zalezi na tom co spolu ti dva uz prozili, zda nastrahy atp. ustali a tim jsou si bliz a jistejsi v "kramflecich" ... Ja se po 5ti mesicich stehovala 300km, v podstate okamzite jsme vedeli, ze spolu chceme byt, Martin v mezicase koupil byt, ja jsem si sehnala v Brne praci a bylo to. O detech jsme spolu mluvili uz po 7mesich a kdyz po 10mesicich vztahu odjel na 5tydnu do Belgie prislo to samo, to odlouceni bylo moc a tak koupil prstynek a v Parizi na eifelovce me naprosto necekne po 11ti mesicich pozadal o ruku, dle jeho slov proste vedel, ze to chce udelat. Svatbu mame v kvetnu, tedy 21mesicu chozeni, vubec nam to neprijde brzo, nemame na co cekat, a vek chlapa taky nema smysl resit, nemuzeme je hazet do jednoho pytle, jde o to co maji za sebou, zda vedi co od zivota chcou a jak jsou mentalne vyspeli, Martinovi bylo 24 kdyz kvuli me kupoval byt a 25 me pozadal o ruku a vedel, ze se mnou chce mit deti, o tom, ze jeste pred svatbou zaciname stavet domecek nemluve ... Chce to netlacit na pilu, kazdy chlap je individual a stejne tak i zena ;) hodne stesti autorce prispevku a jedna rada na zaver, zamer se na neco jineho, kdyz na to nebudes myslet a chodit treba denne na beremko, bude se i tobe samotne zit lepe ;)
Ahoj, my se zasnoubili po necelých 3 letech, nemyslím si že je to krátká doba, záleží na okolnostech. my se znali už před tím a bydleli jsme spolu hned od začátku, takže jsme věděli že to oba dva opravdu chceme. o svatbě jsme se bavili a věděli jsme že jí oba chceme a tak přišli i vytoužené zásnuby a na květen plánujeme svatbu.
My jsme spolu začali chodit v roce 2011, zásnuby jsme zorganizovali před dvěma lety (tzn. po třech letech vztahu) a letos se budeme brát, jsme spolu pátý rok. O svatbě jsme se bavili normálně od začátku vztahu, protože jsme oba katolíci a chození bereme jako prostředek k nalezení partnera na celý život. Fakt nechápu, co by mělo být po třech letech vztahu brzo. Chápu, že se někdo třeba z finančních důvodů bere až po osmi letech, ale jinak si fakt nemyslím, že je po těch osmi letech o kdovíco větší jistota, že vztah vydrží.