Zdravím, přítel mi naznačil, ze by se se mnou chtěl zasnoubit. Už spolu sice půl roku bydlime,ale jelikož já studují na střední škole a přítel sam vydělává nebude to tak lehke, takže si myslím ze by jsme svatbu do roka od zásnub určité nestihli. Co si myslíte vy? Mám mu naznačit aby se zasnubami počkal nebo se jen těšit z toho ze budu zasnoubena?
neřeš do roka a do dne, ale jak to cítíš. My jsme řešili něco podobného a rozhodli se pro zásnuby až svatba byla aktuální. Kdybychom se zasnoubili dříve, pořád bych čekala na termín, zveřejnění a takovéto kdy už to "konečně přijde?". :-D Takže jsme počkali a chvíli po zasnoubení, mohl přítel žádat o moji ruku a pak jsme hned zamluvili termín a tak ;-)
@martaveg muj pritel to ale nebral jako zbaveni se odpovednosti,on chtel svatbu do pul roku.Ten odklad byl z moji vule,protoze jsem nechtela aby to platil sam.A sveho rozhodnuti rozhodne nelituju,tak me nekamenujte...
@im4fun Nikdo tady nikoho nekamenuje ani neodsuzuje! Kazdy jen vyjadril svuj nazor na puvodni dotaz a jak to citi a zasnubam pristupuje. Nevim proc to stale vztahujes na sebe, ze te nekdo kritizuje. Jak uz jsem napsala v prvnim prispevku tady, kazdy k tomu ma svuj postoj. Neexistuje ten jediny spravny a nikdo tady ten svuj nazor ani tak neprezentuje.
Holky hlavně to neberte žádná nijak osobně ale @nikolkal rozhodni se podle sebe, tak jak to pro Vás bude to nej....přijde mi totiž, že tady na beremku každé rozhodnutí musí být někým schválené, vím, že v tvém případě jde o radu, ale zasnoubení budete Vy dva né nikdo jiný, takže dej na svůj pocit jestli ti to bude nebo nebude vadit...kdyby beremko neexistovalo v podstatě by odpadlo takových zbytečných starostí, jelikož by opravdu asi nezbývalo řešit vše pouze odpovědí jestli takhle jo nebo ne...od úplně klasických zásnub až po svatbu se hodně upustilo, nedodržuje se spoust věcí tak proč by zrovna tahle měla... vůbec nejradši mám ty nevěsty, které prohlašují jak na tradice vůbec nedají a pak to končí tím, že řeší jestli svatba bude do roka a do dne či tím, že k něčemu novému a půjčenému musí sehnat ještě něco modrého :)
@martaveg OK, však já beru, že každý na to má svůj názor a nikomu ho neberu, ani to nevztahuju na sebe, jen jsem chtěla říct, že není fér někomu psát, že jak to udělal on je divné. Třeba mám na váš postup taky odlišný názor, ale rozhodně bych nikomu napsala, že ten jeho postup je divný.
Ať si to prostě zařídí jak chce. Nicméně @nikolkal - pokud přijde s žádostí, přijala bych. Ono kdybys mu řekla ne, možná by to dost špatně nesl...Ale svého přítele znáš nejlíp ty, takže dokážeš lépe uhádnout, jak by se v případě NE zachoval.
Zasnoubeni muze byt podle me jednak gesto vyjadrujici, ze s tim clovekem pocitam do budoucna (a v budoucnu si ho chci vzit), nebo zacatek svatebnich priprav. Kdo to jak bere je individualni a zalezi na mnoha okolnostech. Napriklad moje sestra se se svym pritelem zasnoubila ve druhaku na vejsce, po skonceni VS se zasnoubili jeste jednou a pak se teda do roka a do dne vzali :-) Udelej to jak se ti chce, nejsou na to zadne predpisy. A mimochodem, spolecne bydleni je podle me o dost zavaznejsi krok nez zasnoubeni ;-)
proč ne, my sme s partnerem zasnoubeí rok a 3 měsíce, svatbu už pomalinku plánujeme (zjišťovací fáze), naplánovaná je na rok 2014 buď červen, nebo květen, a to budeme zasnoubení už 2 a půl roku :-)
Nechápu smysl v tom se zasnoubit a svatbu nevykonat. Nemyslím si, že se nutné do roka a do dne. Ale zase aby svatba byla za 2, 3 roky po zásnubách? Má to tedy význam? To prostě může jen přítel říct: Víš miláčku, miluju tě a těšim se, až si tě jednou vezmu. Ale proč teda zásnuby, když svatba až za 5 let? Nejsem toho zastáncem a mě samotné by se to nelíbilo. Ale tím neodsuzuji nikoho, kdo to takhle má.
Sice to s tím tak úplně nesouvisí, ale mám ve svém okolí nevěstu, která vyžadovala další zásnubní prstýnek kvůli tomu, že nestihli svatbu do roka a do dne. Tak že to jako stihnou do roka a do dne od "druhých zásnub s druhým prstýnkem". No prstýnku se dočkala, do dalšího roku svatbu taky nestihli, tak chtěla třetí prstýnek. Jestli ho dostala nebo ne, to už nevím, každopádně se pár měsíců před svatbou stejně rozešli. Hlavně že měla dva nebo tři zásnubní prstýnky...Jo a ještě si stěžovala, že ten prstýnek (ten první, u dalších nevím) nemá cenu tří měsíčních platů partnera, jak by to podle tradic mělo být. To bych teda chtěla vidět, kdo zrovna tuhle tradici v dnešní době dodržuje.
JInak já nevidím nic špatného na několikaletém zasnoubení (pokud to teda neprobíhá jako v popsaném případě nebo pokud to prodlužování není jen oddalování něčeho, do čeho se jednomu ze zúčastněných moc nechce). Může to být prostě jakési posunutí vztahu v tom smyslu, že si partneři vyjádří, že spolu chtějí strávit zbytek života nebo prostě uvědomění si, že mají společnou představu o budoucnosti a že spolu "počítají". Ale prostě té svatbě můžou stát v cestě finance, studium, bydlení apod., tak se to odloží až bude vhodnější doba. Jasně, když k tomu nejsou vhodné podmínky, tak se může se zasnoubením počkat až nastanou, ale to si tu pak zas spoustu holek stěžuje, že jsou spolu s partnerem takovou dobu a zasnoubení a svatba furt nikde (a přitom si samy uvědomují, že by v dané době taková svatba, jakou si představují, ani uskutečnit nešla).
No a taky podle mne záleží dost na tom, jestli spolu partneři o svatbě a budoucím životě občas mluví nebo ne. Jestli ano, tak pro ně třeba zasnoubení nemá takový význam, protože si dokážou říct i bez toho, že jednou svatbu plánují a chtějí. Ale mnoho lidí o tom vůbec nemluví (třeba ženský, který nechtěj chlapy vystrašit), a pak může nastat ve vztahu určitá nejistota (jak to ten druhý asi cítí, chce se vůbec někdy ženit, strach se zeptat, aby se nevyklekal a nemyslel si, že jsem hysterka posedlá svatbou) a tu nejistotu pro ně ty zásnuby právě odstraní. Ale samozřejmě neříkám, že je to ideální cesta, protože pokud lidi nevědí, jaký má jejich partner názor na budoucnost, tak se asi neznají dostatečně na to, aby se brali.
Tak to je samozřejmě na vás :). U nás to možná bude taky tak :). Nicméně mě odrazuje jedna věc. Mám spojené zásnuby se začátkem příprav na svatbu.. Pokud ale už teď víš, že svatba bude třeba za několik let, kdy je ten okamžik zahájení příprav? To si potom řeknete znova, že se vezmete tehdy a tehdy? To je jako dvoje zásnuby :D. Nicméně ten pocit, že je člověk zasnoubený je určitě super :)
Vykašli se na to,co říkají ostatní,záleží na Vás,jak to cítíte,takže si to musíš vyřešit sama v sobě. My jsme se taky zasnoubili a do roka a do dne se rozhodně neřešilo,protože bychom to nestihli, brali jsme se po skoro dvou a čtvrt roce po zasnoubení a nikdo to nějak nekomentoval,jen občas jsem tady slyšela názory,co na to můžu dělat dva roky,ale dneska s odstupem docházím na to,že je dobré mít na všechno čas a pořádně si to promyslet a ne hrotit na poslední chvíli.
No, nevidím problém se zasnoubit a pak prostě svatbu odložit, když nevyjde hned na další rok. Ale když hned víš, že ještě musíš dostudovat a to a tohle.. Tak bych příteli naznačila, že si ho vzít chceš, ale že počkáte.
Mě přítel požádal o ruku taky na střední, akorát v polovině čtvrťáku, to mi bylo 19 a teď se bereme ( a stihneme to dřív než za rok- požádal mě v září 2012 a svatba bude v červenci 2013). Ale oba víme, že je to přesně to, co chceme. :) Takže já bych se nebála, přítel taky vydělával sám a bydleli jsme spolu od mých 18, teď jsem k tomu přidala zaměstnání po maturitě já, a je to zase lehčí :)
tak mladá a na střední, já ti to moc přeji..pro mě osobně je to docela šok, představa, že se na střední zasnubuji či vdávám, tak to teda nevím...rozhodně jsem ráda, že jsem si počkala a trochu vyzrála nabrala zkušenosti nejen ze studia ale i ze života, já bych s tím asi počkala nějaký ten rok či dva:-)