Ahoj holky,
tak jsem v návalu všeho asi zapomněla ponouknout přítele, aby požádal rodiče o moji ruku. Co mi radíte??
PS: připravy jsou v běhu, v červenci máme termín...
U nás je přítel vůbec nežádal, žijem spolu, máme dítě, tak to svatba už je samozřejmost nač se ptát :-) ale když už to zařizujete a rodiče o svatbě ví, tak už je zbytečné žádat o ruku to by se mělo před než začnete něco zařizovat
Máte už prstýnky? Jestli je rodiče naživo eště neviděli tak za nimi jděte s tím že jdete ukázat prstýnky a at má muž nachystanou kytičku a nějakou lahvinku vínečka a požáda rodiče o tvou ploutev. :-) takhle nějak to uděláme i my až budou hotové prsteny :-p :-p
Taky přítel nežádal o ruku a minulý týden jsme to vzpomněli, že ani nepožádal. A všichni jsme se zasmáli a tím to asi skončilo. :-D Prstýnky už máme hotové, byli jsme pro ně v pátek, tak nevím, jestli máme je vzít a ukázat je našim.. :-)
Z pohledu chlapa, bych se pak dlouho před tchánem styděl, že jsem se ho nezeptal. Klidně bych přiznal, že v tom všem jsem na to zapomněl, ale otce bych se určitě zeptal. Bere taťkovi jeho milovanou dcerušku... za mě lepší pozdě, než nikdy. Určitě si šplhne ;-)
U mě byl žádat měsíc po zasnoubení s kytičkou. U mámy narazil, že i kdyby jí prej dal vagon kytek, tak mě nedá (ze srandy) a táta (jelikož už jsem s přítelem žila několik let 350 km daleko od našich) mu řekl, když už sis jí odtáhl před lety, tak co ti mám povolovat teď? :-D
U nás se žádalo hned další týden, babička s dědečkem, mamka i táta :) kytky, flašky, nebylo to snadný, ale zvládnul to bezvadně :) asi je jedno kdy, hlavně když se zeptá rodičů vůbec :)
My jsme pozvali rodiče na společnou večeři, kde jsme jim oznámili, že se budeme brát :-). Aspoň si rovnou mamči rozdělily úlohy, se kterými nám chtějí pomoct, domluvily se, že spolu budou péct koláčky atd. :-D Moc se jim líbilo, že jsme to udělali takto společně :-).
U nás to bylo tak, že manžel šel tajně rodiče požádat s kytkou a flaškou těsně před naším odjezdem na dovolenou a na dovolené požádal mě :-) Po návratu jsme pozvali obě nejbližší rodiny na večeři do restaurace a tam jim to všem oznámili.
Asi by jsme to měli dlouho na talíři kdyby nepožádal, ale udělal to hned jak se naši vrátili z dovči, protože v době kdy žádal mě, byli právě pryč. :D nečekali to, byli dojatí, mamka němela slov :D jen když viděla kytku, zmohla se na " ale já nic neslavím , nemám narozeniny ani svátek ":D načež se otočil k taťkovi dal mu flašku a požádal :)
Tak my na to taky zapomněli, a vlastně nás to ani nenapadlo až do chvíle, kdy jsme jeli k našim na návštěvu. Mé mamince jsme vezli dárkovou kazetu s kapslemi do kávovaru a aby to nebylo taťkovi líto tak jsem mu přibrali flašku ať taky něco má. No a ono jim to přítel předával se slovy"něco jsem vám dovezli" a táta pohotově prohodil.. "no konečně já už myslel, že nic nedovezeš když už nám ji kradeš" tak jsme se nasmáli jeho vtipně podané reakci. :-D :-D
Já nechci rýpat, ale není to už trochu staromódní žádat o ruku rodiče? Je to nutné? Co třeba jen uspořádat večeři, pozvat rodiče (od obou) a oznámit, že jste se zasnoubili a budete se brát? Myslím, že takto to úplně stačí.
@kocisko Mně to teda staromódní nepřijde, ovšem ani ne nutné... V každé rodině je to jinak, záleží na zvyklostech, tradicích, "rodiných pravidlech".
U nás to probíhalo asi tak: Šimon oznámil svým rodičům, že si mě chce vzít a tak nějak "poprosil o požehnání", pak jel za mými rodiči, kde je požádal o mou ruku a pak se teprve zeptal mě, jestli si ho vezmu. Pro mě to znamenalo velmi krásné gesto, ví, že si zakládám na tradičních způsobech (babička říká, že jsem v něčem jako z minulého století). Sice už je to zakladatelce tématu asi prd platné, ale pro někoho, kdo řeší nebo bude řešit - popřemýšlejte o rodičích, jestli je to pro ně důležité. Pokud ano, tak radši požádat "pozdě" než vůbec. Nějak to zakamuflujte, pozvěte je na večeři, doneste kytku (kytka vždycky všechno vylepší)... Řekněte, že jste rozhodnutí a že se máte rádi, ale zároveň vám záleží na jejich názoru.
U nás se nežádalo, naši věděli, že se chceme vzít a když to bylo oficiální, tak jsme je pozvali zároveň s jeho rodiči na oběd. Taťka ho naprosto zbožňuje a spíš byl nedočkavý, kdy mě požádá :-D