Žádost o ruku. Odmítly jste někdy?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj holky, nekamenujte mě prosím za trošku off-topic téma, ale zajímalo by mě, odmítly jste někdy žádost o ruku (nebyl to ten pravý, nebyl správný čas nebo cokoliv prostě).A proč případně?Vedlo to pak k rozchodu, vzal to sportovně nebo jste si to později rozmysleli nebo případně i litovaly svého rozhodnutí?Dík za názory :-)
Odpovědět
karawella tak to je hodně zajímavý :-) ale je to hezké s tou promoční večeří. já dřív myslela, jak je to jednoznačný, že se žádost přijde chlap jen, když je vše jasné, jako že to oba chcete tu svatbu a cítíte, že ten vztah vydrží..nebo si to aspoň myslíte že vydrží. ale život to píše někdy i jinak. ;-) to okouzlení tím momentem chápu..je fakt, že člověk může přijmout žádist o rukum ale má čas si ještě rozmýšlet chvíli..kamarádka taky odmítla v podstatě v tu chvíli jak ji požádal-bylo u toho ještě víc lidí, prsten chvíli paradoxně nosila, pak vrátila..dlouhodobě jsou tam problémy, tak myslím, že udělala dobře.
Odpovědět
Dnes se mi jeden kamarád u oběda svěřil, že požádal svou přítelkyni o ruku a že odmítla. Chodí spolu osm let, byli na dovolené ve Vegas a on v pokleku na pokoji v hotelu požádal o ruku s tím, že by se mohli rovnou tam vzít. Ona mu na to řekla, že ať se nezlobí, ale že není připravená. Holky po osmi letech není připravená???? Fakt jsem nevěděla co mu na to říct ....
Odpovědět
Jinak vlastní zkušenost s odmítnutí mám, ale nerada na to vzpomínám, protože jsem neměla "koule" na to říct to rovnou. Tehdejší přítel mě požádal o ruku o Vánocích před celou mojí rodinou. My jsme měli v té době už hodně velmi zásadních problémů akurát rodina nic netušila a než jsem cokoliv řekla byl tam potlesk, nadšení ... no měli ho rádi. Takže jsem si vzala prstýnek a nevěděla co dělat. Po Vánocích jsem se rozešla a odstěhovala jsem ho z bytu. Ale nevěděla jsem jak to rodině, kterou celou pozval na svatbu, oznámit. Tak jsem to oddalovala, vyhýbala se otázkám, až asi po pěti měsících přijeli moji rodiče ke mě na návštěvu ( neohlášenou a se svým klíčem od bytu). No a vlezli přímo do "akce" s mým novým milencem ( nic jiného z toho už nikdy nebylo jelikož tahle situace ho dostatečně vyplašila :-) ). Plynou z toho hned dvě ponaučení : 1) říkám hned okamžitě co si myslím a cítím a 2) rodiče již nemají klíče od mého bytu :D
Odpovědět
@vii to je teda situace! byli asi trochu v šoku co? :D
Odpovědět
@budouci_manzelka já fakt nevím kdo byl v šoku víc ..... to byla tak absurdní situace! Nakonec se ukázalo, že mám mimořádně milující a chápavé rodiče. V klidu jsme zašli na oběd, já jsem vyklopila co všechno bylo v mém vztahu špatně a proč jsem se rozešla. řekla jsem narovinu, že jsem se neskutečně bála všem oznámit, že tedy svatba nebude a že po těch měsících samoty mám i potřebu sexu :D Musím říct, že od té doby máme nadstandardně pevné vztahy a říkáme si vše ( z obou stran ), žádné tutlání informací, které mohou ty druhé zklamat.
Odpovědět
no je fakt, že po 8 letech není připravená..to je divné. my byli ve Vegas vloni a taky mě napadlo, kdyby s tím přišel, nepřišel. :-D i když nejsem typ, co by chtěl takovou svatbu, tak bych se asi nechala strhnout tím okamžikem a šla do toho. ono takhle jak požádá před rodinou a oni hned nadšení a potlesk, nejde dost dobře říci ne. nechtěla bych takovou situaci, i když bych si jím byla jistá, styděla bych se jak všichni koukají, ty komentáře a tak :-S ale tak nakonec Ti to dopadlo dobře a tak jak mělo
Odpovědět
TUTO ZKUŠENOST NEMÁM, ale v okruhu mých známých mám jeden případ, kdy sice nešlo o odmítnití, ale vše by se tím ulehčilo.Kamarádku přítel požádal o ruku ,ona si nebyla jistá, ala řekla ANO.Měli krásnou velkou svatbu ,VŠE BYLO PERFEKTNÍ,ale bohužel jenom ten jeden den...... Do roka se rozvedli po společné dohodě, že to tak bude lepší. Takže je lepší odmítnutí, než svatba z rozummu, nebo lítost, ikdyž to znamená ublížit tomu kdo vás miluje.
Odpovědět
Odmítla jsem dvakrát jednoho a toho samého muže, potřetí jsem neodmítla a před měsícem jsem si ho vzala. Odmítala jsem pro to že mi nepřišel ještě ten správný čas a já jsem ještě nebyla dostatečně zralá na to se vdát.
Odpovědět
@marcicek84 tak u mna napriklad to prebehlo ako v romantickej telenovele a vobec som to necakala :-p aj ked to bolo asi jeho prve a posledne velke romanticke gesto, ale teda dal do toho vsetko 8-)
Odpovědět
No nastastie moj priatel vie, ze by ma tym poziadanimo ruku pred celou rodinou poriadne "zabil" a v podstate by to asi dost nastrbilo, ak nie znicilo nas vztah....ja taketo veci radsej riesim medzi 4 ocami....a ano....aj ja som ho odmietla....a to celkovo asi 3 krat.....aj ked nadseny nebol, ale ja mam uz jedno manzelstvo za sebou....a po troch rokoch nasledoval rozvod......a odvtedy proste nastal nejaky blok.....no a po 2 odmietnuti mojim terajsim priatelom sme cakali babo...a nastalo 3 odmietnutie.....odvtedy dalsia ponuka neprisla....posledny rozhovor na tuto temu som zacala ja....on z toho moc nadseny nie je....a vlastne uz ani ja.....planujeme druhe babo....ale ta svadba asi nebude....mam z nej proste brutal paniku.....takze asi zrusime aj toto planovanie a radsej bude to druhe babo tiez bez papiera........a preco tie odmietnutia? lebo sa jednoducho ani 4 roky po rozvode na tu svadbu necitim....aj ked ho milujem....a on to nastastie chape....
Odpovědět
Profilova fotka
@hupup Ahojky, taky ráda přispěju se svou zkušeností. Bylo mi 18, když jsem otěhotněla a hrozně jsem chtěla svatbu. Přítel byl rozvedený a nebyli jsme spolu dlouho, nechtěl zkrátka o svatbě ani slyšet. Samozřejmě teď jsem vážně ráda, že jsme se nevzali, ale tenkrát jsem to hrozně těžce nesla. Než bylo dceři 1 rok (tzn asi rok a 9 měsíců :-D) jsme se kvůli tomu děsně hádali, já pořád: "A proč si mě nechceš vzít? To mě nemiluješ tolik?? atd atd. Takže to mi bylo od 18 do 20 let (jako byla asi tvé přítelkyni, když chtěla svatbu). Pak jsme se dohodli, že svatba časem bude, ale až se vyhrabem z finančních potíží. Já se uklidnila, ale v tu chvíli jsem si přestala být tou svatbou jistá, jestli to chci. Přišlo mi to hrozně definitivní a nevratný a říkala jsem si, jestli přece jen nejsem ještě mladá (nepřipomíná ti to něco? :-)). Krystalizovalo to asi 8 měsíců, kdy jsme se málem rozešli, jeden den jsme si všechno od srdce vyříkali a od té doby za půl roku jsem dostala prstýnek s oficiální žádostí o ruku :-) Byla jsem na to připravená a bylo to OK. Tím chci jen poukázat, že my ženy okolo 20 jsme hrozně přecitlivělé a svatba je pro nás velký krok. Určitě by to chtělo nechat chvilku uležet a pak ve vhodnou chvíli V KLIDU probrat jako dospělí lidé. Vždyť přeci dneska už žádost o ruku neznamená okamžitě svatbu! Můžete počkat jak dlouho budete chtít. A co se týče pohledu na děti... No taky jsem měla období, kdy jsem nechtěla děti vůbec :-D Jedno mám a musím říct, že jsou chvíle, kdy bych ho nejradši vrátila, kdyby to šlo. A pak si zase říkám, kdy jí pořídíme další dva sourozence... Je to s náma holt komplikovaný :-) Ale určitě to chce přítelkyni vysvětlit, že to pro tebe bylo těžký přijmout...
Odpovědět
@hupup ako ste na tom teraz vztahovo? bavili ste sa o tej ziadosti za uplynuly mesiac? ja by som sa na to pozerala tak - ona dlho chcela, ty nie, az zacala pochybovat, ci ju skutocne milujes, ci s nou skutocne planujes buducnost... teraz, ked si po tej dlhej dobe prisiel zo ziadostou, pravdepodobne sa boji, aby to nebol len tvoj ulet na par tyzdnov... mozno po tolkych razoch odmietnuti z tvojej strany sa takto obrnila... ja by som to skusala brat z tej strany, ze je to styl jej obrany... ak ste sa este o tom nerozpravali, sadnite si raz spolu a pohovor si s nou o jej planoch do buducna... nie ze ty chces svadbu a deti, ale ako si ona predstavuje svoju buducnost, co chce robit o 5-10 rokov a ci ta v nej vidi... :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Jo. ODMÍTLA JSEM. Odmítla jsem chlapa se kterým jsem byla šest a půl roku. Pořád jsem čekala, že se vezneme a založíme rodinu, koupíme byt ..... a on místo toho hrál mrtvého brouka, až jsem se s ním rozešla. Týden na to mě požádal o ruku. Ležel v usmolené posteli. A bylo na něm vidět, že když vytáhl prstýnek, který nebyl ani zabalený, tak si myslel, že vyhrál, když mi ho dá. Jenže jak jsem tak byla naštvaná, že ho ani nešlo přijmout. A trvala jsem na tom, že je prostě opravdu konec, ať si to uvědomí. Navíc se mi ten prstýnek ani nelíbil. Po nějakých peripetiích mi ale zůstal doma v krabičce, nikdy jsem ho neměla na ruce a dostala jsem ho se slovy, ať ho mám aspoň na památku, aby mi připomínal jaká jsem potvora. Dnes mám na ruce jiný prstýnek, je nádherný a jsem na svoje předchozí rozhodnutí pyšná! Protože teď si to opravdu užívám. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Ja odmitla nyni uz meho manzela,ktereho jsem si vzala pred tydnem. Tehdy me pozadal po 5 letech vztahu, coz je dost dlouha doba, jenze hacek byl v tom, ze ja tenkrat uz mela docela dlouhou dobu pocit, ze se nikam neposouvame, doslo k vymene nazoru i se slzami a on tyden na to dosel s prstenem. Tenkrat jsem na to uz nemela silu ani naladu a hlavne jsem mela pocit, ze jsem si to vydupala, takze jsem rekla ne...nechali jsme to ustat a bylo do dobre..odrazili jsme se ode dna a prozili dalsi 4 roky, pritel dozral,je zodpovednejsi a sam pochopil, ze spravna doba prisla az ted..
Odpovědět
Profilova fotka
Odmietla som 2 krat a treti krat svojho terazsieho manzela. Ale on to nevzdal a po roku ma poziadal opat a vzali sme sa:-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já sem svého bývalého přítele se kterým sem byla cca 3roky odmítla 2x, bohužel žádost přišla tehdy, když sme měli docela velkou krizi a svatbou to chtěl slepit. A svého dalšího již bývalého přítele se kterým sem byla cca 2 roky sem taky odmítla, protože žádost přišla moc brzy. Mého součastného miláčka sem neodmítla, požádal mě o ruku po roce a příští rok se bereme. Tentokrát sem přesvědčená že on je ten pravý !!
Odpovědět
@zerog 3 krát som odmietla a spravila som dobre :-D
Odpovědět
@barcelona94901 ano odmietla som od mojho priatela az na 3 krat som povedala ANO cakal asi tak tri roky
Odpovědět
hustý, že počkal a nenechal se odradit. :-)
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Profilova fotka
Ja odmitla asi dvakrat. Po dvou letech vztahu a po cca po trech. Ale vzdycky s tim, ze si ho jednou vezmu. Studovala jsem totiz, nasi mi porad posilali neco na zivobyti, ja pri studiu nemohla chodit na brigady a on uz chodil do prace.... Bydleli jsme spolu od zacatku, ale s tema penezma to bylo proste porad hloupe... Vzdycky jsem to zamluvila s tim, ze se vdavat chci, chci si vzit jeho, ale jen ne ted... Podruhe uz mi rekl, ze mu mam teda rict, az se budu chctit vdavat.. Po 5 letech vztahu jsem uspesne ziskala titul a my vyrazili na roadtrip po USA, kde jsem se ho zeptala, jestli si me jeste porad chce vzit... Chtel, byl stastny jak blecha a my se zasnoubili a hned zacli planovat svatbu 8-)
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 10 měsících
Odmítnutí co bolelo :-) https://www.youtube.com/watch?v=AxklV...
Odpovědět
je pravda, že musím ocenit, pokud někoho odmítente a on se zeptá znovu. chápu některé důvody k odmítnutí, to nesoudím.ale manžel je takový nervák z těchto situací, že kdybych ho jednou odmítla, vícekrát se mne asi už nezeptá, nesebere k tomu odvahu a já jsem taková zatvrzelá a hrdá proti tomu zeptat se ho sama, z toho mám blok. tak bychom spolu asi už nebyli, kdybych ho někdy se zasnoubením odmítla. přeju všem jen to správné rozhodnutí ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@vii já bych asi taky nechtěla svatbu ve vegas....na hned, bez příprav, bez rodiny a bez kamarádů.....;-)
Odpovědět
@zerog Zda jsem z Tvého profilu pochopila, tak jste se již zasnoubili? :-)
Odpovědět
michaela už jsme manželé-od června 2013, zásnuby listopad 2012.. od doby kdy jsem založila tuhle diskuzi uplynulo několik let, tak to pro mne bylo zajímavé přečíst si něco znovu v kontextu událostí následujících let.. ale bylo pro mne zajímavé, že hodně lidí skutečně neřekne automaticky ano u žádosti o ruku..a je to asi dobře, pokud se na to člověk necítí nebo ten vztah není v pořádku..lepší než se pak rozvádět..jen se o tom tolik nemluví, všude se jen slyší jak romantická žádost o ruku byla :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Jednou, ale to mi bylo 18 a znali jsme se tři dny :-D :-D :-D Pak už žádná žádost nepřišla, až teď, no a tu bych neodmítla, ani kdybych byla úplně blbá. Což tedy doufám úplně nejsem :)
Odpovědět
@zerog Vsechny zadosti nejsou romanticke ci svelkymi gesty atp., dost holek si pribarvuje. :-) Dle meho je jedno, jak chlap svou drahou pozada, dulezite je, ze si mysli ze je pro nej ta prava a chce s ni byt do konce zivota a zcelastejne by to mela citit i zena na druhe strane. ;-) Mohla bych se dotazat, jak nakonec u vas vse probihalo? Dle prvotniho prizpevku, zakladajici diskuzi jste to meli doma "vyostrene" ;-)
Odpovědět
No, já odmítla asi před sedmi roky (po 4 letech vztahu) - ale proto, že jsme si myslela, že jsem ho do toho dotlačila - tehdy se ženil jeho brácha (znal se s ní jen krátce) a já o tom pořád mluvila,.. a pak taky mi ta žádos vůbec nepřišla romantická :D Zůstali jsme spolu - máme dva kluky a psa a asi se někdy vezmem:D Ale vím jedno. že požádat už budu muset já... :-S ]-(
Odpovědět
michaela_ to máš asi pravdu, že si jich to dost přibarvuje..a realita bývá jiná..určitě to není důležité, aby to bylo s pompou nebo romantikou, o tom to není....ano, v době zakládání diskuze to bylo takové vyostřené ohledně svatby..manžel později říkal že dvakrát mne po nějakém tom roce po diskuzi chtěl požádat a dvakrát to překazily nějaké blbosti.... pak když to přišlo, prostě se zeptal doma..a prstýnek jsem předtím našla náhodou doma, tak jsem věděla jak vypadal :-D mimochodem, jak čtu v pasu o svatbě na Červeném hrádku, tak tam jsem na jedné svatbě byla ;-)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?