Ahoj holky, nekamenujte mě prosím za trošku off-topic téma, ale zajímalo by mě, odmítly jste někdy žádost o ruku (nebyl to ten pravý, nebyl správný čas nebo cokoliv prostě).A proč případně?Vedlo to pak k rozchodu, vzal to sportovně nebo jste si to později rozmysleli nebo případně i litovaly svého rozhodnutí?Dík za názory :-)
ahojky, no ja osobnu skusenost mam...odmietla som aj ked vtedy viacmenej preto akym sposobom to spravil...ja som bola na leto v zahranici a uz som skoro spala ked mi prisla sms, ze ci si ho vezmem..skoro mi zabehlo ked som to uvidela...myslim,ze rano som mu napisala nieco v zmysle,ze takto urcite nie a ze pri takomto sposobe si vie aj odpoved domysliet...nakoniec sme sa rozisli ale dovod rozchodu nemal s odmietnutim nic spolocne ..on sa za to aj ospravedlnoval a vysvetloval to tym,ze robil nejake rozhodnutie(uz neviem co) a potreboval vediet ci s nim ratam do buducnosti...to rozhodnutie som nikdy neolutovala,ani ked sme este boli spolu.
Já mám s odmítnutím taky osobní zkušenost a k rozchodu to logicky vedlo :-) Protože když jsem si uvědomila, že si dotyčného nechci do roka, ani za dva roky vzít, tak že to se mnou nebude tak žhavý s citama k němu. A ještě, že jsem do toho tehdy nešla :-)))))
No tak já mám taky zkušenost, neprve požádal o ruku on mne - byli sme spolu půl roku a mě bylo 19-náct na čož jsem mu řekla at´se nezlobí, ale že tak brzo se vdávat nebudu, ale že je mi s nim fajn a uvidíme časem :-) No sme spolu už přes 9 let, máme dítě a já to na jeho 40-tiny otočila, jestli se teda už vezmeme :-) No sice se do toho ted´už moc nehrne, ale pokud se nic závážnýho nestane, tak by měla být svatba příští nebo následující rok, dle finanční situace ;-)
Jinak jsem odmítla ještě jednoho a to mého bývalého, byli sme spolu cca půl roku, láska jako trám a vpodstatě jsme se rozešli kvůli velké vzdálenosti mezi náma. Nikdy se nechtěl vázat, ale jak zjistil že sem se svym současnym, tak přijel a požádal mne o ruku, já v té době byla zaláskovaná do současného tj.jsem ho odmítla. On to tehdy obrečel. Nakonec jsme zůstali kamarádi, ale je fakt že od té doby je v podstatě pořád sám.
Odmietla, bol to príliš krátky vzťah, neviedlo to k rozchodu, neľutujem. Rozišli sme sa o pár mesiacov neskôr, keď ma udrel. Domáci násilníci dávajú ponuky na sobáš po príliš krátkej známosti, aby si zabezpečili puto s partnerkou. 8-)
tak pokud te pozada pritel kteryho milujes a se kterym chces byt tak bych neodmitala ale jak uz tu bylo receno -muzes souhlasit a rict ze teda bys byla radsi kdyby to bylo az tak za 2,3 atd.roky ..pokud nechces s tim clovekem zustat a vis to tak bych ho odmitla (ale v tom pripade teda nevim proc s takovym nazorem nekdo zustava s danym pritelem)..jinak pokud bych ja (kdybych byla treba borec) pozadala nekdoho o ruku a byla bych odmitnutna jakoze fakt tak nevidim duvod ten vztah dal udrzovat :-N
moje sestra pry svagra odmitla asi dvakrat, nez si ho nakonec vzala :-D jestli to bral nejak dramaticky, to nevim,a le ted uz jsou svoji :-D Myslim, ze asi chtela prvni bydlet nejaky cas spolecne a pak teprv svatbu. To byla vlastne i moje podminka... No, spolecna vychova se nzeapre :-D
Já odmítla - bylo to moc brzy, připadala jsem si ještě strašně mladá. Docela dlouho jsme spolu vůbec nemluvili, hodně ho to ranilo. Pak jsme se ale domluvili, že až budu redy, tak si řeknu, a bylo to v pohodě.
tak já osobní zkušenost taky mám, dva jsem odmítla a dvoum jsem přikývla :-D Ani u jednoho odmítnutého to nevedlo k rozchodu, poprvé jsem byla moc mladá, podruhé zase blbá :-D No a tomu, co jsem přikývla, tak s tím jsem se po necelých 3letech rozvedla a teď jsem znova vdaná a vím, že už napořád :-) Ani u jednoho odmítnutého to k rozvodu nevedlo, ale ve vztahu se to dle mého malinko promítlo, ale jen na chvíli..
Zerog, takže radím, že nejlepší varianta je na požádání o ruku přikývnout, protějšek bude šťastný, bude klid ve vztahu a nikdo neříká, že když kývneš, musí být hned svatba.. v zimě se vdávat nechceš, no a do jara uvidíš, zda s ním chceš být či ne a podle toho budeš jednat dál, zda začnete plánovat svadbu na léto/podzim nebo zjistíš, že si ho brát fakt nechceš nebo třeba až za další rok ;-)
Ja neodmitla, ale jen to natahla. Vzali jsme se cca 2 roky od zadosti a puvodne jsme to chteli jeste o dalsi rok odlozit, ale muj tatka nas prinutil to neodkladat;-)
Díky za názory holky. Zatím žádost o ruku neproběhla. U mně je to o tom, že být s ním chci určitě, počítám s ním, máme se rádi i to klape (jsme spolu přes 4 roky, bydlíme spolu , dodělávám školu a brzy budu pracovat na plný úvazek). Přece jen, je mi 25 a jemu bude každým dnem 31. O posunutí na dýl a získání času to tedy není. Jenom jsem jeden čas hodně mluvila o svatbě a mrzelo mě, že on nechtěl. Taky byl otrávenej tím jak o tom furt mluvím a že se nenechá nutit řekl, přitom že se svatbou počítá, chceme tak za rok dva děti a on by chtěl svatbu ještě předtím. Jenomže mě to pak nějak otrávilo, zatrpkla jsem vůči svatbě, taky asi uražená ješitnost a raněná hrdost z mé strany. Tak jsem mu i řekla, ať počítá že ho třeba odmítnu se žádostí o ruku, ale být s ním chci dál. Úplně totiž vidím jak by to udělal stylem tak se teda vezmeme, ne, žádná romantika a úcta k druhému jak bych (nemusí klečet, stačí třeba kytka a prstýnek, a kdyby požádal rodiče, budu moc ráda, ale on že na šaškárny není a vůbec nerada bych, aby to bylo-pokud to vůbec bude-až v těhotenství, taková znouzectnost. jsem prostě taková. a on na to že když odmítnu, rozejde se se mnou. já na to že já se s ním taky nerozešla když on svatbu nechtěl doteď a stále jsme spolu. ani jeden nemůže druhého nutit.Rozchod je ale to poslední co bych chtěla, mrzí mě, že se to muselo takhle zamotat. V podstatě nemám problém když se nevezmeme, pokud by mě o ruku nepožádal, děti jsou důležité, ale bez svatby to přežiju. No a pokud mě požádá o ruku, záleží teda hodně na tom, jak to udělá.Chtěl jsem se s vámi jen poradit a jak vidím, rozchod by možná po odmítnutí reálně hrozil.
zerog: no... tak ted jsem to moc nepochopila... :-| takze ty jsi se chtela vdavat, on se na to necitil... vlastne jsi mu ani primo nerekla, jen jsi o tom mluvila... kdyz ted se u vas mluvi o detech, treba on zapremyslel o svatbe a ty bys ho ted na truc odmitla? nemuzete bez sebe byt, milujete se, bydlite spolu, planujete budoucnost... to tve rozhodnuti mi prijde jen jako kdyby to psala 18 leta nevyzrala holka... a na stylu zadosti o ruku prece nesejde... nekdo proste nechape romanticky predstavy sve drahe polovicky... =-) To mi prijde taky divny, ze ti HODNE zalezi na tom, jak te pozada...na tom prece nesejde...dulezity je, ze sebere odvahu a vubec to udela...
tot muj nazor...
ASi budu znít jako hroznej sobec, ale tenhle truc naprosto znám. A úplně cejtím v kostech, jak vypadá :-N Ale j třeba si asi uvědomit dvě věci - plánování jak a co udělám je nanic. Z toho vždycky plynou jen obavy, nereálný plány a představy až něco bude, tak udělám tohle. Neuděláš a nebude to tak. Čistě proto, že realita je vždycky úplně jiná, než představy. Druhá věc - tady už nejde o truc kvůli nějaké blbosti. Tady jde o život v manželství. I když možná proto, že je to věc tak důležitá Tě to paradoxně štve o to víc. Ale být Tebou tak asi v takové situaci koukám po podstatě. Tady platí to skvělé pravido - kdž nejde o život jde o h.... Jenže tady o život jde, tak se podletoho zařiď:-)
=-) nechapem tuto temu
a ziada sa mi zas a znova napisat: mat vase problemy a napr. Banasovej plat :-D (lebo neviem, ci uz na tom nie su poniektore celvriti lepsie ako prezident :-D) to len tak mimo temu....
moze mi niekto vysvetlit (rozumne a inteligentne) co sa tu vlastne riesi? =-) 8-(
marcicek: ale on ji jeste o ruku ani nepozadal a ona nepsala nic o tom, ze on ji hrozi rozchodem... :-) jen se ptala, jestli to tak muze skoncit...ze si to ten kluk tak proste vylozi, ze s ni uz nechce byt a tak... takze o jejich rozchodu neni rec, je to jen o tom "co by, kdyby..."!
kaczka85, ale ved ona pisala, ze jej povedal, ze ak by ho odmietla, tak sa s nou rozide... ci som tu uz uplne blba na tejto stranke?
kriste, to su problemy....
človek, ak naozaj ľúbi, tak je ochotný zo seba spraviť aj šaška a nikdy by sa nevyhrážal rozchodom ak mu niekto povie nie, pri ledabolo požiadaní o ruku. zerog, ja na tvojom mieste by som mu povedala, že chcem byť požiadaná o ruku dôstojne a keby to pre mňa nebol ochotný spraviť, povedala by som nie aj pod hrozbou rozchodu. vzťah je o vzájomných kompromisoch a nie o tom, že jeden robí všetko tak ako chce ten druhý.
werumka: s tím plánováním máš pravdu, ono to bude stejně jinak 8-) holt mám vždy pocit že jde vše naplánovat a připravit se na to a ono ne :-)
marcicek84:máš pravdu, chlapi na romantiku moc nejsou, mně fakt stačí, když to bude důstojně. a jak říkáš, můžu před ním nadhodit to s tím poserou ;-)
kaczka85: řekl, že pokud bych ho odmítla, je tu možnost, že by se se mnou rozešel, ať ho zkusím pochopit, že chlapi to blbě nesou tohle, osobně.jen že tahle možnost tu je. možná by to tak nedopadlo, kdybych mu vysvětlila víc své pohnutky. a jinak ,asi máme obě dvě jiné představy o žádosti o ruku, ale jsem ráda, že nejsem sama
každopádně, díky všem za názory, už jsme se rozhodla že pokud mě někdy o ruku požádá, odmítat ho asi nebudu a max před ním ještě teď někdy nadhodím, že by to mohlo být aspoň trošku důstojně, ta žádost
a pokud to někoho otravovalo, tak sorry, ale není probém si to nečíst a nepřispívat sem ;-)
lubit niekoho a len z trucu (dodnes som nepochopila akeho...), ho odmietnut, ked ma poziada o ruku... hm, dost detinske.
A to nedostojne poziadanie o ruku by teda zaujimalo aj mna... pretoze ak sa muz rozhodne, ze si ma chce vziat za zenu, nech by ma o to poziadal akymkolvek sposobom, nezda sa mi,ze by to bolo nedostojne. A to, ze je niekomu proti srsti robit "ceremonie" so zasnubami aj pred rodicmi, s hostinami a neviem cim, podla mna nie je prejavom nelasky...
ale na radu zakladatelky.... odchadzam :-D
tripplebi: takze on je podle Tebe slaboch, kdyz ji vyhrozuje rozchodem, kvuli odmitnuti zadosti o ruku, ale to co ji radis Ty je dustojny? Vyhrozovat mu rozchodem, ze pokud ji nepozada dustojne??? To si snad děláš srandu... :-D
souhlasim s katou267 a slnieckovou, taky by me zajimalo, jak vypada nedustojne pozadani o ruku... :-D
muj pritel pri tom hrozne koktal a klepal se, je to taky nedustojne? asi jsem ho mela odmitnout, treba by se priste polepsil... ale to bych se taky zadneho priste nemusela dockat...
myslim si, ze na to, ze je ti 25, by jsi mohla mit trochu rozum a tenhle zivotni krok svemu partnerovi ulehcit a ne ho zatezovat malichernostma...
holky, ja bych to tak nehrotila... kaczka, mozna je to mineno jako tak, ze "nedustojne" je to treba stylem pres sms... jen tak "mimochodem" se zeptat "joo a nechces si me vlastne vzit teda?" ... to by mne treba taky prislo "nedustojne" a spis jako by to pro toho partnera bylo neco tak nazasadniho. Urcite nejde o pokleknuti, prsten, kytku nebo romantickou hudbu - to uz jsou romanticke "nadstavby":-D (mmch, muj m. me pozadal o ruku taky bez kytky, ani neklecel, ani to nebylo na zadne romanticke veceri - ale bylo videt, ze mu na tom zalezi! prstynek jsem teda dostala, to jo ;-) ale to myslim neni to hlavni)
Jé, já žádostí odmítla: kolik bláznivých chlapů si mě chtělo vzít: jeden zoufalý ožrala, jeden kluk, co odešel z kněžského semináře, jeden lékař, a včečra jeden můj pacient na psychiatrii. :-D :-D :-D
Někteří chlapi neví co by. A zkoušejí.