Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Zásnuby a snubní prsten

Valentýn - taky vás nepožádal?:)

Zobraz úvodní příspěvek
Tak už je tu zas toto téma :). Vztah fajn, bezmála osm let za námi, splolečnou budoucnost plánujeme, bydlení máme ... On ví, že to chci, mě řekl že se tomu nebrání, ale furt nic nepřichází. Čekám už skoro dva roky - jeden rok potajmu, pasivně. Druhý rok jsem začala něco naznačovat a ověřila jsem si, že je mu to jasné a pak zas pasivní čekání. Pak to přešlo do fáze, kdy jsem se tím čekáním cítila docela ponížená, navíc se svatbami se okolo nás samozřejmě rozthrl pytel. A teď? Vím, že s ním chci být, máme na pohodu vztah, ale na svatbu už jsem se totálně přestala cítit. Už se na ní netěším, už se prostě prošvihla ta doba. Je to trochu tím, že na sobě cítím, že už nejsem ta mladá "krasavice", mám se sebou mnohem víc práce - nějaká vráska a dokonce i ta šedina už se objevila =-), řekla bych teda, že dost předčasně, ale máme to v rodině :((. Navíc mi našli jeden zdravotní problém, kvůli kterému vyfásnu nezvhlednou jizvu, která bude vidět. Podle mě se lidi mají brát, když jsou mladí a krásní :). Navíc já vím, jakou svatbu by si přítel představoval - velkou a honosnou, ale já o ní už nestojím. Nebudu chtít šaškovat před sto lidmi obarvená a zjizvená. Pokud se přítel vyjádří, tak budu chtít malou svatbu nebo žádnou svatbu. Docela se to ve mě mele, přítel je milionovej, ale tohle prostě podělal. Hlavně to, že to neudělal spontánně, když věděl, ví že po tom toužím. Chystám se to na něj vybalit (svěřit se mu se svými pocity) a jsem si na 90% jistá, že se po tom vyjádří, ale už to nebude ono. Mám takovej pocit, že na to, až si o to řeknu vyloženě čeká a tahle jeho pasivita mě neskutečně vytáčí. Je mi ...smutno :(:
Odpovědět
1 2 3
4
5
…
26
Dámy, zkusme se na to ale podívat z jiného pohledu. Zakladatelka toužila po zásnubách a svatbě, nepřišlo to ale ve správnou chvíli, a dnes už se na to cítí "stará", ať už má k tomu jakékoliv důvody. A trápí jí to, protože odchází něco, co se už nedá vrátit ani dohnat. Jenže většina z vás si to vyložila jako truc. Na druhou stranu, je tady muž, který se ženou x let žije ve spokojeném vztahu (zjevně tedy není nezralý na společný život v manželství) a ví, že pro ni bylo v určitém období důležité, aby ji požádal o ruku. Přesto to neudělal. A co jsem tak vyčetla z mnoha diskuzí, včetně této, spousta mužů uvažuje způsobem, že když na ženě vidí, že touží po zásnubách, naschvál to neudělají a čekají na moment, kdy to přestane chtít, aby ji "překvapili". Není v tom taky truc, že to naschvál neudělají, když to žena chce? A očekávají, že po tom čekání, které věřím, že může být ponižující, jim nakonec řekne ano, a zapomene všechno, co tomu předcházelo.
Odpovědět
@stastnevdana Ano, ale bohužel už s tím nic neudělá a neomládne, tudíž mi přijde zbytečné se v tom utápět a vrhat smutné pohledy na chlapa. :) Život není tak dlouhý, aby člověk ztrácel čas tady tímto..hlavní je, že se milují. Já jí nechci trápit, nebo co..jen jí chci naznačit, že jsou lepší věci na světě..chlap je trubka, takže bych mu prostě řekla to, co píše tady nám...
Odpovědět
@vakasest Souhlasím, někdy to chce víc empatie. Ale myslím, že to mnohým zde jde. :-) Je ale fajn, když to někdo připomene. :-)
Odpovědět
@shigella Myslím, že jsi to vyřešila úplně parádně! Vysvětlila jsi mu, proč jsi naštvaná a přitom jsi dokázala sama sebe reflektovat a měla jsi nadhled. Přítel získal potřebnou informaci a pak už si to udělal po svém. :-) Myslím, že spousta žen je nešťastných jen proto, že si neumí říct, po čem touží a jen naznačují či pasivně čekají.
Odpovědět
@stastnevdana Nemyslím, že to od muže musí být truc. Spíš pod tlakem na ženění začne pochybovat, zda je to dobrý nápad, a nemá čas přemýšlet o tom, co by chtěl on, protože se cítí nucen. Chápu to. Tedy teď už to chápu. Kdybych to chápala i před nějakým časem, mohla jsem si ušetřit spoustu čekání.
Odpovědět
Muži uvažují přesně tak, jak už některé z vás napsaly :-) teprve až když nechcete, nebo už to neřešíte, příjde ona osudová otázka :-) S přítelem jsme 9 let, několikrát jsem mu naznačovala, ukazovala mu fotky ze svateb a jaký bych chtěla zásnubní prstýnek, na všechno se usmál a nic....když jsme se domluvili, že se vezmeme, až dorekonstruujeme baráček a já s tím absolutně nepočítala, on poklekl :-) Být tebou, určitě bych to s ním probrala, ale né žádné naschvály, to není hezké :-(
Odpovědět
Docela ti rozumím, loni jsem prožívala dost podobné pocity, i když kontext byl trochu jiný. Jsme spolu dlouho a protože jsem dlouho studovala a tudíž nebyly peníze, jak se společným bydlením tak svatbou jsme docela otáleli. Začali jsme spolu bydlet asi po 8 letech vztahu a vždycky jsme si říkali, že až spolu budeme 10 let, že bychom se mohli vzít. No ale pár měsíců před tím výročím nám to začalo celkově nějak skřípat, a tak pochopitelně ta žádost o ruku o výročí neproběhla. Pak se to nakonec zlepšilo ale čas šel a ta očekávaná žádost o ruku pořád nějak nepřicházela i přestože jsme o tom tu a tam mluvili a vyjadřoval se ve smyslu, že by si svatbu též přál.. Až se pak při jedné mnou vyvolané scéně podivil, že by mě měl jako žádat, a že prstýnek už ho vůbec nenapadl. To mě neskutečně vytočilo, už proto, že během té naší krize jsem stále po něm chtěla aby pro mě něco neočekávaného občas udělal, koupil kytku častěji než jednou za pět let apod. Prostě není ten typ na podobná překvapení, ale já to v té době prostě strašně potřebovala a snažila jsem se mu vysvětlit jak je to pro mě důležité... Byla jsem tak vytočená, že jsem také všude tvrdila, jak už se vdávat nechci, že si rozhodně nedovedu představit být v bílých šatech apod. Zklamaná pozorovala jak se vdávají/žení skoro všichni kamarádi a známí a začala být ke svatbám děsně skeptická. No a nakonec o pár měsíců později ta žádost přišla i s prstýnkem (který trefil velikostně úplně skvěle ačkoliv neměl podle čeho měřit velikost, prstýnky jinak vůbec nenosím). Přestože mě asi nikdy nepřestane mrzet, že ho to stálo tolik přemáhání a že jsem si to musela de facto vydupat (na druhou stranu se mi za to už párkrát omlouval, že je prostě trouba, že mu to nedošlo), plánování svatby si nakonec oproti očekávání užívám, na svatbu se ve svých 29 letech moc těším a jsem za ten prstýnek moc ráda. Ale určitě chci malou svatbu a nikdy jsem nechtěla jinou. Nakonec tedy bude taková prostřední, asi pro 30 lidí (zas ale mám celkem dost lidí v nejbližší rodině se kterou se často vídáme - jen ty dají 20lidí), ale druhou stranu v době největších splínů jsem byla ochotná připustit maximálně tak svatbu ve dvou (plus cizí svědci) někde na Madagascaru :D Tak přeju ať se situace vyvíjí jak by si si přála. Uvidíš, třeba to nakonec budeš cítit úplně jinak. My ženský jsme děsně náladový a třeba se tvoje pocity v tomhle smyslu ještě dost změní, já je měním skoro denně ;) Nevím tedy kolik ti je, ale rozhodně neber věci tak že jsi na něco stará. Já s podobnými pocity bojuju skoro v čemkoliv už posledních pár let a poslední dobou si říkám, jak jsem blbá, že si nechávám kvůli nějakým hloupým pocitům o "stáří" utíkat život mezi prsty. Zvlášť když opravdu ještě vůbec stará nejsi. Nikdy není na nic pozdě!
Odpovědět
Profilova fotka
@cestmira Každopádně si to chce s přítelem promluvit otevřeně jako s námi, ale hlavně v klidu a výčitek :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Promluvte si a domluvte se. Vždyť to vždy nemusí být (a řekla bych že ani není) podle románové předlohy, kdy partner více či méně nečekaně požádá o ruku. Romantická večeře, nebo i doma v klidu u TV (teda ne během sledování sportovního utkání, to se asi úplně nepotkáte :-) :-) ). Naveď na to téma řeč, co kdybyste tu svatbu naplánovali a hotovo. Zásnubák můžete vybrat spolu a nebo ho vybere on, vždyť je to šumák. Život není jak z romantického filmu a zbytečně se nesekej, když to není podle Tvého. Hádám, že on vůbec nemá stresy ohledně věku, které máš Ty. On Tvůj šedivý vlas nevidí, a je mu jedno, jestli budeš mít jizvu. Svatba není o kráse, ale o lásce a partnerství. A na to jsou potřeba dva, a ti dva se mohou klidně domluvit…
Odpovědět
@evmino Jenže to je to, že zakladatelka evidentně nestojí o domluvenou svatbu, ale o to, aby se partner vyjádřil, aby projevil nějakou snahu, zájem. Psala, že když si o to řekne, nebude to ono, a navíc, co jsem tak pochopila, už to v minulosti řešili. Tady vidím trochu problém u toho přítele, že vlastně nemá důvod se o cokoliv snažit, protože mu nic nechybí. Je to mimo téma, ale dneska každej pár spolu x let žije, a hlavně pánové pak mají pocit, že mají všechno, a že jim svatba nic nového nebo pozitivního přinést nemůže, a tak jim zkrátka nedochází (nebo to nechtějí vidět), že se od nich něco čeká.
Odpovědět
@evmino Já vím jak to myslíš, chápu to, ale já to mám prostě jinak. Nedívám se na sebe perspektivou chlapa. Můj pohled na mě samotnou se neodvíjí od toho co si o mě myslí chlap. Je pravda, že jemu jsou moje šedivý vlasy jedno, že i jizva mu bude jedno, ale já nejsem on, mě to jedno není a moje pocity se nezmění jen tím, že on to vidí jinak. Jsem ráda, že to tak mám, protože se nenechám např. ovlivnit tím, že si o mě myslí někdo něco špatného, důležitý je, jak to cítím já. Jinak prostě láska a partnerství - to my už mezi sebou máme, máme to docela dost pevné, k tomu se vdávat nepotřebuju...Svatba pro každýho znamená něco jinýho, pro mě to, co už jsem popsala. A jasně, po mém svatba nebude, budu se s tím muset nějak smířit, nepochybuju o tom, že to zvládnu, ale to ještě neznamená, že mi to nemůže být líto, že jo :-( .
Odpovědět
Profilova fotka
@cestmira Nezlob se na mě, ale to je pohled naivní holky, která věří na romantické filmy, a když není po jejím, je to špatně. Je to nevyspělé. Jako by se vztekalo malé dítě. Sorry. To je, jako bys při procházce na pláži čekala, že Ti k tomu bude hrát hudba a pak byla zklamaná, že slyšíš jen moře.
Odpovědět
Článek se načítá
Hned ze začátku vztahu se mě ptal, kdy že bych si přdstavovala takové ty věci jako svatba děti apod...a já řekla že tak do třiceti bych chtěla prvního špunta(bylo mi 25) a že bez svatby potomci nebudou( podíval se na mě a zeptal se jestli bude stačit když budu těhotná, nebo už porodit:Dřekla jsem že stačí když budu těhotná:D) no a letos mi bude 29(to to letí :D) tak uvidíme :D každopádně chápu že sem tam nějaká ta poznámka o svatbě padne (zvlášť když na dovolené pořád slýcháte a pan manžel, manželé apod..těžko se to poslouchá...ze začátku je to sranda, ale když pak sedíte na nejromantičtějším místě, které jste zatím navštívili, tak to trochu píchne...)...myslím že po těch osmi letech už stojí za to si promluvit...ale v pohodě a s klidem, bez výčitek a ublíženosti. Ještě k tomu kdo koho...Fandím všem ženám, které se rozhodli nečekat a toho svého požádat, ale pro mě je žádost zkrátka výhradně mužská záležitost. Já bych se i bála zeptat, už jen proto že v případě kdy žena čeká žádost která nepřichází, tak člověk začne i pochybovat co by z něho vypadlo... @cestmira držím palce, ať proběhne žádost brzy a prožijte ten okamžik jak jen to půjde, protože v té chvíli se všechno co k sobě cítíte znásobí desetkrát, stokrát a věřím že v té chvíli bude zapomenuto všechno marné čekání a zoufání. Protože nejdůležitější je vždy příběh a do toho vašeho patří i to očekávání a zklamání( sorry jsem holt poznamenaná cimrmanama), ale je to váš jedinečný příběh, a věřím že i přes to je naplněn láskou a vděčností že jste se tak krásně našli:)
Odpovědět
@evmino Vůbec nechápu jak jsi k takovému závěru došla, ale pokud ti to tak přijde, tak je to nedorozumění, nic víc :). Naivní je podle mě člověk, který věří, že mu "dokonalá" svatba pojistí vztah, že na základě svatby spolu budou ti dva žít šťastně až do smrti. Já v to věřím i bez svatby nebo s malou svatbou. S "klasickým" pojetím svatby, podle MÝCH PŘEDSTAV, se poklidně loučím a trochu při tom smutním. Být naivním malým děckem, tak to "loučení" probíhá zcela jinak :).
Odpovědět
Profilova fotka
@cestmira Pořád nedokážu pochopit, proč se s tou představou loučíš. Vždyť je přeci krásná, tak proč si na ni ještě chvíli nepočkat? Vždyť život s prvním šedým vlasem nekončí. To by tady všechny měly deprese :-) Věřím, že s žádostí o ruku tohle vše hodíš za hlavu a nakonec to bude tak, jak sis vysnila :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@cestmira Myslím, že si protiřečíš. Ale nic ve zlém.
Odpovědět
Já třeba trochu chápu, co chce zakladatelka říct. Ono je těžké, žít s vědomím, že já mám jasno, ale ten druhý nevím proč z jakého důvodu váhá. To se pak může stát, že na základě váhání toho chlapa začne váhat i dříve rozhodnutá ženská....... Obdivuji tedy, že jsou tu evidentně samé dokonalé osobnosti, co vydrží čekat xy let a přitom si nekladou otázku, zda za to tomu druhému vůbec stojí..... Ono hodně záleží taky na tom, kdo má jaký přístup ke svatbě. Plus kdyžs e přidá zdravotní problém, tak je člověk obvykle ještě navíc přecitlivělý, není si jistý sám sebou a prostě mu to v té hlavě vrtá víc..... Mě vždycky přijde vtipné, jaks e hájí chlapi, že musí dozrát (jakoby 8 let nebylo dost) a tak. A co Ty ženské, které případně zbytečně ztrácí roky? Byla tu ajsná ukázka u zorkashky, jak to taky může dopadnout a že bohužel leckterý chlapi jsou prostě takoví, že jsous chopní roky zůstávat ve vztahu, který pro ně nemá perspektivu jen proto, aby teda nebyli sami a měli veškeré pohodlí. Oni necítí, že jim utíká čas tak jako ženským.... @cestmira Neztrácej anději a hlavně se neupínej k nějakým významným událostem, je to blbost, žádost může přijít i v úplně obyčejný den. Případně si s ním prostě narovinu promluv, ať zná i Tvůj pocit a názor, třeba mu ěnco dojde. Stejně jako on má nárok na pochybnosti tak máš ten nárok i Ty.
Odpovědět
Tak asi budu mít kontroverzní názor, ale nemyslím si, že pokud přítel zakladatelku požádá, měla by hodit všechno za hlavu, a nadšeně souhlasit, pokud to tak sama necítí. A to ona po těch letech asi necítí, podle zdejších příspěvků.
Odpovědět
Profilova fotka
@evmino tak to je teda zvlastni nazor. Ja jsem v uplne stejne situaci jako slecna co psala hlavni prispevek. Mam pocit ze pritel zadost o ruku prosvihl a i kdybych mu to rikala nebo nerikala, nic to nezmeni. Neudela to. Rok jsme o svatbe mluvili "jen tak" a shodli se. Dalsi rok jsem o svatbe mluvila ja a on me poprosil at toho necham, nechala jsem. Dalsi rok jsme o svatbe nepromluvili ani jeden. Ten spolu budeme sedm let, z toho 4 roky spolu bydlime. On chce deti, ale vzit si me, to ne. Rikam si - a proc? To jsem tak hrozna? Chce si to nakonec rozmyslet? Kde je problem? Nemuzu se ani nikomu sverit a ani nechci, protoze nechci aby si vsichni rikali - jeeee chudera, ta uz je zoufala. . .
Odpovědět
@martipoky Vůbec se nedivím, že se z toho cítíš pod psa, měla bych to stejně. Sedm let je dost na to aby si člověk udělal jasno a věděl, zda s chce s druhým zůstat nebo ne. Nečekala bych,ale promluvila s ním na rovinu - zeptala bych se ho jak to vidí on, jak si představuje naši společnou budoucnost, zda má nějaký konkrétní důvod, proč váhá - a také jak to vidím já - že jsem si ho zvolila jako otce svých dětí a svého muže, že ho moc miluji a chci s ním strávit život a že je pro mě manželství důležité - ale - pokud se na to necítí, tak už prostě bohužel dál čekat nemůžu. To, že chceš po sedmi letech vědět , na čem jsi, opravdu není žádný nátlak.
Odpovědět
Profilova fotka
@cestmira Dobra party se da udelat i v peti lidech, ale ty podle toho, jak pises, uz nechces svatbu kvuli spolecny radosti a kroku do dalsiho zivota, ty ho tou svatbou chces evidentne potrestat. No to bych se tesila bejt jim, teda. Vlastne podle toho, co pises, mi prijde, ze vlastne ti ani tak o spolecnej krok neslo, ale hlavne jsi v tom videla tu party, party party. Ty jo... Radila bych ti, aby sis udelala peknej narozeninovej mejdan, uzila si tu svou party a pritele nechala dejchat. Uplne cejtim, jaks na nej dobry tri roky hazela nastvany pohledy ve stylu "kdy mam ten zatracenej prstynek". Ne, ja se fakt nedivim, ze se na to vybod, protoze zadat o ruku jen proto, aby uz mel od tebe pokoj, to by byla velka hovadina. Evidentne te miluje vic, nez si myslis, kdyz tohle neudelal a presto vsechny ty urazeny pohledy vydrzel.
Odpovědět
@martipoky To se ti vůbec nedivím, že si pokládáš podobné otázky. A ještě by mě zajímalo - když tedy chce děti, ale svatbu ne - zda automaticky počítá s tím, že se vaše děti budou jmenovat po něm? Neznám váš vztah a nechci ti radit něco, co mi nepřísluší, ale kdybych to byla já, tak mu řeknu "dobře, pokud chceš se mnou děti a svatbu ne, ale nejsi mi schopen říct, proč svatbu se mnou nechceš, tak ale nečekej, že se děti budou jmenovat po mně". Neříkám, abys to udělala, ale já bych měla tendence mu tohle říct.
Odpovědět
@amazonkaaa přijde mi, že to vidíš moc radikálně. Proč ženská, která chce svatbu je vždycky hysterka a chlap chudák, kterého do toho nutí? Není po určité době společného soužití normální, že se podobná otázka řeší a chlap spíš natvrdlý, když mu to nedojde? Neříkám, že se všichni musí brát, ale je přece normální řešit, jestli máme společné "cíle" nebo ne. Stejně jako je normální řešit, jestli chceme děti, dům, byt,dovolenou v Jugoslávii,...
Odpovědět
@amazonkaaa =-) :-x 8-) Heleď máš asi bujnou fantazii, smysl pro domýšlení si textu a skutečností. Stručně napíšu, že tak jak to popisuješ to není. Ale kdybych se do toho co píšeš vžila a představila si, že takhle opravu jednám a smýšlím, tak by pro mě ten partner byl naprostej trouba, který si sebe absolutně neváží když zůstává ve vztahu s takovou furií. A kdo nemá rád sebe a neváží si sebe, tak nemůže milovat ostatní. Tak asi tak no ... :).
Odpovědět
Profilova fotka
@strelenka @simone5 holky, děkuji za odpovědi. Říkám vám, zkoušela jsem už všechno možné. Nechci se už o svatbě před ním ani zmiňovat, protože kdykoliv se jen slůvkem zmíním, nebo vypadám utrápená, tak mi přítel řekne - "co je, už ZASE? svatba nebo co je?" on prostě ví, že mě to trápí, že bych to chtěla, ale je mu to asi totálně jedno, nebo já nevím :) takže já už jsem o tom přestala mluvit, uzavřela jsem se do sebe a rozhodla jsem to vyřešit tak, že... letos máme 7.7.2016 výročí 7 let. Pokud mě do té doby nepožádá, končím. Chtěla jsem mít svatbu 7.7.2017, i jemu se tohle datum líbilo... ale nic se neděje. Takže já čekám nejdéle do 7.7.2016, ale pak už čekat nebudu.
Odpovědět
Profilova fotka
@simone5 jako já tomu taky nerozumím, děti by měl klidně hned. Samozřejmě by chtěl, aby se jmenovali po něm :))) možná si taky říkám, že problém je v tom, že se má se mnou moc dobře :D uklidím, uvařím, vyperu, vydělám peníze, máme spolu byt na hypotéku, takže bydlení je vyřešené... tak proč by se měl ženit, když už tak všechno má? :D Třeba tohle je ta chyba...
Odpovědět
Profilova fotka
@martipoky Hele pro chlapi není problém si na svatbu nechat dva měsíce i míň, takže z jeho pohledu by se svatba 7. 7. 2017 klidně stihla i tehdy, kdyby tě požádal příští rok na jaře. Můj přítel byl velmi překvapený, že je třeba tolik věcí zařídit s předstihem klidně roku.
Odpovědět
@martipoky Je to ta chyba - nejdřív zasnoubený jsou nedostupný holky, který si chtějí jejich polovičky pojistit, aby jim nefrkli s někým jiným. To jim sice jistotu, že nefrkne nezaručí, ale berou jako čest, že mohli být první - a tohle je prosím názor reálnýho chlapa, takže nepolemizovat! :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@cestmira no, nechce se mi po 7mi letech hrát na nedostupnou :D to ani nejde :D asi tady je ta chyba :D
Odpovědět
@martipoky No tak tohle jestli se neudělá na začátku tak pak už je to marný, to je jasný. Ale můžeš se od něj zkusit trochu odpoutat, trochu si užít jako za mlada - vyrazit na párty, zapomenout na čas a přijít ve 4 ráno. Jeden nevinný ploužák s náhodným týpkem někde klubíku a hned se v tobě probudí ten starý známý pocit, že on není jediný člověk na světě kvůli kterýmu stojí za to se trápit. A pak už to nebude hra, ale realita ! :-D
Odpovědět
1 2 3
4
5
…
26
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Mluvili jste o svatbě předtím než Vás p…
05. 07. 2022 18
Tušily jste, že se vás chystá požádat o…
19. 10. 2017 33
Zapomněli jste taky požádat rodiče??
14. 05. 2015 18
Požádala jste některá o ruku svého přít…
24. 02. 2015 13
Jak vás požádal o ruku ?
22. 04. 2014 51
Po jak dlouhé době vztahu vás požádal p…
03. 07. 2013 305
Požádala jste některá o ruku chlapa vy?
11. 07. 2012 33
Vdaná bez požádání o ruku.Požádal Vás p…
07. 11. 2008 114
Jak vás požádal o ruku?
01. 06. 2006 825