Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Zásnuby a snubní prsten

Setkaly jste se s odkládáním zasnoubení ze strany přítele?

Ahoj, trápí mě takový problém. S přítelem asi poslední rok řešíme téma svatby a dětí. Já bych se moc chtěla vdát, jsem věřící a je to pro mě důležité, proto se s přítelem na toto téma tu a tam bavím. Vždycky jsem se setkala s negativním pohledem na svatbu z jeho strany, až mi před třemi měsíci došla trpělivost a zabalila jsem mu kufry s tím, že nemůžu být s člověkem, který si mě nikdy nevezme. Nakonec se přítel nikam neodstěhoval, jelikož mi řekl, že už mě chtěl několikrát požádat o ruku a že pro něj sice svatba není důležitá, ale pro mě to udělá a že mě už brzy požádá. Nicméně je to už tři měsíce a stále se nic neděje. začínám mít strach, že k požádání nedojde a že zasnoubení záměrně odkládá, protože svatbu opravdu nechce. Poradíte?
Odpovědět
1
2 3 4
Profilova fotka
Ahojek, tvé situace je mi docela líto. stejný případ se stal mé nynější švagrové. dlouhá léta chodila s přítelem, měla 30 let a chtěla se vdávat a mít děti, přítel ji neustále sliboval jak budo umít krásno urodinu ale ať ještě počká, nakonec si koupila byt a když chtěla, aby se tam s ní přestěhoval, řekl jí, že není připravený. jso utomu dva roky, co je šťastně vdaná za bratra mého přítele a čekají rodinu. Kdyby měla čekat na toho bývalého, tak ještě teďka ve svých 33 letech bydlí odděleně, není vdaná a nečeká rodinu. nechci ti určitě říkat, aby ses s ním rozešla, ale někdy je takový velký krok opravdu krokem k lepšímu.
Odpovědět
Narovinu? Co by si měla z takhle vynucené svatby a tudíž i manželství? Myslím si, že svatba a manželství jsou natolik vážné rozhodnutí, že k němu musí každý dospět a dobrovolně se pro něj rozhodnout a ne proto, že mi někdo sbalil kufry, tak ať mám klid, tak já si ji teda vezmu. Takhle bych svatbu rozhodně nechtěla
Odpovědět
@zirafka1988 My už spolu rok bydlíme, ale stěhování byl taky problém. Měli jsme se stěhovat už před dvěmi lety, ale nakonec z toho vycouval :( Po roce jsem přišla s tím, že se stěhuji sama a najednou chtěl strašně bydlet se mnou. Potom, když už jsme ale měli byt koupený, se mu zase nějak nechtělo a to stěhování oddaloval, co se dalo...
Odpovědět
Profilova fotka
@misha21 Tři měsíce jsou málo, dala bych mu víc času ;-) Přiznej si sama, že být chlap, také bys nechtěla, aby partnerka poručila a ty jak ocásek během pár dní splnila. Asi to řeknu tvrdě, ale pokud mu nevěříš v tom, že už tě požádat chtěl a chce, nevěřila bys mu ani v manželství... Můžu se ještě zeptat, jak jste staří a jak dlouho spolu jste?
Odpovědět
Profilova fotka
přesně jak říká gabikat, svatba nen ío nucení a musejí to chtít oba dva, dokážeš si představit, že by ti čase mzačal vyčítat, že svatbu jsi stejně chtěla jenom ty? nechci nic říkat, ale pokud je ve všem takový nerozhodný, jaký pak bude manžel?
Odpovědět
Ahoj, taky je mi líto, když slyším o podobné situaci. Nepíšeš, kolik je vám let a jak jste spolu dlouho. Ale bohužel z mé vlastní zkušenosti je to tak, že pokud není tak do dvou let svatba, tak už to nikam moc nevede. Pánové si zvyknou, že mají veškerý komfort rodinného života i bez svatby, takž proč by tu svatbu řešili? Moje rada - urči si v hlavě nějakou časovou lhůtu, do kdy jsi ochotná čekat (třeba půl roku, rok - víc asi ale nemá smysl), a pokud do té doby ke svatbě nedojde, tak bych se být tebou poohlídla jinde. Podle toho co píšeš, tak tvůj přítel jasně ví, jaké jsou tvoje priority, takže je už jen na něm, jak se zachová.
Odpovědět
Zkus se do toho taky vžít z té druhé strany. Když mu zabalíš kufry, že si tě musí vzít a jinak nic, tak to pro chlapa není zrovna příjemná věc. Tvůj postoj chápu - je důležité mít partnera, s kterým chcete oba tak nějak to samé. Ale pokud tě třeba i v minulosti požádat chtěl, tak jsi to tímhle aktem naprosto zazdila. A tři měsíce po tomhle je na žádost opravdu brzy - vždyť je to nátlak jako blázen! Takže myslím, že není od věci nechat tuhle otázku doma naprosto u ledu a nějakou dobu vyčkávat. Otázkou je, jak jste oba staří a jak jste spolu dlouho. Mě přítel požádal o ruku po 6ti letech, dřív to prostě nedozrálo. Tím chci říct, že každý potřebuje na tak velký krok svůj čas a nutit ho do toho nemá cenu.
Odpovědět
Profilova fotka
@lemona tak my budeme mít svatbu po 8 letech chození :-) a spíš já jsem byla ta, která do svatby moc nechtěla, ale nakonec jsem nejšťastnější na světě :-)
Odpovědět
Profilova fotka
souhlasím s parajan, každý musí počkat na tu svoji chvilku. nucením ničeho nedosáhneš, a pokud je pro tebe svatba opravdu tak hodně důležitá, tak ti fakt nezbyde nic jiného než si najít přítele, který bude tvůj požadavek opětovat
Odpovědět
@zirafka1988 chtěla jsem ještě připsat, že pokud spolu lidé začnou chodit v 18, tak delší doba "čekání" je normální, ale jestli misha21 potkala svého přítele, když jim bylo přes 30, tak je zase samozřejmé, že se jí 8 let čekat nechce - to by se taky té rodiny nemusela dočkat.
Odpovědět
my se budeme brát na den přesně po 5 letech a taky se svět nezbořil. Nikdy bych mu nesbalila kufry jen proto, že svatbu nebere jak podstatnou věc, protože osobně si myslím, že nejpodstatnější je to, jaký je partner, jaký tvoříte tým a že chcete být spolu a už jen to, že je se mnou několik let, je pro mě mnohem důležitější, protože mi tím dává najevo, že se mnou prostě být chce a do rodinného života si mě vybral. Svatba byla většinou vždy větším přáním ženy. Nenapadlo by mě ho do svatby nutit, protože když si představím, jak mi je, když mě někdo do něčeho nutí, tak mi je děsně. Přítel se roky na svatbu tvářil jako na nepodstatnou věc s tím, že rodinu můžeme tvořit i bez toho. No a pak jednou zničehonic, když už jsme byla smířená s tím, že budeme spolu žít na psí knížku se rozhodl jinak. A já jsem za to ráda, protože mám čisté svědomí v tom, že se tak rozhodl sám, doborvolně, protože on to tak chtěl a ne že já to tak chtěla. Podotýkám, že se jedná o můj názor, tak aby mě někdo neukamenoval :-)
Odpovědět
lemona Ale i v téhle situaci nemá nátlak řešení_pokud jsou mladí, nemá smysl mladého kluka nutit do svatby a pokud už jsou např. po 30 a mají za sebou nějakou životní zkušenost a přesto je to partner, který se k ničemu nemá, tak proč s ním být? A nebo je důvodem ke svatbě jen to, že už mi bylo 30 , tak musím být nutně vdaná? Pořád mi nedává logiku, proč někoho nutit do svatby, časem se to stejně otočí proti tomu, kdo si svatbu vynutil.....
Odpovědět
Článek se načítá
@ad.elle Jsme spolu 4 roky, mě je 24, přítel bude mít za dva měsíce 26.
Odpovědět
@gabikat Já si nic nevynucuju. Ale když mi řekl, že mě už chtěl požádat, nedala bys mu ještě šanci, když nám to jinak klape? A upřímně, kolik mužů opravdu touží posvatbě a kolik se žení spíš kvůli partnerce?
Odpovědět
@misha21 S klidným srdcem můžu říct, že já si za 3 týdny takového beru_sám se rozhodl mě požádat o ruku_nebavili jsme se o svatbě, nic neplánovali, jen jsme spokojeně fungovali. Pomáhá s přípravama, organizuje, plánuje. Nedokázala bych si ty přípravy užít, když bych věděla, že jsem na to sama, že mi partner moc nepomůže, jelikož on se na svatbu ještě necítí a je to v podstatě moje akce
Odpovědět
@agi87 Ok, kdybych nebyla věřící, tak to asi vezmu tak, že není kam spěchat a že můžu počkat klidně dva-tři roky, jak se to vyvrbí, ale takhle mě to mrzí a musím na to myslet, že nejsme svoji a přesto spolu žijeme a jsem z toho nešťastná.
Odpovědět
@gabikat Tak to ti gratuluju, bohužel každá takové štěstí nemá.
Odpovědět
Profilova fotka
@misha21 "Já si nic nevynucuju. Ale když mi řekl, že mě už chtěl požádat, nedala bys mu ještě šanci, když nám to jinak klape? A upřímně, kolik mužů opravdu touží posvatbě a kolik se žení spíš kvůli partnerce?" - Přesně na toto mysli! Šanci mu samozřejmě dej, o svatbě teď nemluv, věk na to taky má... vyjde to, uvidíš :-) ! @gabikat To mě také napadlo - těžko by přítel snášel snad každodenní alespoň krátkou debatu o tom, co mě napadlo dalšího, kdyby si sám na 100 % nebyl jistý, že se ženit chce... to vám jednou něco navrhne kamarádka, jednou najdete něco na těchto stránkách, pak vám konečně odpoví z restaurace, že už mají plno... pořád je to řešit a sama bych na to být nechtěla.
Odpovědět
@misha21 věř mi, fungovala jsem s člověkem, který se k ničemu neměl, pořád jen mluvil, sliboval a sliboval, ale skutek utek (byli jsme spolu 7 let). Vztah jsem ukončila, seznámila se teď už s nastávajícím manželem a po roce a půl přišla žádost_sama od sebe.
Odpovědět
Profilova fotka
Ja bych ty chlapy zase tolik neobhajovala, ze by se kolem nich muselo chodit po spickach kdyz prijde rec na tema svatba, i pro zenskou je to velky krok a je myslim jen prirozene, ze zenam dojde driv, ze je potreba se nekam v zivote pohnout, protoze my nemuzeme plodit deti cely zivot a cekat treba do 40 nez se na to zacneme citit a pak teprve zacit planovat a zkouset.. kdyz chteji mit panove domaci komfort teple vecere a teple postele, tak by se taky meli trochu snazit a myslet i na budoucnost.. nema smysl je rozmazlovat, nahradit jim maminku a sluzku a nic od nich necekat samozrejme taky nema smysl nikoho do neceho tlacit, takovy vztah pak vetsinou nema budoucnost, ale pokud se jeden z partneru porad vykrucuje at uz u spolecneho bydleni nebo jakekoliv zmince ohledne svatby, tak bych zbystrila a premyslela, jestli tady neztracim cas.. (myslim to ted obecne, ne jako radu ke konkretnimu pripadu misha21, o kterem zatim nic moc nevime)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak tak, chlapi nemají rádi nátlak, chtějí si to vymyslet sami a sami taky k tomu dospět. Přítel mě požádal o ruku po 2 měsících...bez prstenu, bez večeře, prostě to tak cítil, tak se mě zeptal a já to cítila stejně a řekla jsem ano, ale svatbu plánujeme až po sedmi letech co jsme spolu...věděli jsme, že spolu chceme zůstat, ale byli jsme už natolik rozumní, abychom do toho neskákali po hlavě. Když jsme asi před rokem začali mluvit o tom, že už se na to cítíme a svatba tedy bude, tak nám došlo, že nemám zásnubní prstýnek a přítel řekl, že by mi ho rád sám navrhl a nechal vyrobit. Já mu ale nevěřila, protože má náročnou práci a málo času a říkala jsem si "No jo, to určitě vyšumí, ale tak není to konec světa, holt ho mít nebudu". Ale protože mi to samozřejmě jako ženský nedalo a prstýnek jsme si vždycky přála, tak jsem po pár měsích začala vyzvídat, jestli jako na tom pracuje a ať si s tím kdyžtak nedělá hlavu a koupí nějaký ve zlatnictví a je to. Na to mi s takovým dotčeným výrazem řekl, že on ale chce, aby můj zásnubní prstýnek byl výjimečný a že prstýnek z obchodu pro něj není akceptovatelný a že si prostě budu muset počkat, prootže mu to bude ještě trvat, ale že se určitě dočkám.:) No bylo mi stydno a říkala jsem si "že já blbec nedržela pusu a takhle ty jeho přípravy kazím jenom proto, že jsem netrpělivá". Už na něm pracuje...dokonce si prý udělal 3D nákresy v AutoCADu :D a teď s naší kamarádkou, zlatnicí, řeší jak to vyrobit, kde koupit materiál atd. a společně s ním navrhuje i naše snubní prsteny. Dej mu ještě čas a prostor, někdy se to opravdu vyplatí.;)
Odpovědět
@gabikat já jsem taky nepsala, aby někdo někoho nutil. Spíš - dát jasně najevo přání, a pak neotálet zbytečně dalších 5 let, pokud se pán k ničemu nemá. Ale tady jsou oba hodně mladí a dovedu si představit, že mishy partner, pokud sám věřící není, se na svatbu klidně ještě nemusí cítit dalších 10 let. Nevidím nic špatného v tom, vyjasnit si to.
Odpovědět
@gabikat Taky mám strach, aby to taky tak nebylo, budu čekat, čekat a nic třeba ani nepřijde. Další věc je, že stále nemá jasno, jeslti chce, nebo nechce děti, takže další otázka, jestli si takového člověka vůbec brát? Já dítě určitě v budoucnu chci.
Odpovědět
@mineate To je od něj hezké :) Já jsem našla v historii prohlížeče, že se na zásnubní prstýnky díval, ale to už je docela dlouhá doba...
Odpovědět
@misha21 Pokud nemáte dořešenu otázku dětí, pak bych svatbu řešila až jako sekundární záležitost a důkladě probrala tohle téma_přece jen tvůj přítel není už žádný puberťák. Asi být tebou si dám pár dnů o samotě a promyslím si, co dál. Asi jsem ze straré školy, ale já se chci vdávat jen jednou v životě
Odpovědět
@misha21 Aha, takže když to shrnu, je to takhle: jste oba mladí. Ty v budoucnu rodinu chceš, a navíc je ti kvůli víře nepříjemné žít spolu jen tak, na psí knížku. Tvůj přítel je mladý, neví, jestli chce rodinu, na ženění se evidnetně necítí. Můj názor? Navrhovala bych ti se rozestěhovat a dál vzah udržovat nějakou cvíli na bázi chození, a pak se ukáže, jestli to mělo smysl. Já tedy osobně neznám nikoho z mých vrstevníků, kdo se ženil takhle mladý - kluci většinou až po třicítce, resp. znám víc párů, co spolu mají děti a nikdy se nevzali. A když pro tvého přítele není motivací ke svatbě ani víra, ani brzké plánování rodiny, tak si neumím moc představit, co by ho přimělo změnit názor...
Odpovědět
@gabikat Já taky, on to bere tak, že pokud se neshodneme v tom, jestli mít děti, tak to není důvod k rozchodu, že je se mnou mít teda bude. Ale říkám si, jaký pak bude otec? Taky chci jednu svatbu v životě, ale pokud si tím není teď jist, tak za půl roku si tím asi taky jist nebude, to bych musela zase počkat několik let, jestli k tomu dospěje, či ne.
Odpovědět
@lemona Kolem nás se právě žení a vdává hodně mladých lidí, i mladších, než jsme my, takže to za divné nepovažuji a necítím se ani mladá na manželství, navíc po 4 letech vztahu a roce společného bydlení. Taky už mě to napadlo, že bych počkala do konce roku, jestli s něčím příjde a pokud ne, tak bych ho požádala, aby se odstěhoval, protože bez svatby s ním už dál žít nemůžu a potom mu dala ještě nějaký čas o samotě, aby o tom přemýšlel. myslíte, že je to dobrý nápad?
Odpovědět
Profilova fotka
@misha21 To vypada ze ohledne budoucnosti se v tech nejzasadnejsich vecech neshodujete :-/ odkladal spolecne bydleni, odklada svatbu, detmi si neni jisty.. ona obcas jen laska k dlouhodobemu vztahu nestaci :-( ja byt na tvem miste, tak zkusim jeden poradny rozhovor, kde mu reknu vse co me trapi a co od budoucnosti ocekavam, stanovim si urcity casovy limit, ktery jsem ochotna mu jeste obetovat (resp. kolik casu jsem ochotna jeste ztratit v pripade, ze nam to neklapne) a pak to necham na nem, at se mu to v klidu rozlezi v hlave.. chce to dat druhemu urcitou volnost v rozhodovani, ale je taky potreba aby partner znal vsechna dulezita fakta, takze jen mlcet a cekat neni podle mne reseni
Odpovědět
@martaveg My už jsme takový rozhovor vedli, ale k ničemu to nebylo a nakonec to z mé strany vedlo k tomu, že jsem mu zabalila. Ptala jsem se ho, proč nechce svatbu a proč uvažuje o tom, že bychom nikdy neměli děti. Na svatbu mi řekl, že je to pro něj jen papír a že se bojí, že bych se po svatbě změnila k horšímu a že si myslí, že si ho tím chci pojistit. Pak taky, že má obavy ze samotného obřadu. K dětem řekl, že neví, jestli bude chtít, jelikož neví, jak na tom budeme v budoucnosti finančně (zatím máme vše, i když jsme tak mladá, byt, auto, práci, kde oba vyděláváme dobře a ještě máme i dost našetřeno) a taky že se bojí, že dítě zkazí náš vztah. Takže na takovéto argumenty je těžké nějak rozumně reagovat...
Odpovědět
1
2 3 4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?