Ahojky,
chtěla jsem se zeptat, jak Vás vaši muži požádali o ruku? Můj přítel mi řekl, že se vezmeme v roce 2012 tak jsem pořád tak už 2 měsíce čekala až přinese ten zásnubní prstýnek a tak.. A z něho včera vypadlo, že až se bude chtít ženit tak mi řekne, že nějaký zásnuby jsou v pohádkách a v historii.. Jemu to přijde dokonce snad i trapné prej při představě, že si přede mnou kleká a žvatlá ty věci je mu trapně.. Radši jsem neříkala nic, protože to mě fakt dorazilo.. Teda můj přítel strašně nerad dává city najevo, to vím, je mu opravdu trapné mi říct, že mě miluje nebo tak.. Nebo asi ne trapné, ale prostě to nerad dělá a řekne mi, že kdyby mě nemiloval, tak by se mnou přece nebyl.. :( Tak se chci zeptat, jak Vaši kluci, muži to udělali? Moje kamarádka taky říkala, že si prostě jednoho dne řekli no tak se vezmeme a to byli zásnuby.. Moc si to možná maluju, ale chci, aby mi ten prstýnek přinesl a ne se dohodnout jak na koupi auta ty jo..
@limda Je pravda, že při té atmošce, to naprosto změnilo ráz. A ještě jsme se oba zasmáli :-D. Trochu mně ho bylo líto, jak jsem byla předtím protivná a on si za tím vším stál...
Můj přítel navenek působí jako velký neromantik, ale jen já vím, co i přesto dokáže. Jak už tu bylo zmíněno, když vás chlap miluje, udělá i to, co by od něj nikdo nečekal. Třeba vím, že absolutně nemusí Valentýna, ale donesl mi stejně kytičku, protože věděl, že to potěší mně. A opravdu jsem si toho vážila ještě daleko víc. A žádost o ruku? Růže, pokleknutí a upřímnost, že ví, že to s ním nebude lehký, ale že se bude snažit:-) prostě nejkrásnější chvíle v mým životě. Ten pocit nezapomenu nikdy. A šlo to i v soukromí doma, přestože jsem odcházela z domku ráno poslední a přišla pak první, čekalo to tam na mně:-) každý je jiný, hlavně, když jste spokojené, že je máte:-) toť můj názor:-)
mě můj požádal o ruku na naší společné dovolené v thajsku, chtěl si to nechat až na poslední ostrov, že mě požádá u moře, jenže předposlední den jsem chytla otravu z krevetové polévky, takže jsme noc strávili v nemocnici, do které mě musel dovést na vozíčku na kufry a to přes celý ostrov. V nemocnici nebyl ani doktor, protože ten měl přijet na ostrov až ráno, takže tam ztropil šílenou scénu svojí lámanou angličtinou a ještě jsem ho u toho pozvracela :D z toho co pro mě ten den udělal a jak mě hlídal celou noc mě dojalo více než když druhý den při balení vytáhl prstýnek..a požádal mě o ruku..bylo mu už také špatně a já v domnění, že balí vkleče, protože mu není dobře, ale on mě v pokleku požádal o ruku. Poté jsme oba ještě s nevolnostmi a unavení usnuli. Žádná velká romantika a překvapení, za což nemohl :) chvíle kdy mě dojal byla spoustu..když mě donesl "3 oříšky pro popelku" :)
@karolka855 ...dle mého je šílené, když holky do toho chlapy nutí nebo jim o tom vypráví...to vážně nechápu, asi jsem staromódní, ale to bych si raději uřízla pusu než něco takového říct..chlap má být dobyvatel a ne že ho k tomu ženská dotlačí..tak snad ta ženská z toho nemůže mít ani radost?!?
Taky by mě zajímalo, jaká by byla moje žádost o ruku, kdyby....
Jenže: Byl Valentýn a já vůbec nic nečekala. V posledním půlroce měl tolik příležitostí to udělat a pořád nic, že už mě ani nenapadlo, že by k něčemu mohlo dojít. Byla jsem s kolegyní na kafi, samozřejmě jsme tam pořešily, jak se ti chlapi do ničeho nehrnou, pak jsem šla domů, koupila po cestě jahody a drahému zmrzku. Doma byla na stole růže a čokoláda, valentýnská klasika, tak jsem mu dala zmrzku, proběhla pusa a za chvilku jsme oba vytuhli na gauči. Když jsme se probrali, že si teda dáme skleničku šampáňa, když už je ten Valentýn. Manžel šel krájet jahody a já, nevím co mě to napadlo, jsem ho chtěla trošku popíchnout, tak povídám: "Víš, co by moji kolegyni zajímalo? Kdy už si mě konečně vezmeš! Takovou dobu prý už jsme spolu, budoucnost plánujeme, dítě se mnou čekáš, tak kdy se prý konečně rozhoupeš? :-) " V tu chvíli jsem viděla, jak můj drahý nějak tuhne. Do žádosti o ruku zbývaly totiž tak tři minuty... V hlavě mu tehdy šlo - to si snad dělá p.del, nemůže chvíli držet ústa?, no já to snad odpískám! Pak se otočil, šel s těmi skleničkami ke mně a říká: "No miláčku, já jsem si právě říkal to samé, že už jsme spolu takovou dobu, dítě čekáme, tak jestli si mě teda už nechceš nechat". Někde zpod stolu vyštrachal dárkovou tašku s krabičkou a vrazil mi ji do ruky a já nevěděla, jestli se mám smát nebo brečet, každopádně jsem se tloukla do hlavy, že jsem nedržela hubu. Ani nevím, jestli čekal na odpověď a co jsem přesně řekla já, ale korunoval to tím, že na moji otázku, jestli chce vážně on mě řekl, že ve výsledku je to stejně jedno, že ať sáhne, kam sáhne, stejně nakonec vytáhne jenom ženskou (nebo my chlapa, že) :-D . Zbytek večera jsme se dívali na televizi (On: "No já nemůžu za to, že na Valentýna dávají zrovna Kill Bill, můj nejoblíbenější, to by měl kontrolovat nějaký úřad pro podporu porodnosti."). Tak takoví my jsme romantici :-) .
no..my jsme meli vyroci 2 roky, tak mi pritel rekl,ze pujdeme do restaurace. Vysnorila jsem se a najednou sedim v Cafe Imperial [jsem velka fanynka poradu Ano sefe a tak jsem z toho mela obrovskou radost] mela jsem polevku, musle svateho jakuba a ovocny dezert a najednou se ke me pri pohledu do dezertniho talire blizi malinkata krabicka.. ve me hrklo a pak se vse sebehlo tak nejak rychle.. rekla jsem ano, pak jsem dostala 15 cervenych ruzi a jeli jsme stastni a unaveni domu.. Pro me to bylo uzasne, ale chapu ze to neni pro kazdeho.. Ja jsem nadsena jeste ted ;]
já holt patřím mezi ty co na gesta jsou.. a přítel mi to všechno splnil, aniž bych říkala konkrétní věci... na výročí, zamluvený stůl ve vyhlášené restauraci, v salonku kde jsme byli sami, krásně nazdobený stůl...myslela jsem si, jak je krásný, že se takhle snaží na výročí...ale když si pak odskočil, sedím tam sama, začala hrát moje milovaná písnička, v tu chvíli jsem přemýšlela jestli je to velká náhoda nebo se to opravdu děje, když se otevřeli znovu dveře, stála tam nejlepší kamarádka, která to celé natáčela...už jsem věděla, která bije... .pak přišel on, poklekl s dokonalým prstýnkem...po dezertu mi ještě obsluha přinesla pugét růží a přítel mi oznámil, že zamluvil i termín svatby na mé narozeniny a mě jen zbývá to doplánovat..:-)
@zebrilenii a ještě bych dodala, že jsem se pak dozvěděla, že to měl naplánované asi měsíc dopředu..požádal o ruku u mého taťky, který to jako jediný věděl..a při návratu z restaurace nás doma čekala oslava..:)
Tak já přidám taky jedno neromantické požádání, aby se síly vyrovnaly. :D Od začátku vztahu jsme si s manželem nenásilným způsobem sdělovali svoje představy o budoucnosti, tak jsem věděla, že razí heslo, že je třeba dvou let, aby se dva poznali a pak je třeba se vyjádřit. Po dvou letech jsem témeř na den přesně obdržela zásnubní prstýnek při příležitosti oslav mých narozenin. Potřásl mi pravicí, dal pusu a na přímý pokyn opodál stojící sestry nakonec i okázale poklekl se slovy "až budeš chtít, tak si řekni." Já jsem v té době stála na počátku druhého ročníku VŠ a svatba mi přišla za těchto okolností nezvyklá. A tak jsem si řekla o dva roky později, do slova do písmene. Bez kapky romantiky jsem svému snoubenci k svátku darovala knížku s titulem "Budeme se brát" a on se slovy "Tak jo" odešel hledat termín k nejbližšímu kalendáři. Božínku jak já toho praktickýho chlapa miluju... ;-)
Po koncertě :-) Zavezl mě k sobě domů, uvařil mi čaj a někam na 10 minut zmizel. A pak mě zavolal do pokoje kde má klavír. Na zemi bylo hodně svíček, moje nejoblíbenější žluté tulipány a vytištěný text písničky co pro mě složil, kleknul si a tekly mu slzy (tím mě fakt dostal), říkal jak moc mě miluje a co pro něj znamenám a že chce být celý život se mnou :-) Pak se mě zeptal jestli si ho vezmu a ani nečekal na odpověď a nasadil mi prstýnek :-) Bylo to nádherné :-)
Mw přítel požádal o ruku na dovolené v zámeckým parku s výhledem na nádherný zámek v Bojnici v den třetího výročí poklelkl... No nádhera a to jsme předtím nechodili tolik km a já si furt vymrcovala pohárek a on furt ne a ne jít a zdržoval... Už jsem mu zas nadávala když mi rek ze si chvíli sedneme ještě má lavku.:-D
U nás sa o zásnubách dlhšie hovorilo, dokonca som mala s mojím drahým niekoľko rozhovorov na tému aký typ prsteňa by sa mi páčil, akú mam veľkosť a ako si predstavujem svadbu, deti, bývanie atď.... Ja som mu na otázku prsteňa iba povedala, že by som si priala mať zásnubák z rovnakého kovu ako by si on prial mať obručky a nechcem biely ale farebný kamienok. Všetko ostatné už je len a len na ňom :-). Tak 1.12.2013 sme šli na turistiku na vrch Inovec neďaleko Trenčína. Sme sa prechádzali a zrazu sa ma spýtal no uvažoval som o tom prsteni čo by si povedala na tento, vytiahol z vrecka krabičku a otvoril ju. Ja som zostala úplne mimo, a skôr ako som stihla zareagovať tak si kľakol do snehu a spýtal sa ma či by som chcela byť jeho ženou. Ja som sa v tej chvíli rozplakala od dojatia. Samozrejme že som odpovedala áno a 19.7.2014 sa z nás stali manželia :-)
vy mate vsechny takove romantiky.. :-) ja po 6 letech vztahu, z toho 2,5 letech spolecneho bydleni, dala partnerovi v den naseho vyroci ultimatum: "bud bude do roka zadost o ruku nebo se stehuju domu" (coz nebylo pro nic, ja kvuli nemu zmenila i stat a premistila se o 1500 km z rodne hroudy..). ale cely rok se nic nedelo, mijely narozeniny, sv. Valentyn atd. a stale ticho po pesine, uz jsem si rikala, ze to snad nevzal vazne. na vyroci jsem udelala peknou veceri, posbirala ze stolu a chystala se jit do postele, vtom pritel rika "sedni si chvili". nacez mi podal balicek, v nem krabicka s prstynkem a obalka s listkem, kde stalo pouze "vezmes si me?" a zaskrtavaci policka ANO a NE :-N no holt je programator... :-D :-D
omluvou mu budiz, ze zrovna v tom obdobi mel nejake zdravotni problemy, tak me ani nemohl vzit do restaurace, jak mel v planu. ale pobavil me, dodneska si z nej delam legraci, ze mi dotaz mohl rovnou poslat emailem.. :-p
Na začátku července mi přítel řekl :"vezmi si týden volno, pojedeme na výlet". Tak jsem z něj tahala kam a proč tomu říká výlet (když chce abych si brala volno na týden). Ale nechtěl říct, prej překvapení.
No...vydržel týden a pak teda, že mi to radši řekne, že by mi to vykecali v rodině. A že jedeme do Amsterdamu. No byla jsem nadšená, mám ráda města, architekturu, památky. No a po chvíli přidal, že pak si ještě odskočíme do Londýna. Moje radost neznala mezí, protože do Londýna jsem moc chtěla (už jsem tam byla a byla jsem nadšená a chtěla, aby jsme tam jeli někdy spolu). Jeli jsme autem a brali s sebou jeho 2 sourozence. Nakonec jsme jeli nejdřív do Londýna a teprve pak do Amsterdamu. Ještě před odjezdem se mě zeptal, kde si chci udělat nějakou speciální fotku. Tak jsem řekla, že u Big Benu :-) Když jsme odpoledne k Big Benu přišli, tak jsme si stoupli do brány, kde se fotili i ostatní turisté a nechali se vyfotit od sourozenců. No a pak přítel prohlásil: "a teď tu speciální" :-) No a klekl si, otevřel krabičku s prstýnkem a zeptal se, jestli si ho vezmu. Bylo to krásné, dojemné....a s potleskem :-D Celé to máme nafocené, takže nám zůstane i krásná památka na zásnuby. To vše po 6,5 letech♥
Mě by tedy hrozně mrzelo, kdybychom se měli jenom domluvit, že se prostě vezmeme. Popravdě nejsem na nějaká velká gesta (pokleknutí mezi lidmi....). Ale na začátku června jsme se dohodli, že pojedeme na nějaký prodloužený výlet a on ví, že miluji Benátky, tak jsme jeli tam. Našel si takový "opuštěnější " most a vytáhl krabičku s prstýnkem....nádherná chvíle :-)
Tak my jsme o tom mluvili delší dobu a přítel si to chtěl nechat jako překvapení na hory na Slovensko. Na prvním výletě jsme byli rádi, že jsme nahoru vyfuněli, z druhého nás vyhnala bouřka a já si zlomila nohu. Žádost přišla na chatce už se sádrou na noze. :-)
Byli jsme už v podstatě domluvení, že se vezmeme a s prstýnkem jsem už nijak nepočítala. No a jednou tak příjdu z práce, klasika :-). Uvařím si čaj, sednu na pohovku, a najednou přiběhne pes, náš Baxík, tak se po něm vrhnu, co zas kde "ukradl", no a ejhle, ona to byla krabička :-)
Mna poziadal drahy, den po druhom vyroci ktore bolo 21.12.2013, pretoze na vyrocie sme akurat mali inventuru v praci a ja som odtial odchadzala vyzmychana jak citron, tak rezervoval restauraciu na 22.12.
Tak nejak som to tusila pretoze je strasne predvidatelny ale preslo predjedlo, hlavne jedlo, desert a nic...tak som si myslela, ze plany poplach.
On chudak cely vecer cakal kedy si odbehnem na wc aby si mohol skatulku vybrat z kabata. Ja som vobec nespolupracovala :D az na konci vecera ked uz zaplatil, mi nahovoril, ze som vypila vela vina nech radsej idem na wc :D
A ako som sa vratila a uz sa chcela obliect tak povedal, ze este nieco pre mna ma a tak rychlo obisiel stol, klakol si a otvoril krabicku....ja som cely ca opakovala "boze nie" :D
Ten prsten bol ale tak krasny ze som nenasla slov :)
Nečekané požádání o ruku v Zámeckém parku v Českém Krumlově. Po 7 letech vztahu a necelých dvou letech rodičovství :) Svatbu máme v plánu 6.6.2015 v barvách červenobílá
Mě můj nastávající požádal na dovolené v Turecku. Byli jsme ve zlatnictví, vybírala jsem dárek pro sestru. A on mi ukázal prstýnek, jestli ji ho nekoupíte. Řekla jsem, ze je moc hezky, ale není to její styl. Druhy den mě poslal na pláž se známými, prý potřebuje jít pro něco do města. A co jako jdeš kupovat beze mě? ne chápala jsem. Prý "tu tašku pro mamku, ať to máme z krku". Večer jsme si koupili to jejich turecké ovocné víno a šli ho vypít na pláž. Tam si přede mnou klekl (před tím proběhlo "můžeš si stoupnout? Zkusim tě vyfotit s tím svítící hotelem za Tebou") a prý "lasko, vezmes si mě?" :-) Prstýnek sháněl dlouho, mám drobné prsty a všechny byly velké. A koupil přesně můj styl :-)