Ahoj, chci se zeptat zda má někdo podobný problém. S přítelem jsme měli jistou krizi a on navrhnul jako řešení svatbu. Domluvili jsme se i na době kdy se vezmeme a tak průběžně plánujeme, ale jsem bez zásnubního prstýnku. Přítel pořád opakuje že mi ho chce dát až bude vhodná příležitost ale už to trvá čtvrt roku a začínám si říkat zda to má vůbec smysl když už máme všechno naplánované. Taky mě mrzí že už se vlastně ztratil ten krásnej moment překvapení a romantika když přítel požádá o ruku. V podstatě tedy jsem zasnoubená ale zatím jsme nikomu nic neřekli když nemám ten prstýnek a tudíž to podle něj není oficiální. Řešila jste některá podobné potíže a podařilo se nakonec vašemu příteli proměnit tuhle podivnou situaci v romantiku?
@bekka23 a to myslíš, že bez prstýnku není zasnoubení a nemůžeš se vdát??? Já třeba ve svým okolí neznam žádnou holku, kterou by chlap žádal o ruku s prstýnkem a to neznamená, že nejsou ty holky dneska šťastně vdaný... Prostě si řekli, že se vezmou, a tak se vzali ;-) Jinak to, že nejdřív "musí" být zásnubní prstýnek a až pak svatba, jsem viděla jen ve filmech a tady na beremese... Vždyť na prstýnku to vůbec nestojí a to, že ho nemáš, neznamená, že nebudeš mít šťastný manželství
Kamarádka měla taky s přítelem krizi, tak to zkusili spravit zasnoubením. Vydrželi to asi tři měsíce, ale nakonec se stejně rozešli. Zasnoubení nic neřeší, pokud jsou lidé ve vztahu nespokojení.
Nenechej se nějakým zasnoubením uchlácholit a měj pořád oči otevřené.
@bekka23 my jsme se s manželem na svatbě taky domluvili...prstýnek mi teda asi za týden potom přinesl,ale žádné velké překvapení to nebylo, prostě jsem to čekala...pokud plánujete, máte datum, tak jsi zasnoubená a jestli máš nebo nemáš prstýnek bych zas až tak moc neřešila..pokud ti ho přítel chce dát, tak ho nech, když na to budeš myslet, tak to nikdy nebude překvapení..prostě to nech plavat, pokud ti ho pak dá, tak to bude milé překvapení, pokud ne, tak se těš na ten snubní:)..na prstýnku to skutečně nestojí, hlavně jestli se vzít opravdu chcete... vztahové krize bych svatbou neřešila, ale vy sami víte nejlíp, jak vážná krize to byla a jestli vám zrovna svatba pomůže se přes to přenést...
@bekka23 My jsme se taky na svatbě normálně domluvili, prstýnek jsem si sama vybrala a objednal se po netu. Nastávající si ho jen nechal poslat k sobě domů, pak přijel k nám (asi ve 22:30, dřív ten den nestíhal) a pomalu ještě v bundě a s batohem na zádech mi ho předal i s krabičkou, takže romantika jak blázen :-D
Být tebou nehrotila bych to, každý chlap na to není a důležité je, že si tě vzít chce. (i když svatba jako řešení krize mě trochu zarazila, ale to musíte vědět vy)
A třeba se toho překvapení dočkáš, jen na to pořád nemysli, neptej se ho a uvidíš, že to přijde v momentě, kdy to budeš čekat nejmíň ;-)
Ale jinak souhlasím s holkama, prstýnek opravdu není to nejdůležitější...
@bekka23 No já to mám podobně...o svatbě mluvíme už pár měsíců, mám jí slíbenou :) Na prstýnek ale pořád ještě čekám, takže plánuju jen v hlavě, na tom prstýnku mi z nějakýho důvodu dost záleží. Ale jsem fakt netrpělivá a nemůžu se ho dočkat, abych konečně mohla začít pořádně zařizovat...
Jinak si taky myslím, že prstýnek nemusí být důležitej, záleží jak to bereš ty a jak partner. Ségry manžel je třeba na tyhle tradice, takže šel klasicky s kytkou poprosit naše o její ruku atd., ale zase znám lidi, který si prostě řekli vezmeme se a stačilo to.
Každopádně si nemyslím, že svatba je správným řešením krize, stejně jako dítě. Pokud máte vážně problémy před svatbou, po svatbě budou ještě větší. A pokud neumíte problémy překonávat před svatbou, kdy jste spolu protože spolu být chcete, ne musíte, tak po svatbě, ve stereotypu a nudě a s vědomím, že se nemůžete jednoduše rozejít, to bude ještě horší.
my se v létě domluvili, že příští rok už ano, tak jsem pak asi za měsíc blokla fotografku (měla posledních pár termínů), pak hudbu a trochu jsme to začli řešit.. ale prstýnek přišel až minulý týden :)
my jsme zatím také jenom domluvení, všichni to vědí, jenom kamarádka, která byla požádána o ruku s prstýnkem se na to ptala, jinak to nikdo neřeší :) ale plánujeme a nic neřeším :) ten můj také říká, že chce vhodnou příležitost atd., teď to vypadá že na Vánoce to přijde, tak jsem akorát zvědavá na formu jakou to udělá, ale nepotřebovala bych to :)
jak píše @avano, jsem také ve svém okolí skoro jedinná požádaná o ruku s prstýnkem. Mamku, babičky atd. třeba vůbec ani nenapadlo zeptat se na prstýnek, z té mladší generace už některé ano, ale myslím, že v ČR se tohle zas tak moc nenosí, ale jen můj názor:)
ahoj :-)
já byla přítelem požádaná o ruku tolikrát..asi 4x, prsten nemám, no a? dřív jsem si myslela, že s tím stojí a padá svět, ale kdepak. Jednou mi ho dá, třeba už za půl roku :-)
@nozdormu mně na tom třeba zas nějak moc nezáleží, já si na šperky moc nepotrpím, jo to kdyby se zasnoubení pečetilo botama, to bych teda chtěla nějáké hodně drahé :-D ale je to vcelku hezké, jen v našich končinách ještě né tak moc rozšířené
Trochu stará diskuse ale přidám svůj názor - já jako prstýnek dostala bižuterní s látkovou fialovou kytičkou :D Je to jenom symbolika a dokonce moje kamarádka dostala dřevěný kroužek :D myslím i kdyby jsi měla mít na prstě zakroucenou sedmikrásku, vůbec to nevadí. Hlavní je prsten snubní ;)
Tak k tomu zasnoubení....my se o tom doma začali vážně bavit, napsal se prvotní seznam hostů, už se dokonce koupily šaty, závoj, boty...věděli jsme termín....se zasnoubením jsme počítali, ale přítel také pořád říkal, že čeká na správnou chvíli....potom jsme jeli na dovolenou...16 večerů při západu slunce u moře a pořád to nebyla ta správná chvíle....to už jsem pak byla trošku na nervy :-D čekala jsem 4 měsíce ;-) no a nakonec po večeři jsme se šli projít na zámek v Českém Krumlově a přesně když začala odbíjet 8 večer tak mě pěkně v pokleku požádal o ruku na zámeckém nádvoří ;-) Ten den jsem to už ani nečekala, protože když se nic nestalo na večeři...při svíčkách v krásné restauraci historické, ještě tam přímo vedle nás hrála živá kapela...tak to nakonec také proměnil v romantické překvápko :-) ještě doma čekala obrovská nádherná kytice ;-)
Ale jak už tady zaznělo...nemyslím si, že je zasnoubení a svatba nejlepším způsobem řešení krize ;-)
My jsme se v podstatě též domluvili, že se vezmeme a věděla jsem, kdy mě přítel požádá o ruku. Svěřila bych se mu se svými pocity a ten prstýnek můžete jít třeba koupit spolu :-) a pak nějakou společnou večeři třeba.
Nevím, proč by měl žádat výhradně chlap a pak jít kupovat prsten a já jako žena dělat překvapenou a prsten mu schválit. Já jsem byla ráda, že jsme se podíleli na rozhodnutí společně a prsten jsme šli též koupit spolu a vybrala jsem si podle svého :-)
Situace popsaná v dotazu mi přijde zvláštní. Nejsem si jistá, zda je dobrý nápad řešit partnerskou krizi zrovna svatbou. Co se týče toho ostatního: kdyby se mě přítel zeptal, řekla bych mu ano i bez prstýnku. Má sice pro mně obrovský význam jako zástava něčeho co přijde, ale...... Nosím stříbro a zlato téměř vůbec. Protože mně chtěl překvapit, vzal s sebou do zlatnictví svou maminku, která zlato miluje. Prstýnek vybrala ona a tak mám zlato. Nosím ho a jsem šťastná, ale osobně bych si vybrala něco jiného. :-) Vůbec se to nehodí k mým ostatním šperkům. Tolik k překvapením. Někdy přinesou něco jiného, než si ve svých představách umaneme :-) Tak hodně štěstí a ať Vám to klape!
Opravdu je prstýnek tak důležitý? Já jsem možná starší než vaše maminky a vdávala jsem se v červnu (podruhé), můj manžel mě během let žádal o ruku několikrát a já se vdávat nechtěla, až jednou více méně z legrace jsem se zeptala, kdy že se to chce tedy ženit a po odpovědi " tak třeba za 3 měsíce" jsem řekla, že to tedy ne, to bude zima a já se chci vdávat až bude teplo .... a následovala řada krásných měsíců na vymýšlení skoro tajné svatby i bez prstýnku. A snubní? Při běžném nákupu jsme koukali na běžné ocelové prstýnky u stánku v nákupním centru pro inspiraci a pak jsme plánovali nechat je udělat z bílého zlata. A jak jsme tak koukali a já zkoušela, tak manžel povídá prodavačce: a pro mě byste ho neměla? Měla a dál jsme se i s prodavačkou dost bavili a prstýnky jsme koupili oba, v té chvíli jako vzorové pro zlatníka. Až venku mi napadlo, proč dělat jiné, když už je vlastně máme. Manžela jsem musela dost přesvědčovat, že fakt zlatý nechci a do konce života se budeme bavit prstýnkama za cca tisícovku.
P.S. Už dříve jsem dostala při různých příležitostech tři prstýnky (včetně toho zlatého s briliantíky), nejvíc si cením prvního stříbrného za prvních 1000 dní společného života s (tehdy) přítelem a ten se k tomu snubnímu moc hodí.
Prstýnek je symbol - nic míň a nic víc, je úplně jedno jaký a důležitější jsou zcela jiné věci, věřte :-)
třeba ti chce udělat nějaký romantický překvápko i s prstýnkem, jinak my se s přítelem chtěli vzít dávno, jen nám to finančně nevycházelo, takže jsme věděli, že se vezmeme, ale nevěděli kdy. Mě to občas nervilo, protože přátelé se divně dívali když jsem se s nima bavila o nás dvou stylem, že je jisté, že se jednou vezmeme, Prej si moc věřím atd. Pak přišel Tomáš konečně s tím, že bychom se mohli zasnoubit, ale také čekal na správnou příležitost, takže mě ještě 4 měsíce nechával na pochybách a já se strašně bála, jestli si mě pořád chce vzít a je si s tím jistej, když mu to tak trvá. Nakonec když mě 3. srpna romanticky požádal o ruku, jsem zjistila, že prstýnek má už od května a toto celé plánoval ještě dýl. :D :)
Já teda osobně nevím,jestli se krize ve vztahu dá řešit svatbou. Podle mě svatba je posun vztahu někam dál a jestli to fungovalo i předtím,bude jen ku prospěchu a prohloubení vztahu,ale jestli to nefungovalo,tak to svatba nezachrání. Myslím,že v dnešní době začíná být v pohodě,že se dva prostě jenom domluví,že se vezmou a žádná romantika se nekoná,znám takové případy.Asi záleží na každém.Takže si užívej přípravy a nenech se vystresovat!!!!
Tak to já jsem na tom ještě o něco hůř... O tom, že se jednou vezmeme, jsme mluvili už dlouho. Loni v červenci jsme spolu byli na svatbě mého bratra. A po ní jsme začali plánovat naši vlastní svatbu (koho na ni pozveme, kdy bude, kde apod.) s tím, že jsme ji naplánovali na léto 2013. Rodině jsem tedy oznámila, že se budeme příští léto brát. Mamka s babičkou se toho chytly a žačaly ze mě páčit konkrétní podrobnosti a mluvit mi div ne do každé kytičky na šatech (které ale ještě ani nemám vyhlédnuté, natož koupené). Na tyto křížové výslechy jsem odpovídala dle své fantazie, takže rodiče žijí v domnění, že už je rozhodnuto o všem včetně ubrousků na stolech a náplně toastů na studených mísách, a já jsem přitom stále ještě nebyla ani požádána o ruku. Nemůžu tedy doopravdy nic plánovat a zařizovat, protože přítel by měl pocit, že je do něčeho nucen. Nemůžu ale zároveň oznámit, že jsme svatbu odložili, protože pevně doufám, že v tom létě opravdu bude. Takže před rodinou vypadám jako ten největší flákač, babička mi denně volá, kdy že budu mít ten termín, a pláče, že jestli si ho okamžitě nezamluvím, žádný na nás nezbyde. A před přítelem vypadám jako ta největší stíhačka, která se ho ptá na podrobnosti svatby, aniž by byla vůbec požádána o ruku. Podotýkám, že vůbec neřeším prstýnek jako takový, ten může být klidně třeba bonbonový, jde čistě o tu žádost o ruku.
No to je zapeklitá situace. Asi ti nezbyde, než jít před přítelem s pravdou ven a říct mu, jak se věci mají - ale věcně, bez stínu výčitek. A co by ti radil za řešení. Buď řekne, že se vezmete, protože on to stejně plánoval a myslel, že na nějaké žádání je času dost (chlapi obecně tak nějak předpokládají, že na zařízení svatby stačí čtrnáct dní). A nebo se zhrozí, že myslel jakože se vezmete někdy v budoucnu, a pak ti nezbyde než rodině sdělit, že se svatba odložila (a klidně popravdě - ženich se na to ještě necítí).
@bekka23 prstýnek důležitý není, ale musím souhlasit jak už tady nějaká slečna napsala. Řešení krize smyslem tak se vezmeme mi nepříjde také moc ok. Netuším jak velká krize to je/byla, ale určitě vyřešení ze strany partnera máme krizi, tak se vezmeme ok není. Z případů takových co znám ke svatbě nedošlo a šli od sebe během plánování.......Protože prostě měli krizi a každý už byl úplně někde jinde........
Můj manžel mi po úporném naléhání ( ptala jsem se, jak to teda vidí dál, hypotéku máme, psa máme, máme se rádi, tak na co ještě čeká) doma večer před usnutím jen řekl, že si mě teda vezme, ale že on chce svatbu až na podzim a bude to 10.11.2012, aby se mu to dobře pamatovalo, dovětkem bylo, že to stejně určitě nebude sobota, takže se nebudu chtít vdávat... a ona to sobota byla(plánovali jsme rok a půl dopředu) :-D :-D :-D . Žádný prstýnek jsem taky nedostala, ani jsem ho nechtěla, přišlo mi to takové divné, když jsme se domluvili jakože, tak na co ještě prstýnek... krize nastala až týden před svatbou, na svatbě mi manžel řekl, že je rád, že jsme se vzali a už jsme šťastní manželé dva měsíce :-p .
Takže prstýnek nic neřeší a podle mě by se lidé měli brát, protože se mají rádi a chtějí tomu vztahu dát nějaký další rozměr, chtějí si ho jakoby požehnat a ne zažehnat svatbou krizi... ale budu Vám držet palce, aby to vyšlo, ale na prstýnku netrvej, ten je dobrý akorát na chlubení se....