Ahoj, nějaké diskuse na podobné téma už tu jsou, ale vesměs jde o ty klasické žádosti o ruku nevěsty. Tento zvyk mi v dnešní době postrádá smysl a logiku. Zasnoubení rodičům pouze oznámíme. Jak jste to oznámili vy, kteří také nedodržujete tu tradici žádosi o ruku? :-)
Ahojky, my to měli stejně přítel to zanedbal a nepřišel se rodičů předem zeptat s kytici a byl docela problém... Normálně jsem jim to přišli oznámit ze se budu vdávat, a naší hned proč se nepřišel nejdřív zeptat...docela trapas. Dost jsem se cítila blbe. Takže pokud možno tu tradici dodržuje vypadá to lépe a nikomu to neublíží... My si to třeba neuvědomili ze by jsme to tak měli udělat.
A dnes mi mamka třeba oznámila ze by jsme měli udělat zásnuby ve stylu pozvat celou rodinu a vsem to oznámit a udělat hostinu...dělá to tak někdo?? :-|
My jsme jen oznamovali, taky nám přišlo nesmyslné žádat o ruku (vzali bychom se stejně, i kdyby rodiče nesouhlasili :) ). Udělali jsme to podobně, jako se dělají žádosti, jen pro oboje rodiče - maminkám jsme koupili kytku, taťkům flašku. Když jsme přijeli na návštěvu, tak jsme jim tyhle "dary" předali a pak jim oznámili, že jsme se rozhodli se vzít. :) Bylo to docela vtipné, protože jak jsme předávali tu flašku a kytku, tak rodiče vypadali dokonale zmateně a naši se dokonce hájili, že přece nic neslaví... :)
@margory řekla bych, že to, ze rodiče trvají na tom, že je měl přítel nejdříve požádat o tvoji ruku je spíš výjimka. Neznám ve svém okoli nikoho, kde by partner šel nejdříve prosit o svolení a nebo nešel a rodiče by s tím měli problém...
U nás to nevěděli předem ani jedni rodiče a byli pak mile překvapeni.
Takže zpět k dotazu @luj89 - my jsme pozvali oboje rodiče i babičky na společné grilování a tam jsme jim to oznámili hezky všem najednou :)
my jsme šli žádat o ruku,já chlapcovu mamku,chlapec naše,prostě jsme to tak chtěli,mělo to takový slavnostnější ráz(pokud pominu našeho tatu,který si zrovna,když chlapec došel s kytkou a lahvinkou k našim, mazal chleba v trenkách:D)..ale mamky byly dojaté,tchýně aj slzu uronila,je to prostě pěkné..ale nepřijde mě nic divného na tom přijít k rodičům a normálně říct,že bude svatba:-)
@luj89: meli jsme to jednodussi v tom, ze byli nasi i meho mamka jeden vikend u nasich (mamka slavila 60) a tak jsme jim jen rekli, ze spolu uz to mame vyrizene a jim timto oznamujeme, ze se jeste letos (ted uz loni) vezmeme, mamkam jsme dali kytku, tatkovi vinko a bylo vyrizene, zadne stiznosti nebyly a byli radi, ze nemuseli nic zarizovat :-)
mě přítel požádal v Paříži a když jsme přejeli do ČR poslala jsem našim hned MMS s našema rukama, na mojí byl prstýnek a za chvilku hned volali:). No a přítelovo rodičům jsme to řekli když jsme přijeli domů a přítel normálně řekl, že mě požádal o ruku a že sem řekla, že jako joooo a že se budeme brát:D. Máme s oběma rodičema kamarádský vztah tak to bylo naprosto neformální,ale radost byla i tak:)
My se zasnoubili v Paříži, a den před zásnubama volal ještě přítel tátovi, zdali mu to nevadí. V dnešní době se to už moc nedělá, ale myslím, že je to hezký zvyk. Svatbu jsme pak oznámili u večeře.
Mně to nesmyslné nepřijde. Myslím, že je hezké gesto a že tím snoubenci ukáží, jak si rodičů váží a že jim záleží i na jejich názoru. Přítel přišel s kytkou, řekl, že mě má rád, že se o mě dobře postará a jestli by si mě teda mohl vzít. Jedno oko nezůstalo suchý.
Ale je to určitě jinak rodina od rodiny. My spolu hodně držíme a rodiče jsou ze staré školy, takže zdvořilosti není nikdy dost :)
My jsme to jen oznámili. Sice jsem si dělala legraci, že musí jít požádat o mou ruku a že to bude vtipný, ale svatba se u nás skloňovala ve všech pádech už tak půl roku před oficiálním oznámením, takže už by to bylo asi zbytečné ;-) Prostě jsme jen oznámili, že teď už ale vážně a že prostě 3. října bude svatba :-) Žádná velká radost, překvapení, nadšení, všichni už to věděli a čekali - taťka se zeptal mého milého, jestli si to nechce ještě rozmyslet a že se ze mě zblázní :-D A bylo :-D
U nás teda požádal mě, a pak šel žádat naše. S flaškou a kytkou. Nečekali jsme, že by nám to zatrhli :) Bylo to spíš takové gesto, a ať se přítel zasnaží, jestli "něco" chce. Ale zapotili jsme se u toho oba nebo teda všichni :D byla to sranda :) já jsem se pak jeho mámy taky musela zeptat, ta šla hned otvírat šampáňo :)
Ale nemyslím, že by se nějak urazili, kdybysme to čistě jen oznámili. V podstatě to tak taky bylo, že.
My jsme taky nezadali, prijde mi to v dnesni dobe a hlavne v situaci, kdy spolu zijeme prezite a ve sve podstate trapne. Zasnoubili jsme se v Parizi, rodicum jsme to oznamili po navratu behem sobotniho a nedelniho obeda. Bez nejakych darku a proslovu. Bylo to prijato kladne po vsech stranach. Kdyby manzel nejprve zadal me rodice, zdalo by se mi to vuci me nedustojne, jsem prece svepravna bytost a mohu cinit rozhodnuti sama.
@margory Bych rodicum na tvem miste rekla, ze pozadal me a to ze mi staci. Prijde mi to trochu jako trapas z jejich strany.
Považuju to za hezký zvyk, milé gesto. Po žádosti o ruku/návratu z dovolené jsem pozvala rodiče na nedělní oběd, přítel mamce předal kytku, a ohlásil, že máme novinu - že mě požádal o ruku a já řekla ano - a táty se optal na svolení. Mamka se smála, prohlásila něco ve stylu "to ti teda nezávidim :-D " a dali jsme si víno.
Přítel si počkal, až budou oba rodiče večer doma a přinesl jim kytku a flašku. Bylo to už během příprav a oba už měli i kytku. Vlastně nás to ani nenapadlo udělat, ale jak přípravy pokračovaly, vypadalo to, že jim je stále líto, že se jich nikdo ofiko nezeptal. Rodiče nám popřáli, aby nám to vydrželo co nejdéle (alespoň tak dlouho, jako prarodičům). Požehnání dostaneme až v kostele u oltáře od rodičů z obou stran.
Zasnoubili jsme se na dovolené a po návratu jsme se u objednali u našich na večeři, přítel přinesl mamce kytku, taťkovi flašku a řekl, že jsme se zasnoubili, ale že by se ještě chtěl zeptat jich, jestli mě mu dají :-). Smáli se, řekli ano a mamka mi pak říkala, že se jim to moc líbilo, jak jsme to udělali. U přítelovi mamky jsme taky zašli na večeři, přinesli kytku a následoval víceméně stejný příběh - přítel řekl, že jsme se zasnoubili a já se jeho mamky zeptala "jestli mi toho svýho kluka dá". Bylo vidět, že má radost :-). Ačkoli se běžně rodiče ženicha nežádají, tak jsme rádi, že jsme to takhle udělali. Jak u našich tak u přítelovy mamky to byla spíše taková odlehčená žádost a přitom je to všechny potěšilo. Myslím, že je to takové pěkné vyjádření úcty, když se rodiče aspoň tímto způsobem požádají.
Nejdříve přítel požádal o ruku mě, poté za pár dní jsme jeli k mým rodičům, dovezl mamce kytku, tátovi flašku a požádal je oba o mou ruku. Jeho rodičům jsme to jen oznámili. myslím, že takhle je to akorát :)