Ahoj holky,
jsme s přítelem už skoro 6 let, z toho spolu 2 roky bydlíme (já 22 let, přítel necelých 24 let.). Už nekolikrát jsem mu naznačila, jak bych chtěla svatbu - Kdyby mi teď někdo řekl, že se zítra vdávám, tak by mě to ani nepřekvapilo (mám vše do detailu vymyšlené) :-D .. Problém je, že to ne a ne přijít. Když se o svatbě spolu bavíme, tak se docela zapojuje, Jednou řekne, že příští rok by to bylo fajn a pak se ho někdo zeptá a najednou začne, jak máme čas atd.... v červnu nás čeká romatický víkend, tak doufám, že se třeba vysloví, ale co když ne? Už mě to čekání nebaví ... :(
ahoj, neboj se, až přijde čas, tak to přijde. Nečekej nic, nenuť ho, ať nemá pocit, že ho tlačíš:-) Když se o tom baví, tak asi neni proti. My jsme spolu 5,5 roku, vždycky sme řikali, že jednou se vezmem a když se ho někdo ptal někdy, tak řikal, že ne :_DD takže jsem absolutně nic nečekala... a až pak to přišlo...o to víc jsem byla překvapená
To znám, akorát nejsem tak mlaďunká jako Vy:) Mě manžel požádal po 6 letech, o svatbě jsme se předtím semtam bavili, on to měl vymyšlené, ale vůbe se k tomu neměl..Byla jsem z toho hodně neštastná, několikrát jsem se rozbrečela, jestli mě nemá dost rád, že kdyby měl, tak si mě vezme atd. No plácala jsem se v tom hodně.. No a pak mě požádal na 6leté výročí. Říkal, že po 5 ti letech to všichni čekali a on to cítil jako tlak..až se o tom přestalo mluvit, tak se rozhodl. Ale vyhráno nebylo - už při zásnubách mi řekl, že ale do roka se ženit nechce!Tak jsem čekala, čekala....a až jsem si řekla, že se na to můžu vyprdnout (po 3 letech!), tak přišel s tím, že zamluvil datum svatby.Takže jsme se brali po 9 letech... Hlavně na něj netlač, přestan o tom mluvit a hlavně mu neříkej, že bys byla ráda, aby to udělal o tom víkendu, oni se fakt nemůžou cítit, že jsou do něčeho tlačeni!Ono to přijde, ale on se na to musí cítit a dospět do toho. Mému muži to sice trvalo, ale o to to bylo a je krásnější! Hrozně si celou svatbu užíval a ted machruje, že má manželku atd, a to čekání za ten pocit stálo..(a sám ted říká, že to měl udělat mnohem dřív!):D
Mela jsem to podobne. Jsme s pritelem 7let, po 4letech jsme solu zacali bydlet a roo na to jsme se zacali bavit o svatbe. Na konci minuleho roku jsem zacala o svatbe uvazovat a tak jsem vyzjistovat ruzne informace a sdilela to s nim, pak jsme se byli i na jednom miste podivat podivat a on prisel s tim,ze bychom se teda letos vzali, kdyz uz to takhle planuju. Zadneho pozadani o ruku jsem se nedockala a presto, ze jsme nakonec svatbu presunuli na pristi rok, tak asi stejne nedockam. Asi by to stejne uz nemelo to kouzlo, ktere by to melo, kdyz by to bylo necekane. Asi budu na furt litovat,ze nevyuzil krasne situace, kdyz jsme byli minuly rok na dovolene ve svycarsku a nedrapali se vlastnimi silami na horu 2200 m.n.m! A kdyz jsem se ho na to zeptala tak mu to pry neprislo romanticky :-. Takze asi tak.
Co když tě o víkendu nepožádá?
a) budeš čekat dál
b) vztah ukončíš
c) zeptáš se ho sama
...nevím, co chceš slyšet...
Tyhle dotazy jsou pořád dokola, nikdo z nás nevidí do hlavy tobě ani jemu. Studujete? Pracujete? Máte na svatbu momentálně prostředky? Nechce tě překvapit (a nedaří se mu to, když jsi pořád tak nastartovaná)? Asi ti tu nikdo neodpoví, proč s žádostí o ruku otálí...A to, že říká ostatním, že je čas, není vůbec směrodatné, prostě to s nimi nechce řešit, je to navýsost soukromá záležitost. Možná to chce trochu povolit a téma svatby před ním nějakou dobu neotevírat...
Holky,
děkuji za příspěvky.. Je mi jasné, že když to o víkendu nebude, tak se svět nezboří. Jen mám pocit, že by to byla ta pravá chvíle (ale jak tady píšete) bez překvapení to nebude ono. Asi jako plno holek to mám vysněné .. Neskutečná romantika, on poklekne, já budu dojatá ... Ale tak na filmy koukal nejspíš každý :-D .. Oba pracujeme (on totiž víc než na svatbu naráží na miminko).
Hlavne ho ve 24 letech chudaka do toho netlač. 24 let je hodně málo u kluka. Musí k tomu dozrát sám a může to trvat i pár let. Většinou to u chlapů bývá kolem 30ti. Máte na to čas, jste hodně mladí.
@dd44 Já ti rozumín, jen pozor na to, že s velkým očekáváním může přijít také velké zklamání...můžeš mít ještě stokrát pocit "té pravé chvíle" , ale on si pak zvolí chvíli úplně jinou, třeba naprosto všední - ale dá jí to kouzlo právě tím, že to nebudeš čekat.
@dd44 ahoj , ja bych taky počkala až se vyjádří - my se o svatbě taky hodně dlouho bavily a já pořád čekala kdy se zeptat a on se mě zeptal pár měsíců před naším 10 výročí ( jsme spolu od 16 a jemu bylo 18) a svatba je letos v září :) takže neboj taky se dockaš .
P.s když se vyjádřil tak mi prozradil že chtěl dřív ale volala mi segra že se zasnoubily a pak moje mamka že se bude vdávat - nechtěl aby svatba v rodině byly 2 do roka a já jsem za to ráda .
Ja to narozdil od kolegyn nahore nevidim tak jednoznacne a nesouhlasim se strategii 'cekat a na nic netlacit' Najdi si tu diskuzi 'Chytla jsem svatebni kytici - priserna reakce partnera' ci tak nejak. Tam taky slecna cekala a cekala a zila v domeni, ze jednou....a pak na nej zatlacila a z milostpana vypadlo, ze si ji vlastne vubec nikdy nechtel brat a rozesli se (kdyz to hodne zestrucnim). Takze to, ze spouste paru to vyslo je hezke, ale je taky spousta tech, kteri spolu k oltari nedosli...Nebudu osazenstvo diskuze nudit svym pribehem, jen rikam, ze ja mam bohuzel zkusenost stejnou; taky jsem netlacila a nenutila a byla jsem chapava a bla bla bla a pak jsme se stejne rozesli (po 10 letech), z expritele vylezlo, ze se vlastne vubec zenit nechce (ale jaksi me o tom 'zapomnel' informovat a cele ty roky me udrzoval v domneni, ze jednou....).
Pokud tvuj partner chce dite, ale ne svatbu, tak se asi zodpovednosti neboji, takze na svatbu by mohl byt zraly dost, I kdyz vetsina jeho vrstevniku je na to opravdu jeste mlada....
Ahoj, tak já budu v této partně zřejmě za exota, ale nejsem velký fanda naznačování, trpělivého vyčkávání a rad typu "hlavně netlačit" (na druhou stranu jsem taky nikdy nečekala romantickou žádost s pokleknutím a neumím si svého muže při akci tohoto typu dost dobře představit).
Není to tak dlouho, co se tu objevila diskuze jedné takové čekající slečny, která se snažila nechat všemu volný průběh a ve třiceti z jejího partnera konečně vylezlo, že si ji vlastně vůbec vzít nechce, že si (po deseti či kolika letech) uvědomil, že není ta pravá. Takže ne, není pravda, že se dočká každá...znám bohužel (i osobně) dost těch, co se nedočkaly.
Tím nechci říct, že se musíte vzít hned letos (jste opravdu mladí), ale, co je podle mě důležité - svatba je něco, o čem by se v páru mělo mluvit naprosto otevřeně a bez zábran- po šesti letech alespoň s určitým konkrétním časovým výhledem, který se nebude odsouvat.
Ahoj, já si taky myslím, že chlapi jsou takové stvoření kterým naznačit nestačí a podle mě jim to ani nedojde. Podle mě je naivní kolem chlapa chodit a nešťastně si vzdychat (obrazně řečeno), nejspíš si ani nevšimne že si žena nešťastně vzdychla. :-D Já bych to na něj vyhrnula na rovinu, aspoň budeš vědět na čem si. Třeba budeš příjemně překvapená jako já tím, že je partner rád, že s tímto tématem nemusí jít ven jako první! :-D
Osobně si nemyslím, že by se ženit nechtěl vůbec.Když jsme narazili na téma svatba, říkala jsem mu, že bych se nebránila příší rok (jemu bude 25 - mně 23). A když si vypočítal, že mu bude 25, tak přikývl, že to už neni tak špatné. :D Stejně spolu chce být a po svatbě se nic extra nemění, jen mám pocit, že je by to soužití bylo daleko pevnější.
Souhlasím s tím, že naivně čekat můžeš dosti dlouho a taky bez výsledků. Pokud uvažujete nad miminkem, tak si spolu v klidu sedněte a popovídejte. Řekni mu, že bys svatbu chtěla i třeba kvůli tomu mimču - abyste byli rodina, se stejným příjmením. Do ničeho ho nenuť, ale chtěj vědět jeho pohled na věc. Vztah je o komunikaci, tak si to spolu proberte a třeba dospějete k tomu, že by to bylo prima nebo třeba k tomu, že mu to přijde brzy a ještě počkáte... Budeš vědět na čem jsi.
Musim rict, ze jsi ty i pritel hodne mladi, takze opravdu mate cas a nemusite nikam spechat. Nepises, zda studujete, pracujete, jak bydleni a tak podobne, na tom hodne zalezi.
My s muzem byli podobne stari s vami, bylo nam 25 a byli jsme spolu v dobe svatby 8 let. Ja dostudovala kratce pred svatbou, muz uz par let pracoval. Postupne, co se v praci vypracoval, zacalo se nam lepe darit, jsme se svatbe vic a vic priblizovali. Zili jsme spolu od 20ti let, ale pro muze bylo dulezite i to, aby nas dokazal zabezpecit, meli jsme nasetreno nejen na svatbu, ale i rezervy a podobne. Zkus si zhodnotit, jak na tom jste, zda zijete spise studentsky zivot nebo jste naprosto samostatni a nezavisli.
Normalne nejsem priznivcem vecneho cekani na zadost o ruku, ale vzhledem k veku neni treba nikam chvatat a tlacit. Urcite bys k nemu mela byt uprimna ohledne toho, ze je pro tebe svatba dulezita, ze by ses rada vdavala v dohledne dobe apod., ale zatim to nikam nezen.
Taky je dobre si uvedomit, ze svatba je jen jeden den, ale jde v ni o manzelstvi, coz je neco mnohem vetsiho a dulezitejsiho. Mela bys chtit svatbu proto, ze chces manzelstvi, ne proto, ze to mas vymyslene.
Ahoj,
s přítelem jsem spolu 8 let a už 4 roky bydlíme a požádal mně letos a to hodně překvapil, sám poté řekl, že to chtěl udělat dříve ale prostě chtěl počkat na tu pravou chvílí. Určitě je lepší si počkat až na to bude připravený on, pokud ho budeš tlačit tak je to zbytečné. Pokud spolu mluvíte o budoucnosti a plánujete dopředu tak to určitě přijde v tu nejméně nečekanou dobu. :-)
Vis co je uplne nejhorsi? "Prezivat" ve vztahu s tim, ze jen cekas na svatbu...a furt na to myslis...a furt na to cekas....tim tomu vztahu strasne ublizujes i kdyz podvedome...fakt jste dost mladi...uzivejte si vzajemne lasky a na svatbu nemysli...i kdyz bych pripustila scenar, ze se treba za dva roky rozejdete stejne budes furt mladinka a celej zivot pred sebou :-) netrap se tim...nech to plynout a uzivej spolecne lasky...a treba to prijde v nejmin ocekavane chvili (treba pri myti nadobi :-D) a o to to bude hezci :-)
Původně jsem chtěla napsat, ať na něj netlačíš, že času máte dost a jsi mlaďounká. Navíc je to asi první vážný vztah a to bývá vždycky trošku na delší lokte. Ale pokud naráží na mimčo a chce dítě a svatbu ne, tak bych mu normálně řekla, že já do toho jako svobodná matka nejdu. Pokud se cítí dost zralý na trvalý závazek dítě tak nevidím důvod proč by tomu neměla předcházet svatba.
Jinak bacha na to, že se může stát, že se žena "přečeká" a pak už si přestane být jistá ona, zda ten protějšek vlastně chce....... Takže já bych si s ním prostě na rovinu promluvila - žádné naznačování, vše otevřeně. Sama jsem to tak ve svém vztahu udělala. Pokud už oba pracujete a bydlíte spolu a dokonce mluvíte o miminku tak vážně není na co čekat.
jinak souhlasím s zanett, je důležité si uvědomovat i to, že chlapovi netikají žádné biologické hodiny, takže nemá problém pobývat delší dobu ve vztahu, ve kterém nevidí perspektivu )ale v tu chvíli není nikdo lepší a on má ve vztahu šve co v tu dobu potřebuje). Tady to snad ten případ není, ale pozor na to.
Já se tedy taky podělím o zkušenost s ''nečekáním''. S přítelem jsme spolu dva a půl roku a po roce jsem začla ''nenápadně kňourat'' vzdychat jak tu píšete po svatbě. Úspěch to nemělo vůbec, naopak lezlo mu to na nervy a mně po půl roce taky :D Tak jsem se po roce a půl vyjádřila natvrdo, že bych se opravdu vdávat chtěla. On mi na to pak řekl (vždycky tvrdil všude po všech čertech, že je na svatbu mladý a že tak za 10 let atd.), že se ženit chce, ale chce mě překvapit ať na něj netlačím. Tak po půl roce tlačení přišlo půlroční mlčení a na Mikuláše jsem se začla pyšnit statusem zasnoubená. To je ale jen moje zkušenost, u vás to může být úplně jinak. Mimochodem jsem taky čekala jakože teď je ta pravá chvíle a teďka by mohl...a nakonec mi došlo, že by to pravá chvíle nebyla když jsem to čekala... On sám to poznal, že to čekám tak to neudělal. A o to to na té mikulášské párty bylo o to krásnější. Protože jsem to nečekala ale vůůůbec :)
@dd44 To je na houby, jak člověk chce a ono furt nic. Já čekala na 4. výročí a nic a byla sem zklamaná,no a o 3 měsíce později :-) dočkala jsem se... ale třeba sestřenice je se svým přítelem 10 let a mají 2 děti, nezávisle na sobě sem se s oběma bavila a ona řekla že by na to 10. výročí chtěla, on mi taky něco naznačoval, že by ju asi už měl požádat no a nic :-( já myslim že to asi nijak neurychlíš. až bude připravenej tak to přijde :)
Vzhledem k tomu, že ti je 22 a bydlíte spolu teprve dva roky, tak mi to nepřijde zas tak nekonečné čekání... :-) nepíšeš, jestli ještě studuješ/pracuješ - podle mě není zas tak důvod už teď tlačit na pilu, akorát to chlapa odradí.
Ale moje zkušenost - už jsem to tu jednou psala - spousta chlapů tak prostě nemyslí, my jsme spolu mluvili hodněkrát o svatbě a žádost nikde. V létě jsme byli na dovolené na fakt krásném místě a já jsem trochu doufala v žádost a ono nic... Byla jsem z toho smutná a přítel se ptal, co mi je. Tak jsem mu řekla, že jsem na sebe naštvaná, že jsem čekala trochu na tu žádost a že bych chtěla už svatbu a blablabla... A on říkal, že je hrozný hlupák, že ho vůbec nenapadlo, že chci žádost, že o tom mluvíme, tak že je přece jasné, že si mě chce vzít a že s tím počítá... :-D no, a za 4měsíce jsem dostala s novoročním polibkem prsten - nečekala jsem to, byli jsme oba docela připití, ale měla jsem radost hroznou - i když jsem si to trochu vydupala, na což nejsem pyšná, ale jinak by mu to nedošlo asi nikdy - nejsem moc typ na prsteny a romantiku... =-)
Prosimvas, jenom takovy technicky dotaz- to musi to zasnoubeni byt prekvapeni? Proc? Spousta z vas pise, ze to musi prijit necekane a z nenadani, ale proc? :-p Prece v dospelem vztahu, kdyz se oba spolu bavi o budoucnosti, by to prekvapeni byt nemelo, ne? Mne osobne je treba uplne jedno, ze by zadost o ruku prisla ocekavane. Prekvapilo by me to mozna po par mesicich v novem vztahu, ale kdyz jsem s nekym delsi dobu, nekolik let, tak to asi vetsina zen ocekava, ne?
Alespon pro me by ocekavane zasnoubeni nebylo o nic horsi nez neocekavane. Romanticke filmy s temi jejich emocialnimi tyjatry, to je fakt mor. Sama zakladatelka to pise - ocekava, ze on poklekne, ona bude dojata atd atd atd.
@zanett To je dotaz spíš na ty muže, ne? :-D Že chtějí překvapit, ale často až poté, co je začne okolí "tlačit"... Jinak čekat automaticky doják je podle mě taky nesmysl, nežijeme v americkém filmu :-)
@poinsettia Ja si zase myslim, ze kdyby s tim zensky nedelaly takovy tyjatry, tak by to I ti chlapi brali sportovneji. Znovu odkazuji na zakladatelku, ktera sama priznava, ze si predstavuje scenu, kdy on pokleka a ona je dojata :-p :-N Pro me je takovy divadylko uplne zbytecny, spis bych se citila dost blbe stat se mi to nekde na verejnem miste :-N Ocenila bych spise uprimny a dospely navrh, nez nejaky teatralni sceny a proslovy dotoho. Napriklad ; 'Mame se radi, je mi s tebou fajn, chtel bych to tak uz naporad, co kdybychom se vzali?' Jednoduse, klidne, bez dojemnych scen a protlacenych kolen x-)
já byla požádána po 8,5 letech našeho vztahu a to jsme spolu celou tu dobu bydleli a tedy nenapadlo by mě, na něj nějak tlačit. Chlap k tomu musí dospět sám, ne ho do toho nutit.
Osobně bych si neuměla představit svatbu po 2 letech společného bydlení a v tvém věku :-)
Užívej si, že jste spolu a na svatbu tolik nemysli - však ono to přijde ve správnou dobu
@zanett tak spíš bych řekla že je to myšlený tak že víš že to přijde, jsi na to připravená ale nevíš prostě přesně kdy... :) to je to překvapení... teda aspoň pro mě to tak bylo a tak to ''překvapení'' beru... věděla jsem že jo, ale nevěděla jsem při jaké příležitosti...
@zanett tak já si myslím, že představy o budoucnosti by měly bytspolecne a hlavně sdílené.tedy nějaká ramcova domluva či představa o dalším životě. Ale ač nejsem žádný velký romantik, tak žádost o ruku pro mě byla naprostouzasnym zážitkem a přišla pro mě v nečekanou dobu, ale vlastně přesně v tu pravou. Podle mě je krásně, když dojde na zadosta nemusí to být s romantickym pokleknutim, ale představy a budoucí plány překvapivě být nemají.
@dd44 Můj přítel je ten typ, co je strašně nerad do něčeho tlačen. Mě teda nikdy nenapadlo, abych mu říkala, že už se vdávat chci. Několikrát jsme se o tom tak náznakem bavili, ale spíš jsme řešili budoucnost obecně - kde bychom chtěli bydlet, kolik mít dětí atd. :-)
Vím, že kdybych ho jakkoliv do zásnub tlačila, mělo by to spíše opačný efekt. Požádal mě po 7 letech vztahu, bylo to pro mě krásné překvapení a věděla jsem, že to udělal na 100 % proto, že sám chtěl a ne proto, že by měl.
Třeba to má váš přítel stejně. Z toho co píšete, věřím, že to v plánu má a chce si vás jednou vzít. :) Pokud vám mohu radit, nechte to na něm, zkuste o svatbě nemluvit příliš často.
Zkuste se vžít do jeho situace a představit si, jak se asi cítí. Určitě je to pro něj také významný krok a nechce to jen tak odbýt.
Přeji vám, ať se brzy dočkáte :)
@dd44 Poradím to stejné, co všechny ostatní - netlač na něj a užívej si toho krásného vztahu takového, jaký je teď :-) O věku to není, z toho si nic nedělej! Mí rodiče se kdysi brali, když oběma bylo čerstvých 18 let a podotýkám, že jsou spolu ve šťastném manželství dodnes!! :-)
Já na žádost taky čekala nějaký ten rok.. A pořád nic.. Myslela jsem si, že mě požádá loni v září, když jsme konečně jeli na jeden ostrov, o kterém jsem básnila věky věků! Jenže nic se nestalo.. A v letadle na cestě zpátky se mě ptal, co se děje, že vůbec nemluvím. Tak jsem si v tu dobu řekla, že se na to vykašlu a nechám to prostě plavat.. No a letos v únoru (večer před Valentýnem) to přišlo :-) Naprosto nečekaně a ve chvíli, kdy by mě to ani ve snu nenapadlo! A právě z té obyčejné chvíle, kdy jsem to nečekala, udělal tu chvíli kouzelnou.. ;-)
Takže opravdu - vyplatí se počkat a nechat to jen a jen na něm. Přeji hodně štěstí!!! :-)