Ahoj holky, je tu na stránkách některá,ktera ještě není zasnoubená a přitom by ráda byla? jen přítel se k požádání moc nemá, ikdyž jste spolu už hodně let? Třeba jako já, skoro 7 let s přítelem a stále čekám. Už jsem z toho zoufalá a smutná. Řešíte některá podobnou situaci?
@cumlina taky zalezi kolik je vam let... ja sem s pritelem od 15 let tz u nas nemohla byt po 3-4 letech ani rec o svatbe :D My se treba s pritelem o tom bavili vedela jsem ze jsem jeho budoucnost ale proste byl vychovanej tak ze svatba je zbytecnost a v dnesni dobe ztrata penez a to se pak tezko prekonava kdyz mu to maminka tluce do hlavy od detstvi.. ale zlomilo se to v nem ve chvili kdy byl ode mne 3 mesice odloucenej... sice si na svatbu jeste pockame ale uz aspon vim ze ji opravdu chce
Ja zila s prvnim pritelem 9 let, pozadala jsem ho o ruku ja- a on me odmitl, ze se zenit jeste nechce. Rozesli jsme se v dobrem o rok pozdeji z jineho duvodu. Od nynejsiho manzela jsem dostala prstynek po 6 měsících vztahu a zadost o ruku po dalších 3 letech. Ja s manželem o svatbe nikdy před tím nemluvila, jelikoz jsem vždy věděla. Ze je ten pravý a ze s nim zůstanu navždy...každy chlap je jiný. Ale v čem jsou stejní je, ze opravdu nemají radi, když je žena do svatby nutí či o ni mluvi, je to horší ....
Přidávám se do klubu po svatbě toužících ale nezasnoubených... hodně jsem to hrotila na jaře a v létě ( svatební sezóna) Přítel o svatbě sice mluví, že příští rok, ale vyjádřit se to ne... už jsem mu i na rovinu řekla, že se na té svatbě můžem teda domluvit - na to mi odpověděl, že bych mu do smrti neodpustila, že jsem nebyla požádána :-| 1. srpna výročí - nic, za týden mám 25. narozeniny, ale předpokládám, že nic - když jeho bratr požádal manželku na narozeniny, tak řekl, že je to blbý, že je to jak kdyby chtěl ušetřit za dárek k narozkám :-D na Vánoce bude mít tuším stejnej názor... Jo a stejně jsem mu vlastně řekla, že moje vysněná fotografka už má na příští rok obsazený termíny, že to prošvihnul!!!
@maloira mě je 33 jemu 38 jsme spolu od mých 16 let. Svatba u nás taky dlouho nepřipadala v úvahu. Ale prostě teď ty poslední dva roky, co už by to šlo, mě to hrozně bere a už bych jí chtěla.
Též se přidávám do klubu...v lednu budeme s přítelem 9 let a on sám začal v létě mluvit o svatbě, já jsem z toho byla tak nadšená, že jsem začala vše plánovat a pořád jsem to tom mluvila atd. Po nějaký době mi řekl, že nemluvím o ničem jiným než o svatbě. No tak to se mě mírně dotklo a od té doby o svatbě nezačínám dokud nezačne on. Podle jeho řečí to vypadá, že by svatbu chtěl během příštího léta, ale žádná žádost zatím nepřišla, podle něj je to zbytečně brzo. Takže jsem popravdě hodně zvědavá, jestli se k něčemu rozhoupe, příležitostí bude teď dost(Vánoce, narozeniny, výročí).
@rainbow_x No já si to myslím taky, už jen zamluvit datum svatby, aby bylo takový jaký chceme, ale on má na všechno dost času(prostě je to chlap :-D ) Tak doufám, že už konečně nějaký krok podnikne, ať to můžeme začít zamlouvat :-)
To je pravda :-D jenže zas nechci plánovat nic bez jeho vědomí, aby z toho nesešlo...budu jen doufat, aby se rozhoupal brzy a my to stihli vše zamluvit, přinejhorším se to o rok posune, ale to bych nerada :-)
Holky,povím vám můj příběh s mojich velmi dobrých kamarádek...Všechny jsme byly poblázněné vdáváním.Já se svým manželem byla 3 roky,ke svatbě jsem ho ,,dohnala" byla jsem přímo posedlá...On si mě vzal,za půl roku jsme šli od sebe...Kamarádka byla se svým přítelem přes 2 roky,stejný příběh jako u mě,ale on se ženit nechtěl,no tak to vyřešila tak,že se s ním rozešla,potkala se se svou dávnou láskou,po třech měsících si ho vzala a během půl roku rozvod...A ta poslední?Měla smůlu na chlapy,ale pak potkala toho,který by se také rád oženil,vzali se a rozvod řešili během 1,5 měsíce,znala se s ním před svatbou asi 4-5 měsíců...Neponaučila se od zkušenějších kamarádek...Tím vás samozřejmě nechci nějak strašit,ale až ten váš přítel bude chtít,sám vás o ruku požádá...Je to jako kdyby po vás chtěl dítě a přitom byste vědely,že na něj nejste připravené,co byste udělaly?Otěhotněly,aby měl radost?Mnoho chlapů dle mého holky o tu ruku požádá,protože si to vydupou,pak si tu polovina holek stěžuje,že jim budoucí manžel nepomáhá s přípravama,proč asi?A druhá polovina nadšeně píše,jak úžasné snoubence mají,že jim se vším pomáhají,čím to bude?
Souhlasím se sofiii88, přeci se nemůže chlap nutit do takové vážné věci, jako je svatba. Každý se musí rozhodnout sám, že je na to připravený, pak to končí tak, jak to končí. Z takové svatby přeci ta manželka ani nemůže mít radost, ne?
Akorát tedy musím říct, že ačkoli o svatbě začal mluvit jako první můj přítel a velice se na ni těší (stejně jako já), bude velice rád, když se do podrobnějších věcí, co se příprav týče, nebude muset zapojovat :-D
Máte pravdu holky, nebudu ho do ničeho nutit. Až se žadostí příjde a ja doufam že příjde, tak aspon z toho budu mit větší radost, než kdybych mu to pořad připomínala a ptala se.
Poslední dobou se i s kamarády bavíme o jejich plánech do budoucna s přítelkyněmi, s kterými jsou. Ony se vdávat chtějí ale oni se nechtějí ženit. A to prý z důvodu, že to svatbou končí...a tuto větu slýchávám velice často a to i od toho mého
@amy01 Jistě, že se nesmí nutit, ale ono po těch 17 letech, co jsme spolu a dvou dětech, všech těch starostech a radostech, co jsme prožili, je hodně těžké nemluvit o svatbě. Pořád se to jenom odkládalo nejdřív jsme byli mladí, pak barák, firma, děti atd. atd., až si podle mě zvykl a zpohodlněl a nic ho prostě netlačí, aby si mě vzal. Vím, že mě miluje, všude vykládá, že jinou lepší by nenašel, ale mě ten papír chybí. A moc.
My budeme spolu 4 roky a už bych se taky vdávala. Hrozne moc bych chtela se posunout ve vztahu dal. Bavili jsme se o nas a oba spolu chceme byt. Na svatbu zatim nejak nenaleham, nebavim se o tom zbytecne pred nim, netlacim na nej . ale kdyz byla ve filmu svatba , tak jsem ho popichla, ze uz bych taky chtela saty... zacali jsme se bavit trochu ironicky se mi zdalo on cosi ze tak v lete 2014, ale myslim ze to byl jen blaf . Pak jsem to nechala uz byt.To by me ale musel uz ted nekdy pozadat. Od te doby se nijak o tom nebavime. Ale myslim ze on vi, ze bych moc chtela. Asi tak pred mesicem znamy rekl a kdy bude svatba ? a pritel , ze az budu mit na saty, to jsem ani nemohla takovou pitomost nelogickou komentovat a byla uvnitr sem byla nasrana a chtelo se mi brecet. ... pozdeji jsem mu rekla, ze na saty mam, a on mi rekl ze nema na prstynkyy. Ale samozrejme ze ma. To jsem mela sto chuti ho poslat do pr.ele.... No tak jsem si rekla , ze do leta casu dost, budou vanoce, valentyn.. a ze me treba jeste pozada.. a kdyz ne, tak v cervenci si snim sednu a promluvime si .Kdo co jak vidi.... V pripade ze by to videl v nedohlednu jsem ochotna ho k vuli tomu opustit. Prece kdyz mi rekl ze semnou chce byt , tak na co jen porad spolu chodit ? !! ach jooo to mi dycky dokaze zkazit naladu . 8-(
@zelenyklicek Fakt? Tak mě se na to ptají přítelovi příbuzní celkem pravidelně (nikdy jsem ale nepochopila, proč se ptají mě a ne jeho :-D). I od kamarádů jsme si to už párkrát vyslechli.
No vsak u nas to probihalo dost podobne. Jednu dobu uz jsem na to byla dost precitlivela, samotnou me to dost zajimalo a nevedela jsem uz, jak na to reagovat :D Jsem moc rada, ze uz je tohle obdobi za mnou.
@v_anilka vklidu... jseš mladá, nepospíchej, on něco vymyslí :) já měla narozky... nedostala jsem žádnej prstýnek... a myslela jsem, že dostanu. Dostala jsem ale 4dny do paříže... a tak jsem si řikala, aha... jeli jsme. Nic, žádnej prstýnek, a to jsem ZASE myslela, že dostanu :D A za další 2 měsíce jsme jeli do Řecka. ZASE jsem prstýnek čekala... no... A dostala :D
No, musím říct, že jsem asi měla štěstí, s přítelem jsme se o svatbě mírně začali bavit cca před dvěma lety, když se začali brát kamarádi a známí a při té příležitosti jsme tak nějak i řešili, že je "potřeba" začít tu svatbu řešit včas, tedy cca půl roku, spíš rok dopředu začít zamlouvat místo a podobně... A pak už jsem nemusela dělat nic pro to, aby si sám spočítal, kdy je "potřeba" mě požádat... V případě, že bych očekávala žádost a on by se nevyjadřoval, možná bych místo neustálých narážek, které mohou chlapa ještě víc podráždit a vyvolávat v něm dojem tlaku, zvolila jeden jediný příjemný rozhovor u vína, abychom si srovnali představy o budoucnosti. A pak to nechat na něm. Chlapi nejsou hloupí. Někdy jim něco nedochází, ale to ten jeden rozhovor, pokud bude rozumný, vyřeší, a pak už není dobré moc rýt, z okolí vidím, že to nenese ovoce...
No holky , doufám , že se brzo dočkám... :-( ... ale jak pise daschenkatr , cca rok dopredu zamluvit misto atd.... tak asi me to ani do leta neceka... ach jooo.
tak to já mám smůlu i do budoucna- přítel je po rozvodu,narazil na pořádnou mrchu,která ho okrádala a rozvod mu protáhla na tři roky,takže se ani málem nedoplatil a o svatbě nechce ani slyšet-a to vůbec ani v budoucnu dle jeho slov.Že prej nebude nikomu z bývalých dělat radost (právně-finančně).
Jsem z toho zoufalá,protože ho miluju,ale šíleně mně to trápí a užírá,protože manželství je mým snem už x let.S prvním přítelem jsem měla svatbu naplánovánu,ale bil mně a podváděl,takže jsem z toho vycouvala a opustila ho,takže se nechci vdávat jen tak s někým a za každou cenu.
Ale mít jistotu,že svatba nebude....to je opravdu jak za trest...a to dilema-víte,že s ním chcete být,ale že zároveň chcete i něco víc...někam ten vztah posunout...prostě mám někdy dojem,že jsem přestupní stanice,že až najde tu pravou,tak nazdar...
Dost mně to užírá a nevím,co se sebou-jsou dny,kdy se naštvu,protože si říkám,že kdybych ho do toho nutila,tak z toho mít nic nebudu a držím to v sobě a nemluvím ani náznaky o tom,ale pak se střídá to se zoufalstvím,že on ví,jak je to pro mně důležité,ale nechal se svázat minulostí a jako kdyby mně tím trápil schválně.. :-( ;-(
co tady tak ctu tak u nas to bylo obracene :-D pritel o tom mluvil uz loni, ale ja jsem se nak lekla, je to vec na cely zivot a tak nevim jsme spolu 10 let ale asi jsem nebyla psychicky pripravena nebo co, letos jsme se nak sama rozhodla ze by to mohlo byt hezky tak jsem mu to rekla, ze jsem se rozhodla ze si ho vezmu :-D :-D a uz to spolu planujem :-) spis teda ja a davam mu to ke schvaleni :-D zase nechci abych zaridila neco co se mu nelibi a on je rad ze se s tim nemusi mrcasit :-)
@krtekkrtecek ani nevíš, jak ti rozumím. Svatba je taky pro mě dlouhou dobu snem. A to zoufalství, to se u mě taky často vyskytuje. Hlavně když se někdo zeptá, kdy bude svatba a já nemůžu říct zatím nic. Mám pak celý den zničený. I teď, když o tom píšu, tak mám slzy v očích. A tohle ubrečený a depresivní období mám už aspoň 4 měsíce a vůbec to nepolevuje. Ach jo :-S
@cumlina uplne ti rozumim, jak to cictis, ale nebud smutna zkus ho treba nak navnadit, nemyslim tlacit ale nenasilne po troskach, ono je pravda ze jakmile uz ma vlastne vsechno barak, deti uz ho to moc netlaci, ale tak treba i prave kvuli tem detem ... ;-) a nebud smutna |-|
@mawenzi je to zde vyse ;-) cumlina @amy01 Jistě, že se nesmí nutit, ale ono po těch 17 letech, co jsme spolu a dvou dětech, všech těch starostech a radostech, co jsme prožili, je hodně těžké nemluvit o svatbě. Pořád se to jenom odkládalo nejdřív jsme byli mladí, pak barák, firma, děti atd. atd., až si podle mě zvykl a zpohodlněl a nic ho prostě netlačí, aby si mě vzal. Vím, že mě miluje, všude vykládá, že jinou lepší by nenašel, ale mě ten papír chybí. A moc.