Tak já jsem byla požádaná o ruku na dovolené v Egyptě po 3 letech známosti a samozřejmě nic netuše.Když nás uváděli ke stolu,tak se všichni egypští číšníci na mě hrozně culili a pak jeden říká :happy maried, tak jsem se lekla a jelikož jsem hroznej nervák,tak se mi udělalo špatně.Stůl byl ale nádherně nazdobenej čerstvýma kytkama ve tvaru srdíček, svíčky hořely, nervozitu vysřídala radost.A u kleknutí a požádání o ruku jsem v slzičkách vykoktala své ANO a pak nám přišla zahrát Egyptská kapela.Bylo to krásné a romantické..
Takže :-) Je to strašně dlouhá historie, tou vás nudit nebudu, tak se svěřím jen s tou poslední částí ;-) 8.3.2005. mě drahý zavolal, ať se nachystám, že má pro mě překvapení, že pojedeme na výlet.To si ale zrovna moc dobrý den nevybral, měla jsem děsnou, ale děsnou náladu..Navíc nemám ráda překvapení...Tak jsem se aspoň zeptala, jak se mám obléci, zda se mám namalovat apod.On mi na to řekl, že to nechává na mně. :-N A já, díky své úžasné náladě, jsem na sebe navlékla šusťáky, mikinu, no vypadala jsem děsně...Pak přijel drahý, posadil mě do auta a že teda jako jedem :-D Já jsem celou cestu autem otravovala, ať mi laskavě řekne, ka,m mě táhne, on se jen jak blboun usmíval a mlčel!!!!!S postupujícími kilometry jsem se stávala čím dál více protivnější, no děs a hrůza :-p Pak jsme dojeli do Nového Jičína , to jsem teda nechápala, co tam budem dělat :-N Napřed mě zatáhl do zámečku, kde právě probíhala vystava klobouků :-N Tam mi během hodiny nasázel na hlavu milion klobouků, já byla pořád otrávena :-N Pak mě zatáhl na další výstavu, tentokrát na výstavu obrazů Buriana, tak jsme zase hodinu hleděli na pravěký lidi a zvířátka :-N To jsem už zuřila :-N Pak , že si tedy zajdeme na oběd...ten den jsem dostala děsnou chuť na pizzu, drahý měl jiné úmysly(až později jsem se dozvěděla, že měl na internetu vyhlídnutou hezkou restauraci, má pizzerie se mu do krámu nehodila), ale v zájmu domácího klidu se semnou nepřel a souhlasil s mou pizzerií |-| Tak jsme se posadili, objednali si a já, nevím, co mě to napadlo....Jsem vyhrkla:"tak vytáhni ten prstýnek..", no a Jirka teda vytáhl....Byla jsem v šoku....Pak už přřišla na řadu romantika, nebo alespoň dojemná chvilka...objali jsme se, mně vyhrkly slzy, řekla jsem ano......
haha, no to je super téma, hned se přidávám.........
jsme spolu 7 let, o svatbě jsme mluvili dlouho(asi 2 roky), že až dostuduju, tak v tom roce v září, byli jsme vcelku domluveni, ale řekla jsem, že mě musí oficiálně požádat, jinak nevim nevim :-D , dva roky letěly no a já čekala na prstýnek, výročí, narozeniny, vánoční svátky, valentýny....no a pořád nic, už jsem si začínala skoro zoufat, že prstýnek nebude.
V lednu (tohoto roku) jsme se rozhodli pro datum (i bez prstýnku, sem tam jsem hodila nějakou narážku), v unoru jsme oficiálně potvrdili termín na matrice....no a pořád nic.
V březnu přijel můj drahý z víkendu u rodičů ( bydlí asi 140km od nás tak tam jezdí jednou za 2-3 měsíce), no a jako obvykle vytahuje, co mu maminka zabalila, tady kus sýra, nějaký nový tričko, štangle salámu, 2 nový trenky, zmrzlej králik...."jo a abych nezapomněl tady něco pro tebe". Pak počkal až rozbalím krabičku (bylo to ve 2 v papírové a v té na klenoty) a až jsem jukla do vnitřku tak si předemnou klekl a zeptal se jestli si ho opravdu vezmu.......... :-)
Ahojky,mě můj miláček požádel o ruku po 2 leté známosti na dovolené ve Španělsku.A bylo to strašně krásné a romantické.Byli jsme tam už 4 den a večer jsme se šli projít na pláž.Chvilku jsme jen tak seděli a povídali si o všem možném.V dálce hrála hudba z okolních restaurací.Začali hrát moc hezký ploužák a můj přítel mě požádal o tanec na pláži :-),a asi v půlce písničky si najednou klekl na kolena z kapsy vytáhl krabičku a v ní krásný prstýnek zůstala jsem jako opařená,protože jsme sice o svatbě mluvili,ale nebylo to tak moc.Bylo to nádherné a já samozdřejmně souhlasila.Bylo to jako z pohádky:-).
Talls: no asi dopadnu taky tak, snim o desne uzasne a romanticke chvilce :-) , ale zatim nic. i kdyz chystam(no ani nemuzu napsat chystame) svatbu na rijen. I kdyz co pise janickabez mi jeste dava nadeji :-) no v podstate mi nevedomky pomahaji i vsichni znami, kteri se ho ptaji, kdy teda do toho prastime. pac o pripravach svatby zatim nikdo nevi. No ale jsme spolu 8 let (no to je desny :-o ) tak by to chtelo uz pomalu nejaky jeho vyjadreni ne? :-D
Vratila jsem se z nemocnice, kde mi pod narkozou trhali vsechny osmicky .... byla jsem cela otekla, modriny na tvari, zabalena v zupanu, neumyte vlasy, kruhy pod ocima, zrovna jsem jedla presnidavku (to jedine co jsem byla schopna pozrit) a polykala analgetika proti bolesti. Vzal me za ruku, polibil me na ni, dival se mi do oci a zeptal se, jestli si ho vezmu ..... no reknete, kdyz jsem pro neho krasna i v takovem stavu, .... hadejte co jsem rekla? ;-)
U nas bohuzel zadna romantika, vyplynulo to samo. Pritel (opravdu neni romantik, uz jsem se stim smirila)mi ale naznacil, ze temer od prvni chvile tusil, ze to bude naporad, coz me vzalo.
tak mě přítel požádal o ruku den po vánocích. Celé dopoledne mě přemlouval, abych s ním šla běžkovat, že je krásné počasí, jenže mně se nechtělo. No ale nakonec mě přemluvil. Vláčel mě do kopce za město, byla jsem naštvaná a dávala jsem to najevo........ a pak nahoře na kopci si klekl do sněhu, nikde nikdo, kolem jen pláň, vytáhnul prstýnek a požádal mně o ruku. Přišlo mi to neuvěřitelný, tak jsem byla v odpověďi mírně zmatená, koktala jsem, vůbec jsem to nečekala a bylo to o to krásnější. a svatba už proběhla :-)
Teda tolik romantiky... to můj miláček asi na romantiku moc není :-( O svatbě jsme se bavili už dříve a o prstýnku jsem věděla měsíc dopředu - protože se mě Honza ptal, jestli chci bílé nebo žluté zlato. Já chtěla bílé- mu se to nelíbilo a chtěl mi koupit žluté. (bílé je prý jako stříbrné:-( Prstýnek jsem dostala na Štedrý den, když za mnou večer přijel k nám domů. Žádná romantika, žádné "Vezmeš si mě?" Prstýnek je nakonec z bílého zlata, ale stejný problém teď máme při výběru snubních prstýnků! Nevím, jak chlapa "nakopnout" k tomu, aby byl víc romantický!:-( Ale i tak ho moc miluju! :-)
t oje sranda jak si tu ctu, jak ti chlapi si to neja¨k vymysli, tahaji nas na Eifelovky nebo na bezky nebo na tajny vylety, kdyz ma chudak zenska desne mizernou naladu, uplne to vidim, jak bych byla ja jeste schvalne desne protivna, aby videl,ze to je desne blbej napad me nekam tahat, kdyz se mi nechce, no a na konci tohle :-)
ja tedy oficialne na zadost jeste cekam :-| , pred par dny jsem to nevydrzela, a zacala jsem na tohle tema, jako co teda bude :-N a on byl pekne nastvany, naznacil, ze prstynek shani, a ze to tedy ted uz nemusi resit. Tak me to bylo moc lito, ze jsem si to tak zkazila, ale nakonec po takove neprijemne a dusne veceri rekl ze na ten rozhovor zapomenem, at vyckam par dni, takze ted delam, jako byhcom o tom vubec nemluvili a cekam. No a behem toho cekani jsem si uvedomila, ze 16.6. to bude presne 8 let, co jsme spolu zacali chodit, tak si rikam ze by?
Ahojky holky, tak u nás to požádání proběhlo na Štědrý den 2005. Po štědrovečerní večeři jsme měli jít ke stromčku, už jsem se hrnula do obýváku, že zapálíme svíčky při tom mě můj miláček zastavil, že má pro mě dárek, ale ne od Ježíška, al eod něj, tak jsem na něj zmateně koukala a on vytáhl krabičku, v té byla plyšová krabička a v té nádherný prstýnek s bílým kamínkem. Byla jsem naprosto ohchromená. Pak jsem se ho zeptala jestli bude taky něco říkat, tak se mě zeptal jestli si ho vezmu, řekla jsem okamžitě a střelhbitě ano. To zase (asi ta rychlost) zaskočila jeho. No úplně mi tekly slzičky z očí a konečně jsem se dočkala (jsme spolu 11 let). Už jsme o tom mluvili sice tak nějak půl roku, ale to mi připadalo spíš jako v žertu, tak jsem byla hodně a mile překvapena. Přeju vám všem šťstné manželství a krásnou svatbičku :-))
Ahojky,
chodila jsem s přítelem akorát 2 roky. Dala jsem mu k našemu dvouletému výročí vyhlídkový let letadlem a tam mě můj přítel požádal o roku. Nemělo to chybu, snad jen, že si neklekl, ale v malém ledatle to jde těžko. Bude to už skoro rok a na svatbu máme za pár dní.... :-)
Holky, to je nádhera! Gratuluji vám všem, ať máte svatbu za sebou nebo před sebou.
Přítel moc romantický není, ale i tak doufám, že požádání proběhne třeba právě na naše výročí. nemusí to být letadlo ani Eiffelovka, stačilo by na kopci, na kterém jsme byli v den, kdy jsme spolu začali chodit... ;-)
Ahojky, mě manžel požádal o ruku 30.8.2005. Byli jsme zrovna na dovolené v Egyptě a jeli na výlet do pouště. Počkal si na západ slunce a pak to přišlo ;-) Vůbec jsem to nečekala, znám jeho názory na žádání o ruku např. na Valentýna atd... Každopádně to bylo hrozně romantický a oběma nám ukápla slzička... :-) V září spolu budeme tři roky, svatbu máme za sebou, tak teď už jen zasadit strom, postavit dům a splodit syna ;-)
Tak jak tak čtu, tak vidím, že patříme mezi úplné neromantiky-naštěstí oba a víme o tom, my jsme se na svatbě jednoduše domluvili, v květnu 2004, že se vezmem někdy na jaře 2005-podle kalendáře vybrali datum, které se nám líbilo a v září si ho rezervovali na radnici, manželovi jsem hned dopředu řekla, že zásnubní prstýnek nechci, že bych ho nenosila-do svatby jsem nenosila žádný prsten, teď nosím jen snubní, ale ten zase nosím strašně ráda :-D a velmi rád ho nosí i manžel :-D
Ahojky,
opravdu moc krásné téma :-) Až se z toho občas člověku chce brečet dojetím, jak jsou někteří kluci romantičtí a vynalézaví.
Ten můj takový není, myslím, že žádostí o mou ruku se hodně překonal :-D (a to samozřejmě moc oceňuji). Loni v červnu se vdávala moje kamarádka a já od té doby nenápadně mluvila o svatbě, přála jsem si to. Přítel ale stále odolával. Tak jsem se vnitřně smířila s tím, že pokud se někdy budeme brát, tak se na tom jednoduše domluvíme a žádný prstýnek nebude :-( ............ pak ale přišlo jedno obyčejné srpnové pondělí, po práci jsem zašla s kamarádkou na skleničku vína a v osm už mě přítel naháněl, že prý doma není nic k jídlu, tak že zajdem na večeři. Tak jsem za ním přijela do mexické restaurace, najedli jsme se a napili (už jsem těch skleniček vína měla v sobě celkem dost) a pak najednou něco vytáhl z tašky, klekl si a zeptal se mě, jestli si ho chci vzít..... A já, již opojená vínem a nečekaje žádost o ruku, na něj jen koukala s vykulenýma očima a asi minutu mlčela. Až mi přítel řekl, ať už něco řeknu, že na něj všichni blbě koukají :-D .......... tak jsem řekla ANO a ještě pár dní se z toho nečekaného zážitku nemohla vzpamatovat.... :-D
Teď už se to závratně blíží a za 23 dní už budeme manželé!!!
Já jsem žádost o ruku také nečekala. Tedy čekala jsem na své narozeniny 10.12., na Vánoce a ono nic. Luboš mě požádal na naše výročí v lednu.
Byla to klasika v restauraci, dostala jsem kytku k výročí, ještě jsem ntušila, že nejen k němu. :-)
Pak začal něco dlouze lovit v kapse. Myslela jsem, že hledá kapesník (už mě párkrát takhle zlobil, že něco lovil po kapsách a významně se na mě díval, nakonec z toho byl vždycky kapesník, klíče nebo podobné blbina :-D ).
Ale tentokrát jsem se dočkala, dostala jsem ozdobný sáček, uvnitř byla krabička s prstýnkem. Je moc krásný, ale bohužel moc velký, takže ho zatím nenosím. Až se dokopu k tomu, abych ho nechala zmenšit, budu ho nosit ráda.
Bereme se už za 3 dny!!! :-N
Tak já se přidávám, u nás to nebylo myslím si ani z jeho strany planovaný, ale za to velice spontanní, jeli jsme takhle na lyžích na kotvě do prudkého svahu a bavili se o mém odjezdu (měla jsem pracovně na dva měsíce do ciziny minulý začátek léta) tak jsme se bavili, že se nám oboum bude stýzkat a tak a já jsem se jen tak z popudu zeptala, jak se občas ženský ptají, jak moc mě miluješ a on na to bez přemýšlení odpověděl, že tak, že by si mě nejradši hned zítra vzal, aby měl jistotu že se mu určitě vrátím. Já vytřeštila oči a zeptala se ho jestli to má být jako nabídka k sňatku a on už na to neodpověděl, akorát až za týden když už jsme leželi v posteli (já už téměř v polospánku) tak vstal a šel pro něco do trezoru, potom mi vzal ruku navlékl mi prstýnek a řekl něco ve smyslu, že si mě nemusí vzít hned druhý den, ale prostě to chce udělat, no a za chvilku do toho praštíme :-D
Moc krásné příběhy. Hlavně se mi líbí Jitule - to je teda super! Moc Vám to všem přeju.
My jsme byli s mojí segrou a ještě pár kamarády stanovat v severních Čechách. Protože máme vztah na dálku (Plzeň-Brno), tak si sebe užíváme co to dá...ale tam jsem asi potřebovala aby si mě všímal opravdu hodně, bylo to po dlouhém odloučení.Vyčetla jsem mu to a pak jsem toho litovala. Večer jsme dělali táborák a protože jsme byli unavení, šli jsme spát celkem brzo. Jak si tak ležíme a povídáme o všem, on najednou utichl a zeptal se mě, jestli si ho chci vzít. Bylo to úžasně spontánní, bez prstýnku, bez kytičky, bez večeře a těch všech věcí. A vůbec mě to nemrzí ;-)
Vsechny pribehy jsou osobite a krasne, tak ja pridam i ten svuj. Muj pritel je Nemec a 12.unora jsme meli rocni vyroci seznameni. Bohuzel nemohl prijet, nebo alespon mi rekl, ze nemuze. Musel pracovat ;-) Byl Valentyn a ja a moje sestra jsme se rozhodly ze kdyz jsme osirele a bez pritelu, jeji pritel je z USA, tak ze si vyrazime do kavarny splu samy. Ten den mi bylo fakt blble. Az do 4 odpo jsem lezela v posteli a snazila se citit lepe. Moje sestra na me cekala v kavarne a ja to malem zaspala. Uz jsem se citila trosicku lip, tak jsem vyjela. Rozcuchana a ospala. Prisla jsem do kavarny a vidim, ze si segra pripravuje kameru. Tak jsem si rikala, ze nas chce asi nahrat, jak jsme tu samy. Chystam se usadit a v tom citim neci ruku na rameni. Myslela jsem, ze je to moje kamaradka, kterou jsem potkala u vchodu do kavarny a ze si chce asi popovidat. Otocila jsem se a byla jsem v soku. Misto ocekavanyho obliceje moji kamaradky jsem uvidela pritele. Celej zaril. Trvalo mi asi 15 vterin nez jsem si to vsechno v hlave srovnala a uvedomila si, ze to je realita. Franky nechtel zustat v kavarne, tak jsme se sli projit na Spilberk. Je to takove nase symbolicke misto, protoze jsme tam meli nasi prvni schuzku. Vsimla jsem si, ze je hodne nervozni, ale vubec mi to nedoslo. Az jsme dosli na nase mistecko, tak me zacal vyznavat lasku. Nakonec si prede mnou poklekl s cervenou krabickou v ruce a pozadal me, jesli se stanu jeho zenou. Samozdrejme jsem souhlasila a tento sperk lasky nosim stale na ruce. Svatba bude 30.zari ve Slavkove na zamku. Jsem moc stastna. :-)
Taky se přidám :-) Měla jsem pocit, tak trošičku jsem doufala, že se možná miláček "vyjádří" na mé narozeniny. Byla romantická večeře, bylo to fajn, ale nic zvláštního se nestalo. Ale dostala jsem jako jeden z dárků průvodce Paříží. No, ještě jsem tam nebyla, a tak jsem brzy nato naplánovala náš výlet do Paříže. Druhý den našeho toulání po Paříži jsem byla tak unavená, že jsem po dobré večeři už jen myslela na to, abychom už byli brzo v hotelu a já mohla spát. Ale můj miláček nějak otálel, jako by se mu ještě nechtělo jít, koukali jsme se na kejklíře, žongléry a chrliče ohňů...a pak najednou přede mnou poklekl a tam, před majestátním chrámem Nottre Dame se mě zeptal "Will you marry me?" No holky, já brečela štěstím, byl to můj nejhezčí okamžik v životě! :-)
Ty jo tak pro me to zadny prekvapko nebude, pac cera prislo to moje zlato nality z hospody a rekl mi, ze ho vybral a objednal pres net a ze prijde za mesic :-( no romantika jak stehno co? On se me ptal uz drive nekolikrat jestli si ho vezmu, ale to bylo vzdycky jen tak jako, hypoteticky, no a ja jsem si rikala ze bez poradny zadosti o ruku, nebudu nic chystat, abych to nezakrikla, jenze, to bych to zase uz nestihla. No s nekteryma chlapama je potiz, neznate nekdo nejaky kurz romantiky? :-D
ahoj my jsme jsme to meli tak nejak dohodu i romantiku dohomady. Snubni prstynek jsme sly vybirat spolu a zrovna jsem si ho i zkusila a milacek ho koupil ale pak ho schoval do krabicky a rekl ze mi ho chce dat tradicne. Ten den jsme jeli k me kamaradce na chatu a on me odpoledne vzal na prochazku do lesa a nasel hrozne pekny palouk na ktery svitilo slunicko a klekl si a pozadal me o ruku. Jenze mel kratasy a neco ho stiplo do kolena a pak to mel cely vecer cerveny a otekly a ten stipanec mu tam zustal pekne dlouho :-) a porad kvuli tomu brucel. Ale i tak to byla desna romantika x-)
U nás to proběhlo asi takhle. Šli jsme jen tak do obchodního domu a jelikož jsme mluvili už o svatbě po 3 leté známosti pořád dokola, dala jsem mu prostor, ať udělá ten krok on, protože bychc to byla schopna udělat já sama. Zavedl mě ke zlatníkovi a dívali jsme se na prstýnky. Zeptal se mě, jestli se mi nějaký líbí. Já, že ano a zkoušeli jsme. Pak ho najednou koupil a mě docházelo, že to není jen tak. Pak jednu noc po krásném milování si přede mne klekl a zeptal se, jestli si ho vezmu. Já se usmála a řekla, že jiného bych si přát nemohla. No a tak to proběhlo
Super téma, taky přispěji. :-D Musím teda říct, že jsem zásnuby nečekala.Stalo se to o Vánocích x-) ....Rozbalovala jsem dárky a už měla všechno rozbalené, tradičně oblečení, kosmetika, znáte to, chlapi :-D Vždycky po rozbalení dárků chodíme ještě k tchýni a tchánovi, bydlí asi 1 km od nás, tak je to trošku potom ve spěchu a já si ještě vždycky užívám každičkej volnej okamžik.. :-N Tentokrát jsem si sedla do křesla a čekala.Přítel se šel obléci, já už byla pomalu jsem se zvedala k odchodu, když jsem slyšela, že už jde z ložnice a v tom šel vstříc ke mě, smál se strašně mile a krásně, něco držel za zády.. x-) Prstýnek!! Kleknul si přede mě a požádal mě o ruku, samozřejmě jsem řekla ANO. x-) Objali jsme se, pusinkovali no a k tchýni a tchánovi přišli trošku později ;-) Bylo to krásné...
U nas to bylo na nase 1. vyroci, uz doma jsem dostala nadhernou kytici 21 ruzi (nevim proc ten pocet :-) ale byla nadherna) a vecer jsme sli na veceri do restaurace, kde jsme spolu byli poprve na rande, objednali jsme si vino a milacek vytahl podlouhlou krabicku, netusila jsem co by to mohlo byt, vytahla jsem ruzicku, ktera mela misto kvetu krabicku (ve tvaru ruze) a v ni nadherny prstynek...Zustala jsem uplne paf, milacek se me zeptal jestli si ho vemu....A v nedeli to bude 1. rok co jsme svoji... :-)
Tak myslím,že tady budu teď jediná u které to bylo trošku jinak.
Jsem velká romantička,o svatbě jsme se s přítelem bavili už asi půl roku,jenže on je hrozný strašpytel a já jsem to nevydržela a nejdřív jsem ho o ruku požádala já, bylo to v září,vyzkoušela jsem si to na vlastní kůži,jak těm chlapům je když něco takového říkají a je to hrůůůůza,slzy mi tekly proudem, přítel řekl ano,pak se týden nic nedělo a pak požádal o ruku on mě a prstýnek jsme šli vybrat společně.ale to že jsem ho požádala já první nikdo neví,je to tajemství =-)
Známe se už hrozně dlouho a z našeho příběhu by vám asi tekly slzy dojetím. Ale to jak jsme se seznámili a dávali dohromady sem do tématu nepatří ... My jsme se tak jednou večer dívali na video, leželi v posteli, no a on říká: "Já si tě stejně jednou vezmu". A já: "To by ses mě nejdřív musel zeptat." No a on: "Vezmeš si mě?" Tak jsem řekla, že ano. Bylo to super :o) Už je to docela dávno. Plánoval, že mi koupí prstýnek, ale nějak to nikdy nevyšlo. A vůbec mi to nevadí. On je pro mě ten nejlepší chlap na světě a to je to nejdůležitější. No a 9.9. bude ten šťastný den, tak nám držte palce, chystáme se na to co se dá.
Tak my jsme vloni v lete byli na svatbe znamym v Turecku, po ktere jsme jeli do oblasti Cappadoccia. Premysleli jsme o letu v horkovzdusnem balone - ja si nebyla jista, protoze to bylo dosti drahe, ale ted-uz-manzel me neustale premlouval, ze to je jednou za zivot a ze to za to stoji. Tak jsem se nechala premluvit no a on me nakonec pozadal prave pri letu v balone pri vychodu slunce..... bylo krasne, velice romanticke a nezapomenutelne :-)
:-D Nijak . . . po telefonu větou: "tak kdy" . . . nejdřív jsem nechápala co kdy a až mně to došlo, tak jsem plácla 12.8 a on tak jo a bylo . . . 8-) Můj přítel moc romantiky nepobral, ale já mám raději "chlapi" tak mně to nevadí, důležitý pro mě je, že to navrh on . . .