Dobrý den.asi je neobvyklé že Vám sem píše kluk....Chtěl bych malou radu jak nejlíp požádat přítelkyni o ruku..Známe se sice relativně krátce- pár měsíců,ale já se hrozně zamiloval.Je mi 27,ji 24let.Ve vztazích předtím jem měl nějak smůlu a ta pravá se našla až teď.Nerad bych něco zkazil.Protože holku jako je tahle už asi nikdy nepotkám.Děkuji. Tomáš
Ahojk holky,tak já taky přidávám svůj zážitek ze zásnub :-) Můj přítel měl zásnubní den naplánovanej na pátek s obr romantikou,ale od čtvrtka měl parádní chřipku.Nechtěl ale už dýl čekat,počkal do soboty a pak,s červenym nosem a teplotou za mnou odpoledne přišel do pokoje,za ním kráčel nás 40kilový hafan Kubrik a že mě něco spolu přinesli.Přítel dal prstýnek do oříšku a ten dal do tlamičky Kubrikovi.Po dllouhem a dramatickém výkonu nám Kubrik oříšek předal(už jsem se viděla,jak oříšek skončí-víte kde :-D )V oříšku byl ten nejkrásnější prstýnek,požádání bylo taky kouzelný,ač s občasnýma přestávkama na kýchání :-D
Jo a romantika ještě k zásnubám bude tenhle víkend.Budeme spát na zámku Hrubý Rohozec,máme k tomu 2 večerě při svíčkách,másáže a vyjížďku na koních,což bude švanda,když zrovna u nás chumelí :-D
meandra:Díky,přečtu.
nuuna: tak snad to nejak vyjde...diky
Jinak takovýhle stav jsem asi nikdy nezažil,až me z toho napadaj básničky...A to mi nikdy nešlo,až teď...
nuuna: Doufám že to dopadne...Hrozně bych si to přál.Během posledních pár let jsem přišel na to že bych si rodinu moc přál.Takhle člověk nemá pro koho žít a to mě ničí.Čekal jsem na takovouhle holku hodně dlouho...
Moj teraz uz manzel k zasnubam vyuzil prilezitost, ktoru som vymyslela vlastne ja. Mala som ist na technicky veltrh do Talianska do Verony. Kedze veltrh mal byt od stvrtka do nedele, povedala som si, ze by mohol ist priatel so mnou a urobime si taky polo-pracovny vylet. Asi tyzden pred odchodom sme sa dozvedeli, ze priatelovi kamarati z vysky robia take male stretnutie. Tak som povedala priatelovi, aby pokojne isiel na to stretko, ze predsa do Verony mozeme ist spolu aj inokedy a ze aj tak tam budem skor pracovne. Ale on stale zaryto odmietal, ze on chce ist radsej so mnou do Verony. Mne to vobec nedoslo 8-) . Nedala som si dve a dve dohromady... predsa Verona, mesto Julie a Romea :-D . Nakoniec teda isiel so mnou. Pretrpel so mnou lozenie po veltrhu aj pracovnu veceru. Kedze som uz v sobotu okolo obeda mala volno, rozhodli sme sa, ze sa pojdeme pozriet do mesta. Chodili sme po pamiatkach az sme dosli k domu Julie. Stali sme na tom slavnom balkone, na ktorom stala Julia, ked jej Romeo vyznaval lasku... a on zrazu poklakol a spytal sa ma, ci sa stanem jeho zenou. Bola som v totalnom soku. Ale odpovedala som samozrejme ano. To sa udialo 8. marca 2008. A 29.8.2009 sme mali svadbu :-D.
tomisak : jak už ti napsala výše nuuna, neuspěchej to. Tady v té diskusi se můžeš hodně inspirovat, ale nedělej to, pokud jste teprve v začátcích vztahu. Píšeš,že jste spolu "pár měsíců". To mohou být 2 , ale taky 7-8. V prvním případě rozhodně počkej, ve druhém už můžeš trochu sondovat...ale počkala bych s žádostí třeba na roční výročí nebo nějaký pěkný termín (vánoce, narozeniny,...) co nejblíž k němu.
U předčasné žádosti o ruku by nevěsta mohla být zaskočena , nebude vědět, jak říci, že ano, ale až v budoucnu, a pak budeš zbytečně zklamaný. Nebo naopak - někdy ukvapený ženich vzbudí "zbytečné naděje".
Mě se před pár lety zeptal přítel už v době takového toho oťukávání, asi po 6-8 týdnech,jestli bych si ho JEDNOU vzala. Já už tehdy reagovala střízlivě,že je snad velice předčasné o něčem takovém mluvit,ale jako každou ženu mě potěšil projevený zájem. Říkala jsem takové to uvidíme, známe se krátce, třeba zjistíme za půl roku, že to zas až tak neklape, apod. (byl v tom i takový řekněme zdravotní důvod, kvůli němuž jsem ho nechtěla vázat,pokud by mu to začalo vadit) a on se tvářil zkormouceně,že jsem mu hned nehupla kolem krku. A po dalších ani ne dvou měsících se se mnou rozešel z takového důvodu a takovým způsobem,až mi přecházel zrak. Takže kdyby si byl ty zamilované řeči a vážné úmysly nechal pro sebe, nemusela jsem se z toho konce smutně vzpamatovávat skoro rok.
Takže dobře zvaž,kdy je vhodné se zeptat, a zda už v té době oba počítáte se závazným soužitím. A nějaký hezký způsob už pak najdeš snadno. Hodně štěstí!
Ještě bych dodala, že se současným přítelem jsme spolu už pět let a i když už mluvíme o Libeňském zámku a kde by se tak hodila hostina, o ruku mě ještě nepožádal ! Abych o nepřekvapila a nevzala to emancipovaně do svých rukou! :-D
:-) Ahojky, já byla požádána po čtyřech letech na naší první zahraniční dovolené v Chorvatsku, přítel měl prstýnek shovaný v "zavírací mušličce" kterou v ten den vylovil z moře, večer jsme byli na romantické procházce, sedli jsme si na lavičku s výhledem na noční moře a on se ke mně otočil a povídá: "Vezmeš si mně?" Slzička ukápla,otevřela jsem mušličku a v ní kroužek s bílým zirkonem... :-N
Já byla požádána po 6 letech na dovolené ve Španělsku. Bylo to v delfináriu. Bylo to celé tak nějak spontání, protože přítel koupil prstýnek až na té dovolené.
:-) ahoj. já byla požádána na vyjížďce na dvojkole :-D Přítel je cyklista a jednoho zářijového odpoledne jsme si vyjeli na dvojkolo. Byla do sranda, ale děsná dřina, takže když jsme pak sesedli z kola, že si trochu odpočinem, ani jsem si nesundávala přilbu :-D . Najednou přede mnou klečel s nejkrásnějším prstýnkem, co jsem kdy viděla a žádal mě o ruku :-o Byla jsem tak překvapená že zbylých 20 km domů jsem vůbec nevnímala. S přítelem jsme spolu necelý 2 roky, půl roku spolu bydlíme ale o svatbě jsme se bavili jako o něčem, co přijde až někdy.....Úplně mi vyrazil dech, ale bylo to dokonalý (i když to tak asi moc nevypadá :-N :-N :-N )
tomisak: tak pokud jste spolu kratce a ty i presto ji chces pozadat o ruku tak se ji s prstynkem zeptej jestli si te vezme, casem...tak se me zeptal pritel po dvouletem vztahu no a pak za skoro tri roky sme se vzaly..
Dobre rano.
markarola, tukilis: Dekuji za rady. Ja uz proste nechci ztracet cas,samozrejme nejakou dobu urcite pockam- promyslim to.I kdyz uz to promyslim dost dlouho... a myslim ze tenhle clovek je ten pravy.V byvalem vztahu jsem dopadl tak ze jsem zbuhdarma ztratil 5let zivota s nekym kdo se se mnou po 5letech rozesel tak az mi prechazel zrak... Uz bych nechtel dalsi roky ztracet. Kdyz si vemu ze bych chtel deti tak bych rad aby si se mnou taky jeste neco uzili a ne az jim bude treba 15 tak abych byl uz jen starej morous,to opravdu nechci.Nejsem zrovna priznivce nazoru s kterym se setkavam u lidi- uzivat si co nejdele bez deti- nerad bych mel deti az treba v 35letech...To uz jsou pak chudaci deti.No koukam rozepsal jsem se o detech,no kdyz tedy uz jsem u toho tak jako zaklad pro tohle povazuju svatbu, kdyz tedy dite tak jako manzele.Dneska se to sice asi moc nenosi ale ja to tak vidim- proste uplna rodina.
tomisak: a jak dlouho jste spolu? Je jasne, ze nechces ztracet cas, ale hlavni je abys ji pozadal ve chvili, ktera bude prava pro ni ;-) Jinak se tim muze hodne zkazit, a to by byla skoda, jestli jste opravdu stastni :-)
tomisak : Myslím, že k tomu máš naopak velice sympatický postoj (tady jsou hodně vidět nevěsty,co se vdávají v dlouhch bílých a přitom mají dvě děti ;-) ) , ale 24letou holku bys plány na děti mohl trochu vyplašit. Zeptala bych se za dalšího půl roku, vysvětlila jí tyhle plány, ale nechala bych jí hodně prostoru,aby se vyjádřila, jako to cítí ona a kdy by ona chtěla zakládat rodinu.
Tomi: Ja byla o ruku pozadana po 4mesicich vztahu a 3mesicich spolecneho bydleni. za sebou jsme meli oba 4 a 5ti lete vztahy a vedeli jsme, co od druheho ocekavame...mela jsem v te dobe 23 a vubec jsem nebyla zaskocena faktem, ze chce manza rodinu a deti..oba jsme vedeli, ze jsme nasli toho, koho jsme tak dlouho hledali...
jinak zadost o ruku byla spontanni, v Recku pri zapadu slunce, prstynek byl koupen v ten den rano v mistni vyrobne sperku..
Tomisak: Me jen zaujalo zes rikal, ze chces rodinu, protoze "takhle" nema clovek pro co zit... To zni skoro jako bys s pritelkyni nemel pro co zit, dokud si neporidite ditka =-) Vim zes to tak nejspis nemyslel, ale vyznelo to dvojsmyslne...A kdyby to bylo tak ze si chces deti poridit abys ziskal smysl zivota, to by bylo celkem blby :-|
Promluv sis ni nekdy o tom, co bys "jednou" vsechno s ni chtel zazit a prozit, a uvidis, co ona na to ;-)
Tak já byla požádána o ruku minulý rok v červenci v Paříži pod eifelovou věží,dostala jsem prstýnek v krabičce a jen co jsem ho otevřela začala jsem bulet protože mě to hodně dojalo zrovna na takovým krásným místě romantickým v Paříži :-) No ale brát se budem až příští rok v červenci takže jak se říká do roka a do dne my to máme do dvou let a do dne.A teď si nepamatuju datum a možná že máme stejný termín svatby jako když mě požádal o ruku.
tak já byla požádána snad nejobyčejnějším místě na světě, u nás ve vesnici, navíc při večerní procházce za vesnicí, kde ani pořádně nesvítily lampy, ale přesto to bylo přesně takový, jak si člověk představuje, nešlo o místo,čas, ale o to gesto, šlo o něj a o mě a já,ač se umím udržet a být "tvrdá", tohle jsem fakt neustála a asi pět minut v kuse brečela a brečela, byl tak krásně nervozní, že to musel už ze sebe vysypat,ikdyž si to prý maloval uplně na jiným místě :-D
Ahoj, tak já jsem byla požádána o ruku na nejvyší hoře naší republiky. Bylo to loni v říjnu na naše dvou leté výročí a já jsem vůbec nic netušla. Přítel mě donutil vylézt až nahoru posvých, mě naprostého nesportovce a dalo by se říct povaleče. Bylo to v šíleném počasí, bylo kolem nuly, hrozný vítr a mlha že nebylo ani vidět kam vlastě jdem, několika "hátkách" že mě už bolí nohy a že toho mám dost, v jednu chvíli jsem prohlašovala že už dál nejdu, jsem se konečně vydrápala nahoru. Udělaly jsme si asi dvě fotečky a pak mě vzal stranou že si na chvíli odpočnem. Vyndal telefon a pustil naši písničku Power of Love, kleknul na kolena a vytáhnul nádherný diamantový prstýnek a řekl že mě miluje, že chce se mnou zestárnout, já už jsem v té době brečela jako želva. Lidi po nás koukali co že se to děje. Bylo to nádherně romantické. Jak to teďka píšu tak jsem celá na měkko.
akcul - hezký, my jsme na Power of Love tancovali na naší svatbě ;-)
tomis - já bych ještě počkala, tak rok, dva - přijdeš mi až moc zamilovanej a timhle bys ji mohl jen vyplašit
mě můj ted´už manžel taky požádal po půl roce vztahu a dopadlo to tak, že sme se vzali až po 10 letech :-D, protože sem se vdávat vážně nechtěla a už vůbec né v 19-ti po půl ročním vztahu a to přesto, že jsem ho už tehdy milovala a miluju ho i dnes a určitě nám nic neuteklo - spíš naopak :-)
a to že dělat si děti v 35 - chudáci děti ses mě docela dotkl =-) - přesně tolik bylo mýmu muži, když se nám narodil syn a rádi bysme časem ještě jedno ----------- děti jsou chudáci z jiných důvodů, určitě né z tohohle :-)
Souhlasim s tim, ze po pul roce vztahu byva clovek zamilovanej takovym zpusobem, ze nevidi, neslysi, vsechno je perfektni a skvele atd. Vyjit to samozrejme muze, vsak lide kteri se vzali a ziji spolu uz treba 20 let taky jedno byli takhle zamilovani, a jsou spolu stale...Ale jde o to, ze zacatky byvaji krasne ve vsech vztazich a clovek neodhadne, co bude treba za rok, kdy vztah projde par ruznymi fazemi zamilovanosti. Ale jde o to, jak to vezme holcina, udelat tak zasadni krok v tehle prvotni zamilovanosti po relativne kratkem vztahu. My jsme spolu s pritelem ted skoro 3 roky a planujeme svatbu na pristi leto. O svatbe mluvime tak rok. Dobre si pamatuju na nas vztah kdyz jsme spolu byli 6 mesicu. Byla to proste laaska jako tram, a ja byla v sedmem nebi ( coz jsem doted :-D ). Ale pokud mam mluvit ciste za sebe a za svoji naturu- kdyby me tenkrat pozadal o ruku, vydesil by me. Urcite bych tenkrat rekla ne, lepe receno "ted ne", protoze to bylo opravdu hodne brzy. Neni to brzy na spoustu kroku smerem vpred, ale na takovyhle krok by to na me bylo velke sousto. Svoji laskou jsem si byla jista, ale vyvstala by mi na mysli otazka spis toho, co muj pritel... Jestli si opravdu uvedomuje, jak velky je to krok, kdyz to prislo takhle brzy :-) Jestli neni proste jenom moooc zamilovanej, a co se stane treba za rok, dva. On by si byl treba 100%jistej. Dnes rika, ze si je jistej celou dobu. Ale jde o to, ze ja bych si jim tolik jista nebyla. Nejdulezitejsi je v tomhle znat nazor toho druheho opravdu dobre, protoze (alespon dle meho) je mnohem horsi, kdyz to prijde prilis brzy, nez kdyz to prijde o neco pozdeji, kdyz clovek vi, ze to jednou prijde.
Me treba vydesilo uz jen to, kdyz mi pritel rekl opravdu hodne brzy, ze me miluje. V cloveku to vyvola otazky a pochyby, jestli je mozne tak zasadni vec vedet tak brzy...
Já Tomisaka úplně chápu, mám úžasného přítele - teď vlastně už snoubence :-) , ale smyslem života jsou pro mě děti, které samozřejmě chci mít a vychovat s ním. Jinak moji rodiče se vzali po 1/2 roční známosti a v lednu budou mít výročí 32 let :-) Tomisaku, myslím, že bys jí měl trošku oťukat, jak se staví k takovému závazku, a taky se zeptat sám sebe, jestli nejsi jen bláznivě zamilovaný, čili jestli ten vztah má opravdu budoucnost.
Jinak mému snoubenci bude teď 35 a děti ještě tak dva roky mít kvůli mé nemoci nemůžeme, ale je docela mladistvý, tak myslím, že děti chudáci nebudou :-) Jo mně je 24, a navzdory vš vzdělání a tak chci děti už dlouho, takže není jisté, jestli bys slečnu vyděsil, třeba je jako já :-)